Kateřina Hrazdirová Vřes obecný latinsky Callluna vulgaris najdeme na suchých slunných stráních, písečných a rašelinných půdách, pasekách i mezích. Bylináři Janča a Zentrich považují vřes za nedoceněnou, universálně působící bylinu. Dezinfikuje močové cesty, uplatňuje se i při zánětech ledvin a také „drtí“ močové kaménky. Má odvodňovací efekt, proto je vhodný i při otocích. V článku vás čekají recepty na čajové směsi a také na vřesový olej, který čistí, vyživuje a zvláčňuje pokožku obličeje.
Podle starých slovanských pověstí nosily kytici vřesu za pasem divoženky. Lidová tradice doporučuje vřes zaplést do myrtového věnečku nevěstě, aby bylo manželství šťastné. Ve starých herbářích se doporučoval proti hadímu jedu a také na léčení pásového oparu v obličeji. Já jsem ho letos sbírala poprvé a určitě budu příští rok sbírat zase. V mých čajových směsích si našel už napořád své místo.
Jak vřes vypadá?
Vřes obecný je stálezelený nízký keřík s prutovitými větévkami. Obvykle dorůstá do výšky 20 až 25 cm. Listy jsou drobné, trojhranné a střechovitě se překrývají. Kvete od července do září drobnými růžovofialovými kvítky. Jak už bylo řečeno v úvodu, najdeme ho na suchých slunných stráních, písečných a rašelinných půdách, pasekách i mezích.
Co se sbírá a kdy?
K léčebným účelům se sbírají květy nebo kvetoucí nať sdrhováním z větévek sevřenými prsty. Kvalitnějším materiálem jsou květy. Suší se ve stínu přirozeným teplem. Sušený květ či nať skladujte v uzavřených nádobách. Vydrží prý několik let. Někde na internetu jsem se dočetla, že květ vřesu nelze koupit, že si ho musí každý natrhat, ale není to pravda.
…
