Růže: V zahradě vám krásně pokvete -

A máme tady 2. díl růžového seriálu. Poroď dceru, zameť před svým prahem a zasaď růži! Že to takto neznáte? Ano, upravila jsem to mužské „Zploď syna, postav dům a zasaď strom“ do ženské formule. Jak si poradíte s prvními dvěma, nechám na vás. Jak si správně zasadit růži a starat se o ni? To vám poradím v následujících řádcích. Vhodné i pro muže! Zařazuji několik přírodních receptů na zahradní “nepřátele” růží.

Růže zhmotňuje ženskou sílu, ztělesňuje její jemnost a krásu. Je častým symbolem na erbech různých rodů. V řecké mytologii je spojena s bohyní lásky a krásy Afroditou a někteří křesťané dokonce vzdávají úctu k ženě Marii soustavou modliteb zvané „růženec“.

Kdo se zajímá o zahradu, ten ví, jak důležitá je její rovnováha. Růže je nejen její perlou, ale dodává jí také silnou jinovou – tedy ženskou – energii. Ovšem stejně jako žena i růže je citlivá a aby krásně kvetla, potřebuje být opečovávaná.

Jak zasadíš, tak se budeš těšit

Důležité je najít vhodné místo

Výběr správného místa pro sadbu zaručuje dlouhověkost růže a také snadnější péči o ni. Dříve než se rozhodnete někde vykopat jámu, je dobré si uvědomit, jakou růži budete sadit a jakého vzrůstu by měla dosáhnout. Růže mají rády svůj prostor, proto je třeba počítat u růží nižšího vzrůstu v záhonku s odstupem 40 až 60 cm od jiných rostlin, u větších keřů a pnoucích se růžích bude odstup metr a půl na místě.

Nesaďte růže do záhonků, kde už předtím dlouho žily jiné růže. Pokud se tak stane, vyvíjí se nová růže velmi pomalu – dochází k tzv. „růstové depresi“.

Všeobecně mají růže rády slunné a teplé polohy. Některé druhy jako například Ramble však preferují spíše polostinná až stinná místa. Co růžím moc neprospívá, je horko. Vyvolává to v nich stres a jsou pak náchylnější na různé nemoci a napadení škůdci. Z toho důvodu není ani vhodné volit jižní svahy.

Nejlepší doba pro sadbu

Přestože většina rostlin se sází na jaře, růži je vhodné zasadit na podzim. V našich klimatických podmínkách nejlépe v říjnu. V tomto čase mohou totiž právě zasazené růže ještě vytvořit nové kořínky, dříve než půda zamrzne. Na jaro po rozmrznutí začnou rovnou čerpat sílu a získávat na stabilitě. Jsou pak zdravější a také odolnější, než kdyby byla růže zasazená až v dubnu nebo květnu.

Aby vám mladičká růže přes zimu nezmrzla, můžete ji přikrýt třeba zavařovací sklenicí. Je tak chráněna před mrazem, jako by byla ve skleníku.

Drobná frizúra před generálkou

Než si vykopete jámu asi 30×30 cm širokou a asi na dva rýče hlubokou, vložte kořeny růže alespoň na jednu až dvě hodiny do vody. Poté kořeny i nadzemní část růže zastřihněte. Zastříhávají se na velikost dlaně (cca 25 cm kolem dokola) od místa, kde se kořen větví. Poškozené kořeny se zcela odstraní. Zelená část rostliny se jen jemně přistřihává, ponechte tak 30 cm. Většinou vám ji ale již v zahradnictví takto připraví.

Používejte co nejostřejší nůžky, abyste rostlinu moc nepoškodili. Čím ostřejší nůžky, tím menší riziko stlačených buněk a větší pravděpodobnost čistého řezu. Jinak růže trpí.

Zbývá vložit růži do připravené půdy

Půda by neměla být příliš kyselá. Pokud je hodně jílovitá nebo hlinitá, je vhodné odlehčit ji pískem nebo humusem. Naopak pokud je půda příliš písčitá nebo štěrková, promísíme ji matečnou horninou. Musí být dobře propustná. Tohle je velmi důležité, aby se k hlubokým kořenům dostala voda a zároveň i živiny.

Pokud je půda příliš těžká, provětráme ji, zalijeme ji a až poté na ni položíme kořeny růže. Přikrýváme stejnými vrstvami půdy tak, jak byly postupně vykopány. Oddenek rostliny by měl být asi 5 cm pod půdou. Pokud při zálivce klesne víc do zeminy, jednoduše růži trochu povytáhneme.

A máme zasazeno…

Mít vsazeno ještě neznamená mít vyhráno!

Růže přitahuje nejen naše pohledy, ale také různé škůdce. Pokud se jí „něco nelíbí“, projeví se to plísní či jinou chorobou. Stejně jako u lidí platí, že nejlepší lék je prevence. Kdo si není jistý, vybírá raději odolné odrůdy. Správný zahradník by měl mít svou květinku stále pod dohledem.

Běžná péče, kterou růže vyžaduje

Ideální podmínky

Růže má ráda teplo a sluníčko. Zahradník by měl zajistit pravidelnou zálivku, která by měla být nejlépe ranní a ne příliš vydatná. Růži vždy zalíváme k jejímu kořeni, ne na listy.

Zastřihávání

Pravidelné zastřihávání dělá růži dobře, asi jako když se my zbavíme roztřepených konečků vlasů. Lze se řídit jednoduchým pravidlem. Tři týdny před prvním kvetením zastřihneme u každého čtvrtého výhonku na délku asi tří až čtyř lístků jeho pupeny. Zkrátí se tak doba mezi jednotlivými kveteními.

Hnojení

Nejlépe kvalitním organickým hnojivem v měsíci únoru nebo březnu, ale až od druhého roku jejího života. Odvděčí se nádhernými květy. Vynechte umělá hnojiva a rašelinu. Ta má příliš kyselou pH hodnotu, což v suchých obdobích vysušuje kořeny. Ani koňské koblížky jí neprospívají. Ty zpomalují růst kořenů. Pokud totiž růže nemá ve fázi růstu podnět k hledání živin, přestane vytvářet hezké, hluboké kořeny a celkově chřadne.

Když už přijde nemoc

Také zde platí to co u lidí, že čím dříve na nemoc reaguji, tím rychleji a jistěji se jí zbavím. Když už se začne jakákoliv varianta nemoci projevovat, je nejlepší napadenou část rostliny odříznou. Raději ztratit pár listů než celou rostlinu.

Pokud chcete růži použít také k léčebným účelům, je nutné vzdát se různých chemických postřiků, hnojiv a jiných přípravků běžně dostupných v supermarketech.

Recepty na plísně

“Pravá plíseň“ vypadá, jakoby růže byla posypána moukou. Listy se začnou rolovat dovnitř.

1) Mléčný postřik proti pravé plísni

jeden díl čerstvého (nepasterizovaného) mléka
devět dílů vody

Dvakrát až třikrát týdně s ním rostlinu ošetřujeme.

„Růžová rez“ zase vytváří žluto-oranžové fleky na horní straně listu a zespodu malé pustuly. Tyto vřídky jsou nejprve oranžové, později se zbarví do oranžovo-hněda. Listy mohou opadat.

Tzv. „blackspot“ je nejjedovatější. Vytváří fialovo-černé fleky podobající se hvězdičkám s lemovanými kraji. Listy se po jejich napadení zbarví do žluta a opadají.

2) Vývar z přesličky

20-30 g přesličky
namočíme přes noc do 1 litru vody
ráno asi půl hodiny povaříme a scedíme

Necháme vychladnou a zředíme v poměru 1:5. Aplikujeme na růži.

Je dobré myslet na všechny tyto nemoci již před sezónou a růži na ně připravit – posílit. Kdo snese zápach česneku, může použít následující recept.

3) Preventivní česneková kúra

cca 0,5 kg jemně nasekaného česneku
naložíme do 10 l dešťové vody
po dobu 10 – 15 dní necháme někde venku kvasit

V poměru 1:10 zředíme vodou a aplikujeme na rostlinu.

A jak na škůdce?

Celkem účinně pomáhá v blízkosti růží zasadit česnek nebo pažitku, která je svým pachem odpuzuje, navíc hezky kvete. Posekaná pažitka na záhonku dokáže také lecjaké brouky odlákat.

Je výhodné nastěhovat si do zahrádky slunéčko sedmitečné nebo uchály. Jsou to přírodní léčitelé, kteří se o růže starají přirozenou cestou. Můžete jim připravit „hotýlek“ v podobě květináče se dřevitou vlnou nebo pilinami. Hotové domečky pro brouky jsou k dostání v každém dobrém zahradnictví.

TIP redakce: Zaujalo vás přírodní řešení? Přečtěte si také článek Jak na mšice éterickými oleji?

A jinak opět platí to co u lidí – vyhýbání se nemoci je půl zdraví. Proto byste neměli nikdy odstřižené lístečky či větvičky s nákazou zahazovat na kompost. Nejlépe je spalte.

Přeji Vám krásné a zdravé růže na Vaší zahradě!

Co dokáže růže udělat pro naše zdraví, se dočtete v dalším, již třetím díle seriálu Růže.

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroj:

Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9

Růže: V zahradě vám krásně pokvete