5 způsobů, jak potěšit vaše ledviny a močový měchýř

Uvidíte, jak snadno můžeme zahrnout do běžného každodenního života hýčkání svých ledvin a močového měchýře. Jednoduché a účinné prostředky určitě znáte z běžného kuchyňského života… Brusinky jsou tím proslavené, ale víte, že třeba i citrón skvěle funguje? A obyčejná červená řepa?

Asi všichni jste slyšeli pověst, že astronom Tycho de Brahe zemřel na prasklý močový měchýř, protože nemohl vstát od stolu dříve než císař. Tak pro upřesnění: močový měchýř z důvodu úmyslného zadržení moči nemůže prasknout, protože když tlak moči překročí jistou mez, svěrač močového měchýře se uvolní a dojde k samovolnému úniku moči. K prasknutí stěny močového měchýře může dojít, ale v důsledku neprůchodnosti močové trubice.

Co to vlastně ledviny a močový měchýř jsou

Ledvina

Je párový orgán, který je uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve a tyto nečistoty odchází v moči.

Močový měchýř

Je dutý a roztažitelný orgán. Slouží jako rezervoár na moč. U člověka je objem cca 600 až 1200 ml.

Čaj z obyčejného řebříčku je mimo jiné dobrý i na ledviny

Aromaterapie jako vhodná a voňavá pomoc

Vůně spojené s podporou a harmonizací ledvin a močových cest:

Jako diuretikum (močopudný prostředek) jsou vhodné tyto éterické oleje:

  • Citron
  • Řebříček obecný
  • Rozmarýn lékařský
  • Santal bílý

Jako prevence před záněty ledvin a močových cest, včetně podpory v léčebném procesu, pak můžete použít tyto éterické oleje:

  • Kadidlo
  • Bergamot
  • Eucalyptus globulus
  • Cedr atlaský
  • Řebříček obecný
  • Yzop
  • Ylang-ylang

Možné příčiny problémů

Každé onemocnění má svoji příčinu.

Ledviny

Jsou propojené s kritikou, zklamáním, neúspěchy, ostudou a potlačovanými zlobami.

Močový měchýř

Je provázaný se vztekem na opačné pohlaví nebo na partnera, obviňováním ostatních, úzkostí, lpěním na starých názorech, strachem z odvržení minulosti, zlostnými emocemi, naštváním a provinilostí.

TIP redakce: Jsou to orgány přiřazované dle TČM k elementu Vody a zimnímu období. Další doporučení najdete v našem článku o stravě, bylinkách a aromaterapii v zimě.

5 jednoduchých vyzkoušených tipů z mé praxe

Na základě mých zkušeností můžete podpořit a harmonizovat ledviny a močový měchýř těmito 5 způsoby.

Aromaterapeutická koupel

Do 250 ml smetany nakapeme 2 kapky citronu, 1 kapku rozmarýnu lékařského, 1 kapku eucalyptusu globulus. Tuto směs přidáme do vany plné teplé vody.

Citronová šťáva

Citron, který očišťuje celý organismus od toxinů a pomocí moči je napomáhá dostat z těla ven. Každé ráno používám 1 lžíci olivového oleje s šťávou vymačkanou z půlky citronu.

Jednodušší to už snad být nemůže

Řebříček

Časté pití čaje z řebříčku obecného.

Brusinky

Jako prevence proti zánětům močových cest jsou vynikající brusinky. Konzumace brusinek čerstvých, sušených nebo jako kompot.

Červená řepa

Konzumace červené řepy, buď jako vymačkanou šťávu (nechat několik hodin uležet) nebo jako součást stravy. Od své babičky používám recept, kdy rozvařím červenou řepu až do formy hodně řídké kaše a pojídám/popíjím ji každý den. Pročišťuje ledviny a uvolňuje písek z ledvin.

Přeji hodně úspěchů a zdraví. Vám i vašim ledvinám a močovému měchýři!

 

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová. Foto: Pixabay.com.

 

Zdroje:

  • Louise L. Hay: Uzdrav své tělo, PRAGMA, 1982, ISBN 80-7205-878-9
  • Materiály Institutu Aromaterapie, Skripta o rostlinných silicích a jejich biochemickém složení, II. část, Věra Chvojková, 2007 – 2009
  • Materiály Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledvina, prosinec 2017
  • Herbář léčivých rostlin 2. a 4. díl, , Jiří Janča, Josef A. Zentrich,  Eminent, ISBN 80-85876-04-3 a ISBN 80-85876-20-5

Píšeme pro vás: Veronika Němcová – “Majoránka mě jako masérku uspává” (rozhovor)

Pokračujeme v sérii rozhovorů mezi redaktorkami Kouzla vůní. Tentokrát zpovídám Veroniku Němcovou, bylinkářku tělem i duší žijící jednou nohou v rakouských Alpách a druhou na jižní Moravě. Je naší specialistkou na voňavé seriály! Majoránka. Péče o vlasy. Růže. Témata, která Verča velmi poctivě, detailně a komplexně zpracovala do několikadílných pokračování.

Za těch pár let, co ji znám, stihla vystudovat pro mne nepochopitelné množství škol a kurzů. Od příštího roku bude vyučovat fytoterapii na Institutu aromaterapie v Praze. V Rakousku provozuje masérskou praxi, v Čechách vede kurzy. O tom, jak se to dá (nebo nedá) stíhat, co všechno se naučila (a stále učí) i jaké bylinky jsou pro ni nepostradatelné (či postradatelné), je tenhle rozhovor…

Dvě geologicky a klimaticky odlišná prostředí nabízejí rozličné druhy rostlin.
Vlevo v Bílých Karpatech, vpravo v Tyrolsku.

Co pro tebe znamená Kouzlo vůní?

VN: “Hodně. Rozhodně pohodové a zajímavé počteníčko, ale taky osvícení i renesanci aromaterapie a fytoterapie. Partu skvělých redaktorek, příležitost být v kontaktu se svými spolužačkami, noci u počítače, možnost poučného kreativního psaní pro veřejnost. A hlavně důkaz toho, že jakákoliv myšlenka je realizovatelná. A teď myslím na Míšu, zakladatelku Kouzla vůní.”

Jak jsi se k aromaterapii a bylinkám vlastně dostala?

VN: “Náhodou, štěstím a mojí umíněností. K užívání bylin jsem vedena nenásilně od mala. Po mateřské linii se u nás předávají recepty, ještě do nedávna i herbáře. Vždy jsem ke všemu čichala.

Když jsem byla na mateřské (prý dovolené), potřebovala jsem se jednou nějak odreagovat. Zašla jsem si poprvé v životě na kosmetiku. Chtěla jsem se jen nechat hýčkat. Mladá slečna používala přírodní kosmetiku a dala mi prospekt, kde byl odkaz na stránky aromaterapie. Doma jsem se koukla, co to vůbec ta aromaterapie je, a pročetla si osnovy studia. A pak už jsem si jenom řekla to moje: Jo! To chcu!

Aktuálně jsi ozdobena titulem “profesionální aromaterapeut”. Vím, kolik je za tím práce. Co bylo pro tebe na té vzdělávací cestě nejtěžší?

VN: “Psaní závěrečných prací a cestování. Čím jsem starší, tím náročnější je pro mě sedět několik hodin za volantem a pak celý den v lavici. A i když se už tolik netrápím sepisováním poznatků a jejich kompletováním, pořád je to úkol, který mi někdy dokáže otrávit večer nebo i celou noc. Zejména když v kalendáři vidím, jak se blíží termín odevzdání.”

Od příštího roku 2018 budeš vyučovat Fytoterapii na Institutu aromaterapie, což je škola, která nás dala dohromady. Jaké jsou tvoje pocity, očekávání?

VN: “Pocity jsou smíšené, ale očekávám satisfakci (smích). Jsem moc vděčná, že můžu zase učit. Navíc o bylinkách, a ještě k tomu na Institutu, který mi dal jiný životní směr.

Nejde ale jen o mě, takže cítím bázeň před vedením. Nechtěla bych je zklamat, ani posluchače a už vůbec ne sebe. Přirozeně chci být dobrá. Takže se snažím, abych zanechala znalosti užitečné, holisticky pojaté, pokud možno nové, a to vše tak, aniž bych někomu podsouvala můj vlastní názor. To není zas tak lehký úkol. Cítím zodpovědnost za to, co předávám dál

Právě dávám dohromady skripta a občas si tak pro sebe říkám: Co sis to zas na sebe ušila za bič? Na druhou stranu výzvy mám ráda, takže si v tom tak trochu i libuju.”

Žiješ hlavně v Rakousku, v horách, uprostřed přírody. Pocházíš z Moravy. Zvládáš to “přepínání” mezi kulturami? Vnímáš nějaké výrazné rozdíly?

„Často se cítím, jako bych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě.“

VN: “Ano, jsou to naprosté kontrasty. Je zajímavé pozorovat, jak geografické prostředí ovlivňuje charakter lidí, kteří v něm žijí. V Tyrolsku žijeme ve vesničce na konci trogu, tedy údolí vzniklého ledovcem. Všude, kam se podíváš, se tyčí vysoké hory, v zimě tu končí cesta. Když se chceš rozhlédnout do dálky, musíš se vždy vyškrábat strmou cestou nahoru. Ale když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie. V ten moment víš, že tě přijaly a za tvou dřinu ti povolily něco, co tam dole nikdy nespatříš.

Na jižní Moravě pobýváme na nejteplejším místě ČR, dřívější významné křižovatce cest. Na otevřené rovině s širokým výhledem do dálky. Nejbližší kopce, které u nás vidíš, jsou vinice. Je tam mnohem uvolněnější atmosféra a úrodná zem nabízí větší pohostinnost.

A jestli zvládám přepínat? Ne, moc to nezvládám. Přestože se obklopuji skvělými lidmi, cítím se často buď rozpolcená, nebo odstrčená. Jako kdybych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě, který už nepatří sem a nikdy nebude patřit tam. Asi proto jsem nejraději v přírodě. Jí je to úplně jedno, odkud jsem přišla a kde právě žiju.”

Jako aktivní masérka v lyžařském středisku ošetřuješ velkou skupinu lidí. Co nejčastěji používáš na namožené lyžařské nebo běžecké nohy?

VN: ” Vždy mám po ruce macerát z arniky a třezalky tečkované. Oba působí dobře i na naraženiny, uvolňují křeče a namožené svaly. Jinak zákazníkovi tvořím olej podle jeho výběru.”

TIP redakce: Arniky roste v Alpách požehnaně, jak jí Veronika sbírá a co všechno o ní ví se můžete dozvědět v jejím článku.

“Po náročném lyžařském dni lidé preferují chladivé, osvěžující vůně, které ale v konečném důsledku prohřívají – máta peprná, kafr, eukalyptus globulus, rozmarýn, borovice limba (Zirbe). Tyto nabízím, protože velmi dobře fungují. Také levandule a geránium má dobré uvolňující účinky a pozitivní ohlas především u žen. Skvělá je i majoránka, ale zjistila jsem, že mě jako masérku uspává.”

Když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie.
Nejraději tráví čas se svou rodinou venku

Ve svých článcích zmiňuješ, že také ošetřuješ klienty v paliativní péči, co bys pro ně ze své zkušenosti doporučila? 

VN: “Navštěvuji občas lidi v hospicech, většinou uvězněné na lůžku. Tito lidé se doslova nudí a jen čekají na svou smrt, přáli by si být doma. V první řadě ode mě očekávají rozhovor a zabavení.

Součástí péče je tedy delší výběr olejů. Rozebíráme, co jim které připomínají, nejčastěji právě to, co mají doma. To je velmi individuální. Jako základ kompozic používám silice růže a nardu v mandlovém oleji, někdy také helichrysum.”

TIP redakce: “Tím byl pomazán Ježíš Kristus” – nard je vůně velmi duchovní, povznášející a sváteční. Veronika o něm psala před rokem v čase svátečním.

O čem tě nejvíc baví psát? A co na nás chystáš?

Do Česka jezdí nejen kvůli rodině, ale také pořádá různé workshopy.

VN: “Mám takovou, řekla bych praktickou úchylku, že si zapisuju všechno. Zážitky, dojmy, zaslechnutou informaci, výroky lidí, cestu, sen… Prostě cokoliv, když mám po ruce něco k psaní a zaujme mě to. A pak si někdy jen tak sednu a napíšu z těch svých poznámek článek nebo úvahu nebo reportáž.

Teď zrovna píšeme s dětmi pohádku. A pro čtenáře Kouzla vůní právě upravuji článek o tom, jak ÉO růže přitahuje peníze. To jsem si jen tak chtěla ověřit právě jednu zachycenou informaci a vznikla z toho moje osobní tříletá studie.”

Obdivuju tvůj přístup k rodinnému životu. Máš dvě úžasné holčičky. Jaké bylinky a esence jsou u vás doma nepostradatelné?

VN: “Děkuji! Jsem si vědoma, jaký dar jsem získala. Esencí máme doma asi kolem stovky a už jsou pro mě nepostradatelné všechny (smích). Je to naše hlavní domácí lékárnička. Nejčastěji používáme citrusy, dětem voní myrha a růže bílá.

S bylinami to nijak nehrotím. Málokdy jdu něco konkrétního sbírat cíleně. Tedy až na kořeny a březovou vodu. Jinak si většinu léčivek, co máme doma, přineseme jen tak z pobytu venku. Nosívám u sebe nůžky a když vidím, že je na pěkném místě něčeho hojně a je hezky, bereme to s sebou. Děti pomáhají, a tak se toho sejde ne málo. A co nenasbíráme, to většinou nějak přijde…

I když teď mě napadá, že vlastně arniku máme všude – doma, v autě i v brašničce na kole.”

TIP redakce: Veronika je ryzí praktik, její články jsou plné receptů většinou i s domácí foto dokumentací. Kompletní přehled článků najdete tady.

Budeš vysazena na pustý ostrov, jednu esenci, kterou bys určitě vzala s sebou…

VN: “Asi tě překvapím, ale žádnou. Mohla by se mi zkazit! (smích) Já bych pak truchlila, až by mi došla. S esencemi pracuji téměř denně a pokaždé mám já osobně chuť na něco jiného. Nemám mezi éterickými oleji žádného favorita, ani takový, který by mi nevoněl. Ale jako univerzální bych viděla levanduli nebo růži. Jenže já se nerada balím. A jak se znám, já bych si i na tom pustém ostrově něco našla. Nebo by si to našlo mě!”

Verčo, díky moc za to popovídání! Jsi pro mě velkou inspirací a vždy je potěšení se s tebou potkat. Jsem moc ráda, že se známe… Díky tobě jsem poznala například bylinku všedobr a sviští sádlo. A to rozhodně není málo!

Kateřina

Veronika Němcová

Kräuterpraktikerin – Ischgl (Rakousko), Strážnice na Moravě

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do ČR vystudovala geografii pro pedagogy a na mateřské dovolené absolvovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. Své vědomosti prohlubuje účastí na konferencích AČA i na zahraničních kurzech o Feng-Shui.

Co o sobě říká? „Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon, a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“ 

Pár slov o Kouzlu vůní

Kouzlo vůní vzniklo v únoru 2016 jako realizace snu, který v sobě nosila jeho šéfredaktorka Michaela Lusílija Makulová celý dlouhý rok. V letošním roce se společné úsilí úročí a náš tým pro vás pravidelně publikuje několik zajímavých článků o bylinkách a aromaterapii týdně. Kolik se za tím vším skrývá úsilí? Bezpočet. Většina naší práce je dobrovolnická a vychází z naší lásky k aromaterapii a chuti dělit se s vámi o naše zkušenosti.

TIP redakce: Voňavé seriály od Veroniky pro Kouzlo vůní

Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako “pasta”

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com

Vykuřováním proti kašli

Zdravotní a dezinfekční funkce vykuřování je historicky známá a doložená po tisíciletí. Vykuřování ve školách a v nemocnicích se běžně praktikovalo ještě v první polovině 20. století. V období zvýšeného výskytu nemocí dýchacího ústrojí můžeme ze zdravotních důvodů vykuřovat i dnes. Vyčistíme tak jednak vzduch, ale i sami sebe.

V paměti mi utkvěla historka jedné mé klientky se dvěma malými dětmi. Je na domácí vykuřování celkem zvyklá, provádí pravidelně. Minulou zimu trochu “pozapomněla” a pak se divila, jak moc se zvýšila nemocnost celé rodiny. Přiběhla pro zásoby kadidel a uhlíků a situace se hned citelně zlepšila.

TIP redakce: Jako zasvěcení do používání vykuřovadel vám může posloužit článek Jak na domácí vykuřování.

Pryskyřice jsou tradičními vykuřovadly

Vykouřit si můžete třeba i chodidla

Klasické vykuřování místností a osob je už opět celkem v povědomí. Ovšem jsou ještě další způsoby, jak využít léčivých vlastností vykuřovadel, dnes zapomenuté, ale ověřené našimi předky. Annemarie Herzogová ve své knize Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo zmiňuje tzv. vykuřovací roušky a stoličky. Obě tyhle “techniky” jsou velmi příjemné, speciálně v chladnějším období roku.

Rouška

Připravíme si čistý kus látky, ručník apod. a “nachytáme” do něho kouř. Tkanina zachytí účinné látky i teplo a tento obklad pak přiložíme na postiženou část těla (hrudník, břicho, záda, klouby atd.).

Stolička

V knize je sice uváděna speciální konstrukce, ale jde hlavně o to, že kouř necháme působit na chodidla, tedy i na množství reflexních bodů, které se zde nacházejí. Navíc kůže na ploskách nohou a kolem kotníků je tenká a lépe prostupná nežli jinde na těle. Takže si kadidelnici postavíme tak, abychom si nad ní mohli opřít nohy a kouř směřoval na chodidla.

Zajímá vás vykuřování prakticky? Zvu vás na kurz: Základy domácího vykuřování v listopadu v Praze.

Vykuřovadla vhodná při nachlazení, kašli, rýmě

Bylinky

Dřevo z jalovce je mnohostranným vykuřovadlem s krásnou vůní

V čaji i ve formě tinktur jsme zvyklý je používat. Ale mnoho tradičních bylin na nachlazení funguje i jako vykuřovadla. Benefitem je zde právě očistná funkce prostoru, v němž se nacházíme.

A těchto několik jsem vybrala pro aktuální podzimní období.

  • Tymián – právě tymiánem se vykuřovaly nemocniční pokoje, skvěle čistí i dodává sílu.
  • Divizna velkokvětá – proti kašli a nachlazení.
  • Eukalyptus – pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí a na horečky, uvolňuje, projasňuje.
  • Oman – podporuje vlastní léčivé procesy, dezinfikuje a posiluje.
  • Rojovník (není vhodný v těhotenství) – pomáhá při nachlazení a dýchacích problémech, čistí.
  • Jalovec větvičky a dřevo – chrání před nemocemi, dezinfikuje, dodává energii.
  • Bazalka posvátná tulsi – léčí nachlazení a kašel, posiluje imunitu.
  • Galgán – polozapomenutý kořen Galgania officinarum doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Povzbuzuje energii, léčí dýchací problémy.

Jehličnany

Pryskyřice neboli “smůla” nosí v případě kašle štěstí

Pro “zdravotní” vykuřování se používají tradičně a již velmi dlouho. Můžete použít jehličí, pryskyřici, kůru i dřevo. Pokud si pryskyřici nasbíráte v lese sami, je potřeba ji nechat vyschnout (přibližně rok až dva). Jehličí naopak lze vykuřovat i čerstvě donesené. Jen technická poznámka, pryskyřice jehličnanů hodně kouří, takže přidávejte opravdu po troškách.

Jehličnany obecně posilují dýchání, silně desinfikují, uvolňují zahlenění, dodávají sílu a lepší náladu.

  • Borovice – existuje spoustu druhů, nejspíše se setkáte s borovicí lesní, klečí, pinií či limbou.
  • Smrk
  • Jedle – k vykuřování se užívá nejvíce jedle balzámová a bělokorá.

Pryskyřice

Kadidel existuje mnoho druhů

Pryskyřice tradičně používané k vykuřování jsou silně léčivým prostředkem a účinně desinfikují prostor i tělo. Navíc zklidňují stres a uvolňují. Což z nich činí ideální pomocníky při nepříjemných onemocněních obzvláště dýchacího ústrojí.

  • Kadidlo – k dostání je dnes nepřeberné množství různých druhů, vhodné jsou všechny.
  • Myrha – kromě všech zmíněných vlastností ještě vysušuje, takže pomáhá při zahlenění.
  • Guggul – je vlastně druhem myrhovníku (Commiphora mukul), je více zklidňující a sladší než klasická myrha.
  • Benzoe – tato pryskyřice byla stálicí i na lékárenských pultech, pro své skvělé dezinfekční a expektorační účinky byla nazývána “divotvorným balzámem”. Rozlišují se dva druhy. Siamská benzoe s jemnější vůní a drsnější benzoe ze Sumatry.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka a Pixabay.com.

Použitá literatura:

  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Čas sběru a ukládání aneb strava, bylinky a éterické oleje na podzim

Podzim představuje dobu sběru, ukládání, uzavírání a odumírání. Jinu přibývá a Jangu ubývá. Je to čas, kdy se míza stromů stahuje dovnitř a klesá ke kořenům. Opadává listí i plody a i my se uzavíráme do tepla svých příbytků a zklidňujeme se. Symbolem podzimu v čínském pentagramu je element Kovu a přináleží mu bílá barva. V cyklu pěti prvků je Kov prvkem představujícím houstnutí hmoty, ale také výměny energie. Z orgánů patří k elementu Kovu plíce a tlusté střevo. Článek je 4. dílem seriálu.

V následujícím článku se dozvíte, jak můžete plíce a tlusté střevo podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. Jednoduché recepty na čaj vhodný při nachlazení či chřipce a masážní směs při kašli si snadno vyrobíte doma sami.

Krásný podzim, čas náročnější pro naše plíce

Co na podzim jíst a čeho se vzdát?

Na podzim je vhodné začít stravu déle tepelně upravovat, abychom tělu dodali potřebné teplo. Jídlo by mělo být bohaté a vydatné se silnou chutí a dlouhým procesem úpravy (pečení, grilování, opékání).

Je super do svařeného vína i na ranní kaše

Nejvhodnější je kořenová zelenina a hlízy – brambory, sladké brambory, tuřín, mrkev, ředkvičky, zázvor, česnek, cibule, květák, pastiňák, petržel, celer, křen, fenykl. Na podzim je ideální jíst více ořechů, ryb, masa a rostlinných olejů a přidávat pálivé koření jako zázvor, skořice, muškátový oříšek, bazalka, chili, rozmarýn, hřebíček, černý i kajenský pepř, majoránka. Nejvhodnější obilovinou je rýže. Vyplatí se nezapomínat na teplé snídaně buď ve formě kaší nebo polévek. 

Bylinky na onemocnění plic a tlustého střeva

Plíce

Na úvod je třeba poznamenat, že při onemocnění plic je nejvýhodnější kombinovat několik různých způsobů terapie tj. byliny, aromaterapii, homeopatii, reflexní terapii, akupresuru nebo akupunkturu. Při závažnějších onemocněních je určitě vhodné kombinovat klasickou medicínu s některou z výše uvedených alternativních terapií.

Obecný zdravý udržovací čaj pro období podzimu:

smícháme listy maliníku, ostružiníku a jahodníku, podle potřeby lze přidávat další byliny jako kopřivu, vřes, měsíček, diviznu nebo lékořici.

Bylin vhodných při onemocnění plic je celá řada, lze je rozdělit do několika skupin podle obsahových látek.

Jablečník, skvělá podzimní bylinka, jen trochu hořká

Mezi sliznaté rostliny, které svým slizem potahují sliznice a tím je chrání a léčí patří: podběl, sléz, proskurník, jitrocel a jablečník.

Mezi saponinové rostliny řadíme diviznu, prvosenku a lékořici.

Yzop, tymián, máta a opět jablečník jsou rostliny antiseptické.

Do křemičitých rostlin s vysokým obsahem křemíku řadíme plicník, konopici, přesličku a truskavec.

Siličnaté rostliny jsou anýz, fenykl, mateřídouška.

Jablečník má kromě výše zmíněných účinků i dobrý vliv na zažívání, je ale velmi hořký, proto ho nelze dávat do čaje malým dětem.

Čaj na plíce a průdušky:

smícháme jitrocel, podběl, lékořici a proskurník. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Čaj při nachlazení a chřipce:

vyrobíme smícháním lékořice, jahodníku, maliníku a ostružiníku. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Tlusté střevo

Při onemocněních tlustého střeva je důležité upravit stravu: omezit ostrá jídla a koření, alkohol, nasycené tuky, maso a řepný cukr.

Z bylin jsou vhodné hořec, zeměžluč, pelyněk, len, krušina, aloe, senna, řebříček, heřmánek, mochna, lišejník, pryšec, šalvěj, tymián, fenykl, kmín, koriandr, kurkuma, skořice, anýz, kopretina řimbaba, jmelí , lichořeřišnice.

Čaj z devíti bylin na pročištění tlustého střeva a celého trávicího traktu:

připravíme smícháním stejných dílů čekanky (kořen/nať), pampelišky (kořen/nať), rozrazilu, třezalky, řebříčku, popence, jablečníku, puškvorce a měsíčku. 2 polévkové lžíce směsi zalijeme 330 ml vařící vody, krátce povaříme, scedíme do termosky a vypijeme po doušcích během dne.

 TIP redakce: Článek vychází v rámci seriálu. Předchozí díly také doporučujeme k přečtení.

Éterické oleje v elementu Kovu

Z energetického hlediska můžeme plíce a tlusté střevo podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Kovu patří borovice, cypřiš, čajovník, eukaplytus citriodora i globulus, kajeput, myrta, niaouli, ravensara, šalvěj muškátová, tymián a yzop.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Jednoduchá masážní směs na kašel  

  • 3 kapky eukaplyptus radiata nebo globulus
  • 2 kapky tymián
  • éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 10 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým)

Masírujte 2x denně oblast hrudníku. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

TIP redakce: doporučujeme článek se spoustou dalších receptů od zkušené aromaterapeutky Ludmily Kotalíkové na téma rýmy, kašle a chřipky.

Ať je vám i na podzim krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 1.část, , Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., Malinovská Radmila, Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Další díly seriálu:

Podzim: Jak posílit imunitu?

V podzimním čase, kdy se začnou viry množit jak houby po dešti, asi málokdo odolá a dostihne ho sem tam nějaký kašel, rýma, nepříjemné škrábání v krku. Může se přidat bolest hlavy, svalů, únava. A viróza je tady. Jak to udělat, abychom byli během chladných měsíců zdraví?

Zvolněte tempo

V kořenech pampelišky se skrývá pravý poklad

S příchodem podzimu se proměňuje kvalita energie. Míza stromů postupně míří zpět do země. Rostliny odevzdávají svou sílu do kořenů. Život v přírodě pomalu utichá. Zavřete si na chvíli oči a představte si to…

Ustalo zběsilé letní hemžení, moudrá příroda se připravuje na odpočinek. My lidé se můžeme inspirovat touto moudrostí a integrovat ji do svého života. Jak? Zvolněte tempo. Právě virózy mohou být impulsem k tomu, abychom si to uvědomili.

Jenže v dnešní uspěchané době to není jednoduché. Času je málo, starostí hodně. A tak se lidé mnohdy alespoň „ládují“ vitamíny a doplňky, které však vznikají chemickou cestou v laboratoři. Chcete na posílení využít vitalitu a energii čisté přírody? Takové, co nejspíš najdete i u sebe pod okny? Zkuste omrknout můj program Očista těla kořeny.

Nalaďte se na sebe

Kopřiva pomáhá nejen na podzim, ale i na jaře

Právě v období přicházejícího podzimu mám nejraději bosonohé procházky. Nejčastěji si je dopřávám v dešti. Země je měkká a po chvíli se plosky nohy příjemně prokrví, takže necítím chlad, ale rozproudění energie. Kousek od domu máme zatopený lom, kam chodím své tělo otužovat.

Jestli vám při představě bosých nohou a koupele v ledové vodě naskakuje husí kůže, můžete na to jít po svém a pomaleji. Otužujte se postupně. Do sprchy si připravte kbelík se studenou vodou a “šlapte” vodu. Udělejte si střídavou koupel. Chvíli se sprchujte teplou, pak šlapte studenou vodu.

Už za pár dní se budete cítit nabití a budete se nejspíš na svůj otužovací rituál těšit. Budete také intenzivněji vnímat své tělo. Chce to jen začít.

Bylinky

Sbírejte a užívejte kopřivová semínka

Bylinek, které jsou vhodné k užívání na podporu imunity, je celá řada. Připomenu vám ty nejznámější a snadno dostupné.

Kopřiva je asi nejoblíbenější. Už brzy z jara ji sbíráme pro očistu těla, na podporu krvetvorby. I na podzim můžete povzbudit svůj organismus a popíjet 2-3 šálky denně sušené natě kopřivy. Po odkvětu si nasbírejte semena, která působí na podporu imunity. Nasušte je a užívejte v dávce jedné až dvou lžiček denně. Semena dobře rozžvýkejte a zapijte vodou. Nebo je rozmixujte na prášek, uchovejte ve skleničce a dejte si 1-2 lžičky za den.

Na podzim je čas vykopávat kořeny, které mají ještě větší sílu než nadzemní část rostliny. Patří sem třeba známá echinacea. V době zvýšeného výskytu chřipek, viróz, únavy, užívejte tinkturu nebo odvar z kořene. Odvar připravte z čerstvých nebo usušených kořenů. Polévkovou lžíci kořenů zalijte 1/4 litrem vody, přiveďte k varu a vařte 15 minut na mírném plameni. Potom přeceďte.  Tinkturu užívejte v dávce 10-20 kapek do sklenky vody 2-3x denně po dobu 2-3 týdnů.

Krásná a známá echinacea, tinkturu si můžete sami vyrobit

Jako třetí bylinku, která dokáže tlumit růst bakterií, bych vám doporučila semena fenyklu. Ta jsou nejen chutná, ale mají výrazné desinfekční účinky a také očišťují tělo. Nasušte zralá semena a uchovejte je v suchu (šroubovací skleničce). Během podzimu si můžete dopřát posilující kúru v dávce 1-2 čajových lžiček denně.

Poslední bylinku, kterou bych chtěla zmínit, je pampeliška. Během jara nejčastěji sbíráme listy, stonky i květy. Teď přichází čas na sběr kořenů. Ideální dobou je ubývající Luna, pak mají kořeny bylin ještě více síly. Kořen pampelišky vám pomůže podpořit metabolismus, zlepšit jaterní činnost, funkci žlučníku, slinivky, ale také působí močopudně a dokáže odvádět toxiny z těla. To je žádoucí právě tehdy, když se nacházíme na přelomu ročních dob. Podpoříte tak přirozenou obranyschopnost svého těla. Dobře omyté a usušené kořeny povařte 15 minut ve 1/4 litru vody (1 polévkovou lžíci), nechte vyluhovat 10-15 minut a přeceďte. Dopřejte si očistnou kúru s pampeliškou trvající 10-14 dní. Budete se cítit jako rybka ve vodě.

Mějte se báječně a užívejte si barev a vůní podzimu.

Autorka článku: Linda Mahelová. Foto: autorka.

Růže: královna květin a její dcery

Pokud vás růže zajímají a chcete se dozvědět více, začtěte se do 1. dílu seriálu Růže. Minulý měsíc jsem slíbila sdílet užitečné informace o růži, které jsem se dozvěděla na festivalu růží v Bavorsku. Těch zajímavostí a praktických rad bylo ale tolik, že mi to nakonec zabralo mnohem více času a vznikl celý “růžový seriál”. A to jsem sepisovala jenom to nejdůležitější. Ale mám to! 

Postupně se s vámi podělím o to, které růže se používají k léčebným účelům, jaké látky růže obsahuje a jak nám prospívají. Také se dozvíte pár faktů o růži jako květině a nastíním několik zahraničních studií o účincích jejího éterického oleje. A to vše proloženo praktickými recepty.

Růže je známá po celém světě. Odkud však přesně pochází, se tak úplně jistě neví – snad ze zahrady Edenu, která se rozléhala mezi čtyřmi řekami v oblasti Středního Východu? Ale i to jsou jen dohady. Jisté je, odkud k nám do Evropy přišly její jednotlivé druhy a jak vznikly. Alespoň ty nejznámější vám představím.

Seznamte se s královskou rodinou

1) Královna matka

Dnes existuje přes 30 000 druhů růží. Jejich matkou je růže galicijská Rosa gallica, kterou objevili římští vojáci v severní Africe. Tam ji údajně přivezl Alexandr Veliký, který růže pěstoval. Kvetla dvakrát do roka, což v 90. roce př. Kr. nebylo známé. Jaký zázrak! Růže je uchvátila natolik, že si ji vzali s sebou do Evropy. Nejen její vzhled, ale hlavně její vůně doslova očarovala také ostatní Evropany. Kdo měl později růže v zahradě, byl považován za zámožného.

2) Jedna z nejvoňavějších dcer

Růže damašská, dobře známá aromaterapeutům

Pro aromaterapeuty asi nejznámější růže damašská Rosa damascena semperflorens se zrodila zkřížením této růže s čínskou růží Rosa moschata. Ovšem, kde k tomuto procesu došlo, se přesně neví. Jisté je, že v Malé Asii na ostrově Samos růži damašskou znali již 1000 let př. Kr. a popsali ji v příbězích Pohádek tisíce a jedné noci. A iránští básníci ji ve svých básních opěvovali už dvě století před tím.

TIP redakce: Víte, že v Bavorsku má růže svou každoroční slavnost? Byli jsme u toho!

Recept: Růžová voda po domácku vyrobená

  • 1 velký čerstvý růžový květ
  • 2 litry převařené vody nebo minerální vody bez bublinek

Lístky růže vložte do mixéru a mixujte tak dlouho, až z nich bude téměř jemná kaše. Zřeďte vodou a vlijte do skleněné nádoby, ve které ponecháte přes noc stát. Ráno sceďte. Takto připravená voda nejen voní, ale i chutná jemně po růžích. Lze ji konzumovat, či si s ní umývat obličej. Má osvěžující účinky. V lednici vydrží až 10 dní.

3) Jemná elegance

Půvabná bílá růže Rosa alba se proslavila válkou růží v Anglii v 15. století. Avšak její pětilístkové květy zdobily svahy Kavkazu již ve druhém století. Odtud se šířila dále na západ a uhranula především Řecko a Řím. Dle řecké mytologie se bohyně Afrodité schovala právě za růžový keř s bílými květy, když si po vyplavení z moře uvědomila svou nahotu. V Evropě má tato růže několikero předchůdkyň – například již zmiňované druhy Rosa gallica nebo Rosa damascena, ale také bílou psí růži Rosa canina nebo jemnou růži šípkovou Rosa corymbifera.

4) Vzrušení v Evropě

Ne úplně všechny růže pěkně voní

Absolutní senzace byla pro Evropany růže dopravená námořníky v 16. století z Číny, jež měla žlutou barvu. Do té doby byly známy pouze bílé nebo růžové květy zmiňovaných růží, či červené od růže vínové Rosa rubiginosa. Ovšem nadšení z nevšedního zbarvení netrvalo dlouho, neboť jak napovídá latinský přívlastek foetida = zapáchající, tato růže Evropanům moc nevoněla.

5) Západ nadšen

Růže zaujala lidi nejen pro svůj vnějšek, ale také pro své léčivé schopnosti. V čínských spisech ze 3. tis. před Kr. se vedle skořice, zázvoru či rebarbory objevují také plody Jin Ying Zi-Rose, která je dnes známá jako růže Cherokee. Tato růže ze střední Číny Rosae laevigatae fructus se v 17. století dostala do Severní Ameriky, kde se rychle rozšiřovala.

6) Na druhé straně Atlantiku

V Severní Americe bylo vyšlechtěno mnoho růží. Z asi 200 sort, které jsou dnes známé, pochází kolem 35 právě odtud. Nejznámější je světlerůžová růže virginská Rosa virginiana, která se k nám do Evropy dostala jako první počátkem 19.století. Také růže californská Rosa california pochází z USA nebo Kanady, stejně tak Rosa woodsii kvetoucí až do 3400 m nadmořské výšky.

7) Silný rozmach

V 18. a 19. století sílil obchod s růžemi z Asie, přičemž absolutní moc na trhu měla růže čínská Rosa chinensis. Velmi oblíbená byla také Rosa x odorata vonící jemně po čaji. Ovšem hlavně čínské růže zanechaly v Evropě velký dojem, neboť kvetly dvakrát do roka a to poměrně dlouhou dobu, jejich květy byly tuhé a listy skoro stálezelené a hlavně rezistentní vůči plísním.

8) Omyl historiků

Ačkoliv je Holandsko známé spíše pro své tulipány, byli to právě oni, kteří prokázali velký cit pro pěstování růží v Evropě ve velkém a to již v 16. století. Křížením Rosa gallica, Rosa moschata, Rosa canina a Rosa damascena dali právě Holanďané vzrod růži stolisté Rosa centifolia, o které se domnívalo, že pochází od starých Řeků či Římanů.

Dnešní růžový byznys

Většina řezaných růží se dnes prodá v EU – něco přes 80 %. Až 25 % růží pochází z Fair Trade produkce, což v roce 2015 představovalo 365 milionů kusů a tendence nárůstu je každým rokem o zhruba 6 %. U dovozu z Afriky ovládá dnešní trh s označením Fair Trade především Keňa.

Má modrá růže modrou krev?

Vypěstovat růži modrého zbarvení je asi snem každého pravého pěstitele růží, neboť dodnes ještě žádná modrá růže ve skutečnosti neexistuje. Ty, co jsou nabízené v supermarketech, bývají obarvené. Růže totiž neobsahuje modrá barviva jako je např. delphinindin nebo myricetin, jak je tomu u jiných modře zbarvených květin.

Rapsodie v modré, ano i taková jména mají šlechtěné růže

Růži totiž chybí gen pro tyto látky, jež by ji zbarvily do modra. Růžové okvětní lístky (jejich šťáva) mají navíc kyselou PH hodnotu, čímž červeno-žluté barvivo (anthocyanin) vždy přebije při jakékoliv manipulaci s těmito geny jejich umělé nasazení. Z toho důvodu se při křížení a umělém šlechtění docílí nanejvýš lehce fialovo-levandulového zbarvení nebo odstínů fialového šeříku.

Jako „náhražku“ za modrou růži lze však pěstovat růži zvanou Rhapsody in Blue, jejíž barva je při rozevření poupat opravdu modrá. Avšak toto zbarvení po chvíli vybledne a růže změní svou barvu na světle fialovou až šedou.

Přeji růžový den!

Příští pokračování bude “pěstitelské”, protože říjen je ideální měsíc pro sadbu růží! O tom, že pěstovat krásné růže není úkol zcela lehký, ví každý zahradník, který je má na svém záhonku. Proto se podělím především o praktické rady k sadbě, pěstování a ošetřování růží.

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com

Zdroj:

Abych se dopracovala k souvislým a přehledným informacím o růži, vzala jsem si na pomoc nově vycházející knihu „Rosenmedizin. So sanft heilt die Königing der Blume“ (překlad autorky: Růžová medicína. Tak jemně uzdravuje královna květin), kterou na festivalu růží v Bavorsku představila její spoluautorka Angelika Gräfin Wolffskeel von Reichenberg. Tato šarmantní dáma je praktická lékařka, psycholožka a viceprezidentka Biochemického spolku Německa. Mimo jiné se už přes dvacet let zabývá studiemi o růži a jejím éterickém oleji a jejich účinky na lidské zdraví.

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9