Vystrkuje na vás růžky jarní únava? Nebojte a nasbírejte na ní těchto 6 bylin

V dubnu už se začínají zelenat louky, stromy pučí, příroda rozvíjí svou vůni a postupně se každým dnem probouzí do života. K jaru náleží energie zrození. Je to začátek všeho nového. I my lidé se můžeme rozhodnout, jaká semínka teď budeme sít. Rozhodnutí je na nás samých. Nechte se inspirovat přírodou, když se jdete projít svěží jarní krajinou. Vnímejte, kam vás jarní energie táhne a nechte se tou moudrou silou nasměrovat. Buďte otevření síle jara, síle zrození.

Mnoho z nás na jaře trpí tzv. jarní únavou. Příčina bývá také v nedostatku odpočinku během zimy. I tehdy nás příroda inspiruje. V zimě odpočívá a nabírá síly na další rok. Ale na jaře už to nejspíš s tím zimním spánkem nedoženeme… Přesto je i teď relaxace důležitá. Když budeme odpočinutí, lépe uslyšíme impulsy, které k nám přichází. A budeme mít více energie své nápady realizovat.

Jarní plevel je plný zelené síly

S jarní únavou mohou pomoci i bylinky – plevele. V posledních letech vidím, že se začínáme navracet k moudrosti bylin a učíme se tyto poklady přijímat, znát a používat. Připravila jsem pro vás seznam těch nejznámějších a nejužívanějších. Tak si na ně vzpomeňte, až se půjdete projít ven a nasbírejte si hrst té zelené síly.

Pampeliška lékařská

Na pampelišku nedáme dopustit! Její kořen, toť učiněný zázrak.

První bylinku, kterou bych ráda zmínila, je pampeliška. Ta je možná nejoblíbenější jarní bylinkou. Ještě než vykvete, můžete si nasbírat kořen, který je zásobárnou cenných látek pro rostlinu a dokáže pomoci i nám. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem rostliny nebo na podzim po odkvětu.

Pampeliška pomáhá s očistou jater a močového systému, dodává tělu po zimě cenné vitaminy a působí jako životabudič.

Přidejte listy pampelišky do salátů a užívejte ji nejraději syrovou. Salát zakápněte nějakým kvalitním rostlinným olejem, aby tělo dokázalo využít i vitaminy rozpustné v tucích.

TIP redakce: Zajímají vás “obyčejné neobyčejné” české rostliny? S Kouzlem vůní si teď můžete celoročně rozšiřovat voňavé obzory ve vzdělávacím programu Bylinky našich babiček.

Bršlice kozí noha

Lístky bršlice opravdu trochu připomínají kozí nožku.

Určitě jste se setkali i s bršlicí. Ta vyrůstá velmi brzy. Můžete užívat už mladé lístky do salátů, pesta, pomazánek, polévek.

Bršlice hojí ledviny, močový systém, pomáhá při revmatismu a dně.

Neužívejte ji však dlouhodobě.

Česnáček lékařský

Velmi chutný a velmi zdravý plevel.

Česnáček se objevuje na okrajích lesů a luk už koncem března. Vůní připomíná česnek, ale chuť má mírně nahořklou.

Česnáček očišťuje, harmonizuje metabolismus a podporuje činnost ledvin. Mladé listy jsou nejchutnější.

Sbírejte je během dubna až května. Použít je můžete na přípravu salátů a pomazánek. Tepelnou úpravou česnáček ještě více hořkne, proto ho doporučuji užívat syrový.

Kopřiva dvoudomá

Čerstvé mladé kopřivy z čistého prostředí na jaře nedocenitelný zdroj všeho potřebného.

Také kopřiva má svou velkou oblibu. Listy se užívají formou nálevu, kořeny formou odvaru.

Z kopřiv se připravují jarní polévky, nádivky, omáčky, pesta.

Nedoporučuje se dlouhodobější užívání nálevu ani odvaru z kořenů kopřiv, ale 14denní očistná kúra je na jaře prospěšná. Posílí vás při jarní únavě.

Sedmikráska

Na lovu sedmikrásek…

Něžnou sedmikrásku zná asi každý. Rádi jí používáme jako ozdobu na saláty, do nápojů a polévek.

Sedmikráska je hojivá nejen vnitřně – podporuje funkci ledvin, ale také zevně – z květů si připravte třeba pleťový olej: zavadlé kvítky zalijte kvalitním rostlinným olejem a nechte macerovat 2-3 týdny na světle, potom přeceďte a uchovejte v temnu. Olej ze sedmikrásky působí protizánětlivě a pleť i vyhlazuje.

Smrk ztepilý

Mladé výhonky smrků mají příjemnou citronovou chuť a dá se z nich vyrobit sirup nebo se přidávají do salátů.

Posilují ledviny a dýchací systém. Sirup vyrobíte jednoduše tak, že vrstvu výhonků prokládáte vrstvou medu. Potom necháte sirup zrát, až se na dně zavařovačky začne tvořit sirup. Ten potom přecedíte přes sítko.

Užívá se na podporu vykašlání, při virózách a bolestech v krku.

Na jaře se začínají probouzet bylinky, naše zelené poklady, ze kterých připravujeme bylinné nálevy, odvary, pesta, masky na pleť, polévky, saláty… Často jsou to právě plevelné rostliny, které nám mohou prospět více než pěstovaná zelenina. Rostou téměř na každém kroku, i na našich zahrádkách.

Naučme se přijímat jejich hojivou sílu. V online programu Vůně bylin vám ukážu, jak si z těchto rostlin připravíte i sirupy, tinktury, likéry, bylinné směsi, vína, octy a další bylinkové dobroty. Program je pro vás připraven tady.

Přeji vám krásný jarní čas.

Autorka článku a fotografií: Linda Mahelová.

Prvosenka odemyká jaro a zahání kašel i nespavost

Petrklíč, jak se lidově říká prvosence, známe všichni. Ať už z jarních procházek nebo z mnoha dětských říkanek, kde hraje roli kouzelného odemykače jara. Tahle vytrvalá jarní rostlinka je ale užitečnou léčivkou, což mnoho z nás neví. Pojďme se tedy s prvosenkou lépe seznámit. Může nám pomoci při kašli, nachlazení, ale i při nespavosti.

V článku vás také čekají oblíbené recepty na domácí výrobu prvosenkového vína k posílení srdce, petrklíčových bonbonů a jarního detoxikačního salátu s prvosenkou!

My prvosenkou symbolicky otevíráme nový vzdělávací program Bylinky našich babiček. Celý článek a všechny další po celých 12 měsíců budou přístupné v členské sekci Kouzla vůní. Vy si můžete pořídit jak celoroční předplatné, tak i kratší varianty na 3 nebo 6 měsíců.

Celý duben platí SPECIÁLNÍ SNÍŽENÁ ZAVÁDĚCÍ CENA 700 Kč / 12 měsíců. OBJEDNEJTE si program nebo se podívejte na další cenové varianty ZDE. Váháte? Přečtěte si naše ukázkové články.

Program v režii šesti redaktorek přinese každý měsíc:

  • 6 článků s mnoha recepty a radami ze života
  • Přístup do FB skupiny s cvičeníčky a možností o tématech diskutovat
  • 2 společné webináře ročně
  • a kupu zkušeností, radostí a chuť k bylinkovému tvoření 🙂

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu “Bylinky našich babiček” vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek ja ZDARMA, jako upoutávka na program. Spouštíme ho v placené verzi během dubna 2018. Po celý bylinkový rok přinese každý měsíc 6 článků nabitých informacemi, radami a recepty z praxe, 2 webináře s autorkami, přístup do skupiny, kde se můžete ptát na věci k tématům. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

Jdete do toho? Necháte se od nás provést celým rokem (nebo jeho částí)? Chcete všechny ty další rady a recepty ze života prostě mít i pro sebe? OBJEDNEJTE SI BYLINKY NAŠICH BABIČEK ZA ZÁVÁDĚCÍ CENU!

Nejste ještě rozhodnuti, ale program vás zaujal? Upište se nám tady do formuláře a nic už neuteče. Připojíte se třeba později…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku a foto: Anna Krutová.

Použité zdroje a literatura:

Získejte sílu jara z březové vody

Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem. A to se (doufám) odráží v mých textech. První článek programu jsem věnovala březové vodě.

Konečně začalo jaro a my mohli vyrazit. Do baťůžku aku-vrtačku, velkou PET láhev, tejp a slámku (tedy brčko). Sníh ještě zcela neroztál a tak jsme se do kopce brodili mimo cestičky studenou zkrystalizovanou vodou a přitom pohledem vybírali tu správnou břízu.

To bylo před pár lety a my vyrazili poprvé na březovou vodu. Toto jaro bude mít pravděpodobně trochu pozdější nástup, alespoň u nás v Tyrolsku totiž ještě leží poměrně silná pokrývka sněhu. I proto nejsou k tomuto článku autentické fotky ze sběru. Možná až sníh konečně roztaje…

Se sběrem opatrně

Ano, hned v úvodu je třeba zmínit, že sběr březové vody je v České republice vnímán negativně, ba přímo jako trestní čin. Nesmí se to, nemá se to! Ale přesto se to dělá! Nechci nikoho nabádat na přestupky v zákoně. Mým záměrem je popsat, jak si lze doplnit vitalitu na jaro, obzvlášť po letošní dlouhé zimě, především pro lidi se slabými ledvinami. Jak lze využít darů přírody, které jsou zde pro nás všechny, ne jen pro ty vyvolené.

Pokud však ve svých úvahách myslíte na strom, na to, že mu to může uškodit, je to správné uvažování. Můžu vás však uklidnit, když dodržíte jistá pravidla a nepřijdete ze stromu “těžit”, ale nabrat si pro vlastní potřebu, strom se s vámi podělí o vlastní životadárnou sílu a bude schopen žít nadále bez nějaké újmy.

Vznešený strom, ta bříza.

Strom nehostinných podmínek

Bříza bělokorá Betula pendula je snad jediný listnatý strom, který se u nás v Tyrolsku ve výšce 1600 m nad mořem vyskytuje. Je to opravdu „odolná holka“, která pro svou vitalitu a schopnost růst i v těch nejkrutějších podmínkách až do 1900 m nad mořem žije tam, kde už jiné listnáče nemají sílu. A přitom je tak jemná a vypadá velmi elegantně.

Pro své vlastnosti si získala úctu už u Keltů. Je charakteristickým listnáčem za polárním kruhem a v keltském letokruhu začíná jejich rok. Symbolizuje nový začátek, novou energii a sílu.

Pojďme však do její hloubky

Dřevo je velmi měkké a ohebné. Navíc je krásně bílé a má schopnost ničit mikroorganismy – dokonalé pro kuchyňské náčiní jako jsou například vařečky. Ale určitě znáte i bílé poličky nebo dřevěný obklad interiérů, k čemuž se toto dřevo též využívá. A nebo také jako topivo.

Její větvičky jsou tenoulinké paličky, které se jemně sklánějí k zemi. Moje babička si z nich dělá koště na zametání terasy na chatě. Naskládá je hustě přes sebe a speciální technikou sváže k sobě pevným špagátem. A pak je zastříhne zešikma. Vždy na jaro si udělá nové a to staré spálí. Možná je to nějaký rituál? Nevím. Nechce mi rituály prozrazovat…

Březová voda

Když se uřízne kus břízy, „pláče“. A pláče tak mocně, že kdyby se předem přichystala nějaká nádoba a dala se pod uřezanou větev, během hodiny lze v pohodě nasbírat i celý pohár vody. Ta je sladká a hlavně plná síly. Proto se také sbírá.

Její mnohostranný prospěch

Od té doby, co si chodíme vodu sbírat, pijeme ji celá rodina každé jaro na posílení organismu po dlouhé zimě. Stačí jen několik dnů, ne celé týdny. Tolik bychom ani nesbírali a vlastně to ani není nutné.

Březová voda je vlastně životadárná síla stromu samotného, používá ho ke své obrodě, pro svůj start pro období vegetace. Dodá vitalitu a je také výborná na překlenutí jarní únavy. Silně posiluje ledviny, které byly v zimě nejvíce zatíženy. Je očistná, diuretická a prý i omlazující. To posoudím až za pár let.  Je nápomocná také u takových nemocí jako je dna, revma a proti zapomínání. A navíc lahodně chutná.

Bříza v kosmetice

Kdo by neznal březový šampon!? Březová voda je hlavní složkou těchto vlasových přípravků, které se používají při vypadávání vlasů a dodání zdravého lesku. Všimli jste si někdy, jak je kůra březových větviček lesklá? A jak tyto pevné a zároveň ohebné “vlásky” visí dolů a vlají ve větru?

Pro zvýšení účinku je dobré vlasy vodou oplachovat. Dříve se to určitě provádělo, ale přijde mi to trochu jako plýtvání. Efekt se dostaví i při vnitřním užití, souvislost s ledvinami je zřetelná. Párkrát jsem si vlasy ale opravdu vodou z břízy opláchla. Nemyslím si, že by výsledek byl až tak rozdílný jako u použití jiných produktů z přírody, kterých je hodně. Raději tedy tu vodu piju než “cabrám” na vlasy.

Proste a bude vám dáno!

Když trefíme na hodnou břízu, která chce dát, naplní se nám během dvou dnů celá 1,5 litrová PET láhev. Ve dnech Měsíce putujícího oblohou ve vodních znameních i za den. Když se bříze líbíme a jsme na ni hodní, za zmíněných podmínek dá celou láhev už za několik hodin. Ale musíme být na ni hodní…

To jsme si jednou našli nádhernou, zdravou a rozvětvenou břízu, ale nepoprosili jsme ji. Navíc se mému muži zdálo, že ji špatně navrtal, tak do ní vrtal znovu a znovu, až v sobě měla čtyři rány. Příjemné mi to nebylo, ale stalo se to. Myslím, že se nazlobila, protože nám nedala ani kapku! A to jsme u ní byli přesně v době, kdy začala vyhazovat pupeny.

A také si vybírejte vhodnou dobu

Když totiž bříza začíná pučet, je ta nejvhodnější doba na sběr její šťávy. Je to přesně ta doba, kdy se z kořenů vrací životadárná míza, která rozjaří celý strom a má blahodárné účinky i na lidský organismus.

Jinak se dá samozřejmě sbírat po celou dobu její vegetace, avšak největší sílu a proud má právě na jaře před rozpukem. Ostatně právě její pupeny mají v gemmoterapii významné vitalizační účinky – čistí krev, podporují růst u dětí, působí na duševní únavu, artrózu kyčlí, dnu, zánět močového měchýře a spoustu dalších.

Rašící březové lístky s krásnou svěží zelenou barvou.

Bříza nabízí ještě víc

Když už jsou na bříze listy, šťáva a její síla je v nich. To se z nich pak dá připravit lahodný jarní salát nebo se sbírají do zásoby na zimu.

Připravte si salát k jarní očistě a vitalitě

  • Nasekané mladé listy břízy smíchejte z jinými mladými jarními lístečky (třeba s pampeliškou, ptačincem žabincem, bršlicí kozí nohou, šťovíkem atd., najděte si to, co u vás právě roste) a nebo jednoduše se zahradním salátem.
  • Důležité je salát zalít olejem, aby se do těla dostaly také vitamíny rozpustné v tucích.
  • Jinak si salát ochuťte podle svého uvážení a zvyku, někdo to rád na slano, jiný více kyselé a většina z nás si do marinády přidá i cukr.
  • Jaro fandí kyselé chuti. Všimněte si, že i většina právě rašících listů chutná spíše kysele a nebo velmi jemně. Jako základ do marinády jarního salátu je vynikající právě březová voda, která nahradí cukr.

Výborný čaj vhodný také k detoxikaci

Čaj připravený z nasušených lístků je jeden z nejúčinnějších čistících prostředků na ledviny a močové cesty. Také se přidávají do čajů na čištění krve nebo detoxikaci. Pro svůj vysoký obsah látek podporujících procesy látkové výměny bývají základní drogou v různých čajových směsích. Jeho příprava je jednoduchá.

  • 2-3 lžíce nasušených březových listů zalijeme asi litrem vroucí vody.
  • Chci-li použít čerstvé listí, dávku listí zvýším asi na 5 lžic čerstvých nasekaných březových listů.
  • Nechám alespoň 10 minut luhovat a popíjím teplý po doušcích.

Jak se sbírá březová voda

„To jako fakt vrtáte do břízy?“

Ano, vrtáme. A oproti původnímu způsobu získávání březové vody, je to ten nejšetrnější způsob, jak příliš neponičit její kmen. Je dobré vrtat až za borku, do dřeva, aby se neponičil její obal, který ji chrání. Úbytek mízy, kterou si od ní vezmeme, břízu zase tolik nepostihne. Dříve se loupala její kůra, která našla své uplatnění, a šťáva ze stromu se sbírala při tom. Bříza tak ale ztrácela svůj ochranný obal a chřadla.

Jak to děláme?

Když už máme vybraný strom, zůstaneme chvíli u něj a o šťávu z něj nejprve poprosíme. Požádáme ho, zda by nám vydal něco ze sebe. Pak mu popíšu, co s ním budeme dělat a proč to potřebujeme.

Vím, zní to strašně bláznivě, a kdyby mi tohle někdo vyprávěl před několika léty, asi bych si ťukala na čelo. Ale zkušenosti mi ukázaly, že to je tak dobré pro nás i pro ten strom. A vlastně i moje babička mě vždy naváděla na to, abych před sběrem bylin nejprve na louce chvíli spočinula a zaposlouchala se do jejích zvuků, než si od ní něco vezmu. Ona vám pak dá mnohem víc než jen materiál.

No, a pak klasickou vrtačkou s baterií navrtáme díru asi 5 cm hlubokou přibližně ve výšce velikosti PET láhve od země. Do víčka od láhve vyvrtáme také dírku a zasuneme do ní jeden konec brčka. Ten druhý zasuneme do stromu. Velikost vrtáku by proto měla být přibližně stejná jako šířka brčka.

Když se nám podaří strom s lahví pěkně propojit, připevníme láhev ještě tejpem okolo kmene. Doporučuji výšku navrtané díry ne moc od země, protože když bude láhev plná vody, svojí váhou by ji tejp nemusel udržet. Je tedy lepší, když se její dno opírá o zem.

Je důležité obstarat, že když si přijdete pro šťávu a brčko ze stromu odstraníte, abyste dírku něčím ucpaly, jinak z něj šťáva poteče dál. Na internetu jsem se dočetla, že se to dělá štěpařským voskem. My tam většinou strčíme klacík nebo její větvičku, která pasuje do otvoru a zatlučeme ji. Další rok dírku použijeme znovu.

Nebo když vím, že si za pár dnů přijdu znovu pro šťávu, nechám brčko ve stromě, ale přehnu ho a kolíkem na prádlo sepnu k sobě. Pak ho ještě tejpem přilepím ke kmenu tak, aby bylo směrem vzhůru.

A samozřejmě bříze PODĚKUJI!

Vážně není jiný způsob než vrtat do stromu?

Ano, jiný způsob existuje, ale ten já osobně nemám vyzkoušený. Lze také zastříhnout ty jemné větvičky a strčit je do nějaké flašky, nádobky a nechat vodu stékat z větviček do ní. Jak ale upevnit tu nádobu na ty větvičky, aby z nich pod tíhou nespadla, to nevím. Snad ji mít na nějakém stolíku pod stromem? Ovšem ve volné přírodě si to nedokážu představit.

Tohle však může vyzkoušet někdo, kdo má břízu na zahradě či dvorku. A nebo snad poprosit strom slovy našeho úžasného zpěváka Karla Gotta:

„Hej břízo bílá, skloň se níž!“

Přeji vám všem jaro plné vnitřní energie! Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Zaujal vás?

Jako další “návnady” si můžete přečíst o

Chcete vědět o vzdělávacím celoročním bylinkovém průvodci Kouzla vůní VÍCE?

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




 

Kdo pro vás tvoří vzdělávací program “Bylinky našich babiček”?

Minulý týden jsme vám nastínily nový vzdělávací program Kouzla vůní “Bylinky našich babiček”. Dnes bychom vám rády představily samy sebe, tedy 6 redaktorek Kouzla vůní, které spojily své síly a vytvořily pro vás tohoto unikátního bylinkového celoročního průvodce.

Kdo jsme? Čím se zabýváme? Co nás baví a co máme odborně za sebou? O to vše se s vámi dnes podělíme.

“Zaměřujeme se na témata bylinek, vykuřovadel a aromaterapie v rámci jednoho programu!”

Sekce bylinky

V této sekci pro vás máme hned 3 skvělé bylinářky! Verča leze po horách a sbírá za pomoci svých dvou klenotů (rozuměj dvojčat) všechno, co roste či kvete. Ve volném čase si vystudovala bylinkovou školu v Rakousku. Kátma se po dlouhých letech strávených v Praze přestěhovala do svých rodných krajů a tráví teď mnohem více času v přírodě. Zároveň studuje bylinkovou školu v Českém Krumlově. Ivka sbírala bylinky a chodila na bylinkové kurzy snad ještě když my jsme pily po barech. Žije kvůli práci v Praze, ale hýčká si svoji zahrádku v rodném kraji.

Veronika Němcová

(Bylinářka / Kräuterpraktikerin – Ischgl, Rakousko)

“Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo.

V našem seriálu vám přiblížím byliny a stromy, ze kterých se získávají esenciální oleje z pohledu bylinářského. Svoje texty propojujeme s Michaelou. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem a to se (doufám) odráží v mých textech..”

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do ČR vystudovala geografii pro pedagogy a na mateřské dovolené absolvovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. Své vědomosti prohlubuje účastí na konferencích AČA i na zahraničních kurzech o Feng-Shui.

Kateřina Kátma Hrazdirová

(Aromaterapeutka, bylinářka – Varnsdorf a Vlčí Hora)

V programu “Bylinky našich babiček” vás seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít.

Kateřina vystudovala obor Ochrana životního prostředí na Univerzitě Karlově v Praze a v tomto oboru řadu let působila. V roce 2015 dokončila Institut Aromaterapie. Své vzdělání v aromaterapii rozšiřuje na odborných aromaterapeutických konferencích. Studuje Školu přírodních terapií v Českém Krumlově. Provozuje aromaterapeutickou praxi, masíruje, pracuje s bylinami a také s Reiki. Pořádá aromaterapeutické dílny zaměřené na výrobu přírodní kosmetiky a kurzy aromaterapie.

Iveta Klímová

(Bylinkářka – Moravský Beroun)

Místo po drahých potravinových doplňcích z druhého konce světa, sáhněme po domácí zelenině za babku! Ráda bych vás ve své části programu Bylinky našich babiček seznámila s tím, že k léčebným účelům se dají využít nejen klasické bylinky, ale i spousta běžně dostupných sezónních druhů zeleniny, ovoce, koření, luštěnin atd.

I jimi můžeme dodat tělu mnoho prospěšných látek, podpořit své zdraví a léčit různé neduhy. Ke každému článku se budu snažit přidat i nějaký osvědčený recept nebo radu, jak s nimi naložit. Základní motto: I domácími surovinami se dá podporovat zdraví!”

Iveta působí v Moravském Berouně, dlouhodobě se účastní různých bylinářských kurzů, absolvovala kurzu gemmoterapie a také studia aromaterapie na Institutu aromaterapie, které ji posunulo více voňavým směrem.

Ještě jste neslyšeli o našem programu Bylinky našich babiček? Začtěte se tady!

Sekce bylinkové tvoření

Anička je na mateřské “dovolené” a s malou Dorkou tráví čas i na jejich kouzelné zahradě, těšte se na recepty a hravé tvoření! Žije v Brně a navštěvuje všemožné bylinkové kurzy.

Anna Krutová

(Aromaterapeutka Brno)

“Miluju hrabání v záhoncích, chození přírodou a zahrádkářské pokusy. Zvu vás ke společnému tvoření! Ať už máte balkon, záhonek nebo jenom truhlík za oknem, pojďte si zašpinit Ruce od hlíny! Čeká nás klíčení, sázení i sklízení a na konci každého článku i něco dobrého z bylinek do bříška. Protože jsem maminkou malé dcerky, nabídnu i tipy, jak zapojit děti nebo vnoučata. Budeme vyrábět výhonkové sirupy, připravovat zdravé svačinky a hledat v přírodě bylinky na hojení štípanců a jiných letních trápení.”

Anna je absolventkou Institutu aromaterapie v Praze a studovala Školu holistické aromaterapie v Kyjově a nyní je ve výcviku v biodynamické body – psychoterapii. Je členkou Asociace českých aromaterapeutů. Žije a působí v Brně, kde pořádá také aromaterapeutickou konferenci a Festival Aromaterapie & Bylinky. Kromě práce s klienty lektoruje pravidelné workshopy. Díky své původní profesi novinářky a režisérky měla neopakovatelnou možnost vyslechnout stovky lidských příběhů. Ve své praxi kombinuje různé masážní techniky a práci s duší člověka.

Sekce vykuřování

Káťa je opravdová mistryně ve všech druzích vykuřovadel a způsobech vykuřování. Svému hobby se věnuje již nespočet let a s vámi se podělí o své zkušenosti. Žije v Praze, o to více si však byliny užívá v sušené formě. Káťa má navíc celý bylinkový program na starosti po organizační stránce.

Kateřina Polívková

(Aromaterapeutka Praha)

Program “Bylinky našich babiček” jsme vymyslely jako celoroční voňavou cestu rokem, jako průvodce zahrádkami našich předků. Moje téma jsou byliny a sváteční rituály s nimi spojené, hlavně tedy v oblasti vykuřování a očisty. Toto sice zpracovávám průběžně a vlastně stále. Ale…

Tady bych ráda vytáhla méně známá fakta, vybrané méně obvyklé rostliny. I mé osobní postřehy a příběhy “městského člověka”, který přesto cítí, jak tepe a otáčí se posvátné Kolo roku a přírody. A kterému vylaďování se s cykly Slunce a Měsíce pomáhá žít život v harmonii a přirozenosti. Někdy si beru na pomoc literaturu a internet, jindy přenechám vedení své intuici a rostlinným průvodcům. A pak s úctou a trpělivostí sleduji, kam mě pustí a co mi ukáží.

A jako bonus tohoto programu najdete v každém z mých příspěvků nějakou speciální praktickou radu k domácímu vykuřování a použití bylin k očistě prostor. Myslím tím opravdu speciální a opravdu praktickou. Prostě něco, co jen tak nezjistíte. Zde to bude návod, jak vytvářet vykuřovací směsi z bylin a pryskyřic. Tohle mixování má totiž háček, každá ze složek má ráda k pálení dost odlišnou teplotu. Tudíž může být někdy problém hotovou směs vykuřovat tak, aby voněla, fungovala a kompletně se využila.”

Kateřina se aromaterapii a masážím věnuje intenzivně a profesionálně přes 4 roky od dokončení Institutu aromaterapie. Její cesta k éterickým olejům vedla přes vykuřovadla a bylinky, s nimž se kamarádí již déle než 15 let a postupně se k nim zase dostává zpět. Stále se vzdělává na kurzech a konferencích a velmi ráda čte odbornou literaturu. Své zkušenosti předává dál na vlastních praktických workshopech o vykuřování a aromaterapii v Praze, Brně i jinde. Poradenství, masáže i kurzy provozuje pod svou značkou Dobré vůně. Přes 10 let vedla obchod s přírodními produkty založený na kvalitě a důvěře. Všechny své dlouholeté zkušenosti z práce s lidmi využívá při své dnešní činnosti. Ráda inspiruje druhé k vlastnímu objevování a sebe-léčení.

Sekce aromaterapie

Já jsem se rozhodla rozšířit bylinková témata od holek o pohled vášnivé aromaterapeutky. Občasná práce se zvířaty mě přivedla k místním (a paradoxně méně používaným) bylinám ve formě éterických olejů a ráda se s vámi o svoje zkušenosti podělím! Žiju na vesnici a venku trávím velkou část svého volného času.

Michaela Lusílija Makulová

(Aromaterapeutka Plzeň)

“V programu “Bylinky našich babiček” zastupuji roli průvodce našimi lokálními éterickými oleji. Zaměříme se spolu po celý rok na bylinky, rostlinky či stromy, které jsou u nás doma a mohou být proto pro nás velmi nápomocny. Povídat si budeme o jejich praktickém využití. Budeme míchat. Zkoušet. Experimentovat.

Pomohu vám se zorientovat v nabídkách firem a ukážu vám, co ráda používám a proč. Doporučím vám vhodné dávkování a vyzkoušené recepty. Budu s vámi zkrátka sdílet zkušenosti ze své praxe. A vždy k tomu přidám něco málo z pohledu tradiční čínské medicíny.

Témata svých článků vzájemně propojujeme s Veru Němcovou, a tak se každý měsíc můžete těšit na popis byliny z pohledu fytoterapie a následně i aromaterapie. Vybírat pro vás budeme vždy to, co je sezónní, co právě kvete, dozrává nebo se zkrátka hodí k využití v tom či onom měsíci.”

Michaela původně vystudovala Západočeskou univerzitu v Plzni, v roce 2015 absolvovala Institut Aromaterapie v Praze a od té doby je aromaterapie jejím řemeslem. Svoji odbornou praxi provozuje v Plzni, externě také v Praze. Vyučuje aromaterapii dle pěti elementů a základy aromaterapie na jednodenních i víkendových kurzech, pravidelně přednáší na různých festivalech. Od roku 2008 působí jako lektorka, v roce 2017 se akreditovala také pod hlavičkou Asociace českých aromaterapeutů. Aktuálně studuje tradiční čínskou medicínu pod hlavičkou TCM Academy v Ostravě. Je zakladatelkou online časopisu Kouzlo vůní a psát o aromaterapii pro širokou veřejnost si dala za svůj cíl a záměr.

“Rozšíříme vaše voňavé obzory!”

P.S. Jsme všechny bývalé spolužačky z Institutu aromaterapie, věděli jste to?? 🙂

Za Kouzlo vůní Lusílija

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




S jarem klepe na vrátka náš nový vzdělávací program “Bylinky našich babiček”

S jarem představujeme zbrusu nový vzdělávací program Kouzla vůní plný bylinek a aromaterapie. Píšeme pro vás od srdce o tom, co nám voní už 2 roky. Dle našeho nejlepšího voňavého vědomí a svědomí. A stejně jako naše milované rostliny, i my chceme růst. Právě nastal čas na nové výhonky…

6 redaktorek Kouzla vůní spojilo své síly a nachystalo speciálního průvodce světem léčivých rostlin z našich zeměpisných šířek. Velké množství informací, receptů, návodů, rad i radostí… zkrátka praktické čtení pro normální každodenní život každé moderní ženy. Aby byl život ve městě či na vesnici voňavější, zdravější a veselejší.

Proč právě “Bylinky našich babiček”?

  1. Zaměřujeme se na domácí, běžné a tradiční rostliny našich zeměpisných šířek.
  2. Sdílíme moderní, ale i rodinné, zapomenuté či jiné méně známé recepty.
  3. Používáme byliny, které jsou pro nás přirozené a tím podporují naše zdraví.
  4. Věříme v sílu přírody a navazujeme tak na moudrost našich předků.
  5. Budujeme spojení s přirozeným koloběhem přírody, který nám přináší větší spokojenost do života.

Bylinky našich babiček = voňavý průvodce očima moderní ženy

Plán příspěvků jsme rozvrhly do celého roku, od jara do zimy. Navazujeme tak na přirozené cykly v přírodě i na tradice našich předků. Seznámíme vás vždy s tím, co aktuálně roste, kvete, plodí, hodí ke zpracování nebo použití.

Vše bude ovšem zaměřeno na moderní ženu (či muže samozřejmě, to necháme na vás), která možná hospodaří jen v pár truhlících svého balkonu, občas zaběhne do přírody, na tržnici a nebojí se používat ani bylinky ve formě éterických olejů.

“Provedeme vás celým bylinkovým rokem!”

Na co se můžete v jarních měsících těšit?

“Propojujeme české bylinky, vykuřovadla a aromaterapii v jeden celek.”
  • Na využití klasických českých bylinek, jako je kopřiva, petrklíč, měsíček, dobromysl či sedmikráska.
  • Na podporu zdraví s jednoduchými pomocníky jako je červená řepa, křen, popenec, pohanka či černý rybíz.
  • Na byliny, které se využívají i v aromaterapii, na břízu, heřmánek, třezalku, kopretinu, anděliku.
  • Na recepty s těmito éterickými oleji i bylinami.
  • Na tvoření s bylinkami pro velké i malé, hrát si budeme s permasemínky či klíčením.
  • Na zdravé vaření, naučíte se bylinkové sirupy, dipy či bylinkové pití.
  • Na oslavu svátků s vykuřovadly, přivítáme Velikonoce, čarodějnice nebo svatojánskou noc.

Bude to zkrátka velká spousta praktického čtení i my vás postupně s programem seznámíme.

“Všechny naše články jsou protkané recepty a tipy z naší zkušenosti a praxe.”

Kdo pro vás průvodce píše?

Spojujeme tedy své síly a zaměřujeme se na témata bylinek, vykuřovadel a aromaterapie.

Sekce bylinky

  • Veronika Němcová
  • Kateřina Hrazdirová
  • Iveta Klímová

Sekce bylinkové tvoření

  • Anna Krutová

Sekce vykuřování

  • Kateřina Polívková

Sekce aromaterapie

  • Michaela Lusílija Makulová
“Rozšíříme vaše voňavé obzory!”

Bude průvodce placený?

Ano, po 2 letech naší činnosti, která byla pro čtenáře dosud výhradně zdarma, od vás potřebujeme energii pro naše tvoření. Věříme, že vzájemná výměna vám přinese o to větší radost 🙂 Přispějete totiž na dobrou věc, na vznik tohoto unikátního průvodce, na naši práci.

Články exkluzivního průvodce tedy budou přístupné pouze členům v předplacené sekci. Cenu stanovujeme tak, aby byla přijatelná i pro maminky či studenty s omezenými příjmy. Platíte tak za spoustu informací, z nichž některé zcela jistě ani nikde jinde nenajdete. A vše píšeme tak, jak máte rádi – prakticky, odlehčeně, radostně. Ale o tom vám brzy napíšeme více.

“Program vám v příštích dnech představíme pomocí několika článků, které budou zdarma, abyste věděli, na co se můžete těšit :-)”

Děkujeme za vaši přízeň, děkujeme, že jste s námi a těšíme se na setkání v našem bylinkovém programu!

Za Kouzlo vůní Káťa & Lusílija

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




5 způsobů, jak potěšit vaše ledviny a močový měchýř

Uvidíte, jak snadno můžeme zahrnout do běžného každodenního života hýčkání svých ledvin a močového měchýře. Jednoduché a účinné prostředky určitě znáte z běžného kuchyňského života… Brusinky jsou tím proslavené, ale víte, že třeba i citrón skvěle funguje? A obyčejná červená řepa?

Asi všichni jste slyšeli pověst, že astronom Tycho de Brahe zemřel na prasklý močový měchýř, protože nemohl vstát od stolu dříve než císař. Tak pro upřesnění: močový měchýř z důvodu úmyslného zadržení moči nemůže prasknout, protože když tlak moči překročí jistou mez, svěrač močového měchýře se uvolní a dojde k samovolnému úniku moči. K prasknutí stěny močového měchýře může dojít, ale v důsledku neprůchodnosti močové trubice.

Co to vlastně ledviny a močový měchýř jsou

Ledvina

Je párový orgán, který je uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve a tyto nečistoty odchází v moči.

Močový měchýř

Je dutý a roztažitelný orgán. Slouží jako rezervoár na moč. U člověka je objem cca 600 až 1200 ml.

Čaj z obyčejného řebříčku je mimo jiné dobrý i na ledviny

Aromaterapie jako vhodná a voňavá pomoc

Vůně spojené s podporou a harmonizací ledvin a močových cest:

Jako diuretikum (močopudný prostředek) jsou vhodné tyto éterické oleje:

  • Citron
  • Řebříček obecný
  • Rozmarýn lékařský
  • Santal bílý

Jako prevence před záněty ledvin a močových cest, včetně podpory v léčebném procesu, pak můžete použít tyto éterické oleje:

  • Kadidlo
  • Bergamot
  • Eucalyptus globulus
  • Cedr atlaský
  • Řebříček obecný
  • Yzop
  • Ylang-ylang

Možné příčiny problémů

Každé onemocnění má svoji příčinu.

Ledviny

Jsou propojené s kritikou, zklamáním, neúspěchy, ostudou a potlačovanými zlobami.

Močový měchýř

Je provázaný se vztekem na opačné pohlaví nebo na partnera, obviňováním ostatních, úzkostí, lpěním na starých názorech, strachem z odvržení minulosti, zlostnými emocemi, naštváním a provinilostí.

TIP redakce: Jsou to orgány přiřazované dle TČM k elementu Vody a zimnímu období. Další doporučení najdete v našem článku o stravě, bylinkách a aromaterapii v zimě.

5 jednoduchých vyzkoušených tipů z mé praxe

Na základě mých zkušeností můžete podpořit a harmonizovat ledviny a močový měchýř těmito 5 způsoby.

Aromaterapeutická koupel

Do 250 ml smetany nakapeme 2 kapky citronu, 1 kapku rozmarýnu lékařského, 1 kapku eucalyptusu globulus. Tuto směs přidáme do vany plné teplé vody.

Citronová šťáva

Citron, který očišťuje celý organismus od toxinů a pomocí moči je napomáhá dostat z těla ven. Každé ráno používám 1 lžíci olivového oleje s šťávou vymačkanou z půlky citronu.

Jednodušší to už snad být nemůže

Řebříček

Časté pití čaje z řebříčku obecného.

Brusinky

Jako prevence proti zánětům močových cest jsou vynikající brusinky. Konzumace brusinek čerstvých, sušených nebo jako kompot.

Červená řepa

Konzumace červené řepy, buď jako vymačkanou šťávu (nechat několik hodin uležet) nebo jako součást stravy. Od své babičky používám recept, kdy rozvařím červenou řepu až do formy hodně řídké kaše a pojídám/popíjím ji každý den. Pročišťuje ledviny a uvolňuje písek z ledvin.

Přeji hodně úspěchů a zdraví. Vám i vašim ledvinám a močovému měchýři!

 

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová. Foto: Pixabay.com.

Zdroje:

  • Louise L. Hay: Uzdrav své tělo, PRAGMA, 1982, ISBN 80-7205-878-9
  • Materiály Institutu Aromaterapie, Skripta o rostlinných silicích a jejich biochemickém složení, II. část, Věra Chvojková, 2007 – 2009
  • Materiály Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledvina, prosinec 2017
  • Herbář léčivých rostlin 2. a 4. díl, , Jiří Janča, Josef A. Zentrich,  Eminent, ISBN 80-85876-04-3 a ISBN 80-85876-20-5

Píšeme pro vás: Veronika Němcová – “Majoránka mě jako masérku uspává” (rozhovor)

Pokračujeme v sérii rozhovorů mezi redaktorkami Kouzla vůní. Tentokrát zpovídám Veroniku Němcovou, bylinkářku tělem i duší žijící jednou nohou v rakouských Alpách a druhou na jižní Moravě. Je naší specialistkou na voňavé seriály! Majoránka. Péče o vlasy. Růže. Témata, která Verča velmi poctivě, detailně a komplexně zpracovala do několikadílných pokračování.

Za těch pár let, co ji znám, stihla vystudovat pro mne nepochopitelné množství škol a kurzů. Od příštího roku bude vyučovat fytoterapii na Institutu aromaterapie v Praze. V Rakousku provozuje masérskou praxi, v Čechách vede kurzy. O tom, jak se to dá (nebo nedá) stíhat, co všechno se naučila (a stále učí) i jaké bylinky jsou pro ni nepostradatelné (či postradatelné), je tenhle rozhovor…

Dvě geologicky a klimaticky odlišná prostředí nabízejí rozličné druhy rostlin.
Vlevo v Bílých Karpatech, vpravo v Tyrolsku.

Co pro tebe znamená Kouzlo vůní?

VN: “Hodně. Rozhodně pohodové a zajímavé počteníčko, ale taky osvícení i renesanci aromaterapie a fytoterapie. Partu skvělých redaktorek, příležitost být v kontaktu se svými spolužačkami, noci u počítače, možnost poučného kreativního psaní pro veřejnost. A hlavně důkaz toho, že jakákoliv myšlenka je realizovatelná. A teď myslím na Míšu, zakladatelku Kouzla vůní.”

Jak jsi se k aromaterapii a bylinkám vlastně dostala?

VN: “Náhodou, štěstím a mojí umíněností. K užívání bylin jsem vedena nenásilně od mala. Po mateřské linii se u nás předávají recepty, ještě do nedávna i herbáře. Vždy jsem ke všemu čichala.

Když jsem byla na mateřské (prý dovolené), potřebovala jsem se jednou nějak odreagovat. Zašla jsem si poprvé v životě na kosmetiku. Chtěla jsem se jen nechat hýčkat. Mladá slečna používala přírodní kosmetiku a dala mi prospekt, kde byl odkaz na stránky aromaterapie. Doma jsem se koukla, co to vůbec ta aromaterapie je, a pročetla si osnovy studia. A pak už jsem si jenom řekla to moje: Jo! To chcu!

Aktuálně jsi ozdobena titulem “profesionální aromaterapeut”. Vím, kolik je za tím práce. Co bylo pro tebe na té vzdělávací cestě nejtěžší?

VN: “Psaní závěrečných prací a cestování. Čím jsem starší, tím náročnější je pro mě sedět několik hodin za volantem a pak celý den v lavici. A i když se už tolik netrápím sepisováním poznatků a jejich kompletováním, pořád je to úkol, který mi někdy dokáže otrávit večer nebo i celou noc. Zejména když v kalendáři vidím, jak se blíží termín odevzdání.”

Od příštího roku 2018 budeš vyučovat Fytoterapii na Institutu aromaterapie, což je škola, která nás dala dohromady. Jaké jsou tvoje pocity, očekávání?

VN: “Pocity jsou smíšené, ale očekávám satisfakci (smích). Jsem moc vděčná, že můžu zase učit. Navíc o bylinkách, a ještě k tomu na Institutu, který mi dal jiný životní směr.

Nejde ale jen o mě, takže cítím bázeň před vedením. Nechtěla bych je zklamat, ani posluchače a už vůbec ne sebe. Přirozeně chci být dobrá. Takže se snažím, abych zanechala znalosti užitečné, holisticky pojaté, pokud možno nové, a to vše tak, aniž bych někomu podsouvala můj vlastní názor. To není zas tak lehký úkol. Cítím zodpovědnost za to, co předávám dál

Právě dávám dohromady skripta a občas si tak pro sebe říkám: Co sis to zas na sebe ušila za bič? Na druhou stranu výzvy mám ráda, takže si v tom tak trochu i libuju.”

Žiješ hlavně v Rakousku, v horách, uprostřed přírody. Pocházíš z Moravy. Zvládáš to “přepínání” mezi kulturami? Vnímáš nějaké výrazné rozdíly?

„Často se cítím, jako bych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě.“

VN: “Ano, jsou to naprosté kontrasty. Je zajímavé pozorovat, jak geografické prostředí ovlivňuje charakter lidí, kteří v něm žijí. V Tyrolsku žijeme ve vesničce na konci trogu, tedy údolí vzniklého ledovcem. Všude, kam se podíváš, se tyčí vysoké hory, v zimě tu končí cesta. Když se chceš rozhlédnout do dálky, musíš se vždy vyškrábat strmou cestou nahoru. Ale když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie. V ten moment víš, že tě přijaly a za tvou dřinu ti povolily něco, co tam dole nikdy nespatříš.

Na jižní Moravě pobýváme na nejteplejším místě ČR, dřívější významné křižovatce cest. Na otevřené rovině s širokým výhledem do dálky. Nejbližší kopce, které u nás vidíš, jsou vinice. Je tam mnohem uvolněnější atmosféra a úrodná zem nabízí větší pohostinnost.

A jestli zvládám přepínat? Ne, moc to nezvládám. Přestože se obklopuji skvělými lidmi, cítím se často buď rozpolcená, nebo odstrčená. Jako kdybych žila v nějakém průniku nebo mezisvětě, který už nepatří sem a nikdy nebude patřit tam. Asi proto jsem nejraději v přírodě. Jí je to úplně jedno, odkud jsem přišla a kde právě žiju.”

Jako aktivní masérka v lyžařském středisku ošetřuješ velkou skupinu lidí. Co nejčastěji používáš na namožené lyžařské nebo běžecké nohy?

VN: ” Vždy mám po ruce macerát z arniky a třezalky tečkované. Oba působí dobře i na naraženiny, uvolňují křeče a namožené svaly. Jinak zákazníkovi tvořím olej podle jeho výběru.”

TIP redakce: Arniky roste v Alpách požehnaně, jak jí Veronika sbírá a co všechno o ní ví se můžete dozvědět v jejím článku.

“Po náročném lyžařském dni lidé preferují chladivé, osvěžující vůně, které ale v konečném důsledku prohřívají – máta peprná, kafr, eukalyptus globulus, rozmarýn, borovice limba (Zirbe). Tyto nabízím, protože velmi dobře fungují. Také levandule a geránium má dobré uvolňující účinky a pozitivní ohlas především u žen. Skvělá je i majoránka, ale zjistila jsem, že mě jako masérku uspává.”

Když dojdeš alespoň na hřeben, hory ti umožní neskutečný pohled na ně a pocit euforie.
Nejraději tráví čas se svou rodinou venku

Ve svých článcích zmiňuješ, že také ošetřuješ klienty v paliativní péči, co bys pro ně ze své zkušenosti doporučila? 

VN: “Navštěvuji občas lidi v hospicech, většinou uvězněné na lůžku. Tito lidé se doslova nudí a jen čekají na svou smrt, přáli by si být doma. V první řadě ode mě očekávají rozhovor a zabavení.

Součástí péče je tedy delší výběr olejů. Rozebíráme, co jim které připomínají, nejčastěji právě to, co mají doma. To je velmi individuální. Jako základ kompozic používám silice růže a nardu v mandlovém oleji, někdy také helichrysum.”

TIP redakce: “Tím byl pomazán Ježíš Kristus” – nard je vůně velmi duchovní, povznášející a sváteční. Veronika o něm psala před rokem v čase svátečním.

O čem tě nejvíc baví psát? A co na nás chystáš?

Do Česka jezdí nejen kvůli rodině, ale také pořádá různé workshopy.

VN: “Mám takovou, řekla bych praktickou úchylku, že si zapisuju všechno. Zážitky, dojmy, zaslechnutou informaci, výroky lidí, cestu, sen… Prostě cokoliv, když mám po ruce něco k psaní a zaujme mě to. A pak si někdy jen tak sednu a napíšu z těch svých poznámek článek nebo úvahu nebo reportáž.

Teď zrovna píšeme s dětmi pohádku. A pro čtenáře Kouzla vůní právě upravuji článek o tom, jak ÉO růže přitahuje peníze. To jsem si jen tak chtěla ověřit právě jednu zachycenou informaci a vznikla z toho moje osobní tříletá studie.”

Obdivuju tvůj přístup k rodinnému životu. Máš dvě úžasné holčičky. Jaké bylinky a esence jsou u vás doma nepostradatelné?

VN: “Děkuji! Jsem si vědoma, jaký dar jsem získala. Esencí máme doma asi kolem stovky a už jsou pro mě nepostradatelné všechny (smích). Je to naše hlavní domácí lékárnička. Nejčastěji používáme citrusy, dětem voní myrha a růže bílá.

S bylinami to nijak nehrotím. Málokdy jdu něco konkrétního sbírat cíleně. Tedy až na kořeny a březovou vodu. Jinak si většinu léčivek, co máme doma, přineseme jen tak z pobytu venku. Nosívám u sebe nůžky a když vidím, že je na pěkném místě něčeho hojně a je hezky, bereme to s sebou. Děti pomáhají, a tak se toho sejde ne málo. A co nenasbíráme, to většinou nějak přijde…

I když teď mě napadá, že vlastně arniku máme všude – doma, v autě i v brašničce na kole.”

TIP redakce: Veronika je ryzí praktik, její články jsou plné receptů většinou i s domácí foto dokumentací. Kompletní přehled článků najdete tady.

Budeš vysazena na pustý ostrov, jednu esenci, kterou bys určitě vzala s sebou…

VN: “Asi tě překvapím, ale žádnou. Mohla by se mi zkazit! (smích) Já bych pak truchlila, až by mi došla. S esencemi pracuji téměř denně a pokaždé mám já osobně chuť na něco jiného. Nemám mezi éterickými oleji žádného favorita, ani takový, který by mi nevoněl. Ale jako univerzální bych viděla levanduli nebo růži. Jenže já se nerada balím. A jak se znám, já bych si i na tom pustém ostrově něco našla. Nebo by si to našlo mě!”

Verčo, díky moc za to popovídání! Jsi pro mě velkou inspirací a vždy je potěšení se s tebou potkat. Jsem moc ráda, že se známe… Díky tobě jsem poznala například bylinku všedobr a sviští sádlo. A to rozhodně není málo!

Kateřina

Veronika Němcová

Kräuterpraktikerin – Ischgl (Rakousko), Strážnice na Moravě

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do ČR vystudovala geografii pro pedagogy a na mateřské dovolené absolvovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. Své vědomosti prohlubuje účastí na konferencích AČA i na zahraničních kurzech o Feng-Shui.

Co o sobě říká? „Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon, a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“ 

Pár slov o Kouzlu vůní

Kouzlo vůní vzniklo v únoru 2016 jako realizace snu, který v sobě nosila jeho šéfredaktorka Michaela Lusílija Makulová celý dlouhý rok. V letošním roce se společné úsilí úročí a náš tým pro vás pravidelně publikuje několik zajímavých článků o bylinkách a aromaterapii týdně. Kolik se za tím vším skrývá úsilí? Bezpočet. Většina naší práce je dobrovolnická a vychází z naší lásky k aromaterapii a chuti dělit se s vámi o naše zkušenosti.

TIP redakce: Voňavé seriály od Veroniky pro Kouzlo vůní

Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako “pasta”

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com

Vykuřováním proti kašli

Zdravotní a dezinfekční funkce vykuřování je historicky známá a doložená po tisíciletí. Vykuřování ve školách a v nemocnicích se běžně praktikovalo ještě v první polovině 20. století. V období zvýšeného výskytu nemocí dýchacího ústrojí můžeme ze zdravotních důvodů vykuřovat i dnes. Vyčistíme tak jednak vzduch, ale i sami sebe.

V paměti mi utkvěla historka jedné mé klientky se dvěma malými dětmi. Je na domácí vykuřování celkem zvyklá, provádí pravidelně. Minulou zimu trochu “pozapomněla” a pak se divila, jak moc se zvýšila nemocnost celé rodiny. Přiběhla pro zásoby kadidel a uhlíků a situace se hned citelně zlepšila.

TIP redakce: Jako zasvěcení do používání vykuřovadel vám může posloužit článek Jak na domácí vykuřování.

Pryskyřice jsou tradičními vykuřovadly

Vykouřit si můžete třeba i chodidla

Klasické vykuřování místností a osob je už opět celkem v povědomí. Ovšem jsou ještě další způsoby, jak využít léčivých vlastností vykuřovadel, dnes zapomenuté, ale ověřené našimi předky. Annemarie Herzogová ve své knize Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo zmiňuje tzv. vykuřovací roušky a stoličky. Obě tyhle “techniky” jsou velmi příjemné, speciálně v chladnějším období roku.

Rouška

Připravíme si čistý kus látky, ručník apod. a “nachytáme” do něho kouř. Tkanina zachytí účinné látky i teplo a tento obklad pak přiložíme na postiženou část těla (hrudník, břicho, záda, klouby atd.).

Stolička

V knize je sice uváděna speciální konstrukce, ale jde hlavně o to, že kouř necháme působit na chodidla, tedy i na množství reflexních bodů, které se zde nacházejí. Navíc kůže na ploskách nohou a kolem kotníků je tenká a lépe prostupná nežli jinde na těle. Takže si kadidelnici postavíme tak, abychom si nad ní mohli opřít nohy a kouř směřoval na chodidla.

Zajímá vás vykuřování prakticky? Zvu vás na kurz: Základy domácího vykuřování v listopadu v Praze.

Vykuřovadla vhodná při nachlazení, kašli, rýmě

Bylinky

Dřevo z jalovce je mnohostranným vykuřovadlem s krásnou vůní

V čaji i ve formě tinktur jsme zvyklý je používat. Ale mnoho tradičních bylin na nachlazení funguje i jako vykuřovadla. Benefitem je zde právě očistná funkce prostoru, v němž se nacházíme.

A těchto několik jsem vybrala pro aktuální podzimní období.

  • Tymián – právě tymiánem se vykuřovaly nemocniční pokoje, skvěle čistí i dodává sílu.
  • Divizna velkokvětá – proti kašli a nachlazení.
  • Eukalyptus – pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí a na horečky, uvolňuje, projasňuje.
  • Oman – podporuje vlastní léčivé procesy, dezinfikuje a posiluje.
  • Rojovník (není vhodný v těhotenství) – pomáhá při nachlazení a dýchacích problémech, čistí.
  • Jalovec větvičky a dřevo – chrání před nemocemi, dezinfikuje, dodává energii.
  • Bazalka posvátná tulsi – léčí nachlazení a kašel, posiluje imunitu.
  • Galgán – polozapomenutý kořen Galgania officinarum doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Povzbuzuje energii, léčí dýchací problémy.

Jehličnany

Pryskyřice neboli “smůla” nosí v případě kašle štěstí

Pro “zdravotní” vykuřování se používají tradičně a již velmi dlouho. Můžete použít jehličí, pryskyřici, kůru i dřevo. Pokud si pryskyřici nasbíráte v lese sami, je potřeba ji nechat vyschnout (přibližně rok až dva). Jehličí naopak lze vykuřovat i čerstvě donesené. Jen technická poznámka, pryskyřice jehličnanů hodně kouří, takže přidávejte opravdu po troškách.

Jehličnany obecně posilují dýchání, silně desinfikují, uvolňují zahlenění, dodávají sílu a lepší náladu.

  • Borovice – existuje spoustu druhů, nejspíše se setkáte s borovicí lesní, klečí, pinií či limbou.
  • Smrk
  • Jedle – k vykuřování se užívá nejvíce jedle balzámová a bělokorá.

Pryskyřice

Kadidel existuje mnoho druhů

Pryskyřice tradičně používané k vykuřování jsou silně léčivým prostředkem a účinně desinfikují prostor i tělo. Navíc zklidňují stres a uvolňují. Což z nich činí ideální pomocníky při nepříjemných onemocněních obzvláště dýchacího ústrojí.

  • Kadidlo – k dostání je dnes nepřeberné množství různých druhů, vhodné jsou všechny.
  • Myrha – kromě všech zmíněných vlastností ještě vysušuje, takže pomáhá při zahlenění.
  • Guggul – je vlastně druhem myrhovníku (Commiphora mukul), je více zklidňující a sladší než klasická myrha.
  • Benzoe – tato pryskyřice byla stálicí i na lékárenských pultech, pro své skvělé dezinfekční a expektorační účinky byla nazývána “divotvorným balzámem”. Rozlišují se dva druhy. Siamská benzoe s jemnější vůní a drsnější benzoe ze Sumatry.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka a Pixabay.com.

Použitá literatura:

  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”