Iveta Klímová V dnešním dílu Bylinek našich babiček se zaměříme na švestku. Nebudeme tentokrát využívat všechny části rostliny, přesněji stromu, jako to bylo v minulých dílech, ale podíváme se na různé druhy zpracování a využití plodů jako třeba jak na populární povidla či exotičtější čatný.
Švestka je u nás běžně pěstovaný strom, který na jaře, ještě než začnou růst listy, krásně bíle kvete. Rozšířila se do Evropy z Malé Asie, k nám přivezl první sazenice Karel IV a dnes ji najdeme na vesnicích v každé zahrádce, mnohde i kolem cest. K léčebným a také gurmánským účelům, využíváme plody a výrobky z nich připravené. Naše babičky a dědečkové ji používali i proti revmatismu a to ve formě slivovice tak, že na hadřík nanesli čerstvý bílek, hodně pokropili slivovicí a přiložili na revmatické koleno.
Plody švestky Prunus domestica obsahují cukry, vitamín C, organické kyseliny hlavně kyselinu jablečnou, provitamín A, vitamíny skupiny B, pektiny. Mají ale málo sodíku, proto jsou prospěšné při chorobách krevního oběhu, jater, ledvin, při dně a revmatismu. Čistí organismus, zvláště účinné jsou při onemocnění dnou, kdy odbourávají a vyplavují kyselinu močovou z organismu.
Švestka jako lék
Švestky můžeme podávat jako dietní potravinu při výše uvedených problémech a to jak čerstvou tak i sušenou, v množství cca 12 švestek denně. Nedoporučuje se ale pití vody po konzumaci čerstvých švestek, mohli bychom si způsobit žaludeční potíže a nadýmání a průjmy.
Recept na “líná střeva” a zácpu
5 sušených švestek dáme do misky, zalijeme vodou tak, aby byly potopené. Necháme stát přes noc. Ráno na lačný žaludek sníme švestky i s vodou, ve které se macerovaly. Můžeme také udělat odvar: stejné množství švestek mírně povařit ve vodě a potom také na lačno sníst i s nálevem.
Recept na dnu
Před hlavním jídlem sníst 1 porci (cca 12) čerstvých švestek nebo vypít skleničku čerstvé šťávy. Pokud nemáme čerstvé, je možné i pít šťávu ze zavařených nebo sušených švestek.
…
