Štěpánka Janoutová: Vypěstujte si doma zelenou viagru (rozhovor) -

Jednoho dubnového uplakaného odpoledne jsem se vypravila na návštěvu do mé oblíbené Kotvičníkové farmy. Sídlí totiž nedaleko. Pravidelně do kotvičníkové farmy vyrážím pro nové bylinkové úlovky a vždy přivezu celou bednu sazeček. Letos tomu nebylo jinak, jen jsme si návštěvu zpříjemnily povídáním u šálku bylinkového čaje. A Štěpánka se rozpovídala, její znalosti bylin podložené příběhy jejich zákazníků jsou obdivuhodné. A proto pojďme pěstovat vlastní bylinky! Většinu toho, co přes zimu spotřebujete, jistě zvládnete vypěstovat i v truhlících na parapetu 🙂

Se Štěpánkou Janoutovou jsme pro vás připravily rozhovor o bylinkách a krátké video, ve kterém vám poradí, jak pěstovat kotvičník zemní v našich podmínkách, najdete ho níže v textu.

Štěpánko, prozradíte nám na úvod, jak jste se dostala k bylinám a podnikání?

Největší kotvičník, který kdy na kotvičníkové farmě vypěstovali

“Někdy v roce 2006 jsme jeli na návštěvu ke švagrovi a on nám ukazoval na zahradě zelenou viagru – kotvičník, který jsem tenkrát viděla poprvé v životě. Poprosila jsem ho o semínka, protože jsem chtěla pěstování také zkusit a další rok jsem ho vysela. Vzešlo mi 12 rostlin, dala jsem ho na kompost, bylo úžasné počasí a více vlivů dohromady a my jsme sklidili 2 kg kotvičníku! Od té doby jsme nikdy takovýto obrovský výnos neměli. A protože kotvičník nikdo u nás nechtěl pít, a navíc manžel říkal, že ho ještě nepotřebuje (smích), tak jsme ho dali na internet a byl hned pryč.

V té době jsem byla na mateřské dovolené a finančně jsme na tom nebyli úplně dobře, takže jsme hledali i nějakou formu přivýdělku a napadlo nás, že bychom mohli zrýt záhonek, pořídit si těch sazeniček víc a zkusit to. O kotvičník byl velký zájem, vyprodal se velmi rychle, akorát jsme první rok vypěstovali asi jen 30 kg z 1000 rostlin. A výnos jsme čekali alespoň trojmístný. Další rok jsme si na pěstování kotvičníku udělali už větší místo, naučili jsme se, že ho musíme dát na netkanou textilii, abychom ho nemuseli pořád plít. A takto jsme pokračovali každý rok a něco nového se o kotvičníku naučili. Nejdůležitější je ale vždycky počasí, které se těžko ovlivní.

Dá se tedy říct, že jsme začali v roce 2007 s pěstováním kotvičníku a lidi se začali ptát, zda nemáme v nabídce i něco jiného. Takže mě to přinutilo se dívat po rostlinách, které mají podobné účinky a jsou adaptogenní. Adaptogeny jsou rostliny, které mají širokospektré účinky na tělo, a i ve větším množství nejsou toxické a neublíží. Paracelsus řekl, že lék je i jed, který je podávaný v malém množství. Zatímco klasické byliny jsou na 1 neduh, adaptogen ozdravuje tělo komplexně, a navíc i ve větších dávkách neubližuje. Tak jsem se dostala i k dalším rostlinám jako je třeba vitánie snodárná (pozn. redakce Ašvaganda), kustovnice, pupečník, eleuterokok (pozn. redakce čertův kořen).”

A jaký byl potom přerod v podnikání?

Fóliovník je na kotvičníkové farmě plný léčivých rostlin

“Celé naše podnikání jsem začala při mateřské, byla jsem doma 7 let, zaměřili jsme se i na drobné ovoce, které je také zdravé. A objem rostlin se tak postupně zvětšil, že nám to vyplnilo čas, a i peníze se nám začali příjemně hrnout, že jsme už s manželem nešli do práce, protože pro nás bylo výhodnější pracovat z domova. Navíc děti byly často nemocné, i když je tady hromada bylinek a já jsem jim je dávala, takže jsme říkali, že kdybychom měli chodit do práce, tak by z nás zaměstnavatelé moc radost neměli.”

Na začátku každého podnikání musí být rozhodnutí, co vás přesvědčilo o fungování bylinek? Máte nějakou pozitivní zkušenost v rodině, o kterou se s námi můžete podělit?

Copak to tu máme? Malinké kotvičníky přece!

“Určitě mám, můj otec byl na transplantaci ledvin, protože máme v rodině genetickou chorobu. Bylo to asi 4 roky po transplantaci a bylo mu špatně ze všech léků, které bral a říkal doktorům: „Já bych chtěl zkusit ten kotvičník, co pěstuje dcera, ten je na vysoký tlak i cholesterol a imunitu.“ A doktoři že neví, protože imunitu mu zrovna po transplantaci potlačovali. Nakonec se rozhodl sám a začal kotvičník pít, začal se cítit energeticky líp, jezdit na kole, a nakonec vysadil léky na cholesterol i na tlak. Takže tady máme příklad z rodiny.

Potom ze známých mě napadá, že se povedlo počít i několik dětí, které předtím nešly, kdy muži měli nízkou hladinu spermií. Jeden kamarád měl hladinu velmi nízkou, pouze 4%, pil kotvičník, šel na kontrolu a tam mu řekli doktoři, že už má 20%!

O maralovým kořenu, který také patří mezi adaptogeny, se nám podařilo zjistit, že je dobrý na čištění karpálních tunelů. Byl tady zákazník, který chtěl maralový kořen na toto a vyprávěl nám, že byl objednaný na operaci karpálních tunelů a před operací jel na ryby na 3 týdny, kde jim místní babička vařila a dělala jim čaj z maralového kořene. A on vyprávěl, že přijel domů a tu operaci zrušil. A osvědčilo se nám to i u dalších zákazníků, cca měsíční kůra s maralovým kořenem je dostatečná na vyčištění karpálů. Navíc maralový kořen je taky dobrý na cukrovku, tlak někomu zvyšuje, někomu snižuje, taky je dobrý na cholesterol a podobně jako kotvičník zvyšuje hladinu testosteronu a estrogenu v krvi. Používá se např. i při nepravidelné menstruaci, podporuje dozrávání vajíček a třeba také oddaluje menopauzu – při pravidelném užívání vrací cyklus zpátky. Zaslechla jsem dokonce, že i když cyklus přestal na několik let, kotvičník ho dokázal vrátit zpátky, i když to samozřejmě nemusí fungovat na každého, ale je tady ta možnost (směje se).”

Na farmu se můžete přijít i pokochat, s prázdnou neodejdete. Rozmarýn.

Patříte mezi rodinné firmy, jaké je pro vás podnikat s vaším mužem dohromady? Vyhovuje vám práce z domova?

“My jsme doma spolu už možná 7 let, ani přesně nevím, ale musím říct, že jsme spolu pořád rádi. Nejvíc se vždycky pohádáme akorát o množství substrátu, který nakupujeme, já ho chci vzít víc a manžel míň (směje se). Manžel je strojař a má jiný přístup k práci, ale jinak se většinou domluvíme (směje se).

Ale někdy už je to pro mě dlouhé a musím jít mezi lidi. Jednu dobu jsem byla v takovém stavu, kdy jsme dělali balíky a já jsem odtud nevytáhla paty, kromě odvozu dětí do školy a školky, v tu dobu jsem si říkala: „Já to asi nezvládnu“. Připadala jsem si trošku jako blázen. Takže někdy už je toho moc.

Ale třeba na podzim jsem si vymyslela, že chodím 1x týdne na angličtinu, i když dnes jsem byla naposledy, protože teď už budeme rozesílat balíky i ve středu a budu opět chodit až od září, protože teď do června to bude špatné – máme sezónu a pak jedeme do Chorvatska na dovolenou, ale časově nejnáročnější je aktuální posílání balíků.”

Které 3 bylinky byste doporučila pro čtenáře na doma na balkon nebo na zahrádku?

“Jenom 3 (směje se)? Určitě bych doporučila kotvičník, ten by se mohl krásně pěstovat v létě v truhlíku, protože krásně převisá a docela hezky kvete, a navíc je léčivý. Nesmí na něj samozřejmě přijít mráz a sklízí se postupně. Když dosáhne velikosti asi půl metru, tak ho sestříháme asi na 10 cm. Když ho vysadíte ven po mrazíkách, tak první střih vychází někdy před prázdninami. Když je horko, tak v půlce prázdnin může mít třeba i metr, takže ho znovu ostřiháme a potom začátkem září nebo když je chladněji, tak ho vyndáváte i s kořeny, usuší se nebo naloží do alkoholu. I kořeny jsou u něj léčivé.

Potom je výborný pupečník asijský. Pupečník je zelenina, která se používá v ayurvédě a v Indii a jak jsem říkala, používá se jako zelenina třeba syrový do salátů, kvítky do pomazánky, protože má chuť trošičku jako řeřicha, a dokonce se z něj prý na Srí Lance dělá smoothie. Říká se mu potupua nebo Brahmi jako kosmické vidění. Pupečník patří mezi mozkové nutrienty – potravu pro mozek, protože prokrvuje mozkové centrum a pomáhá při poruchách soustředění. Na deprese je dobrý, prokrvuje periferie těla, takže je dobrý i na otoky, na kožní vyrážky a hojení ran a jizev. Pomáhá lymfě, je tedy i na celulitidu a ochraňuje vnitřní orgány (ledviny a játra) před zhoubným působením cukrovky. Posiluje činnost ledvin. Pupečník se dá pěstovat také v truhlíku, můžeme ho množit jako jahody, protože dělá šlahouny, na konci kterých jsou nové kytičky. A z pupečníku se používá úplně všechno. Zase ho můžeme mít přes léto venku na zahrádce přímo v zemi na netkané textilii jako jahody a před zimou všechno sklidit a do tepla uklidit jen matečnici rostlinu a takhle si z něj nasušit listy na čaj nebo ho i používat čerstvý. Nebo si ho samozřejmě můžeme dát zpátky v truhlíku na zazimování domů.”

Tip redakce: Rádi pěstujete byliny? Inspiraci najdete v tomto rozhovoru s Janou Poncarovou

A které 3 bobulovité ovoce byste naopak doporučila na zahradu?

Borůvkový sad mají na Kotvičníkové farmě vysazený hned za domem

“Určitě bych doporučila na zahradu rakytník, který je léčivý úplně celý. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, je v nich obsažen rakytníkový olej, který je nejcennější z toho všeho a když si odšťavíme plody, šťávu můžeme použít na sirup nebo marmeládu a zbydou nám šlupky a semínka a to se nevyhazuje, dosuší se a nadrtí a buď se používá na čaj nebo to můžeme dát macerovat do kvalitního oleje – slunečnicového nebo olivového – a tam se rakytníkový olej rozpustí do toho nosiče. Rakytníkový olej, co se koupí v lékárně, má samozřejmě menší procento rakytníkového oleje, ale používá se také vnitřně lžička denně jako prevence před chřipkou, nachlazením nebo na žaludeční vředy, které umí likvidovat – zabíjí totiž přímo bakterii, která vředy způsobuje. Zevně se používá na popáleniny, třeba způsobené ozařováním, při kterém se kůže popálí, tak to místo se potírá, ale jí se i vnitřně. Pomáhá při rakovině děložního čípku, tampon se namáčí do oleje a zavádí se 3 neděle na noc do pochvy a taky se u toho jí. A listy rakytníku a větvičky mají v sobě serotonin, což je látka, která ovlivňuje stimulaci hormonů v mozku, zlepšuje náladu a je na deprese a jsou v něm obsažené látky, které potlačují nádorové bujení. V Rusku, když si mysleli, že bude jaderná válka, tak ho nasázeli ve velkých hektarech všude možně, aby ho mohli použít, kdyby jaderná válka byla.

Borůvky, ty jsou úžasné chuťově a na 1 borůvce dokážeme, když je ten keř starší, mít až 10kg plodů. Nejlepší na borůvkách kromě chuti je, že vydrží až měsíc v lednici čerstvé. Když borůvky rovnou z keře dáme do lednice, tak vydrží a nekazí se na rozdíl od těch lesních. My jsme si jednou přivezli asi 3kg borůvek z farmy z Moravy a dali jsme 1kg babičce, která si dávala každé ráno trošku do jogurtu a ještě po 3-4 nedělích tam trošku měla a vypadaly jako čerstvě utržené borůvky. Co se týká léčivých hodnot, obsahují hodně antioxidantů, je v nich lutein vhodný pro oči a taky jsou dobré na cukrovku. Podporují taky funkci ledvin, takže jsou na stejných hodnotách jako lesní borůvky. Ve slupce barviva jsou jako v lesních borůvkách, takže když se to srovnávalo s naší borůvkou lesní, tak to vychází na stejno.

Goji je v našich podmínkách trošku problematické donutit plodit a dozrát a musí se jí pomoct řezem. Mám jí doma taky vysazenou, ale měla jsem na ní jen pár plodů. Ale je pravda, že pak mi jí zase vykopali v rámci úprav zahrady. Takže jsem jí ještě neměla moc možnost otestovat. Teď jsem si pořídila ještě žlutou kustovnici a ze semínek jsem si vypěstovala černou a pak tady mám tu červenou, kterou máme od pana Bayera, kterého jsem zpovídala, jak ji správně pěstovat.”

Jak tedy správně pěstovat Goji v našich podmínkách?

“Kustovnice potřebuje slunné stanoviště, seřezávat začátkem června dlouhé čerstvé šlahouny na 1/3-1/4, aby se podpořilo časné kvetení a plody u nás stačily dozrát, jinak to rostlina nestihne. Všechno to, co se ořeže, se používá se na čaj nebo jako špenát.”

Máte vysázené vlastní políčko levandule, jaké druhy levandule pěstujete?

“Ano, máme vysázené políčko levandule lékařské a je jich tam na 10 arech vysázeno 1200 ks, které jsme původně osázeli na svazky nebo že jí nabídneme čerstvou, ale jak je to jiná odrůda, než jsme chtěli, původně jsme totiž chtěli lavandin grosso, tak úplně přesně nevíme, co s ní. Vím, že by z ní šly dělat mýdla, že se může destilovat, ale zatím jsme zahrnuti jinými činnostmi, že nevíme, co dřív. Jinak o sazenice levandule je celkově veliký zájem.”

Setkávám se s tím, že lidé často nevědí, jak bylinky správně užívat. Jaký je nejsnazší návod podle vás a vaší zkušenosti?

“Záleží na tom, co je to za bylinku a co se z ní používá, zda je to kořen nebo list nebo nať nebo květ a nejlepší je pořídit si herbář nebo se podívat na internet, protože bylinek jsou stovky a využití je naprosto různé.”

A kdybychom vzali pro příklad kotvičník?

Heřmánek římský ocení milovníci jeho vůně

“U kotvičníku se v případě čaje užívá 2-5g (1čl = 1g), které se dají vařit do asi půl litru vody nebo víc. Záleží, jak to komu chutná, pokud bude mít někdo pocit, že je čaj moc silný, může se přidat voda, ale množství kotvičníku se musí zachovat. A vaří se půl hodiny, což je často otravné. Když se pouze zalije vodou, tak se z něj veškeré látky nedostanou. Také říkají, že je dobré do toho přidat třeba trošku másla, protože se z něj uvolní i látky, které jsou rozpustné v olejích.

Nebo můžeme kotvičník naložit do alkoholu a extrahují se něj zase trošku jiné látky než u vody a čaje. A z kapslí si naopak tělo vezme maximum možného.”

To mě překvapuje, čekala jsem doporučení zejména čerstvé byliny…

“Syrová bylinka je samozřejmě nejlepší, i když ne u všech bylinek je možná konzumace za syrova, třeba kustovnice má v sobě solanin, jak v nezralých plodech, tak v listech, proto se syrová nekonzumuje, to platí u všech lilkovitých rostlin. Varem se naopak solanin odbourá. Vždy to záleží na konkrétní bylině.”

A poslední otázka – jakou bylinu byste si vzala s sebou na pustý ostrov?

“No kotvičník (směje se), i když on by tam určitě rostl.”

Děkujeme za rozhovor a ať se vám daří, Štěpánko!

Kotvičníková farma

Začínali pěstovat na zahradě na malém kompostu, poté si zryli kousek políčka, cca 2 ary a nyní obhospodařují celé rodinné pozemky o rozloze 1,2 hektaru, kde mají vysázené borůvky, levanduli a kotvičník. Celkem nabízí sazenice 130 druhů bylin a drobného ovoce. Pěstují své byliny na kapsle a tinktury, které si z nich nechávají vyrábět. Bylinné kapsle si vyrábějí sami. Dále se kotvičníková farma pyšní vlastním levandulovým políčkem, borůvkovým sadem a rakytníkovým sadem (ze 600 sazenic!), které budou v budoucnu určeny k samosběru pro návštěvníky farmy nebo pro další vlastní zpracování. Letos jim bohužel pomrzlo 1000 sazenic kotvičníku, vitánie, artyčoky a šišák odchází kvůli vlhku. Medvědímu česneku se letos taky příliš nedařilo. Další rozšiřování farmy zatím Janoutovi neplánují, naopak chtějí se více zaměřit na bezúdržbovost pozemků.