Anna Krutová Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte?
Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!
Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků
Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.
V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.
Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.
Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.
Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.
Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček
Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek
Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.
Když vás svrbí v komoře motyčka…
Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.
Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.
Permasemínka – investice do budoucnosti
O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.
O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.
Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?
Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!
>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<
Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura:
- KVAPIL, Marek. Katalog neprůmyslových odrůd aneb nabídka permasemínek [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: http://www.potravinovezahrady.cz/katalog-neprumyslovych-odrud-2016/
- Melatonin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Melatonin
- ŠVÉDOVÁ, Zuzana. Klíčky, nejsilnější energie rostlin. [online]. [cit. 2018-04-01]. Dostupné z: https://www.celostnimedicina.cz/klicky-nejsilnejsi-energie-rostlin.htm
- VIDLÁK, Milan. Monsanto čili časovaná bomba GMO. Magazín E15 [online]. [cit. 2018-04-04]. Dostupné z: https://magazin.e15.cz/zen/pribehy/monsanto-cili-casovana-bomba-gmo-1026866
- ŽÁK, Lenka. Víme, co jíme: vědomé vaření. Praha: Eminent, 2012. ISBN 978-80-7281-444-2.
