Šestý ze série překladů článků Roberta Tisseranda, publikovaných na stránkách the Tisserand Institute v angličtině. Překládá pro vás Hana Viola Bělíková. Předchozí část.
Autor: Robert Tisserand
(Úvodní foto: dřevo Santalum album, Wikimedia Commons)
Část druhá: Santal v Austrálii – udržitelný a kvalitní zdroj indického santalu
Druhy santalového dřeva
Santal je všeobecný termín, který se používá pro více druhů vonných dřev, převážně druhu Santalum. S. lanceolatum, S. paniculatum a S. austrocaledonicum jsou v Nové Kaledonii těženy z divoce rostoucích stromů. O nových výsadbách se ale hovořit nedá. Santal z Nové Kaledonie je předmětem rozsáhlého pašování. Na Vanuatu santalové plantáže sice existují, avšak jejich velikost je zanedbatelná.
Rostliny jiných druhů než Santalum, které jsou označovány za „santal“:
- Amyris balsamifera – Amyris nebo také “západoindický santal” – dnes jen velmi zřídka užívaný termín
- Osyris lanceolataa Osyris speciosa – oběma se někdy přezdívá “africký santal”
- Brachyleana hutchinsii – Muhuhu, někdy také „africký santal“
- Erythroxylum monogynum – “santal – bastard”
S. yasi je také možným omezeným zdrojem komerčně vyráběného éterického oleje. V Austrálii a na tichomořských ostrovech rostou i jiné druhy santalového dřeva, avšak žádný z nich se netěží pro komerční produkci. Jedním z velkých omezení santalu ze všech pacifických oblastí je nedostatečná plocha dostupné půdy. Jediné místo, kde je půdy rozhodně dostatek, je Austrálie, kde jsou volné plochy téměř bez omezení – největší výzvu pro pěstování tam představuje zavlažování.
Australský experiment a udržitelnost
Pěstování stromu Santalum album s sebou nese různá úskalí. Jedná se o poloparazitický strom, který pro růst potřebuje specifické hostitele, jako například strom akácie. Éterický olej se nachází pouze ve střední části kmene, takzvaném „jádrovém dřevě“, a v kořenech, takže je pro výrobu oleje nutné pokácet celý strom. Divoce rostoucím stromům trvá třicet let, než dosáhnou dostatečné hustoty jádrového dřeva bohatého na éterický olej.
Na konci osmdesátých let začala Správa lesů Západní Austrálie experimentovat s plantážemi S. album v tropické severní oblasti Austrálie. Pokusy byly úspěšné a vedly k založení společnosti TFS (Tropical Forestry Service). TFS se v březnu 2017 přejmenovalo na Quintis (podle „quintessential Indian sandalwood“). Pěstitelé zjistili, že pokud se jim podaří replikovat podmínky přirozeného prostředí indických lesů, produkuje indické santalové dřevo jádrové dřevo i éterický olej zcela přirozeně. V roce 2014 došlo v Austrálii k první komerční destilaci éterického oleje indického santalového dřeva. Quintis trvalo 16 let, než mohli s destilací začít.
Jak říká zástupce Quintis: „Naši výzkumní pracovníci zjistili, jaký je minimální průměr kmene, potřebný pro tvorbu jádrového dřeva, a my se tak zaměřili na selektivní množení a přirozenou správu lesa tak, abychom mohli pěstovat větší stromy a tím pádem více jádrového dřeva a oleje. Využíváme také velkého množství hostitelských stromů, které poskytují jak vláhu, tak metabolity nutné pro růst parazitického stromu indického santalu.“
Program selektivního pěstování zahrnuje identifikaci vynikajících stromů pro semenný sad a zakládání školek, které testují, zda vybrané stromy opravdu vykazují výjimečné tempo růstu. A skutečně, vybrané stromy rostly až o 18 % rychleji, s vyššími výnosy ve srovnání s ostatními stromy stejného stáří. Od roku 1999 se Quintis věnuje také výzkumu typů půdy, což je další klíčový faktor pro kvalitu santalového dřeva, dále hledání nejvhodnějších hostitelských stromů, množení stromů, přípravě půdy a zavlažování. Nutnost používat hostitelské stromy přináší specifické výzvy, jelikož lesní správci musí najít rovnováhu mezi nároky až šesti různých druhů stromů. Společnost bedlivě sleduje spotřebu vody a zavlažování v rámci certifikací ISO 9001 (kvalita) a ISO 14001 (životní prostředí). Díky tomu se společnosti daří úspěšně pracovat s finančním rizikem i rizikem pro životní prostředí a vyhýbat se nadměrnému nebo naopak nedostatečnému zavlažování.
Vzhledem k tomu, že divokému stromu trvá desetiletí, než dosáhne dostatečné zralosti, je těžba divoce rostoucích stromů pro komerční účely problematická hlavně z hlediska udržitelnosti. Podle některých zastánců konzervace je udržitelné komerční užití divokých populací stromů zcela neudržitelné, právě kvůli omezené míře obnovy, dlouhým cyklům dospívání a rostoucí celosvětové poptávce po éterických olejích.
Tip redakce: Robert Tisserand vystoupí v listopadu v Praze!
V roce 1998 IUCN klasifikovalo Santalum album jako „ohrožené“. V listopadu 2014 v otevřeném dopisu IUCN společnost Quintis objasnila následující: „Uvedení indického santalu na seznamu Ohrožených rostlin v Červené listině ohrožených druhů IUCN se vztahuje na divoce rostoucí populace v původním přirozeném prostředí tohoto druhu (Čína, Indie, Indonésie a Filipíny). Kultivované rostliny (obzvláště pak ty, které rostou mimo původní oblasti, například v Austrálii) jsou z hodnocení zcela záměrně vyňaty, jelikož se nejedná o divokou populaci… Veškerá snaha o pěstování indického santalu pro naplnění poptávky po dřevě, oleji, atp. je ze strany IUCN velmi podporována, jelikož pomáhá snížit nutnost těžby divoce rostoucích stromů.“
Quintis má v současnosti 5,4 milionů stromů santalu na ploše 12000 hektarů, přičemž v roce 2016 úspěšně vytěžila 32000 stromů, ze kterých získala 300 tun jádrového dřeva. Ukazuje se, že pěstovaným stromům S. album stačí k dosažení dospělosti 15-20 let, oproti 30-50 letům v divoké přírodě. V Austrálii přirozeně roste také příbuzný druh, Santalum spicatum, který je v současnosti také intenzivně pěstován. V produkci éterického oleje eukalyptu Austrálii předběhla Čína, ale zdá se, že v oblasti santalového dřeva ji jen tak někdo nedostihne.
(O nových horizontech využití oleje santalového dřeva se dočtete ve třetí části článku: Psychodermatologie aneb ve zdravé kůži zdravý duch.)
Autorem článku je Robert Tisserand – Tisserand Institute, překlad: Hana Viola Bělíková, jazykové korektury: Veronika Votavová, Fotografie a grafika: Wikimedia Commons, PixaBay, Quintis. Původní text a reference: Santalum album oil rejuvenated
Robert Tisserand
Robert Tisserand přednáší, vyučuje a konzultuje v oblasti vědeckých poznatků o účincích éterických olejů a o jejich bezpečném a účinném užití. V posledních letech inspiroval účastníky seminářů ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii, Brazílii, České republice, Číně, Hongkongu, na Taiwanu, v Korei a Japonsku, kde přednášel o různých tématech, od terapeutických účinků až po dynamický vztah mezi rostlinnými oleji a pokožkou. Robert má za sebou 50-letou kariéru v aromaterapii, včetně vývoje „funkčních parfémů“ – produktů, které jsou nejen terapeutické, ale také fungují jako vůně. V roce 2007 mu Mezinárodní Aliance Aromaterapeutů (AIA) udělila ocenění za celoživotní přínos, a je spoluautorem druhé edice knihy Essential Oil Safety (Bezpečnost éterických olejů, Elsevier 2014). Jeho kniha Umění aromaterapie byla v češtině publikována v roce 1992 a pro mnohé aromaterapeuty se stala biblí.
Článek byl publikován díky laskavé podpoře firmy Saloos, děkujeme!
Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.
Reference
- McHugh, J. (2012) Sandalwood and carrion. Oxford University Press, Oxford.
- Scartezzini, P., Speroni, E. (2000). Review on some plants of Indian traditional medicine with antioxidant activity. Journal of Ethnopharmacology, 71(1–2), 23–43.
- Kumar, S., Palbag, S., Maurya, S. K. et al (2013). Skin care in Ayurveda: a literary review. International Research Journal of Pharmacy, 4(3), 1–3.
- Anon (2002) A calming influence. Soap, Perfumery & Cosmetics 75(10), 41, 43
- Burdock, G. A, Carabin, I. G. (2008). Safety assessment of sandalwood oil (Santalum album L.). Food and Chemical Toxicology, 46, 421–432.
- Squire, P. (1894). Companion to the latest edition of the British Pharmacopoeia. J. & A. Churchill, London.
- Arunkumar, A. N., Joshi, G., Mohan Ram, H. Y. (2012). Sandalwood: History, uses, present status and the future. Current Science, 103(12), 1408–1416.
Další díly seriálu:
- Robert Tisserand: Proč je bezpečnost v aromaterapii důležitá?
- Robert Tisserand: Vliv máty peprné na kojení
- Robert Tisserand: Citrusové oleje a zdravá ňadra
- Robert Tisserand: Kadidlovníkový olej a rakovina – co říká výzkum?
- Robert Tisserand: Obroda indického santalového dřeva I.
- Robert Tisserand: Proč je bezpečnost v aromaterapii důležitá?
- Robert Tisserand: Obroda indického santalového dřeva III.