Hana Viola Bělíková Pátý ze série překladů článků Roberta Tisseranda, publikovaných na stránkách the Tisserand Institute v angličtině. Překládá pro vás Hana Viola Bělíková.
Autor: Robert Tisserand
(Úvodní foto: Květ Santalum album, Wikimedia Commons)
Část první: Historie a problém s udržitelností
Pro mnoho aromatických plodin se udržitelnost jejich pěstování stává čím dál větší výzvou. Přispívá k tomu i zvyšující se popularita aromaterapie. Problém se týká obzvláště divoce rostoucích rostlin, jako je Santalum album. V Asii se tento strom stal ohroženým druhem, a to kvůli desetiletím nadměrné těžby a pašování. Avšak v Austrálii byly nedávno úspěšně založené rozhlehlé udržitelné plantáže. Jeden z australských pěstitelů uvedl na trh esenciální olej standardní kvality, který odpovídá standardům americké FDA pro botanické léky. Australský model se úspěšně potýká s problémem udržitelnosti i variability jednotlivých šarží, nutných pro medicínský výzkum. Éterický olej ze Santalum album má sedativní, zklidňující a anxiolytické účinky. Obor psychodermatologie uvádí, že kombinace účinků santalového dřeva na psychiku a pokožku z části vysvětluje jeho úspěšnou aplikaci na problémy s pokožkou.
Uvedení do problematiky
Santalové dřevo je jednou z nejdéle používaných léčivých aromatických rostlin – historické prameny dokumentují výskyt santalu v lidské kultuře po tři tisíciletí. Najdete o něm zmínku v Nikurtře, védském komentáři datovaném někdy do roku 500 př. n. l. V Indii byly nalezeny santalové uhlíky z období kolem 1200 př. n. l. (McHugh 2012). Santal je zmiňován v Ramajáně a Mahabharátě, dvou indických epických básních (Scartezzini a Speroni 2000). Santalový prášek se přidával do kosmetiky již v době kolem 900 př.n.l., a to jak do koupelí, tak do pasty, aplikované na pleť.
V díle Dahvantari Nighantu, medicínské encyklopedii psané sanskrtem mezi lety 1000 a 1100 n.l., je kandana (santalové dřevo) uváděna následujícím způsobem: „Ničí žluč, jed v krvi, horečku a červy, je těžká a ztenčuje tělo. Všechna kandana je hořká a sladká a nejvíce chladí.“ Ochlazující povaha kandany je v historických textech zmiňována často (McHugh 2012). Účinky santalového dřeva na pleť jsou zmiňovány v základním textu ajurvédy, Čaraka Samhita (cca 100 n.l.), kde se hovoří o „podpoře pleti“ (Kumar a kol. 2013).
Staří Egypťané dováželi dřevo santalu pro použití v medicíně, balzamování a při rituálním vykuřování pro uctívání bohů. Budhisté používali santalové dřevo na léčbu deprese, úzkostí a nespavosti a v Tibetu jej mniši aplikovali pro uvolnění těla a soustředění mysli (Anon 2002). V Číně se pak santal používá jako důležitá příměs do vonných tyčinek. Již v průběhu dynastie Tang byl uznán jako aromatická medicína (681 n.l.), sloužící k léčbě dýchacích potíží.
Éterický olej je pak znám a používán po dobu minimálně 200 let (Burdock a Carabin 2008). V 19. století byl olej z indického santalu přidán do farmakologických slovníků v Británii, Německu a Belgii, a to hlavně pro léčbu zánětu močových cest a pohlavních chorob. Například: „Éterický olej získaný ze dřeva santalu (Santalum album) je předepisován na kapavku. Dávka: třicet minimů.“ (Squire 1894: 275). Minim odpovídá dávce zhruba jedné kapky. Přestože santalové dřevo již není mezi konvenčními terapiemi pro léčbu pohlavních chorob, možná se mezi ně v budoucnu opět vrátí.
Problém s udržitelností
Když jsem začal kupovat olej z indického santalu (Santalum album – dále jen S. album) a prodávat v sedmdesátých letech v Británii, platil jsem za něj ekvivalent 35 amerických dolarů za kilogram. Dnes je cena stokrát vyšší. I na éterický olej je to obrovský nárůst. Hlavním důvodem je dynamika poptávky a nabídky. Ceny vzrostly přímou úměrou k narůstající vzácnosti surového materiálu. V průběhu let se indická vláda rozhodla dvakrát na několik měsíců úplně zakázat export santalového dřeva, a když se santal na trh opět vrátil, velkoobchodní cena se skokově zdvojnásobila. Období hladu po santalovém dřevě jen podtrhovala skutečnost, že u tohoto specifického oleje závisí celý svět na jedné jediné zemi, která jej produkuje – na Indii. A Indie měla problém.
V osmdesátých letech mi jeden z dodavatelů řekl, že pokud se v Indii něco nezmění, za 30 let o olej z indického santalu úplně přijdeme. Jeho odhad vycházel z faktu, že 30 let trvá, než strom santalu dospěje dostatečně na to, aby z něj byl získán olej. S. album je před destilací nutné zcela pokácet, ale nové plantáže santalu v té době nikdo nesázel. Do toho ještě přidejte pašování – krádeže a/nebo ilegální vývoz – santalových stromů. Indická vláda o problému věděla a snažila se ho všemožně kontrolovat, avšak bez valného výsledku.
S. album roste i v dalších částech světa, hlavně na Srí Lance a v některých oblastech Indonésie, ale ilegální export a udržitelnost jsou problémem i tam. Export dřeva i oleje ze S. album ze Srí Lanky je momentálně nelegální. Následující zprávy z let 2013 – 2016 ukazují na zoufalé pokusy o přetržení tohoto neblahého řetězce: Celní jednotka pro ochranu biodiverzity (BDPU) odhalila na konci roku 2013 sérii nelegálních exportů santalového dřeva v hodnotě přes 15 mil rupií (zhruba 600 000 Kč). V roce 2015 bylo v oblasti Andhra Pradeš v Indii zastřeleno dvacet lidí podezřelých z pašování santalu. A v červenci 2016 indická policie zabavila kontejner se santalem v hodnotě 15 milionů US dolarů. Dokonce i úřady, které mají za úkol regulovat obchod a dohlížet na něj, se do nekalých praktik takříkajíc namočily, jak ukazuje případ falšovaného certifikátu pro export santalu, vydaného Indickou radou pro investice (Board of Investments).
Část oleje vyráběného na Srí Lance pochází z kořenů stromů, které byly pokáceny před mnoha lety, ale jejichž kořeny nebyly dosud vytěženy. Produkce oleje santalového dřeva v Indonésii (Východní Timor) je v podstatě u konce. Na export indického santalu existuje hrstka licencí, ale jsou omezené, a dnes se legálně vyváží jen pár kilo ročně, což je velmi málo ve srovnání s tisíci kilogramy, vyváženými v předchozích desetiletích (Arunkumar a kol.).
A tak jsme se v posledních letech více méně smířili s tím, že indický santal se stane „ztraceným“ éterickým olejem, jak pro parfémářský průmysl, tak pro aromaterapii. Jedinou jiskřičkou naděje byl „australský experiment“… (více se dočtete v druhé části Santal v Austrálii: udržitelný a kvalitní zdroj indického santalu)
Autorem článku je Robert Tisserand – Tisserand Institute, překlad: Hana Viola Bělíková, jazykové korektury: Veronika Votavová, Fotografie a grafika: Wikimedia Commons, PixaBay, Quintis. Původní text a reference: Santalum album oil rejuvenated
Robert Tisserand
Robert Tisserand přednáší, vyučuje a konzultuje v oblasti vědeckých poznatků o účincích éterických olejů a o jejich bezpečném a účinném užití. V posledních letech inspiroval účastníky seminářů ve Velké Británii, USA, Kanadě, Austrálii, Brazílii, České republice, Číně, Hongkongu, na Taiwanu, v Korei a Japonsku, kde přednášel o různých tématech, od terapeutických účinků až po dynamický vztah mezi rostlinnými oleji a pokožkou. Robert má za sebou 50-letou kariéru v aromaterapii, včetně vývoje „funkčních parfémů“ – produktů, které jsou nejen terapeutické, ale také fungují jako vůně. V roce 2007 mu Mezinárodní Aliance Aromaterapeutů (AIA) udělila ocenění za celoživotní přínos, a je spoluautorem druhé edice knihy Essential Oil Safety (Bezpečnost éterických olejů, Elsevier 2014). Jeho kniha Umění aromaterapie byla v češtině publikována v roce 1992 a pro mnohé aromaterapeuty se stala biblí.
Článek byl publikován díky laskavé podpoře firmy Saloos, děkujeme!
Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.
Reference
- McHugh, J. (2012) Sandalwood and carrion. Oxford University Press, Oxford.
- Scartezzini, P., Speroni, E. (2000). Review on some plants of Indian traditional medicine with antioxidant activity. Journal of Ethnopharmacology, 71(1–2), 23–43.
- Kumar, S., Palbag, S., Maurya, S. K. et al (2013). Skin care in Ayurveda: a literary review. International Research Journal of Pharmacy, 4(3), 1–3.
- Anon (2002) A calming influence. Soap, Perfumery & Cosmetics 75(10), 41, 43
- Burdock, G. A, Carabin, I. G. (2008). Safety assessment of sandalwood oil (Santalum album L.). Food and Chemical Toxicology, 46, 421–432.
- Squire, P. (1894). Companion to the latest edition of the British Pharmacopoeia. J. & A. Churchill, London.
- Arunkumar, A. N., Joshi, G., Mohan Ram, H. Y. (2012). Sandalwood: History, uses, present status and the future. Current Science, 103(12), 1408–1416.
Další díly seriálu:
- Robert Tisserand: Proč je bezpečnost v aromaterapii důležitá?
- Robert Tisserand: Vliv máty peprné na kojení
- Robert Tisserand: Citrusové oleje a zdravá ňadra
- Robert Tisserand: Kadidlovníkový olej a rakovina – co říká výzkum?
- Robert Tisserand: Obroda indického santalového dřeva II.
- Robert Tisserand: Obroda indického santalového dřeva III.
