Kateřina Polívková Celý název téhle objemné knihy je Vykuřovadla Dech draka – 72 rostlinných portrétů: etnobotanika, praktické a rituální využití. Počítejte s tím, že vám v knihovně bude zaujímat čestné místo. Je krásná až majestátná. Vřele ji doporučuji všem, kdo už po cestě vykuřovaní kráčí. A také zájemcům o hlubší pohled na svět rostlin, jejich energie a historii jejich rituálního používání.
Chcete-li se s vykuřováním teprve seznámit, zajímá vás praktická stránka, zkrátka jste-li v tomto oboru začátečník, pak s touhle „bichlí“ ještě počkejte. Na vaše otázky nejspíš neodpoví. Nebo do ní někde nahlédněte, půjčte si ji apod. Sami uvidíte. V recenzi zkusím shrnout pro a proti, včetně toho, proč já osobně ji otvírám skoro každý den od první chvíle, kdy ke mně dorazila. A bylo to brzy po jejím vydání!
Knihu vydalo vydavatelství Kořeny a pořídit si ji můžete TADY!
Dech draka, mozek nebes, potrava bohů
Takhle pojmenovávají vykuřovadla různé kultury historie. Asi cítíte tu důležitost i posvátnost. Tak taky Christian o vykuřovadlech píše. S úctou, respektem, ale i vědeckým zaujetím, přece jen jeho povoláním je etnobotanika. Často pobýval mezi různými etniky a zkoumal jejich přístup k rostlinám. Hlavně tedy těm psychoativnějším…
V knize taky o vybraných podrobně píše. Většinou jsou z logických důvodů v ilegalitě. A taky je neseženete v obchodech s vykuřovadly. Ale proč si o nich něco nepřečíst, když jsou součástí vykuřovadlové historie lidstva, nezanedbatelnou součástí.
Sama jsem ho poznala jako autora knih o konopí a hodně mě svého času svým přístupem ovlivnil ve vnímání sil, jakými byliny disponují. Je také propojen s Wolfem-Dietrem Storlem, navzájem se ve svých knihách často citují. To o jeho přístupu mnohé napoví.
Vědec a hippie v jednom
Přijde mi, že texty v knize balancují na hraně mezi vědeckým stylem a lehce „ulítlým“ popisem hippíka v lehce pozměněním stavu vědomí. A tu je více na jedné, tu na druhé straně. Což by vyznavačům pouze jedné či druhé strany mohlo působit mírnou nervozitu. Obsahu to určitě neškodí. Autor vlastním praktickým používáním vykuřovadel dochází k zajímavým závěrům.
„Najednou jsem viděl, jak vznikla mytologická spojitost mezi vykuřovadly a bohy či bohyněmi. Zatímco lidé seděli kolem ohně a vyprávěli si příběhy o božstvech a mytologické příběhy, vdechovali určité pachy. V jejich vzpomínkách se pak spojily tyto pachy buď s postavami bohů, nebo s příběhy o nich. Z toho se pak časem vyvinula tradice.“
Všechny informace jsou mimořádně přínosné, některé se nemáte možnost absolutně nikde jinde dozvědět. Kniha je výsledkem mnoha desítek let práce! V češtině vyšla poprvé v roce 1997 lektorována Václavem Větvičkou, známým botanikem. Ovšem tenkrát tady myslím nebylo mnoho lidí, kterým by něco řekla. Dnes je toto původní vydání nesehnatelné.
Čas pro předložení informací tohoto druhu je teď mnohem zralejší! Před druhým vydáním Dechu draka v roce 2015 jsme s dalšími přívrženci vykuřování probírali, jak moc se už těšíme a toužebně jsme vyhlíželi konečné datum vypuštění do světa! Opravdu…
Pamatuji si tu radost, když konečně přišla a já ji jako poklad vybalovala. I jak jsem ji rychle celou projela a postupně si ji jako lahůdku dávkovala, aby mi déle to “poprvé” vydrželo.
TIP redakce: Začínáte? Vykuřovadla vás právě oslovila a chcete něco pro začátečníky? Zkuste moje Desatero.
Co v knize najdete
Je rozdělena do dvou částí.
První shrnuje historii a různé přístupy k vykuřování. Do detailů zde zjistíte mnohé o vztahu k vykuřování ve třech kulturních centrech jejich spotřeby:
- Antickém světě včetně starého Orientu
- Indickém subkontinentu včetně Himaláje
- Mezoamerice
Zajímavosti zmíní autor o jemném a specifickém přístupu v Číně a Japonsku i naší středověké až novověké Evropě.
Druhá obsáhlá část je právě oněch 72 rostlinných portrétů nebo také Lexikon kouřových látek. A sem já často chodím pro rady.
Jedna z poznámek na úvod aneb jak se vyznat ve zmatku
„V ezoterické nebo magicky zaměřené literatuře o kouřových látkách vládne nepředstavitelný chaos. Většině autorů vůbec nejsou známé odpovídající původní rostliny. V těchto publikacích je nesčetně chyb, a proto jsou v podstatě nepoužitelné. Protože v ezoterické literatuře se často objevují zcela zastaralá jména farmaceutických produktů a rostlin, uvedl jsem všechna důležitá synonyma a starověká označení.“
A pro úplnou úplnost ještě text doplňoval Michael Rymer, největší český prodejce vykuřovadel. Takže najdete i názvy, pod kterými daná vykuřovadla můžete sehnat k zakoupení v ČR. Skvělá práce!
Tím totiž kniha umožňuje udělat si pořádek v tom zmatku, co panuje. U našich místních známých bylinek to ještě jde, ale to obrovské množství pryskyřic, dřev a bylin dovážených z celého světa…
TIP redakce: Speciálně o českým vykuřovadlech a s nimi spojených rituálech píšu v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček. Ochutnávku již dostupných článků programu omrkněte TADY.
Cedr není vždycky cedr
Výborným příkladem je cedr a cedar. Pod tímto jménem se objevují také produkty zcela necedrového původu. I v aromaterapii narazíte na cedr s latinským názvem Juniperus virginiana, že vám to zaznívá po jalovci? Ano. Je to jalovec virginský. Cedr sibiřský je ve skutečnosti borovice limba, na trhu je jak éterický olej, tak olej rostlinný ze semínek (naprosto úžasný!). Cedar červený je zase z Thuja plicata, Indiány velmi oblíbený pro očistu.
Portréty vyčerpávající šíře
Každý ze 72 rostlinných portrétů obsahuje všechny možné názvy, charakteristiku rostliny, lidové pověry či citace z literatury o ní, její tradiční léčivé i rituální užití, chemickou specifikaci. Délka portrétů se různí, někde se autor pěkně „rozjel“.
Určitě je velmi zajímavé dočíst se o těch „zapovězených“ rostlinách, beru podle abecedy z obsahu: blín, durman, koka, konopí, mák, mandragora, konopí.
Na konci knihy je pak krásná fotogalerie z autorovi sbírky vykuřovadel.
A na konec?
Jedna malilinká poznámečka ke korekturám. Možná si toho nikdo jiný ani nevšimne. Já opravdu tuhle knihu veleknihu beru do ruky často a všimla jsem si pár chybiček, jako by už poslední korektury textu byly udělány narychlo. Ale můžu si stěžovat, když jsem sama byla mezi těmi, co tlačili, ať už už je ta nádhera na světě? 😊
To důležité napsal v doslovu Michael Rymer:
„Indiáni v Severní Americe, stejně tak jako Keltové, Germáni či tibetští Bömpovém věří, že spalováním byliny přechází její energie, síla, moudrost na člověka. Poslouchejme tyto informace a podejme pomocnou ruku Matce Zemi, která více než kdykoli dříve potřebuje naši podporu. Potřebuje zamyšlení nad lidským konáním a z toho pramenící změny našeho každodenního chování.“
Přeji vám krásné a silné vonné prožitky s vykuřovadly! Propadnete-li jim podobně jako já…
Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka.
Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.
