Víte, že existují i jiné druhy řebříčku než obecný? Který z nich je nejúčinnější? A víte, že mohou mít i žluté nebo nachové květy? A kde takové rostou? Jsou lepší nebo je to jen okrasná záležitost? A k čemu je řebříček vlastně dobrý? A nebo jak si z něho připravit koupel? Čtěte a všechno se dozvíte.
Řebříček obecný je rostlina, která nás na loukách i podél cest provází celé léto až do podzimu. Je nenáročná a roste opravdu všude. Má různé variety a odrůdy, které se od sebe liší výškou, velikostí a barvou květů, členitostí listů a také vůní. Pojďte si udělat malý exkurz do světa řebříčku.
Obecně (nejen) o řebříčku obecném Achillea millefolium
Je to trvalka s oboupohlavními složenými květy. Rozmnožuje se přímo na svém stanovišti a tvoří obrovské komunity. Stonek může být různě vysoký, někdy až přes půl metru, a stářím byliny se stává víc a víc dřevnatý. Kořeny jsou slabé a ne příliš hluboko. Často se tak stává, že starší rostlinu vytrhnete i s jejím oddenkem a jemnými kořínky.
Sbírá se celá nať rostliny. Na podzim hlavně květy, na jaro mladé listy. Mezi našimi bylinami představují listy řebříčku obecného vynikající zdroj minerálů. Ve škole v Tyrolsku jsme se učili, že vůbec nejvyšší množství jaké se dá v přírodě sehnat.
Jsou většinou tmavozelené a velmi členité. Každý list je složen z dalších listů, které jsou složeny z dalších menších listů a ty jsou zase složeny z listů, až to vypadá, že jich je na tisíc. Proto také získal své latinské druhové jméno millefolium, což znamená tisíci-listý.
Ostatně i český název řebříček je odvozen právě od listů, které svým specifickým tvarem připomínají žebřík. Latinské jméno byliny však nese jméno řeckého bojovníka Achillea. Účinky řebříčku byly známy už v dobách antických, hlavně u bojovníků. Pro Římany představoval řebříček nepostradatelnou léčivku do koupele, která působila jak na péči o psychické, tak o fyzické tělo. Před bojem dodala koupel z řebříčku odvahu, po boji byl prostředkem pro dezinfekci a rychlé hojení ran.
…