Arnica montana je – alespoň podle názvu – známá všem, kdo používají homeopatika. Co je vůbec česky zvaná Prha chlumní zač? Jak vypadá a v čem je tak speciální? Na co je tato bylina dobrá?
Stále více Čechů potkávám v Galtüru, v malé vesničce na konci Paznaunského údolí v západním Tyrolsku, kde žiji se svou rodinou. Tato horská vesnice má svá specifika. Jedním z nich je její poloha v nadmořské výšce 1600 m. Ideální pro vysokohorskou bylinu Prhu chlumní (Arnica Montana), ta se zde hojně vyskytuje.
„To je ta žlutá kopretina?“
Ptali se mě děti. Ano i ne. Tohle je Prha chlumní (Arnica Montana). Obě patří do rodu hvězdnicovitých, a tak se na první pohled mohou zdát velmi podobné. Avšak oproti kopretině nejsou listy arniky pilovité nýbrž celokrajné a stejně jako její přímý stonek jsou porostlé viditelnými chloupky.
Květy arniky mají většinou trochu nedbale uspořádané okvětní lístky. Jejich zlatá barva vyniká mezi ostatními žlutými bylinami, které na horských loukách rostou. A ta vůně! Lepší snad příroda ani nemohla namíchat. Nesrovnatelná s pachem kopretiny. Arnika je nasládle kořeněná s bergamotově citrusovou horní notou. Trochu připomíná smil.
Vyskytuje se na polopropustných chudých loukách, vysychajících vrchovištích či ladech, ale hlavně nevápenných půdách. Je to evropský endemit, avšak má poměrně velké rozšíření. Dalším objevujícím se druhem je Arnika luční (Arnica chamissonnis), dovlečená do Evropy ze severní Ameriky. Není tolik náročná na své existenční podmínky a lze ji i kultivovat. Pravděpodobně má také léčivé účinky, ale slabší než A. montana, jen dosud neexistují žádné dostačující farmakologické ani klinické studie o její účinnosti.
Na co arnika pomůže?
Květy arniky se zpracovávají do masážního oleje nebo tinktury. Z těchto základů je dále možné připravit mast. Olej je oblíbený mezi sportovci k masážím svalů. Starým lidem udělá dobře na bolavé klouby a revma. Prohřívá a napomáhá cirkulaci krve. Je vhodný k potírání křečových žil a hematomů.
Vyrábím si vlastní domácí macerovaný olej z okvětních lístků Arnica montana. Lístky naložené v BIO slunečnicovém nebo za studena lisovaném mandlovém oleji nechávám stát na světlém místě.
Stejně jako smil také extrakt z arniky skvěle působí při hojení modřin, pohmožděnin, výronů, naraženin, natržených svalů a jiných podobných nehod. Pokud se na zraněné místo ihned namaže olej nebo tinktura, začne okamžitě fungovat. Zcela zabrání tvorbě krevní sraženiny nebo napuchnutí a v okamžiku zastaví bolest. Nesmí se však dostat do otevřené rány!
Arnika se používá také vnitřně jako lék posilující srdce a krevní oběh, či k léčbě onemocnění žil. V těchto případech je ale nutné poradit se s odborníkem, který zohlední stav pacienta. Totéž platí pro těhotné ženy. Jako kloktadlo ji lze využít k léčbě zánětu dutiny ústní a hltanu.
Z usušené podzemní části rostliny se vyrábějí homeopatika. Řekla bych, že patří do každé homeopatické lékárničky. Kromě výše uvedených účinků se používá také k hojení ran, při extrakci zubů, po porodu, před i po operaci. Při nízké potenci je osvědčená u dětí trpících na noční pomočování.
Máte naplánovanou operaci? Posilněte své tělo!
Pokud má někdo naplánovanou operaci, lze posílit a připravit tělo k zákroku. Jak nám nadiktovala naše učitelka Eli Kainrath: „Vše bude lépe fungovat.“ Pozor! Jedná se o homeopatika s velmi silnou potencí. Proto se užívá od každého níže uvedeného homeopatika maximálně 5 globuli a pouze jedenkrát!
Den před plánovanou operací: Arnica Montana D200 (CH200)
- připraví tělo ke změně a zásahu
Co nejdříve po operaci: Hypericum perforatum D200 (CH200)
- posiluje nervy, pomáhá tlumit bolest
Den po operaci: Ruta graveolens D200 (CH200)
- napomáhá ke stažení rány a jejímu hojení
Tento postup mám vyzkoušen na mém choti a několika známých (Co bych taky dělala s celou lahvičkou tak silných homeopatik?). Operace vždy proběhla hladce, bez komplikací, dokonce s lepším průběhem a pooperačním stavem ve srovnání s pacienty na pokoji se stejným zákrokem. V jednom případě se i lékař divil, „jak pěkně se to vyvíjí“.
Přísně chráněná rostlina
U nás v České republice se arnika dá spatřit v pohraničních horách, nejvíce v Krkonoších nebo na Šumavě, avšak roste tam zřídka. Stejně tak v moravských Beskydech nebo Jeseníkách, kde se dříve vyskytovala běžně. Dnes je to víceméně o štěstí vidět ji kvést. Vůbec se nesmí trhat ani sbírat a je to logické.
Napadá mne napsat, že „v Galtüru roste jako plevel“, ale to si ta bylina nezaslouží. A tak raději – V Galtüru je jí hojnost a pro tu hojnost si ji sbírat dovolím, i když i zde je chráněná. Sbírám s respektem k přírodě a budoucím generacím. K léčebným účelům postačí okvětní lístky. A aby ji včely nepřehlédly, zanechám alespoň polovinu lístečků na květu. U horských cestiček nesbírám. To, aby se jí i kolemjdoucí turisté mohli pokochat zblízka.
Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: autorka a Pixabay
Použitá literatura:
- STADELMANN, Ingeborg; SCHILCHER, Heinz; HERB, Christian: Duft- und Heilpflanzen. sehen, verstehen, anwenden. 2012 Stadelmann Verlag. ISBN 978-3-943793-03-1