Moje životní cesta mě zavedla k onkologii aneb z praxe aromaterapeutky ve Velké Británii

Také si občas v životě řeknete: „No, kdyby mi někdo před rokem či pěti řekl, že tohle mi život přinese, tak bych se určitě jen zvesela zasmála. Něco takového se přeci ani ve snu nemůže přihodit!” Ale život nám všem ty kartičky tak pěkně zamíchá – a esa naservíruje zrovna, když to nejméně očekáváme.

Své články pro Kouzlo vůní píšu ze zkušenosti aromaterapeutky specializující se na péči o onkologické pacienty v klasickém nemocničničním prostředí ve Velké Británii. Věřím, že sdílení mého pohledu a praxe může obohatit české prostředí a poskytnout podporu lékařům, kteří váhají, zda zařadit aromaterapii jako podpůrnou léčbu pro své pacienty.

Jak to všechno začalo?

Když se před lety naší malebné zemi otevřely dveře do Evropské unie, tak jsem cítila nesmírné nutkání nasadit si toulavé boty a vyrazit do světa. A jelikož dobrá znalost anglického jazyka byla v té době stále víc a víc žádaným požadavkem zaměstnavatelů, říkala jsem si: „Spojím příjemné (poznávání nových krajů) s užitečným (opráším pasivní angličtinu).“ A odjela na ostrov, který je z globálního měřítka vlastně téměř za humny. Tehdy jsem ještě netušila, že plánovaná „exkurze” maximálně na rok či dva se protáhne na pěknou řádku let.

Co mi bylo obrovskou inspirací?

“Inspirace je všude kolem nás, jen se stačí rozhlédnout”

Jedním z mnoha poznání, které mě ve Velké Británii fascinovalo, bylo zjištění, jak mnoho lidí dobrovolně věnuje svůj čas a znalosti na pomoc tam, kde je potřeba. Toto bylo velikou inspirací, abych se věnovala práci a projektům, které mají smysl. Ta vnitřní touha a potřeba mě dovedla až ke studiu holistických terapií včetně aromaterapie, reflexologie, masáží…

A tak to v životě chodí, že když se nacházíme tam, kde máme zrovna být, potkáváme příležitosti a lidi, se kterými se můžeme navzájem obohatit. Takový okamžik nastal, když jsem zjistila, že se v Londýně ve spolupráci s špičkovou nemocnicí otevírá centrum pro léčbu „malých i velkých“ pacientů s rakovinovým onemocněním. Toto centrum i nemocnice kromě klasické západní onkologické léčby zároveň i umožnuje, aby pacienti mohli využít holistických terapií jako podpůrného prostředku v jejich léčbě.

I po letech při vzpomínce, kdy jsem se dozvěděla, že jsem byla přijata do týmu zkušených aromaterapeutek pracujících s pacienty, s jejich rodinami, zdravotním personálem, cítím tu nádhernou pulzující energii radosti, nadšení, ale především pokory a obrovské zodpovědnosti.

Onkologická praxe ve Velké Británii

Z jakých terapií mají pacienti v nemocnicích, onkologických klinikách a hospicech na výběr?

Terapie, které jsou pacientům k dispozici, zahrnují aromaterapii, reflexologii, masáž, relaxační techniky ad.

Všechny tyto terapie mají své místo a svůj význam a jsou velmi vítaným prostředkem, jak pro pacienty před, v průběhu i po skončení onkologické léčby, tak pro jejich blízké, kteří mnohdy stráví spoustu času u lůžka nemocného.

Tip redakce: Kadidlovníkový extrakt může být nápomocen při léčbě!

Terapie pacientům přináší obrovskou podporu na mnoha úrovních

Když se člověk stane pacientem, a ještě k tomu je hospitalizován, téměř okamžitě pocítí ztrátu svobodného rozhodování a možnost volby. Za pacienty je rozhodováno, co budou mít každý den k jídlu, v kolik hodin budou jíst. V noci je chodí kontrolovat zdravotní personál, takže se mnohdy pořádně nevyspí. Často si nemohou vybrat, s kým budou sdílet nemocniční pokoj, kdy mohou přijímat návštěvy, kdy je navštíví lékař a vizita, kdy budou provedeny různé zákroky a operace, jak dlouho budou muset zůstat v nemocnici atd.

Terapie přináší a nabízí pacientům ztracenou či potlačenou možnost volby. Ať už je to tím, že mají na výběr, kterou terapii by chtěli vyzkoušet a pokaždé si sami mohou zvolit jiný druh terapie, či také případně nabízenou terapii odmítnout. Alespoň částečný pocit možnosti volby, kontroly nad svojí léčbou a pobytem v nemocnici je pro mnoho onkologických, ale i dalších nejen těžce nemocných pacientů velmi důležitý.

Jaký má aromaterapie přínos pro pacienty a jejich blízké?

Aroma je velmi silným prvkem pro spojení duše, emocí a vůle. Nejedná se tedy jen o provedení terapie například masáže, aby pacient pocítil úlevu od fyzické bolesti, proležených a namožených svalů, bolestí hlavy, nevolnosti, nespavosti, či extrémní únavy.

Již pouhé otevření kufříku s esencemi a nabídka voňavé škály éterických olejů s jejich terapeutickými účinky najednou promění nejeden nemocniční pokoj v místo, kde nejen pacient, ale také rodiče, sourozenci, příbuzní i kamarádi opět mohou vnímat a prožívat tzv. stav normálnosti.

Mnohdy se pacienti najednou ve vzpomínkách navrátí do míst, kde jim bývalo příjemně. Ocitají se na procházce voňavým lesem, či cítí mořský vánek, který si pohrává s jejich po chemoterapii dočasně vypadanými vlasy. Některým se vybaví relax na své vlastní zahrádce, kdy se kochali pocitem z dobře vykonané práce. Jiní znovu cítí pevnou půdu pod nohama a ve svém životě zahlédnou světélko naděje na uzdravení. Pro mnohé jsou vhodně nakombinované vůně esencí nedílnou součástí zvládání úzkostných stavů, únavy a nespavosti a také zvládání vedlejších účinků chemoterapie.

I v našem běžném životě, navození pozitivních emocí a vzpomínek má blahodárný vliv na naše fyzické i duševní zdraví. A když jsme takto naladěni, pak můžeme těžkosti života přijímat z širšího úhlu pohledu. Jsme si více vědomi svých možností, a to nám může pomoci, jak budeme k dané životní záležitosti či nemoci a léčbě přistupovat.

Jak práce terapeutů pomáhá zdravotnímu personálu?

Čas terapeutů strávený s onkologickými pacienty je také velkou podporou zdravotnímu personálu: lékařům, psychologům, fyzioterapeutům, ale především zdravotním sestřičkám, které se s neutuchající laskavostí a péčí neúnavně starají o těžce nemocné.

Často jsme voláni k pacientům, se kterými si zdravotní personál “zkrátka neví rady”. Nemohou zvýšit dávky analgetik a morfia z důvodu ohrožení života nemocného. Mnohdy bývají pacienti ve stavu, že nejsou schopni, či odmítají se zdravotním personálem komunikovat.

Od pacientů, jejich rodinných příslušníků, ale i od kolegů psychologů, sestřiček a i některých onkologů máme velmi příznivé ohlasy s využitím terapií jako podpůrného prostředku při klinické léčbě.

Spolupráce s psychology

Úzce spolupracujeme s psychology, kteří jsou také mnohdy zdravotním personálem povoláni k pacientům trpícím extrémní úzkostí, sebevražednými sklony, či nesmírnou fyzickou bolestí, strachem ze smrti, či prožívají trauma po operaci či amputaci různých částí těla. Někteří pacienti však nejsou schopni si s psychologem popovídat, otevřít se. Toto se děje z mnoha příčin, například z důvodu obrovského traumatu, šoku, paniky. Často jsou tyto prvotní „neúspěšné“ návštěvy psychologů s nemocnými doprovázeny stigmatem a strachem pacienta, aby k jeho onkologické diagnóze nebyla přidána i nálepka „duševně chorého“. V těchto situacích psycholog informuje pacienta, že návštěva aromaterapeutky by mohla být „více“ přínosná.

Příklad z praxe

Vzpomínám na pacientku ve věku 38 let, která byla hospitalizována krátce po zjištění rakoviny mízních uzlin. Tato žena trpěla extrémní úzkostí, panickými útoky, depresemi a sebevražednými sklony, přestože kolem sebe měla obrovskou podporu rodiny a její jediné dcery. Pro tuto ženu bylo také velmi obtížné zvládnout, aby se k jejímu lůžku v nemocničním pokoji kdokoliv přiblížil.

Důvěra pacientky byla získána až při návštěvě aromaterapeutky za pomoci esencí a jejich vůní. Pacientka začala záhy spolupracovat a nakonec si vybrala několik esencí, které jsem pro ni připravila do aroma tyčinky, takového osobního inhalátoru, který má pacient možnost mít vždy při sobě. Zpětná vazba byla podána psycholožce a také ostatnímu zdravotnímu personálu.

Při druhé návštěvě pacientka projevila zájem o aroma masáž plosek nohou, kdy její úzkostný stav téměř odezněl a dokonce si při terapii na chvilku zdřímla.

V průběhu pobytu této pacientky byla poskytnuta podpora ze strany terapeutického týmu, tak psychologů a zároveň probíhala úzká spolupráce s onkologem a zdravotními sestrami.

Je pozoruhodné pozorovat, že ve většině případů po návštěvě terapeutky je pacient více nakloněn k další návštěvě psychologa a začíná i více spolupracovat se sestřičkami a ostatním zdravotním personálem.

Příště…

V příštích článcích se zaměříme na specifické příklady z aromaterapeutické praxe a podporu pacientů při chemoterapii, radioterapii, během léčby, v paliativním stádiu, ale i případně na sklonku života, a také jak podpořit aromaterapií rodinné příslušníky pacientů…

 Autorkou článku je Katy Pomklová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Katy Pomklová

Katy Pomklová

Katy vystudovala aromaterapii ve Velké Británii. Od roku 2012 se věnuje terapeutické praxi převážně na podporu lidí s onkologickým onemocněním. Propojuje aromaterapii a další holistické terapie jako podpůrný prostředek při léčbě klasickou medicínou u hospitalizovaných pacientů v nemocničních zařízeních, ambulantních centrech pro léčbu rakoviny a hospicech. Je členkou Asociace českých aromaterapeutů, zastihnete ji pravidelně i v ČR.

Co o sobě říká?
„Nesmírně mě baví život a zvládání všeho, co s sebou na své cestě přináší. Od dětství mám ráda lidi, těší mě poznávat a nacházet to, co nás s druhými spojuje, nikoliv rozděluje - a aromaterapie s nezměrnou škálou vůní a terapeutických vlastností je výborným pomocníkem a prostředníkem.“
Katy Pomklová

Napsat komentář