Kateřina Hrazdirová Meduňku lékařskou latinsky Melissa officinalis najdeme téměř na každé zahrádce. Mají jí rádi nejen lidé, ale i včely. Však také „Melissa“ znamená řecky včela. Staří Řekové používali meduňku už před 2000 lety. Podle řeckých bájí snítka meduňky v prázdném úlu přiláká včelí roj a meduňka rostoucí u úlu nedovolí včelám úl opustit.
Ve středověku nosily meduňky ženy na krku v amuletech, aby jim přinášela štěstí v lásce. Věřilo se také, že pití meduňkového čaje prodlužuje život. Bosí karmelitáni začali vyrábět z meduňky slavné karmelitské kapky už v 17. století.
S čím nám může meduňka pomoci, jak jí užijeme v kuchyni i jinde, se dozvíte v následujících řádcích. V článku najdete recept na čaj proti nespavosti, Karmelitské kapky, bylinkové máslo a meduňkové pyré. Všechny dosud publikované příspěvky programu Bylinky našich babiček pěkně přehledně najdete TADY.
Jak meduňka vypadá?
Meduňka je vytrvalá bylina s vejčitými listy s pilovitým okrajem původem ze Středomoří. V zahrádkách je velmi častá, ve volné přírodě ji však najdeme jen výjimečně. Je vysoká mezi 30 až 80 cm a kvete v červnu až srpnu. Květy jsou světlé, starorůžové, někdy bílé, nažloutlé i namodralé. Celá rostlina po rozemnutí příjemně voní po citronech.
Co se sbírá a kdy?
Sbírá se list nebo nať těsně před rozkvětem v polední době. Naťová droga je nejlepší z mladých vršků rostlin. Suší se co možná nejrychleji v tenkých vrstvách (při pomalém sušení se zapaří a zhnědne) na stinném a vzdušném místě nebo při umělém sušení za teplot do 35 °C.
Když meduňku sestřiháte, znovu obrazí, takže čerstvé lístky můžete mít několikrát. Sestřižení se také doporučuje jako prevence různých chorob, které meduňku někdy přepadají.
Co obsahuje nať meduňky?
- třísloviny
- hořčiny
- sliz
- triterpeny
- minerální látky
- organické kyseliny
- flavonoidy
- silici s obsahem geraniolu, citronelolu, linalolu a citralu
…
