Mateřídoušku nebo tymián? Nejlépe obojí! Tvoří dokonalý pár

Proč si mateřídouška nese své jméno, když se vlastně jedná o tymián? A jak se tedy liší od tymiánu, který známe především jako koření z kuchyně? Věděli jste, že v jejich jménech nemají ani sami botanici jasno? A jsou to jen jejich česká jména, která z tymiánu a mateřídoušky činí rodičovský pár? V čem je která bylina účinnější? Uff! Potřebovala jsem si v tom udělat pořádek, protože ne jednou se mi v Tyrolsku vysmáli, když jsem doslovným překladem zmínila, že sbírám „mateří-doušku“.

Mateřídouška je má nejoblíbenější bylina. Byla to první bylina, kterou jsem sbírala se svojí mamkou na slovenských kopcích, a tak mi ji vždy připomene. Vzpomenu si ale taky na ty sirotky z Erbenovi balady. To mě najednou přepadne strašlivý smutek. Pak se ale zabořím svým nosem do hustého polštáře drobných, voňavých kvítků a melancholie je pryč. Když tam teda zrovna nelítají včely.

Na jménu záleží

V botanice obzvlášť, protože poukazuje na rozdíl mezi druhy. Je to podobné jako u sourozenců, kteří si mohou být na první pohled k nerozeznání podobní. Mají ale různý charakter a nesou si každý své konkrétní jméno. Někdo vnímá dvojku mateřídouška-tymián jako sourozence, já se ale už podle mluvnického rodu českých jmen přikláním považovat (tu) mateřídoušku za matku a (ten) tymiána za otce jednoho rodinného klanu. Je to tak i přehlednější, protože každý z nich má několik vlastních sourozenců a ti mají ještě své děti. Své rodové jméno mají ale všichni společné – Thymus.

Rod Thymus zahrnuje velké množství druhů a poddruhů. Patří do něj česky nazývaná mateřídouška i tymián.

Odkud pochází název mateřídouška?

Když jsou všichni tymiáni (pozn. autorky: ten plurál zní vážně zvláštně 🙂 ), odkud se tedy vzala mateřídouška? Perfektně vystihuje význam českého jména smutný příběh od vlastence Karla Jaromíra Erbena napsaný v době, když chtěl motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti. Úvodní balada sbírky Kytice je velmi promyšlená! Mimo jiné poukazuje na citlivost matky, která ze soucitu poskytne dětem útěchu v podobě jemného kvítí na své mohyle.

Matka daruje dětem rostlinu a převtělí se do ní. Její duše se pak může étericky vznášet nad tímto porostem. Duch matky žije dál a skrze rostlinu dýchá na své děti. Oni vdechováním  vůně mohou pocítit její mateřskou náruč. Autor dává jasně najevo zklidňující účinky byliny a zároveň objasňuje význam jména dle pověsti, která vychází také ze zásadních archetypů léčivky: mateřská láska, útěcha, zjemnění, pouto k bližnímu, soucit, klid duše.

Mateřídouška má ráda slunné stráně a kamenité podloží, které vyhřívá půdu chudou na živiny

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele programu Bylinky našich babiček 1.

Objednejte si Bylinky našich babiček 1

Přihlaste se

Veronika Němcová

„Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do České republiky vystudovala geografii pro pedagogy, na matěřské dovolené absolovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v rakouském Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. V minulém roce dokončila Aromaterapeutickou akademii PRIMAVERA v Německu a je členkou mezinárodní asociace aromaterapeutů IFPA. Vyučuje na Institutu Aromaterapie v České republice předmět Úvod do fytoterapie a pořádá různé workshopy a semináře v Česku i zahraničí.

Přečtěte si podobné články