Růže: královna květin a její dcery

Pokud vás růže zajímají a chcete se dozvědět více, začtěte se do 1. dílu seriálu Růže. Minulý měsíc jsem slíbila sdílet užitečné informace o růži, které jsem se dozvěděla na festivalu růží v Bavorsku. Těch zajímavostí a praktických rad bylo ale tolik, že mi to nakonec zabralo mnohem více času a vznikl celý “růžový seriál”. A to jsem sepisovala jenom to nejdůležitější. Ale mám to! 

Postupně se s vámi podělím o to, které růže se používají k léčebným účelům, jaké látky růže obsahuje a jak nám prospívají. Také se dozvíte pár faktů o růži jako květině a nastíním několik zahraničních studií o účincích jejího éterického oleje. A to vše proloženo praktickými recepty.

Růže je známá po celém světě. Odkud však přesně pochází, se tak úplně jistě neví – snad ze zahrady Edenu, která se rozléhala mezi čtyřmi řekami v oblasti Středního Východu? Ale i to jsou jen dohady. Jisté je, odkud k nám do Evropy přišly její jednotlivé druhy a jak vznikly. Alespoň ty nejznámější vám představím.

Seznamte se s královskou rodinou

1) Královna matka

Dnes existuje přes 30 000 druhů růží. Jejich matkou je růže galicijská Rosa gallica, kterou objevili římští vojáci v severní Africe. Tam ji údajně přivezl Alexandr Veliký, který růže pěstoval. Kvetla dvakrát do roka, což v 90. roce př. Kr. nebylo známé. Jaký zázrak! Růže je uchvátila natolik, že si ji vzali s sebou do Evropy. Nejen její vzhled, ale hlavně její vůně doslova očarovala také ostatní Evropany. Kdo měl později růže v zahradě, byl považován za zámožného.

2) Jedna z nejvoňavějších dcer

Růže damašská, dobře známá aromaterapeutům

Pro aromaterapeuty asi nejznámější růže damašská Rosa damascena semperflorens se zrodila zkřížením této růže s čínskou růží Rosa moschata. Ovšem, kde k tomuto procesu došlo, se přesně neví. Jisté je, že v Malé Asii na ostrově Samos růži damašskou znali již 1000 let př. Kr. a popsali ji v příbězích Pohádek tisíce a jedné noci. A iránští básníci ji ve svých básních opěvovali už dvě století před tím.

TIP redakce: Víte, že v Bavorsku má růže svou každoroční slavnost? Byli jsme u toho!

Recept: Růžová voda po domácku vyrobená

  • 1 velký čerstvý růžový květ
  • 2 litry převařené vody nebo minerální vody bez bublinek

Lístky růže vložte do mixéru a mixujte tak dlouho, až z nich bude téměř jemná kaše. Zřeďte vodou a vlijte do skleněné nádoby, ve které ponecháte přes noc stát. Ráno sceďte. Takto připravená voda nejen voní, ale i chutná jemně po růžích. Lze ji konzumovat, či si s ní umývat obličej. Má osvěžující účinky. V lednici vydrží až 10 dní.

3) Jemná elegance

Půvabná bílá růže Rosa alba se proslavila válkou růží v Anglii v 15. století. Avšak její pětilístkové květy zdobily svahy Kavkazu již ve druhém století. Odtud se šířila dále na západ a uhranula především Řecko a Řím. Dle řecké mytologie se bohyně Afrodité schovala právě za růžový keř s bílými květy, když si po vyplavení z moře uvědomila svou nahotu. V Evropě má tato růže několikero předchůdkyň – například již zmiňované druhy Rosa gallica nebo Rosa damascena, ale také bílou psí růži Rosa canina nebo jemnou růži šípkovou Rosa corymbifera.

4) Vzrušení v Evropě

Ne úplně všechny růže pěkně voní

Absolutní senzace byla pro Evropany růže dopravená námořníky v 16. století z Číny, jež měla žlutou barvu. Do té doby byly známy pouze bílé nebo růžové květy zmiňovaných růží, či červené od růže vínové Rosa rubiginosa. Ovšem nadšení z nevšedního zbarvení netrvalo dlouho, neboť jak napovídá latinský přívlastek foetida = zapáchající, tato růže Evropanům moc nevoněla.

5) Západ nadšen

Růže zaujala lidi nejen pro svůj vnějšek, ale také pro své léčivé schopnosti. V čínských spisech ze 3. tis. před Kr. se vedle skořice, zázvoru či rebarbory objevují také plody Jin Ying Zi-Rose, která je dnes známá jako růže Cherokee. Tato růže ze střední Číny Rosae laevigatae fructus se v 17. století dostala do Severní Ameriky, kde se rychle rozšiřovala.

6) Na druhé straně Atlantiku

V Severní Americe bylo vyšlechtěno mnoho růží. Z asi 200 sort, které jsou dnes známé, pochází kolem 35 právě odtud. Nejznámější je světlerůžová růže virginská Rosa virginiana, která se k nám do Evropy dostala jako první počátkem 19.století. Také růže californská Rosa california pochází z USA nebo Kanady, stejně tak Rosa woodsii kvetoucí až do 3400 m nadmořské výšky.

7) Silný rozmach

V 18. a 19. století sílil obchod s růžemi z Asie, přičemž absolutní moc na trhu měla růže čínská Rosa chinensis. Velmi oblíbená byla také Rosa x odorata vonící jemně po čaji. Ovšem hlavně čínské růže zanechaly v Evropě velký dojem, neboť kvetly dvakrát do roka a to poměrně dlouhou dobu, jejich květy byly tuhé a listy skoro stálezelené a hlavně rezistentní vůči plísním.

8) Omyl historiků

Ačkoliv je Holandsko známé spíše pro své tulipány, byli to právě oni, kteří prokázali velký cit pro pěstování růží v Evropě ve velkém a to již v 16. století. Křížením Rosa gallica, Rosa moschata, Rosa canina a Rosa damascena dali právě Holanďané vzrod růži stolisté Rosa centifolia, o které se domnívalo, že pochází od starých Řeků či Římanů.

Dnešní růžový byznys

Většina řezaných růží se dnes prodá v EU – něco přes 80 %. Až 25 % růží pochází z Fair Trade produkce, což v roce 2015 představovalo 365 milionů kusů a tendence nárůstu je každým rokem o zhruba 6 %. U dovozu z Afriky ovládá dnešní trh s označením Fair Trade především Keňa.

Má modrá růže modrou krev?

Vypěstovat růži modrého zbarvení je asi snem každého pravého pěstitele růží, neboť dodnes ještě žádná modrá růže ve skutečnosti neexistuje. Ty, co jsou nabízené v supermarketech, bývají obarvené. Růže totiž neobsahuje modrá barviva jako je např. delphinindin nebo myricetin, jak je tomu u jiných modře zbarvených květin.

Rapsodie v modré, ano i taková jména mají šlechtěné růže

Růži totiž chybí gen pro tyto látky, jež by ji zbarvily do modra. Růžové okvětní lístky (jejich šťáva) mají navíc kyselou PH hodnotu, čímž červeno-žluté barvivo (anthocyanin) vždy přebije při jakékoliv manipulaci s těmito geny jejich umělé nasazení. Z toho důvodu se při křížení a umělém šlechtění docílí nanejvýš lehce fialovo-levandulového zbarvení nebo odstínů fialového šeříku.

Jako „náhražku“ za modrou růži lze však pěstovat růži zvanou Rhapsody in Blue, jejíž barva je při rozevření poupat opravdu modrá. Avšak toto zbarvení po chvíli vybledne a růže změní svou barvu na světle fialovou až šedou.

Přeji růžový den!

Další díl seriálu je “pěstitelský”, protože říjen je ideální měsíc pro sadbu růží! O tom, že pěstovat krásné růže není úkol zcela lehký, ví každý zahradník, který je má na svém záhonku. Proto se podělím především o praktické rady k sadbě, pěstování a ošetřování růží. Pokračujte čtením Růže: V zahradě vám krásně pokvete.

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com

Zdroj:

Abych se dopracovala k souvislým a přehledným informacím o růži, vzala jsem si na pomoc nově vycházející knihu „Rosenmedizin. So sanft heilt die Königing der Blume“ (překlad autorky: Růžová medicína. Tak jemně uzdravuje královna květin), kterou na festivalu růží v Bavorsku představila její spoluautorka Angelika Gräfin Wolffskeel von Reichenberg. Tato šarmantní dáma je praktická lékařka, psycholožka a viceprezidentka Biochemického spolku Německa. Mimo jiné se už přes dvacet let zabývá studiemi o růži a jejím éterickém oleji a jejich účinky na lidské zdraví.

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9

Veronika Němcová

„Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do České republiky vystudovala geografii pro pedagogy, na matěřské dovolené absolovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v rakouském Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. V minulém roce dokončila Aromaterapeutickou akademii PRIMAVERA v Německu a je členkou mezinárodní asociace aromaterapeutů IFPA. Vyučuje na Institutu Aromaterapie v České republice předmět Úvod do fytoterapie a pořádá různé workshopy a semináře v Česku i zahraničí.

Přečtěte si podobné články