Kopřiva, královna jarní vitality

V programu “Bylinky našich babiček” vás s potěšením seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci  s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít. A první dostává slovo stará známá… Kopřiva!

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Kopřiva dvoudomá (Urctica dioica) je jednou z bylin, které můžeme najít velmi brzy na jaře. A právě kopřivy sbírané v této době mají nejsilnější účinky. Já vždycky zajásám, když zjistím, že už mi na chalupě začaly rašit kopřivy. První, co udělám, je kopřivový čaj (nálev) a pak je přidávám všude, kde to jen trochu jde.

V lidovém léčitelství se kopřiva používala k jarnímu čištění krve a šlehala se s ní revmatická kolena. Věřilo se, že zahání zlé duchy a čarodějnice. Léčbu kopřivou doporučovala i Hildegarda z Bingenu a farář Kneipp. A právě o kopřivě a jejím praktickém využití bude následující článek, ve kterém najdete mimo jiné recept na odvar proti padání vlasů a proti lupům, jednoduchý čaj proti viróze a také recept na pórkovou polévku s kopřivami.

Jak vypadá?

Kopřiva je vytrvalá bylina, kterou známe všichni, často roste jako plevel v koutech zahrad, na rumištích a všude tam, kde bylo v minulosti lidské osídlení. Často dorůstá výšky až 1 m, má statnou čtyřhrannou lodyhu, listy vstřícné, zašpičatělé s pilovitými zubatými okraji. Květenství jsou drobná, zelenkavá, samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky. Žahavé účinky kopřivy se ničí spařením vařící vodou nebo usušením.

Co se sbírá a kdy?

Předmětem sběru je především list nebo celá nať, méně často se sbírá a využívá kořen. Při sběru se vyhýbáme místům neprosluněným a také těm, na kterých se kopřivě mimořádně daří. Taková místa jsou pravděpodobně kontaminována dusičnany.

Sběr je nejlepší provádět odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluncem. Nejlepší účinky má nať sbíraná do 20. května. Kopřivu je třeba sušit co nejrychleji po jejím sběru, aby si zachovala svou zelenou barvu. Sušíme přirozeně v polostínu s dostatkem čerstvého vzduchu.

Co obsahuje?

Nať kopřivy obsahuje:

• chlorofyl, vápník, hořčík, křemík, draslík, fosfor
• vitamín D a C, karotenoidy, flavonoidy a řadu dalších látek

Jaké má účinky?

Kopřiva má zcela mimořádné působení:

• chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus,
• kopřiva má antianemické, antisklerotické, antidiabetické, antivirové, protiprůjmové a proti revmatické účinky,
• podporuje funkci žluče, slinivky i vaječníků,
• listy i kořeny působí močopudně, používají se při léčbě močového ústrojí i prostaty,
• také odvádí vodu z těla a pomáhá tak snižovat tělesnou hmotnost.

Odvarem z kopřivy na vysoký tlak (recept)

Kopřiva podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha také dobře působí na vysoký krevní tlak. Odvar s účinky proti vysokému krevnímu tlaku vyrobíme následovně:

• 50 g malých čerstvých lístků kopřivy dáme do 1 litru studené vody.
• Pomalu zahříváme a pak necháme 3 až 5 minut povařit.
• 15 minut vyluhujeme, přecedíme a popíjíme po šálcích celý den.

Kopřiva nemá podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha žádné kontraindikace a lze ji užívat dlouhodobě, i když trvalé užívání se nedoporučuje.

Kopřivu zná i TČM

Kopřiva má také významné účinky dle tradiční čínské medicíny. Vztahuje se k meridiánům jater, plic a močového měchýře. Podporuje močení, pročišťuje horko a vyplavuje vlhko z těla, vyhání větrnou vlhkost a větrnou horkost, ochlazuje a vyživuje krev.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Jak se kopřiva užívá?

Kopřivu můžeme popíjet ve formě nálevu (malou hrst čerstvé nebo 2 čajové lžičky sušené rostliny přelijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min vyluhovat a poté přecedíme) nebo ve formě odvaru, který má silnější účinky a získáme ho krátkým povařením rostliny ať už sušené nebo čerstvé.

Jiří Janča ve své praxi upřednostňoval tzv. bylinářský čaj, který získáme, když kopřivu večer namočíme do vody, necháme do rána vyluhovat, potom krátce povaříme a necháme cca 10 min vyluhovat a teprve potom přecedíme. Tímto postupem získáme z kopřivy opravdu maximum.

Pro její antivirové účinky je vhodné přidávat kopřivu i do čajů, když máte virózu nebo chřipku.  Když mají synové rýmu a kašel, přidávám jim do bylinkového čaje často i kopřivu.

Jednoduchý čaj na virózu (recept)

Připravíte smícháním:

• jedné lžičky sušené kopřivy,
• jedné lžičky sušeného květu bezu černého,
• jedné lžičky sušeného květu lípy nebo sedmikrásky či šípku.

Tuto směs zalijete 250 ml vařící vody a necháte cca 10 min vyluhovat. Pije se teplé 3x denně, přidat můžete ještě lžičku medu.

Kopřivový nálev jako jarní i podzimní kůra

Na jaře (a také na podzim) je vhodné popíjet 2 až 3 týdny kopřivový nálev, na jaře ideálně z čerstvé natě. To znamená, že kopřivy několik cm vysoké odtrhneme celé, v zemi ponecháme pouze kořen, ze kterého brzy vyroste nová rostlina. Nať je vhodné trhat v rukavicích.

Kopřivový nálev vyrobíme z hrsti čerstvých nebo 2 čajových lžiček sušených listů nebo nati a pijeme teplý 2x denně. Kopřivu můžeme kombinovat i s jinými bylinami, např. bezem, mateřídouškou, meduňkou, šípkem apod.

Kopřivová šťáva

Je ideální pro jarní očistnou kůru, vyrobíme ji odšťavněním nebo rozmixováním čerstvých kopřiv. Šťávu můžeme kombinovat s ovocnými nebo zeleninovými šťávami.

Odvar proti padání vlasů

Kořen kopřivy se používá na odvar proti padání vlasů a proti lupům. Vyrobíme ho z hrsti opraných kořenů (sbírají se na jaře nebo na podzim), které vložíme do 0,5 litru vinného nebo jablečného octa. Pomalu vaříme v zakryté nádobě asi 10 minut. Po vychladnutí přecedíme a 1x denně vtíráme do vlasů.

Odvarem z nati kopřiv můžeme také oplachovat vlasy po umytí, budou lesklejší a  pevnější.

Kopřivy v kuchyni

Kopřivy vždy tepelně upravujeme. Nikdy nezkoušejte pojídat kopřivy syrové. Palčivost odstraníme spařením vařící vodou. Pak už se můžeme kopřiv bez obav dotýkat.

Čerstvé kopřivy na jaře přidávám do všech polévek, do karbanátků, špenátu a dalších dobrot. A pokud by vaši blízcí protestovali, že je v polévce něco zeleného, na co nejsou zvyklí, můžete kopřivy elegantně schovat např. do pórkové polévky, jejíž recept vám nabízím.

Pórková polévka s kopřivami a jáhlami (recept)

Budeme potřebovat:

• 1 pórek
• 1 mrkev
• půl hrnku jáhel
• sůl
• kousek mořské řasy
• olej
• lahůdkové droždí (pozn. redakce neaktivní droždí najdete v nabídce zdravých výživ a je bohatým zdrojem bílkovin)
• hrst kopřiv

Na několika lžících oleje osmahneme nakrájený pórek a jednu mrkev pokrájenou na drobno, osolíme, zalijeme vodou, přidáme cca půl hrnku jáhel propláchnutých vodou a přivedeme k varu. Přidáme hrst spařených a nasekaných kopřiv, kousek mořské řasy a vaříme 20 minut. Před koncem varu můžeme případně přidat i další divoké bylinky (popenec, ptačinec, jitrocel, kontryhel). Dochutit můžeme sušeným lahůdkovým droždím, případně polévkovým kořením. Polévku je možné před podáváním rozmixovat.

Co když mi zbude nasušená kopřiva?

Když nasušíte více kopřiv než dokážete do roka vypotřebovat, udělejte si ze zbylých kopřiv koupel. Postup je velmi jednoduchý a můžete tak zužitkovat i jiné bylinky, které máte doma více než rok.

2 hrsti byliny vložte do hrnce, zalijte vodou a povařte cca 15 minut, poté nechte ještě chvíli vyluhovat. Odvar nalijte do napuštěné vany a dopřejte si bylinkovou koupel. Minerály obsažené v bylinkách se dostanou do vašeho těla skrz pokožku a vy tak můžete odpočívat a zároveň tělu dodávat potřebné minerální látky.

Na závěr je třeba konstatovat, že téměř žádná rostlina nepodporuje vitalitu tak, jako kopřiva! Proto vyrazte ven a hledejte, sbírejte, sušte kopřivy a děkujte vesmíru, že tahle zázračná bylina roste kolem nás v tak hojném množství.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.

Zdroje:

• Janča, Jiří, Zentrich A. Josef: Herbář léčivých rostlin, díl 2 E-K, Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-368-1
• Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., prof. RNDr. Vít Grulich, CSc., Mgr. Jarmila Podhorná, Radmila Malinovská, Micharl Rymer, Milan Schirlo, Učební texty Školy přírodních terapií, 2. ročník Letní bylinkové školy, Český Krumlov 2017
• Staňková Kröhnová Magdaléna, Bylinky pro děti a maminky, Grada 2009, ISBN 978-80-247-2312-9