V minulém díle seriálu jsme se zaměřili na čajovníkový éterický olej, tea tree. Dnes se podíváme na jeho příbuzné – kajeput, niaouli a lemon tea tree. Jakým způsobem se pěstují, čím jsou výjimečné a jaké je hlavní použití jejich éterických olejů?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVIII.

Rod Melaleuca

Tento rod je převážně australský, ale některé druhy se vyskytují v Asii, jihovýchodní Asii a v tichomořské oblasti. V současné době je popsáno asi 230 druhů,  většina z nich se nachází v Austrálii. Komerčně využívané jsou: tea tree / čajovník (Melaleuca alternifolia), kajeput (Melaleuca cajuputi) a niaouli (Melaleuca quinquenervia).

Na trhu jsou občas Melaleuca bracteata (s vysokým obsahem methyl eugenolu, až 97 %), Melaleuca linariifola (terpinen-4-ol 32–42 %, g-terpinen 18–25 %, a-terpinen 8–12 %, 1,8-cineol 4–8 %) a Melaleuca dissitiflora (terpinen-4-ol 30–52 %, g-terpinen 13–20 %, a-terpinen 6–10 %, 1,8-cineol 3–15 %).

Tip redakce: Článek o tea tree najdete tady.

Kajeput (Melaleuca cajuputi)

Toto je strom střední velikosti. Vyskytuje se přirozeně v Barmě a Thajsku, jihovýchodní Asii i severní Austrálii a byl zaveden do řady dalších zemí, zejména do Indie. Upřednostňuje vlhké až bažinaté podmínky a je velmi adaptabilní.

Obsah oleje z listů je mezi 0,5–3,0 % (v/w). Hlavní složkou je 1,8-cineol (45–65 %) se seskviterpenovými alkoholy, globulol 1–9 %, viridiflorol 1–16 % a spathulenol 1–30 %. Složení se velmi liší v závislosti na chemotypech a regionu. Komerční zásoby  éterického oleje se získávají jak z divokých stromů, tak z plantáží, zejména ve Vietnamu, Indonésii a Indii. Produkce na světovém trhu může dosáhnout až 200 tun ročně.

Používá se lokálně jako odpuzovač hmyzu, insekticid a při léčbě střevních červů. Australští domorodci používali přípravky z listů k léčbě bolesti v různých částech těla a inhalovali aromatické páry z drcených listů při nosním a bronchiálním onemocnění.

Melaleuca cajuputi je běžně zaměňován nebo míchán, nejčastěji s Melaleuca leucadendron. Výsadbový materiál často není správného typu. V Austrálii jsou uznávány 3 poddruhy, jejichž oleje se liší: Melaleuca cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (velmi variabilní olej s nízkým nebo žádným 1,8-cineolem) a subsp. platyphylla (s a-pinenem 35–73 %).

Genetické zdroje

Australské centrum pro výsev a pěstování  stromů (CSIRO Forestry and Forest Products) ve spolupráci s Indonéským institutem pro zlepšování a vývoj lesních stromů  (Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute) shromažďuje kolekce semen Melaleuca cajuputi pro zakládání a rozvoj plantáží.

Jeden hektar plantáže produkuje asi 7,5 tun listů kajeputu, které poskytují 60–65 kg oleje. Rostliny se zakládají z asi 5 000 počátečních stonků na hektar, které se pěstují ze semen a následně se pěstují jako výmladkový les.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Niaouli (Melaleuca quinquenervia)

Tento druh je také známý pod jménem širokolistý strom s papírovou kůrou (broad leaved paperbark). Je to strom o výšce 8–12 m.

Výtěžek oleje z listů je mezi 1,5–3,5 % (v/w). Existuje několik chemotypů tohoto druhu a jejich složení se podstatně liší. Strom roste na východním pobřeží Austrálie, v jižních pobřežních oblastech Papuy-Nové Guiney a v Nové Kaledonii. Upřednostňuje bažinaté prostředí a je velmi odolný.

Obvykle koexistuje s jinými druhy Melaleuca a Eucalyptus. Tyto listy byly používány tradičně pro plicní infekce, nachlazení a bronchitidu. Má také silnou biostatickou a baktericidní aktivitu pro vybrané bakteriální druhy.

Nejdůležitější éterický olej se komerčně prodává pod jménem Niaouli a vyrábí se na ostrově Nová Kaledonie. Listy jsou sklízeny z přírodních porostů. Destilovaný olej je ve formě bílé, světle nebo zelenavě žluté barvy a obvykle se podobá eukalyptovému oleji. Australsky éterický olej je téměř identický.

Chemické složení niaouli (%)

• Limonene 2–8
• a-terpineol  3–20 (chemotype 3 obsahuje 30 % z éterického oleje)
• Terpinene-4-ol  1–5
• Globulol 7–26 (chemotype 2 obsahuje 30 % z éterického oleje)
• Viridiflorol 2–4
• 1,8-cineole 4–75 (chemotype 1 obsahuje 30 % z éterického oleje)

Rod Leptospermum

Rod Leptospermum zahrnuje asi 80 druhů, nejvíce původních v Austrálii, ale dva vyskytující se v jihovýchodní Asii, jeden v Papui Nové Guineji a jeden na Novém Zélandu. Většina z nich je aromatická, ale jen málo z nich bylo pěstováno pro jejich éterické oleje.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii)

Tento druh  je obvykle známý pod jménem lemon tea tree. Je to keř nebo malý strom a je rozšířen v severovýchodní Austrálii; používá se také jako oblíbená zahradní rostlina. Může se přizpůsobit širokému spektru podmínek a pěstuje se  jako komerční plodina. Vegetativní rozmnožování je nezbytné pro udržení požadované kvality oleje.

Výtěžek oleje je přibližně 1,5% (v/w) a dva řezy za sezónu dávají asi 400 kg EO/ha. Olej australského typu obsahuje 46 % citralu a 34 % citronellalu, ale existují i jiné chemotypy, s gama terpinenem, geraniolem a velmi nízkými hladinami citralu a citronellalu.

Hlavním použitím tohoto oleje jsou parfumerie a toaletní potřeby. Citral se také používá k výrobě iononů – vůně fialek. Běžnými falsifikátory tohoto oleje jsou eucalyptus citronovonný, citronové trávy a citronelly.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%),  M. linariifola  (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene  18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole  4-8%)  and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene  13-20%,  a-terpinene  6-10%,  1,8-cineole  3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol  1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region.  Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia.  Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum.  It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi  for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia,  in the southern coastal areas of Papua New Guinea  and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands.  The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

• Limonene 2-8
• a-terpineol  3-20)  (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
• Terpinene-4-ol  1-5
• Globulol 7-26  (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
• Viridiflorol 2-4
• 1,8-cineole  4-75   (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha.  The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.