Veronika Němcová Zralá a moudrá žena s lehkým úsměvem na rtu, s nadhledem a šarmem, britsko-českým humorem, ale hlavně přehledem o biochemii rostlin, kterou dokáže podat v souvislostech i naprostému laikovi tak, aby jí porozuměl. Tak bych jednou větou charakterizovala Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker po prvním víkendu jejího semináře Rostlinné silice na Institutu aromaterapie. Fascinována jejími rozsáhlými vědomosti o éterických olejích jsem se nemohla dočkat další výuky s touto zajímavou ženou. Právě během jejích přednášek jsem se naprosto utvrdila, jak důležitá je kvalita éterických olejů používaných pro terapii. Více se dozvíte v rozhovoru.
(Titulní foto: Na výpravě za lišejníky a mechy, KSB: “To byla specialita mého profesora v Japonsku – isoloval terpeny a vyhledával účinné látky proti rakovině.”)
Pobývala jste v různých zemích světa a mohla tak sledovat produkci éterických olejů (EO) na vlastní oči. Co je dle Vašeho názoru nejdůležitějším kritériem pro získání opravdu kvalitního éterického oleje?
“EO jsou komplikovaný produkt. Jejich kvalita závisí na mnoha příčinách, a to nejenom biologických a výrobních, ale také na lidských. Probírám tyto aspekty dopodrobna se svými studenty v AČA a považuji znalost kvality za základní, i když vlastně jako uživatelé nemáme mnoho možností tato fakta ovlivnit. Zde není dostatek místa, abych mohla popsat kvalitu olejů, jejich možnou falsifikaci, důvody, proč se kvalita liší. Pro laika je to vlastně něco nepochopitelného a jenom ten člověk, který absolvoval alespoň základní kurz, může pochopit složitost tohoto problému. Pro kvalitní EO musíme mít kvalitní základní materiál – genetický zdroj, kvalitní pěstovaní či sběr, technologickou výrobu, skladovací proces a důvěru v lidskou složku, která všechny tyto procesy provází.”
Může vůbec aromaterapeut poznat kvalitní olej u svého dodavatele? Je cena oleje věrohodným vodítkem kvality oleje?
“Cena rozhodně není ukazatelem kvality. Je zapotřebí mít důvěru v dodavatele. Ten ovšem EO někde odebírá a musí mít potvrzení jakosti, přednostně ve formě GC/MS* a dalších parametrů. V Británii jsem průběžně kontrolovala jakost olejů u hlavních dodavatelů, včetně např. pro Boots, kteří když pochopili, jak je EO variabilní a jak je důležité sledovat složení olejů, pořídili si vlastní přístroje. GC je dostupný pro většinu laboratoří. Jsem zastáncem toho, že v ČR by měla být jedna laboratoř, která by kontrolovala vzorky EO u různých dodavatelů. Potom by si byli dodavatelé jisti, že mají kvalitní EO a jednotliví odběratelé by se mohli spolehnout na tyto zdroje. Pokusila jsem se toto zajistit přes další členy v AČA, kteří také měli zájem, ale nakonec pro nedostatek zájmu z dalších stran z tohoto záměru sešlo. Jsem si ale jista, že toto je jediná cesta ke kvalitnímu zásobování EO na českém trhu.”
*pozn. redakce: plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie – analytické metody pro určení kvality
Jak hodnotíte úroveň kvality éterických olejů dostupných v Česku ve srovnání s jinými státy, ve kterých jste pobývala?
“Často zbytečně snižujeme úroveň českých výrobků, úroveň vzdělání, schopnosti i možnosti. Každá země má svoje problémy – mluvím zde o rozvinutých zemích. Setkala jsem se s nejpodivuhodnějšími falzifikacemi EO po celém světě, ale také s výbornými spolehlivými výrobci a distributory. Potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl podléhá stále větší kontrole a EO jsou následně též poměrně přísně sledovány a kontrolovány vzhledem k jejich původu, skladování a distribuci. Většina EO na českém trhu se nakupuje v zahraničí a pokud jde o trh v rámci EU, jejich kvalita je poměrně dobře zajištěna. Pokud se dováží z exotických krajin, mám oprávněné pochyby a vyžadovala bych alespoň základní potvrzení o jakosti (tj. GC/MS). Na tom není nic divného. I v Británii jsme shledali velkou řadu problému s EO z tropických a subtropických krajů. Takže v zásadě bych řekla, že český trh se nijak neliší od trhu ostatních vyspělých zemí, a hlavně bych doporučila, aby byla možnost EO zde testovat.”
Tip redakce: Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.
Žijeme v době cestovatelského boomu. Nedávno jsem četla, že bezpečnostní rentgeny na letišti, či samotný transport letadlem může změnou tlaku nebo určitou nadmořskou výškou některé éterické oleje poškodit. Je tedy zbytečné brát si s sebou éterické oleje na leteckou dovolenou? A jak se k nám vlastně dováží éterické oleje z jiných kontinentů, které jsou v Evropě pouze plněny?
“EO se přepravují na lodi i letadly. Nejdůležitější je, v jakém kontejneru a zda jsou zaizolovány proti oxidaci. Obavy z transportu nejsou oprávněné. Rentgen ani nadmořská výška EO neovlivní. Letadla i nákladní prostory, jsou pod normálním tlakem; jestliže dojde k mírnému zvýšení, tak to rozhodne oleje nezkazí. Pro svoji potřebu si samozřejmě EO s sebou berte. A rovnou se jich několikrát nadechnete před cestou i během cesty. Případně doporučuji rozkousnout kapsulku s tymiánem.”
Předpokládám, že sama používáte éterické oleje. Které rozhodně nesmí chybět ve Vaší domácnosti?
“V době mé práce ve Skotsku jsem měla v laboratoři a následně i pro moje soukromé použití kolem 140 různých EO. V rámci jednotlivých druhů, např. rozmarýnka nebo tymián a podobně jsem testovala EO různého geografického původu, takže jsem měla třeba 40 různých EO toho daného typu. K tomu se musí započítat druhy, které jsem pěstovala na našich pokusných políčkách a sama destilovala. Ve sbírce jsem měla i jednotlivé složky EO, které jsem získávala z celého světa, včetně chamazulenu, který mně vyizolovali na Katedře organické chemie v Dejvicích, nebo různých seskviterpenů, které zase byly izolovány v Japonsku. Tak se někdy stávalo, že jsem seděla v noci v laboratoři obklopena tisíci lahvičkami a hledala cestu k jejich využití. Pro svoje osobní využití jsem se rozhodla pro jednoduchost – kolem 20 základních EO tvořilo a stále tvoří moji lékárnu. Nezříkám se nových vůni nebo nových poznatků, ale mám na mysli též původ rostlinného materiálu – které druhy jsou chráněné a případně, jak se některé druhy pěstují v rozvojových zemích. EO, které prošly životní lhůtou kolem 2-3 let slévám dohromady a používám na desinfekci povrchu v kuchyni, ve skleníku, jako bariéru proti mravencům a jinému hmyzu a také jako vonnou kulisu v letní zahradě, která se mihne večerem a vyprchá.
Na následující otázku se ptáme vždy pro Kouzlo vůní. Který éterický olej byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov?
“Citrus reticulata (mandarinku), kdyby to byl ostrov v severních polohách a Abies alba (Jedle bělokorá), kdyby to byl ostrov tropický.”
Děkujeme za rozhovor!
Bonus: Kateřinina domácí lékárnička
EO domácí: Řebříček (Achillea millefolium), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Yzop (Hyssopus officinalis), Jalovec (Juniperus communis), Levandule lékařská (Lavandula officinalis)*, Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla)*, Meduňka (Melissa officinalis)*, Máta peprná (Mentha piperita), Bazalka (Ocimum basilicum eugenol chemotype), Borovice (Pinus sylvestris)*, Rozmarýn (Rosmarinus officinalis camphor chemotype), Saturejka (Satureja hortensis), Tymián (Thymus vulgaris tymol chemotype)*
EO cizokrajné: Kadidlo (Boswellia carterii)*, Cedr (Cedrus atlantica)*, všechny možné citrusy (Citrus sp.), Cypřiš (Cupressus sempervirens fol), Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)*, Tee-Tree (Melaleuca alternifolia)*, Geránium (Pelargonium graveolens), Santal bílý (Santalum album), Skořice (Syzygium aromaticum)*, Zázvor (Zingiber officinale).”
Pozn. EO označené * si Kateřina bere s sebou na cesty.
Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)
Vystudovala VŠZ v Praze, obor fyziologie rostlin, doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Vedla řadu diplomových a doktorandských prací na oddělení botaniky a biochemie. Publikovala 80 odborných prací o aromatických rostlinách a měla 70 přednášek na mezinárodních konferencích. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.
Co se do rozhovoru nevešlo? O to vás přece neošidíme. Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.
Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.
Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:
