Veronika Němcová Oba jehličnaté stromy patří do rodu borovicových. Oba mají významné zastoupení pro užití v lidové medicíně a oba měli (pozn. redakce: schválně tady nechávám Verči původní měkké “i”, protože stromy vnímáme jako živé bytosti, tak nás omluvte…) významné postavení v kultuře našich předků. O tom a také jak je lze využít nejen jako vánoční stromeček, je tento článek.
Přestože se botanici víceméně shodují, že z flóry časového úseku mezi dobou ledovou a neolitem není na našem území už téměř nic, některé stromy lze stále považovat za původní. Jedním z nich je například jedle. Spolu s dubem a smrkem tvoří smíšené lesy, které se na našem území dnes vyskytují nejčastěji.
Smrk je nenáročná alternativa
Smrk ztepilý Picea abies je stálezelený strom se špičatými jehlicemi, které jsou rozmístěny kolem dokola svých načervenalých větviček, může dorůstat výšky až 60 m. Na našem území je to nejčastěji se vyskytující lesní porost, který se začal vysazovat namísto původních listnatých a smíšených lesů. Současné smrkové monokultury tvoří více jak polovinu lesních dřevin na území České republiky.
Není se čemu divit. Smrk je poměrně nenáročný strom a ujme se téměř kdekoliv. Původně tvořil horské a podhorské lesy od nadmořské výšky 800 m, současně tvoří také okrasné dřeviny v městských parcích, ale i v soukromých zahradách.
…
