Iva Valentová: “Homeopatie a aromaterapie se krásně doplňují” (rozhovor)

Iva Valentová je brněnská homeopatka, která se svému oboru věnuje už více než dvacet let. Při léčení svých pacientů se nebrání kombinaci s aromaterapií. A i díky Vzdělávacímu centru Uroboros, kde působí, se mnoho aromaterapeutů noří do hlubin homeopatie a naopak. Kouzlu vůní poskytla rozhovor o tom, co by nemělo chybět v domácí homeopatické lékárničce nebo jak by měla vypadat diagnostika u homeopata.

V čem by se lišil homeopatický lék a éterický olej, pokud by byly vyrobeny z jedné rostliny?

IV: “Homeopatický lék je něco jiného. Nepracuje s ničím materiálním. V éterickém oleji najdeme konkrétní molekuly, ale homeopatie pracuje více s informací. A to je právě to, s čím má dnešní věda problém. Nedá se to zvážit ani změřit. Zajímavé je, že u kvantové fyziky to nevadí 🙂

Homeopatie chce získat informaci, která je obsažená v bylince, minerálu a zvířecích produktech. Díky tomu má k dispozici širší paletu léků než aromaterapie. Nepracuje jen s bylinkami. A když už jde o rostliny, tak většinou o jedovaté. Zejména proto, že právě homeopatické léky z jedovatých rostlin léčí otravu těmito rostlinami. A také další nemoci, které mají podobné symptomy. Klasickým horečkovým homeopatickým lékem je Belladona, což je rulík zlomocný. Pokud byste snědla pár kuliček rulíku v přírodě, tak vás to může i zabít. Ale pokud z ní v procesu výroby homeopatického léku získám její esenci nebo jinak řečeno myšlenku, pak získám účinný lék na horečku.”

V aromaterapii se velmi využívá éterický olej z levandule. V homeopatii ale jeho obraz není vůbec znám. Jak je to možné? Je to velmi běžná rostlina…

IV: “Ano, to je zajímavé. Většina léků se v homeopatii používá vice než 200 let. Zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann začal dělat zkoušky léků, kterým se říká proving. Dodnes je postup stejný: skupina zdravých lidí si vezme homeopatický lék, který momentálně nepotřebuje, zapisuje si symptomy, vyhodnotí je a srovná s ostatními. Pak se to sepisuje, statisticky vyhodnotí, a tak se získává obraz daného homeopatického léku. Jde o souhrn fyzických projevů, mentálních symptom i pocitů, podle kterých se homeopatické léky vybírají. Podívám se na pacienta, vidím jeho symptomy a vím, že patří k danému léku. Podobné se léčí podobným.

Levandule je zajímavá. Nevím, jak to bylo před dvěma sty lety. Ale prostě z ní nikdo lék nevyrobil. Já jsem se s ní setkala na Slovensku, kde jsem učila a dělali tam proving toho léku. Zkoušející měli příjemné pocity a psali, že je lék zklidňuje. Ale proving v Brně skončil pro změnu tak, že všichni málem usnuli. Bylo to prostě až moc relaxační. Bude to zajímavý lék, ale chce to více provingů ideálně i jinde ve světě, aby to bylo spolehlivé.”

Homeopatika jsou volně dostupná v lékárnách. Jsou všechna opravdu bezpečná? Která lze běžně užívat doma?

IV: “Homeopatika nemohou ublížit fyzicky. Nemůžeme se s nimi otrávit, nemůžou nám poškodit játra nebo ledviny. Ale můžou udělat trošku zmatek v hlavě. Třeba kdybych si vzala lék o vysoké potenci vícekrát, hodně často, a ještě ho kombinovala s jiným homeopatickým lékem. Já lidem radím, aby si raději udělali alespoň základní kurz. Na internetu jsou mnohdy hodně špatné informace. Myslím, že vedle aromaterapie je homeopatie jednou z nejjemnějších metod, jak pomoci sám sobě anebo svým blízkým.”

Tip redakce: Přečtěte si také článek Jak fungují homeopatika?

Je třeba u dětí dávat pozor na potenci léku?

IV: “Je to úplně jedno. Často mám pocit, že děti potřebují vyšší potenci, než dostávají. Je to o energii. Třeba já už ve svém věku nemám tak vysoké horečky jako dřív. Dítě má klidně čtyřicítky a zvládá to dobře. Maminky mi taky často říkají, že koupí v lékárně potence 5 nebo 9 a nefungují jim. Je to mnohdy slabé. Někdy dětem dávám i třicítky. A když jsem si hodně jistá, tak dám i dvoustovku. Ale to se v lékárnách moc sehnat nedá…”

Z rulíku se vyrábí homeopatický lék Belladonna

V aromaterapii můžete začít s domácí lékárničkou o pěti olejích. Jde to tak i v homeopatii? Co byste doporučila?

IV: “No, to je trochu problém. Já říkám maminkám na kurzu, že když budou mít padesát léků, tak jim to bude stačit. Co bych vybrala? Už jsme zmiňovali Belladonu na horečky. Pak určitě Arnica na úrazy typu dítě spadlo, mám odřeninu, vytrhli mi zub. Na chřipky třeba Gelsemium a k němu Bryonia, která se hodí i na pohybové potíže a bolesti hlavy. Aconitum je dobré pro počáteční stavy různých chorob s vysokými horečkami, úzkostnými stavy a zimnicemi. U malých dětí Spongia, která řeší nepříjemné suché kašle až laryngitické. Pak by bylo dobré něco na záněty, třeba Mercurius nebo Hepar sulfur. A už se nám to rozjíždí…”

Homeopatika si může vyrobit každý i ze svých zahradních bylinek. Jak se to dělá?

IV: “Jde o to, že se původní bylinková tinktura ředí a dynamizuje. Tímto způsobem se demateralizuje původní substance a získává se z ní homeopatická informace. Důležitá je myšlenka, kterou má v sobě rostlina nebo třeba hadí jed či zlato. Můžeme možná mluvit i o duši homeopatického léku, tak se ostatně jmenuje i kniha jednoho indického homeopata. My opravdu zkoumáme, co konkrétní člověk prožívá, co cítí, do jakých situací se dostává. U některých léků jde vyloženě o archetypy. Třeba Aurum, které je archetypem krále, člověka, který vládne nějaké říši, cítí se zodpovědný… Jsou to pohádky a příběhy, které se k tomu vážou.”

Takže homeopatická diagnostika by měla být malinko i psychoterapií?

IV: “Vlastně asi ano. Ale nejspíš k tomu má každý homeopat jiný přístup. Já si prostě s lidmi povídám. A kolikrát o něčem úplně jiném než jenom o jejich problémech. Když jsem začínala, tak jsem měla dojem, že čím víc informací se dozvím, tím líp. Teď vím, že to je o vzájemném naladění. Po dvaceti letech to nejspíš probíhá i na nějaké jiné úrovni. Když přijdou rodiče s dětmi, tak si povídáme o dětech. Když je dítě ochotné, tak si povídám s ním, hrajeme si, lezeme po zemi, něco si stavíme a já toho človíčka pozoruju a dívám se, jak reaguje. Co mu vadí, co ho štve… U dospělých je to zase jejich životní příběh, kdy najednou zjistíme, že se jim opakují vzorce chování, že naráží na podobné situace a lidi ve svém životě a my se snažíme najít archetyp, ve kterém jedou. Když se nám to povede, tak je to fajn. Podobné se léčí podobným. Nejde to stejné stejným, protože nás je šest miliard a tolik homeopatických léků nemáme.”

Rostliny nabízí mnoho možností k jejich využití

Které největší mýty se podle vás v diskusi o funkčnosti homeopatie objevují?

IV: “Já už to ani nesleduji. Ze začátku mě to štvalo, snažila jsem se do toho vstupovat, lidi přesvědčovat a pak mi to začalo být jedno. Vím samozřejmě, že se často říká, že je homeopatie placebo. Ale vždyť, i kdyby to bylo placebo, tak je to jedno. Když to funguje a nemá to vedlejší účinky… Kdyby tak fungovaly všechny léky, tak to nebude vůbec špatné.

Já jsem původní profesí genetik, studovala jsem genetiku savců. Mám hodně blízko ke zvířatům a taky mám hodně zvířecích pacientů. Nejenom kočky a psy, ale i koně, kozy a další hospodářská zvířata. A tam to placebo prostě není moc pravděpodobné. Měla jsem třeba případ kobylky, která přišla o hříbě, dostala silný zánět dělohy a zdálo se, že ji budou muset uspat. Já jí namíchala homeopatikum do kbelíku s vodou a ona za dvě hodiny stála na nohu, tvářila se jakoby nic a začala se uzdravovat.

Pak se často zmiňuje cena. Ano, homeopatika stále zdražují. Tubička může stát i stovku, ale tam mám 60 kuliček a stačí mi jedna na vyléčení celé nemoci. Čili jeden lék budu mít doma mnoho let. A stále ho můžu používat. Uvědomme si, kolik stojí chemické léky. To je přece nesrovnatelné.

A pak je samozřejmě problém, že někteří homeopati odrazují lidi od normální léčby. Ale tomu nezabráníte. S prominutím blbci se najdou všude. Za mnou chodí lidé, kteří normálně dál chodí ke svému lékaři a berou normální léky a já vždy říkám: “Když uvidíte, že se váš stav zlepšuje, konzultujte to s lékařem a on vám může léky vysadit, ale nesmíte si je vysazovat sami.” V případě dětí je také důležité při horečce zjistit, co se děje, jestli nejsou potřeba antibiotika a tak dále. Ale rozhodně neplatí tvrzení, že homeopatika nefungují, když člověk bere chemické léky.

Jakou máte zkušenost s kombinováním homeopatie a aromaterapie? Doporučujete to?

IV: “Ano. Kombinaci homeopatie a aromaterapie doporučuji bez jakýchkoliv omezení a problémů. Jsou stavy, kdy se to může vzájemně krásně podporovat. Mám mezi svými studenty i několik aromaterapeutek, které to samé uznávají i z druhé strany. Myslím si, že některé vážné stavy aromaterapie nemůže ovlivnit, ale homeopatie ano. A naopak, třeba když na vás něco leze a ještě nevíte, jestli to bude kašel nebo rýma anebo obojí, tak nemůžete dát homeopatika, protože neznáte symptomy. Tam doporučuju začít s bylinkami, tinkturami, aromaterapií. Homeopatie je šíp, který vystřelím a on má velkou sílu. Tím pádem bych ho použila až když vím, že mám chřipku a necítím se dobře, vím, co mi chybí, kde mě co bolí. Ale na zcela běžné potíže jako je zimní nachlazení, tak tam bych využila aromaterapii, protože je plošnější. A když se symptomy zvýrazní, tak k tomu přidám homeopatický lék.”

Jaké éterické oleje doma používáte?

“Jsem laik, takže doma mám levanduli. Dávám ji třeba na kočky, aby na ně nechodila klíšťata. To mám opravdu vyzkoušené. Dál na nachlazení eukalypty, borovice. Miluju litsea cubeba, tu skoro používám místo parfému. Máme samozřejmě citrusy na dobrou náladu, hlavně mandarinku. Loni mě strašně bolelo v krku, tak jsem od kamarádky Xenie Bodorík Pilíkové dostala kmín. A to bylo úžasné. Ale pacienty posílám za povolanějšími. Protože je to velmi široký obor. Stejně jako homeopatie. A taky moc krásný.”

Tip redakce: Přečtěte si další rozhovor – s Adélou Zrubeckou

Iva Valentová

Věnuje se homeopatii od roku 1994 a má vlastní homeopatickou praxi v Brně, kde také přednáší ve Vzdělávacím centru Uroboros. Dříve lektorovala také na Homeopatické fakultě v Brně a na Slovenské akademii klasické homeopatie v Bratislavě. Je spoluautorkou knih Akutní materia medica – homeopatická léčba (Brno, 2004) a Bachovy esence v homeopatii (Brno, 2009). Vedle příspěvků do odborných časopisů, zejména Homeopatických listů, vydávaných Českou lékařskou homeopatickou společností, se aktivně zúčastnila několika homeopatických kongresů v Praze a v Bratislavě.

Autorka rozhovoru: Anna Krutová, Foto: Archiv Ivy Valentové, Pixabay.

Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate

Anna Krutová

„Jmenuji se Anna Krutová. Chtěla jsem žít bez ibalginu, coldrexu a dalších léků. Začala jsem pěstovat byliny. A nakonec vystudovala Institut aromaterapie. Od mojí původní profese novinářky a režisérky mě osud vane směrem k rostlinám. Je to voňavé, příjemné a návykové .).“

Anna je absolventkou Institutu aromaterapie v Praze, studovala Holistickou aromaterapeutickou školu v Kyjově a aktuálně je ve výcviku v dynamické bodypsychoterapii. Žije a působí v Brně, kde má také aromaterapeutickou praxi.

Přečtěte si podobné články