Imunita: Kysané zelíčko podle Táni

Křupavé, akorát kyselé a moc zdravé! Takové je kysané zelíčko podle receptu Táničky – naší rodinné známé. Tak dlouho nám ho dávala ochutnat, až jsem ho začala dělat podle ní. Můžete ho křoupat pro doplnění vitamínů a podporu střevní mikroflóry jen tak. A nebo si z něj připravte chutný zimní salát, polévku nebo ho strčte pod maso a pomalu upečte.

TIP redakce: Co kromě kysané zeleniny v zimě jíst a čeho se vzdát? Doporučení ohledně potravin, bylinek i éterických olejů vhodných pro zimní období najdete v našem článku.

Co budeme potřebovat: 

  • 5 kg zelí
  • 80 g soli
  • 10 g kmínu
  • pepř – podle chuti
  • jablka – podle chuti
  • keramický hrnec zelák
Zelíčko je česká imunitní klasika plná vitamínů

Postup:

1. Keramický hrnec pořádně vypláchneme horkou vodou a omyjeme si také talíř a kámen, kterými pak zatížíme naložené zelí.

2. Hlávky nakrouháme. Doporučuji si kruhadlo položit na dvě židle a pod ně umístit čisté prostěradlo, na které může nakrouhané zelí padat. Váš úspěch je zaručen, pokud použijete opravdu čerstvě nakrouhané zelí. První rok jsem neměla kruhadlo a koupila již nakrouhané. To už ale bylo zapařené a celý zelák dobroty se brzy zkazil.

3. Zelí pěchujeme do keramického hrnce, postupně prosolujeme, prosypáváme kmínem, pepřem a můžeme přihodit i pár nakrájených jablek.

4. Pěchujeme tak dlouho, než zelí pustí šťávu a celý obsah je ponořen. Můžeme pěchovat pěstí a nebo doporučuji zapojit malé obyvatele domácnosti, kteří mohou zelí ušlapat čistými nožkami.

Při přípravě kysaného zelí je dětská práce povolena .)

5. Pokud by šťávy bylo málo nebo kdykoliv během kvašení zmizela, můžete směs zalít převařenou a vychladlou vodou se solí. Poměr je na 1 litr vody 15 g soli. Já dávám polévkovou lžíci.

6. Směs v zeláku zatížíme, zaklopíme víkem a necháme při pokojové teplotě kvasit asi tři týdny. Průběžně kontrolujeme, jestli je v nádobě dost vody a jestli je voda v rantlíku kolem víka. Jakmile je zelí hotové, přesuneme na chladné místo – do komory, sklepa nebo na schody na půdu.

Naservírovaná mňamka nad níž naše mikroflóra zaplesá

Dobrou chuť!

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.

5 způsobů, jak potěšit vaše ledviny a močový měchýř

Uvidíte, jak snadno můžeme zahrnout do běžného každodenního života hýčkání svých ledvin a močového měchýře. Jednoduché a účinné prostředky určitě znáte z běžného kuchyňského života… Brusinky jsou tím proslavené, ale víte, že třeba i citrón skvěle funguje? A obyčejná červená řepa?

Asi všichni jste slyšeli pověst, že astronom Tycho de Brahe zemřel na prasklý močový měchýř, protože nemohl vstát od stolu dříve než císař. Tak pro upřesnění: močový měchýř z důvodu úmyslného zadržení moči nemůže prasknout, protože když tlak moči překročí jistou mez, svěrač močového měchýře se uvolní a dojde k samovolnému úniku moči. K prasknutí stěny močového měchýře může dojít, ale v důsledku neprůchodnosti močové trubice.

Co to vlastně ledviny a močový měchýř jsou

Ledvina

Je párový orgán, který je uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve a tyto nečistoty odchází v moči.

Močový měchýř

Je dutý a roztažitelný orgán. Slouží jako rezervoár na moč. U člověka je objem cca 600 až 1200 ml.

Čaj z obyčejného řebříčku je mimo jiné dobrý i na ledviny

Aromaterapie jako vhodná a voňavá pomoc

Vůně spojené s podporou a harmonizací ledvin a močových cest:

Jako diuretikum (močopudný prostředek) jsou vhodné tyto éterické oleje:

  • Citron
  • Řebříček obecný
  • Rozmarýn lékařský
  • Santal bílý

Jako prevence před záněty ledvin a močových cest, včetně podpory v léčebném procesu, pak můžete použít tyto éterické oleje:

  • Kadidlo
  • Bergamot
  • Eucalyptus globulus
  • Cedr atlaský
  • Řebříček obecný
  • Yzop
  • Ylang-ylang

Možné příčiny problémů

Každé onemocnění má svoji příčinu.

Ledviny

Jsou propojené s kritikou, zklamáním, neúspěchy, ostudou a potlačovanými zlobami.

Močový měchýř

Je provázaný se vztekem na opačné pohlaví nebo na partnera, obviňováním ostatních, úzkostí, lpěním na starých názorech, strachem z odvržení minulosti, zlostnými emocemi, naštváním a provinilostí.

TIP redakce: Jsou to orgány přiřazované dle TČM k elementu Vody a zimnímu období. Další doporučení najdete v našem článku o stravě, bylinkách a aromaterapii v zimě.

5 jednoduchých vyzkoušených tipů z mé praxe

Na základě mých zkušeností můžete podpořit a harmonizovat ledviny a močový měchýř těmito 5 způsoby.

Aromaterapeutická koupel

Do 250 ml smetany nakapeme 2 kapky citronu, 1 kapku rozmarýnu lékařského, 1 kapku eucalyptusu globulus. Tuto směs přidáme do vany plné teplé vody.

Citronová šťáva

Citron, který očišťuje celý organismus od toxinů a pomocí moči je napomáhá dostat z těla ven. Každé ráno používám 1 lžíci olivového oleje s šťávou vymačkanou z půlky citronu.

Jednodušší to už snad být nemůže

Řebříček

Časté pití čaje z řebříčku obecného.

Brusinky

Jako prevence proti zánětům močových cest jsou vynikající brusinky. Konzumace brusinek čerstvých, sušených nebo jako kompot.

Červená řepa

Konzumace červené řepy, buď jako vymačkanou šťávu (nechat několik hodin uležet) nebo jako součást stravy. Od své babičky používám recept, kdy rozvařím červenou řepu až do formy hodně řídké kaše a pojídám/popíjím ji každý den. Pročišťuje ledviny a uvolňuje písek z ledvin.

Přeji hodně úspěchů a zdraví. Vám i vašim ledvinám a močovému měchýři!

 

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová. Foto: Pixabay.com.

 

Zdroje:

  • Louise L. Hay: Uzdrav své tělo, PRAGMA, 1982, ISBN 80-7205-878-9
  • Materiály Institutu Aromaterapie, Skripta o rostlinných silicích a jejich biochemickém složení, II. část, Věra Chvojková, 2007 – 2009
  • Materiály Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledvina, prosinec 2017
  • Herbář léčivých rostlin 2. a 4. díl, , Jiří Janča, Josef A. Zentrich,  Eminent, ISBN 80-85876-04-3 a ISBN 80-85876-20-5

Rozhovor: Tomáš Heger – “Při bylinaření se řídím lidovou moudrostí. Ve vědě zase fakty.”

Tomáše Hegera jsem potkala na bylinkovém kurzu před pár lety. Bylo mu 14, uměl poznat desetkrát víc bylinek než já a večer mi naservíroval nejlepší bobulový likér, jaký jsem kdy pila. Bylinářství propadl, když se v dětství snažil najít způsob, jak vyléčit své astma. Dneska se věnuje léčivkám dál. Studuje biochemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aromaterapeutickou komunitu si získat na zářijové konferenci Aromaterapie a imunita v Brně, kde přednášel o systémovém působení silic v těle člověka. A jisté je, že o něm ještě mnohé uslyšíme… 

Kolik rostlin znáš z hlavy?

TH: “Ou, tak to je těžké si vybavit. S rostlinami jsem se setkával už v přírodovědném kroužku, který jsem navštěvoval od 3. třídy, kde jsme se učili také o české květeně obecně, nejen o léčivkách. Jediné přesné číslo, co můžu říct, je, že na zkoušku z předmětu Léčivé rostliny jsme jich museli znát asi 190 s českým i latinským názvem.”

Vědec, bylinář. Čím si Tě bylinky získaly? Co Tě přesvědčilo o tom, že “to” funguje?

Perila křovitá byla jednou z bylin, kterou si Tomáš léčil astma.

TH: “Vědec jistě nejsem, ještě mě čeká spoustu let formálního studia. Léčivky jsou pro mě zajímavé proto, že u nich už z tradice předpokládáme nějakou biologickou aktivitu. Za tu zodpovídají obsahové látky rostliny. A to je pro mě ten zajímavý moment. Můžeme totiž hledat podstatu biologické aktivity a molekulární strukturu, která má tu biologickou aktivitu na svědomí. Mě osobně si byliny získaly, když jsem je vyzkoušel jako doplňkovou terapii při léčbě astmatu. Přiznám se, že mi klasická léčba moc nezabírala. Měl jsem původně jen alergii, ale postupně se mi přerodila až v astma. Jak jsem byl starší a začal nad tím sám uvažovat, vyzkoušel jsem změnit stravování a začal jsem používat byliny. Dnes astma nemám. Jediným pozůstatkem je, že nesmím hladit kočky, protože mi potom slzí oči. Ale to už je oproti předešlému stavu minimální omezení.”

Co Ti na Tvoje potíže nejvíc zabralo?

TH: “Myslím, že je to celková změna životního stylu. Nelze ten úspěch přisoudit něčemu konkrétnímu. Pomáhal mi ale např. vitamin C nebo byliny perila křovitá a morinda citrusolistá, užíval jsem i medicinální houby.”

Už na střední škole ses věnoval studiu vody nebo levandule. Která témata Tě zajímají nejvíc?

Tomáš Heger na konferenci v Brně destiloval levanduli

TH: “Levandule byla první bylina, kterou jsem začal zkoumat. Byla to taková náhoda – zrovna, když jsem se obrátil na Výzkumný ústav rostlinné výroby, že bych rád u nich vypracovával nějakou studentskou práci s tématem léčivek, tak kvetla levandule, a proto jsem začal pracovat právě s ní. Ústav měl navíc dlouholeté zkušenosti se šlechtěním této rostliny i vypracované analytické metody pro výzkum obsahových látek levandulové silice. Při zkoumání biologické aktivity mi pomohly další instituce, zejména Laboratoř růstových regulátorů, do které docházím dodnes a především pod vedením doktorky Lucie Rárové se zde mohu věnovat mnohým laboratorním metodám.”

Tip redakce: Nakoukněte pod pokličku konference Aromaterapie a Imunita, na které Tomáš přednášel

Čemu se dnes věnuješ při své univerzitní práci?

TH: “Zkoumal jsem asi 20 druhů rostlin s nepříliš probádanou aktivitou, momentálně se zaměřuji na jednu z toho, a to vrbovku úzkolistou, u které se snažíme prokázat, zda dokáže omezit aktivitu jisté membránové pumpy. Práce vypadá tak, že člověk sesbírá rostlinu, připraví extrakt a ten se následně podrobí několika laboratorním testům, např. se zkoumá, jak ovlivňuje růst nádorových buněk, k jakým změnám v nádorových buňkách dochází, jak dokáže extrakt potlačovat zánětlivou reakci a měří se i antioxidační kapacita. Pokud jsou testy pozitivní, snažíme se hledat, co v extraktu by za danou aktivitu mohlo být zodpovědné.”

Kombinace vědec bylinář může vzbuzovat trochu skepse mezi odbornými kruhy. Jak přijímají Tvoje propojování oborů?

Tomáš Heger na Malé Fatře, kde roste vzácná rozchodnice růžová.

TH: “Bylinkaření beru jako zálibu, která mě vytáhne do přírody. Tam moc nejde zaujmout vědecký přístup, pouze klasické bylinkářské dovednosti a zásady. Poznatky z vědeckých studií se totiž často nedají přímo implementovat na louku, to není ani jejich smyslem. V přírodě je každá rostlina jiná, liší se obsahem svých látek, Když si z ní uděláte nálev, řídíte se lidovou moudrostí a nevíte, co přesně obsahuje a v jakém množství a kolik z toho se vám vstřebá do těla. Tady se mnohdy nelze řídit vědeckými poznatky, protože prostě chybí. laboratoři k rostlinám ale přistupujeme vědecky, kdy se snažíme jejich biologickou aktivitu vyložit působením molekul. Je to totiž něco, co vědci již mohou uchopit a popsat. Něco, co se dá studovat. Takhle to přijímám a ke každému z těchto zájmů tedy přistupuji jinak.”

Na závěr Tě požádám o pár tipů. Co bys namíchal do bylinkového čaje na podporu imunity? Jaká je Tvoje oblíbená směs?

TH: “Nedostatečná imunita může mít u každého jinou příčinu a čaj nemusí být tou jedinou volbou. Z přírodních prostředků jsou vhodné polysacharidy z hub. Z rostlin můžeme uvést třeba kořen kozince blanitého. Člověk zlepší obranyschopnost také dostatkem spánku a odpočinku, stejně tak nesmíme opomenout zdraví střev, hlavně naši střevní mikroflóru. Suplementace vitaminy D a C zvláště v zimním období může také zlepšit imunitu.”

A co dalšího bys doporučil v době nachlazení?

TH: “Jistě nejznámější je třapatka, u které se v případě nachlazení tvrdí, že je vhodná pro prevenci, ale neúčinkuje při již započaté nemoci. Pokojová rostlina rýmovník je bohatá na silice s desinfekčním působením, což také dokáže při nachlazení pomoci. Chuťově skvělý je odvar z kořene zázvoru a kurkumy se skořicovou kůrou, do kterého můžeme přidat navíc hřebíček nebo badyán a nakonec jej osladit medem.

Nakonec bych rád řekl, že bylin je ale tolik, že každý si může najít pro něj vhodnou a nelze opravdu dělat kvalitní obecná doporučení, navíc musí být terapie vždy komplexní a užívání bylin může být nebezpečné v kombinaci s jistými léky, proto nerad podobná doporučení dělám. Čím více se o rostliny a jednotlivá onemocnění zajímám, tím více vidím různé faktory, které člověk musí zohlednit. Největší význam má ale jako při všem prevence.” 

Tomáš Heger…

… studuje biochemii na Univerzitě Palackého v Olomouci a rád se věnuje rostlinám lidového léčitelství s potenciálním využitím v moderní medicíně. Přírodovědná témata z chemie a fyziky popularizuje v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání. Mezi další Tomášovy zájmy patří zelený čaj, zvláště rád popíjí ten japonský.

 

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová – pořadatelka Aromaterapie a bylinky. Zdroj foto: archiv autorky a Tomáše Hegera, Kouzlo vůní.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Extrakt ze zeleného čaje vyživí vaši pleť i vlasy

Mé bádání na téma zelený čaj mě přivedlo k překvapivému poznatku – černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina Camellia sinensis – čajovník čínský. Od sebe se liší postupem zpracování lístků této rostliny. Záleží na tom, zda proběhne proces oxidace. Zelený čaj se také využívá v aromaterapii ve formě výtažku. Vhodný je k péči o pleť i vlasy, využijete ho také při hojení jizev.

“V běžném jazyce nazýváme člověkem „bez čaje v sobě“ toho, kdo není schopen vidět ve svém osobním dramatu komické prvky.” (Okakura Kakuzo, Kniha čaje)

Černý i zelený čaj pochází z čajovníku čínského (Camellia sinensis)

Někdy je proces oxidace při výrobě černého čaje nazýván jako fermentace, ovšem z chemického hlediska je tento název nesprávný. Lístky, které se používají na přípravu černého čaje, se nejprve mechanicky naruší a poté se nechá proběhnout proces oxidace. Celé zpracování trvá týden i více. Naopak čajové lístky určené na přípravu zeleného čaje tímto procesem neprocházejí. Lístky se suší na pánvích nebo napařují a zpracování trvá jeden až dva dny.

Tento fakt, že černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina mě velice překvapil. Do té doby jsem si myslela, že se jedná o dvě rozdílné rostliny. A nejsem sama. Evropané si to, že černý a zelený čaj jsou dvě rozdílné rostliny, mysleli téměř po dvě staletí. Mohli totiž své znalosti o čaji čerpat pouze z pohledu na sušené lístky, které nakupovali od Číňanů. A ti si tajemství, jak se čaj vyrábí, chránili jako oko v hlavě.

Až roku 1842 se anglický etnobotanik jménem Robert Fortune vypravil v přestrojení do Číny, aby mohl spatřit tuto rostlinu. A ten také vyvrátil představu rozdílných rostlin a potvrdil, že černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina. Do 8. století byl čaj brán jako lék. Teprve v 8. století se čaj rozšířil jako normální nápoj. Ono už jen to, že si v dřívějších dobách lidé na čaj vodu převařili, pomohlo zamezit rozšiřování infekcí přenášených vodou.

Zelený čaj dodává energii. Mniši ho používali při meditaci, aby vydrželi několik hodin v kuse bdělí. Čaj byl ve starověké Číně vysoce ceněn a získal si přídomek pěna kapalného nefritu.

Čajovníkové plantáže

Čaj v dnešní době

Dnes je zelený čaj ve veliké oblibě. Přidává se nejen do pečení nebo do zmrzliny, ale v neposlední řadě i do kosmetiky. Vzhledem k jeho účinkům doporučuji zelený čaj pít hlavně ráno. Pomůže s detoxikací, dodá energii a naladí člověka na krásnou vlnu. Z výluhu zeleného čaje si můžeme připravit pleťovou vodu na zánětlivou pokožku, krém proti celulitidě, krém na omlazení, zubní vodu proti kazům a další.

Zelený čaj a vlasy

Antioxidanty obsažené v zeleném čaji mají také blahodárné účinky na vlasy a na pokožku hlavy. Několik vědeckých studií prokázalo, že antioxidant Epigallocatechin gallát, známý pod zkratkou EGCG, podporuje růst vlasů.

Výluh ze zeleného čaje jako pleťová voda i vlasové tonikum

Zalijeme dávku zeleného čaje a omýváme si jím obličej. Případně si tento výluh můžeme dát do rozprašovače a podle potřeby aplikovat na pokožku. Tato pleťová voda je vhodná především pro zánětlivou, unavenou a ekzematickou pleť. Zároveň ji můžeme použít v rozprašovači na vlasy. Nevýhoda tohoto přípravku je, že nevydrží dlouho. Je potřeba si připravit vždy čerstvý výluh, případně přidat konzervant.

I kloktání zeleným čajem je zdravé a prospěšné zubům. Zabraňuje usazování plaku na zubech, tvoření zubního kazu.

Éterický olej ze zeleného čaje

Vyrábí se etanolovou extrakcí ze semen čajovníku. Obsahuje hlavně kyseliny – kyselinu linolovou, stearovou, palmitovou. Tento extrakt je teď trendem v kosmetice. Jeho vůně je velmi příjemná jak ženám, tak i mužům.

Použití éterického oleje

  • Při výrobě domácího luxusního parfému.
  • Na ekzémy a záněty. Má chladivou energii.
  • Jeho schopnost změkčovat pokožku využívám v ošetření jizev.
  • Je antioxidantem. Tuto skutečnost využívám hlavně při míchání krémů proti stárnutí, tzv. anti – aging.
  • Pomáhá proti celulitidě, odkyseluje organismus.
  • Používá se jako repelent.
  • Je výborný jako deodorant. Spolu s šalvějí reguluje potní žlázy.

Recept na olej proti jizvám se zeleným čajem

Do 50ml lahvičky postupně přidáme:

  • 3 kapky éterického oleje (éo) ze zeleného čaje,
  • 3 kapky éo z mrkve,
  • 1 kapku éo geránium,
  • 1 kapku éo z cistu,
  • 10 ml ricinového oleje,
  • 5 ml šípkového oleje,
  • 5 ml macerátu z třezalky tečkované,
  • 2 ml pupalkového oleje
  • a dolejeme jojobovým olejem.

Promícháme a pravidelně aplikujeme.

A na závěr? 3 legendy o čajovníku

Jedna stará legenda z Japonska vypráví o Bodhidharmovi, osmadvacátém panovníkovi po Buddhovi, který v 6.století našeho letopočtu rozšířil novou náboženskou doktrínu s názvem zen. Bodhidharma byl již několik let v meditaci, soustředěný, když najednou po těch letech usnul. Když se probudil, styděl se za svou slabost. Proto si uřízl víčka očí. Chtěl tím zabránit dalšímu usnutí. Víčka, jakmile upadla na zem, se proměnila v čajové lístky. Ty jsou i svým tvarem očním víčkům podobné.

Další legenda, tentokrát z Indie, se té z Japonska podobá. Je fascinující, jak napříč kontinenty lidé přišli na stejné věci, účinky, aniž by se znali a aniž by se mezi sebou domluvili. V Indii se vypráví příběh o tom, že jeden budhistický mnich slíbil, že zůstane bdělý po sedm let meditace. V pátém roce ho přepadla ospalost, které málem podlehl. Podařilo se mu ji přemoci neustálým žvýkáním čajových lístků.

A konečně v Číně se zase vypráví o tom, že v roce 2737 př. n. l. císař ŠenNong nařídil služebnictvu, aby mu vodu k pití převařili venku. Chtěl odpočívat a tak, aby si ohlídal služebnictvo při práci, opřel se o nedaleký nízký strom. Díky tomu viděl, jak závan větru shodil pár lístků do jeho nádoby s horkou vodou. Osudové lístky už se do horké vody dávaly záměrně, protože se ukázalo, že jsou velice chutné a jako bonus má po nich člověk dobrou náladu.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, foto: Pixabay.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • Phdr. Hana Yasminka Khlaif. Výpisky z Holistické aromaterapeutické školy v Kyjově.
  • MANN, John. Jedy, drogy, léky. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0508-0.
  • PENDELL, Dale. Pharmako dynamis: excitanty a empatogenika ; [moc rostlin a cesta jedů]. Přeložil Miroslav KRŮTA, přeložil Martin KÖNIG. Praha: Dybbuk, 2005. ISBN 80-86862-06-2.
  • CATTABIANI, Alfredo. Florarium: mýty, legendy a symboly spjaté s květinami a rostlinami. Přeložil Danica BARTOŠOVÁ, přeložil Eva ŠTARALOVÁ. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora, sv. 11. ISBN 80-7207-595-0.
  • https://cs.medlicker.com/377-zeleny-caj-a-jeho-blahodarne-ucinky

Čas odpočinku a rozjímání aneb strava, bylinky a éterické oleje v zimě

Zima představuje dobu uzavírání a uschovávání, odpočinku, rozjímání a šetření energií. Je to čas velkého jinu, kdy všechen pohyb směřuje dolů a dovnitř. Symbolem zimy v čínském pentagramu je element Vody, přináleží mu černá barva a slaná chuť. Zima podle čínského kalendáře začíná zhruba v polovině listopadu a končí začátkem února, neodpovídá tedy – stejně jako ostatní roční období – zimě v našem kalendáři. Článek je 5. dílem seriálu.

Z orgánů patří k elementu Vody ledviny a močový měchýř. V následujícím článku se dozvíte, jak můžete ledviny a močový měchýř podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. V článku najdete zbrusu nový recept na zimní fazolovou polévku s kořenovou zeleninou a také recept na masážní směs na podporu ledvin.

Co v zimě jíst a čeho se vzdát?

V zimě je vhodné stravu dlouho tepelně upravovat, abychom tělu dodali potřebné teplo. Jídlo by mělo být jednoduché a neobsahovat žádné extrémy. Ideální jsou polévky z kořenové zeleniny a vývary z masa. Lze více solit než v létě, protože sůl v mírné dávce posiluje ledviny. Vhodné je přidat do jídelníčku mořské řasy, ječmen, kulatozrnnou rýži, jáhly, sójovou omáčku, pečenou kořenovou zeleninu. Velmi vhodné jsou luštěniny, zejména tmavě červené a černé fazole, fazolky adzuki, ale také všechny druhy čočky. Je dobré zařadit do jídelníčku vejce, maso, černý sezam, vlašské ořechy, kustovnici a zahřívací koření jako je zázvor, skořice, muškátový oříšek, rozmarýn a hřebíček. Opět se vyplatí nezapomínat na teplé snídaně buď ve formě kaší nebo polévek. Vzdát bychom se měli všeho, co příliš zatěžuje ledviny, tj. pepř, ostré koření, káva, alkohol, cukr ve velkém množství, ochlazující strava, tj. ovoce, syrová zelenina ve větším množství a velké množství mléčných výrobků. A nyní se s vámi podělím o zbrusu nový recept na zimní fazolovou polévkou s kořenovou zeleninou.

V zimě oceníte staré dobré zavařeniny

Recept: Zimní fazolová polévka s kořenovou zeleninou

Budeme potřebovat:

  • 1 cibuli,
  • 1 větší mrkev,
  • 1 petržel,
  • zhruba čtvrtku celeru,
  • malou červenou řepu,
  • hrst nebo dvě pohanky,
  • hrnek uvařených červených fazolí nebo fazolek adzuki,
  • koření – kardamom, kurkuma, nové koření, bobkový list,
  • kousek mořské řasy.

Začneme tím, že na troše oleje zesklovatíme cibuli nakrájenou na jemno, přidáme sůl, půl lžičky kardamomu, lžičku kurkumy, cca deset kuliček nového koření a krátce osmahneme. Potom přidáme všechnu zeleninu nastrouhanou na hrubo, kousek mořské řasy, několik bobkových listů a pohanku, zalijeme vodou a vaříme cca 15 minut, poté přidáme fazole a ještě necháme chvíli prohřát. Kořenová zelenina dodá polévce minerály, které je vhodné doplňovat do těla právě v zimě, fazole jsou zdrojem kvalitních bílkovin a navíc podporují ledviny, pohanka zahřívá a doplňuje rutin, který potřebují naše cévy. Zkrátka ideální zimní pokrm, který můžete doplnit třeba kváskovým žitným chlebem.

Bylinky na problémy ledvin a močového měchýře

Zlatobýl je bylinkou číslo jedna na všechny problémy s ledvinami

Bylinkou číslo jedna na všechny problémy ledvin je celík zlatobýl. Celík má antibakteriální a močopudné účinky, je vhodný i na problémy s prostatou, nemá žádné kontraindikace, ale je lepší přidávat ho do směsí s dalšími bylinkami. Celík je velmi důležitou složkou Jančova ledvinového čaje. Tento čaj obsahuje kromě celíku zlatobýlu ještě další bylinky např. rdesno ptačí, rdesno blešník a přesličku rolní, záleží na výrobci. Pokud si budete kupovat ledvinový čaj, vždycky se podívejte, zda opravdu obsahuje celík zlatobýl, je totiž nejdůležitější složkou čaje. Jančův ledvinový čaj lze v zimě pít i preventivně. Naše ledviny nám budou určitě vděčné.

Teď se podíváme na další bylinky, které nám mohou pomoct při problémech s močovým ústrojím:

Svízel syřišťový

Svízel syřišťový je považován za významné diuretikum, má pozitivní vliv na funkci ledvin, dále zrychluje látkovou výměnu a má také protikřečové účinky, hlavně na noční křeče v nohou. Bohužel má nepříjemnou chuť, proto je třeba přidávat svízel do směsí s dalšími bylinami. Svízel lze užívat také ve formě tinktury.

Pampeliška lékařská

Pampeliška lékařská (nať nebo kořen) má močopudný účinek, obsahuje řadu minerálů, nemá žádné kontraindikace a lze ji pít i dlouhodobě.

Bez černý

Bez černý (květ) působí příznivě na ledviny a lymfatický systém, má antibakteriální účinky, podporuje pocení a snižuje tělesnou teplotu. Bez černý lze pít samostatně, ale i přidávat do různých směsí s dalšími bylinami.

Medvědice lékařská

Medvědice lékařská je velice účinná bylinka, bohužel u nás moc neroste. Čaj z medvědice se musí vyluhovat 25-45 minut. Nejúčinnější je kombinace čaje a tinktury z medvědice, doporučuje se např. při těžších zánětech močových cest. Medvědici se nedoporučuje pít preventivně, není vhodná pro děti do tří let.

Pýr plazivý

Pýr plazivý známe téměř všichni jako obtížný plevel na zahrádkách, ale jeho oddenky mají řadu pozitivních účinků. Pýr ovlivňuje látkovou výměnu, ledviny, játra, slinivku, čistí krev (např. po užívání antibiotik). Oddenky pýru obsahují velké množství minerálů a vitamínů, nálev nemá žádné kontraindikace a je vhodný i při jarním detoxu.

Lopuch větší

Lopuch větší (mladé kořeny) čistí ledviny a krev, detoxikuje játra, podporuje růst vlasů. Užívá se ve formě nálevu, odvaru nebo tinktury.

Truskavec ptačí

Truskavec ptačí (rdesno ptačí) je silným diuretikem, pozitivně působí na ledviny, čistí krev, má antibakteriální i protiplísňové účinky, podporuje rozpad močových kamenů. Truskavec lze pít samostatně i přidávat do směsí.

Tužebník jilmový

Tužebník jilmový má také pozitivní vliv na ledviny, podporuje močení a pomáhá rozpouštět močové kameny. Tužebník se nemá užívat samostatně dlouhodobě, ve směsích je možné dlouhodobější užívání. Tužebník se nedoporučuje užívat spolu s léky, které ovlivňují srážlivost krve!

I v zimě jsou krásné

Éterické oleje v elementu Vody

Z energetického hlediska můžeme ledviny a močový měchýř podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Vody patří borovice, cedr, cypřiš, geránium, jalovec, kmín, pepř, santal, tymián, saturejka, vetyver a zázvor.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem. Jednoduchou masážní směs na podporu ledvin vytvoříme podle následujícího receptu.

Masážní směs na podporu ledvin

  • 5 kapek zázvoru
  • 10 kapek cedru

Oba éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 30 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým). Masírujte 1-2x denně spodní část zad.

Ať je vám i v zimě krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 2.část, Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., Malinovská Radmila. Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014
  • TEMELIE, Barbara a [PŘEKLAD BARBORA VLACHOVÁ A IVA WLASCHINSKÁ]. Výživa podle pěti elementů: jak můžete s radostí a požitkem posílit své zdraví, vitalitu a energii lásky. 2. vyd. Bratislava: Eugenika, 2002. ISBN 8088913934.

Růže: lahodí oku a pomáhá našemu zdraví

V minulých dílech o růži jsem se zmínila, jak se k nám do Evropy dostaly ty nejznámější růže a také co je důležité dodržet, abychom se jejich krásou mohli kochat na své zahradě. V tomto díle vás seznámím s jejich terapeutickými vlastnostmi a vlivem na naše zdraví.

Přestože dle ayurvedy má již samotný pohled na růži blahodárné účinky, nedá se říct, že by každá růže byla vhodná pro udržení našeho zdraví. Z několika tisícového výběru různých druhů růží byste napočítali na prstech jedné ruky ty nejběžnější druhy, které se využívají ve fytoterapii a aromaterapii. Fytoterapie využívá růži jako bylinu se všemi látkami, které obsahuje. Aromaterapie pracuje výhradně s jejím éterickým olejem.

Nejdůležitější růže, které pomáhají snížit zdravotní potíže

Rosa damascena známá jako Růže Otto

Jen stěží se může jiná růže srovnávat s touto růží, co se účinků na zdraví týče. Tato růže je mnohostranná a lze ji využít jak ke snížení tlaku, tak na zanícené akné nebo pro srovnání harmonie mezi tělem a duší. Využití v medicíně nachází také u onemocnění dýchacích cest jako je bronchitida. Její olej působí blahodárně na zanícenou či suchou pokožku, na ekzémy a rány, také při depresích nebo pocitech častého strachu.

Existují dva druhy této růže. Ta, co kvete na jaro – zpravidla v květnu a červnu – poskytuje hodnotný éterický olej a také se z ní vyrábí homeopatické globuli. Ta, co kvete dvakrát do roka, se někdy nazývá „podzimní růže damašská“ a obohacuje svět především její krásou.

Rosa gallica, ta matka všech růží

Růže hýřící všemi odstíny růžové na dlouhém stonku nabízí také nejvábivější sladkou vůni. Využívá se především pro posílení psychické pohody, srovnání teploty těla a nastolení vnitřní rovnováhy. Osobně její macerát kombinuji s nardem a používám u paliativní péče u starých lidí.

Tato růže je poměrně odolná mrazu a lze ji tak spatřit i ve vyšších nadmořských výškách, čímž se stala dostupnou především pro národy žijící v horách.

Rosa centifolia, neodmyslitelná pomoc v Indii

Její indické jméno zní „Shatapatri“ neboli „sto květů“. Tato růže nachází dodnes uplatnění především v ayurvedě. Je zástupcem lásky, vášně a ohně. Přesto je ale využívána také pro zklidnění srdce, především zlomeného nebo nerozhodného. Pomáhá překonat truchlení, posiluje vnitřní sílu.

Rosa canina, nejlépe dostupná

Květy i plody šípkové růže jsou hojně zastoupené v našem klimatickém pásmu, snadno je nasbíráte třeba s ostružinami

Šípková růže je nejvíce využívaná v našem lidovém léčitelství. Bez nadsázky je to nejrozšířenější planá růže vůbec. Její plody – šípky – byly dle nalezených artefaktů pravděpodobně známé už Keltům, kteří si jimi doplňovali zásobu vitamínu C. Kromě toho ji lze využít také pro snížení tlaku, cholesterolu, bolesti kloubů či menstruačních bolestí.

Již po jednom dni užívání pulverizovaných šípků prokázala jedna studie snížení menstruačních bolestí u 61 žen ze sta ve věku mezi 20 a 30 lety. Ženy své potíže označily na škále bolesti od 1 do 10 průměrně mezi 5 až 7, na druhý den se snížily na 3. V jiné studii, která srovnávala účinky přípravku tišící bolest Diclofenac a inhalaci růžového éterického oleje, se prokázal stejný účinek. Asi po 10 až 3 minutách zmizely potíže.

Krátká exkurze silicí růže

Co obsahuje růžová vůně?

Především látky geraniol a nerol obsažené v růži propůjčují královně květin její vůni. Kromě toho lze nalézt také známé složky jako je citronelol, farnesol, linalol nebo eugenol a spoustu dalších.

Dnešní vědou prozkoumaný éterický olej růže je z hlediska chemického složení jedna z nejzáhadnějších látek růže vůbec. Obsahuje až 550 různých druhů molekul. Z toho asi 120 látek není dosud identifikováno. To samozřejmě probouzí zvědavost vědců a zároveň v sobě ukrývá obrovský potenciál. Stále jsou objevovány nové léčivé účinky tohoto oleje. Dle jedněch posledních studií se usuzuje, že růžová vůně vysílá do mozku pocit sytosti žaludku.

Samotný pohled na její krásu také léčí

Na australské James-Cook Univerzitě v Townsville testovali vědci účinky růžového éterického oleje na 3200 ženách s nadváhou ve věku mezi 20 až 36 lety. Tyto ženy měly za úkol minimálně 3 hodiny denně strávit v místnosti s čerstvými růžemi. Neměly měnit jídelníček ani provozovat sport, pouze dýchat vůni čerstvých růží. Výsledek překvapil i lékaře. Pouhou pravidelnou inhalací růžové vůně klesala chuť k jídlu den ze dne, přičemž denní příjem kalorií klesal o 1000 Cal. Průměrně shodily tyto ženy za 3 týdny o 3 až 5 kilogramů své váhy. Pouhým vdechováním růžové silice.

Tip redakce: Vydejte se po stopách růží do růžové zahrady!

Jak se získává éterický olej z růže?

Éterický olej se získává parní destilací růžových lístků, nově také extrakcí pomocí CO2. V Turecku se růžové okvětní lístky sbírají časně ráno v době před rosným bodem. To je totiž chvíle, kdy musí růže začít čelit chladu. Produkcí terpenů se růže chrání před prokřehnutím svých lístků, čehož využívá majitel růžového pole. Zisk éterického oleje je tak nejvyšší. I přesto je však zapotřebí zhruba 5 tun zavadnutých lístečků, abychom získali 1 litr pravého neředěného éterického oleje růže.

Na co si dát pozor?

Přestože je někdy uváděno, že éterický olej není vhodný u pacientů s rakovinou, nebyla dosud zaznamenána žádná studie, která by toto tvrzení potvrzovala (vycházím také z Tisserand, 2014). Myslím si, že tuto domněnku vyvolává možný obsah stopového množství methyleugenolu, jež se v éterickém oleji může nacházet.

Za mnohem větší „nebezpečí“ bych považovala falsifikaci oleje. Jeho náročná výroba, hlavně množství potřebného materiálu, zmnohonásobňuje cenu tohoto velmi žádaného oleje. Proto se často – v lepším případě – ředí oleji s obsahem podobných aromatických látek jako je např. geránium nebo palmarosa, a nebo rostlinným olejem.

Může být však doplněn také o syntetické náhražky! Takový olej naprosto ztrácí terapeutickou hodnotu. Při koupi tak vzácného oleje vyžadujte vždy certifikát kvality, který by měl být u seriózních prodejců běžně dostupný.

Růže jako bylina

Úplně prvotní terapeutický záměr růže byl využíván v římských lázních. Růžové aroma mělo záměrně navozovat klid a podpořit odpočinek. Vzniklo tak první spa a wellness. Avšak růže jako bylina nabízí ještě mnohem víc než zklidňující vůni.

Nejdůležitější látky v růži obsažené

Růži lze využít několikera způsoby. Používají se především její okvětní lístky nebo plody, které se usušené mohou dále třeba mlýnkem na mák nebo v hmoždíři pulverizovat. Kromě éterického oleje se u obou forem nacházejí tyto významné látky:

  • Bioflavonoidy (anthocyany) – jejich množství určuje sytost červené barvy, ale hlavně neutralizují volné radikály. Jak udává Evropský zdravotní informační koncil se sídlem v Bruselu (EUFIC), patří tyto látky mezi klíčové v boji proti rakovinovým buňkám.
  • Třísloviny – díky stahujícím vlastnostem lze využít růžové lístky při lehkých zánětech dutiny ústní.
  • Pektin – má schopnost na sebe vázat vodu, čímž se významně podílí s jejím hospodařením v buňkách. Je nezastupitelnou složkou v kosmetickém průmyslu.
  • Carotin – působí silně antioxidačně, chrání buněčný obal. Jde o stejnou látku, která se tvoří při tepelné úpravě mrkve.

Co růže dokáže, to nám na těle ukáže

Přestože je růže principiálně chladivá, dokáže v nás rozdmýchat oheň nutný pro to, abychom něco strávili. Propojuje práci mozku, plic, dýchacích cest, hmatu a paměti. Tento výrok podporují také moderní vědci a badatelé zabývající se účinky růže na lidské zdraví.

V ayurvedě bývá nasazena především v rámci aromatického ošetření – olej se přidává do masážních krémů nebo se kombinuje s extraktem ze santalového dřeva. Hydrolát z růže se nabízí jako nápoj, stejně jako pulverizované růžové lístky. Růžová voda, připravená i jako odvar nebo macerát, vynáší vnitřní krásu napovrch, harmonizuje tkáně, zanechává kůži zářivě jasnou, pomáhá unaveným očím a také citlivému žaludku.

Tip redakce: O růžové vodě se můžete dočíst v tomto článku

Co prokázaly různé studie

  • Šípková růže užívaná vnitřně ve formě pulverizovaných šípků v nápoji snižuje krevní tlak a také cholesterol.
  • Globuli růže damašské působí velmi pozitivně na sliznice a klouby, záněty a bolestivou artritidu.
  • Pleťová maska z plátků růže výrazně zlepšuje pleť zanícenou akné.
  • Stejně jako éterický olej levandule nebo čajovníku působí růžový éterický olej proti plísním, bakteriím a virům.
  • Oxidy obsažené v růžovém oleji snižují počet choroboplodných zárodků způsobující záněty například u takových onemocněních jako je lupénka nebo revmatická artritida.
  • Pouhá vůně růže harmonizuje mysl a srdce, snižuje apetit k jídlu a uvolňuje při starostech a obavách.
  • Galaktolipidy obsažené v šípcích snižují aktivitu různých bílkovin, které jsou zodpovědné za různé zánětlivé procesy v kloubech. (Jedna studie potvrzuje u 82% pacientů s revmatismem jednoznačné snížení bolesti.)
  • Při pravidelném používání růžového oleje ztrácí kůže méně vody a kožní buňky tak zůstávají déle aktivní. Zpomaluje se tím proces stárnutí.
  • Stahující vlastnosti podporují rychlejší hojení ran a jemnější tvorbu jizev.
  • Pouhých 10g prášku ze šípků užívaných po dobu jednoho měsíce snižuje o 50% tvorbu neurotransmiterů, které přitahují buňky imunitního systému. Nadbytečné nebo nežádoucí obranné reakce jsou tak silně tlumeny.
  • Růže je harmonizační také v hormonálním přechodu u žen. Posiluje ženu v její nové orientaci a tlumí emoční „rozhozenost“. Otevírá a posiluje srdce a duši.
  • Růžový olej aktivuje alfa vlny v mozku, které vedou k pocitu uvolnění a podporují fantazii našich snů. Při depresích se růžový olej prokázal jako vhodné antidepresivum. Inhalace růžového oleje snižuje napětí, strach a pocit skleslosti.

Vyrobte si vlastní olej ze šípků pro péči o jizvy

  • 100 g sušených šípků s jádrem
  • 200 ml rostlinného oleje (mandlový, makadamový nebo olivový)

Šípky se nejrychleji suší nadrobno nakrájené v troubě při teplotě mezi 30°a 40°C. Do čisté sklenice s víkem vložíme nasušené šípky a zalijeme olejem. Ponecháme asi jeden týden na tmavém místě stát. Je dobré každý den tuto směs protřepat. Poté přecedíme a plníme do malých lahviček, které uchováváme v chladu a temnu.

Sytě oranžový šípkový olej se výborně hodí na ošetření všech typů pokožky, především pak suché. Zvláčňuje a zjemňuje i staré jizvy. Při denní péči projasňuje pleť, dodává jí mladý a zdravý vzhled.

Nestihli jste si nasbírat šípky před tím, než přešli mrazem, abyste si je správně nasušili? Nevadí! Příště se podělím o jednoduchý recept na praktické využití měkkých šípků v kuchyni s jinými plody z čeledi růžovitých.

Krásný podzim!

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.

Imunita: Jak na kašel u dětí

Kašel patří mezi naše nepodmíněné reflexy. Je to obrana těla s cílem udržet naše dýchací cesty průchodné. Uvolnit je od hlenu, slin či nějaké jiné cizorodé překážky např. kousku potravy. Takže je to vlastně hodně užitečný pomocník. Objevuje-li se však často a zdržuje-li se u nás doma delší dobu, pak jej leckterá maminka již vnímá jako vetřelce. Vetřelce, se kterým my maminky často svádíme boj všemi možnými prostředky. Příště můžete zkusit použít některý z receptů v článku.

První obrana je difuzér

„A už je to tu zase.“ Znáte ten pocit a slova, která proletí během vteřiny hlavou, když se vám dítko vrací ze školky, školy či odjinud s rýmou a začíná pokašlávat?

V tento moment se u nás doma rozjíždí naplno difuzér. Zvlhčujeme vzduch v pokojíčku a snažíme se zlikvidovat „kašlací breberky“ naší po letech ozkoušenou synergickou směsí.

Směs na první pomoc do difuzéru

  • Yzop var. linalool
  • Eukalyptus radiata
  • Rosalina
  • Tymián var. linalool

TIP redakce: Chcete poradit při výběru difuzéru? Přečtěte si článek!

Další “level” příjemná masáž

Pokud nezabere, přistupujeme ke kroku dva, který je u dětí velmi oblíbený a to k dětské masáži s olejovou směsí na kašel.

U starších školních dětí masáž ještě rozšiřuji o shiatsu techniky pomáhající k odstranění hlenovitých sekretů. A protože se říká, že smích léčí, tak pro lechtivé jedince vzniká přímo dva v jednom. Vibrace prsty v mezižeberních prostorech, kdo z nás lechtivých by to bez smíchu vydržel.

Masážní směs na kašel pro děti

  • 20 ml kvalitního rostlinného oleje (slunečnicový, mandlový, …)
  • 3 kapky Eukalyptus radiata (Eucalyptus radiata)
  • 3 kapky Rosalina (Melaleuca alternifolia, var. linalool)
  • 2 kapky Yzop linalool (Hyssopus officinalis var. decumbens)
  • 2 kapky Tymián linalool (Thymus vulgaris var. linalool)

Tuto směs pro akutní kašel u menších dětí připravuji v 2% koncentraci. Koncentraci éterických olejů vždy přizpůsobuji dle konstituce dítěte a intenzitě kašle.

Aplikace této směsi na hrudníček, záda a plosky nohou se nám u našich malých dětí osvědčila i při začínajícím nočním sípavém kašli s přerývavými nádechy a pískáním.

TIP redakce: Řešíte dětské respirační choroby často? A zaujala vás aromaterapie jako řešení? Máme skvělý článek Ludmily Kotalíkové se spoustou praktických receptů!

Eukalyptus je skvělý na kašel a koaly ho milují

Variace k inhalaci

A protože si občas kašel odskočí i na nás dospělé, vytvořili jsme variantu i pro tu část rodiny, která nemá ráda aplikaci olejů na kůži. Inhalace je velmi funkční a příjemná varianta, jak s kašlem (a nejen s ním) zatočit.

Recept inhalační směsi

Do horké vody nakapeme po jedné kapce následující éterické oleje:

  • Yzop
  • Eukalyptus globulus
  • Tymián linalool
  • Tea Trea (Melaleuca alternifolia)

V případě citlivých a starších lidí aplikujeme jemnější éterické oleje stejně jako pro děti!

  • Eukalyptus radiata
  • Tea Trea var. linalool známou pod názvem Rosalina

A také zkracujeme dobu inhalace.

Přeji Vám krásné voňavé dny

Vaše Kateřina

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: Pixabay.com.

Literatura:

  • MOJAY, Gabriel. , XV. Mezinárodní konference Asociace českých aromaterapeutů 2010, Klinická aromaterapie z pohledu orientální medicíny