Vůně přírody: bříza jako pomocník proti bolesti i pro jarní start

Nedaří se vám letošní jaro vylézt ze svého zimního krunýře? Nic vás nebaví? Nechce se vám ven, i když se ukáží sluneční paprsky? Možná jste byli přes zimu nemocní, možná pojídali antibiotika, možná jste moc pracovali. Každopádně je čas na pořádnou porci svěží jarní energie z éterického oleje břízy. Ale nezapomeňte, s břízou vždy opatrně… Vhodné dávkování břízy najdete v přiloženém textu a receptu.

Tento článek je ochutnávkou programu Bylinky našich babiček.

Začínáme s břízou

Bříza tuhá (Betula lenta) pochází původně z USA

Bříza jako éterický olej se získává destilací kůry či dřeva stromu břízy, často břízy tuhé (Betula lenta) nebo břízy bílé (Betula alba), případně břízy bělokoré (Betula pendula).

Bříze se obloukem vyhněte u dětí, těhotných, kojících či jakkoliv konstitučně slabých lidech. Bříza má velký výčet prokázaných kontraindikací, se kterými si není radno zahrávat (viz níže).

Naopak břízu oceníte pro podporu celkové regenerace např. po dlouhé zimě či nemoci, výborně vám poslouží i po sportovních výkonech, doporučuje se totiž při bolestech, např. svalů.

Bříza se používá při zadržování vody v těle. Má prohřívací účinky a zvyšuje prokrvení tkání. Používá se na bolesti svalů a kloubů, a dokonce je údajně nápomocná při hubnutí.

Vůně břízy

Vůně břízy je ostrá, kafrovitá, těžká a mírně sladká. Když si přivoníte břízy, je to taková vzpruha a příval energie, že o jejích účincích na lymfu nelze pochybovat. Pokud se rozhýbá lymfa, podpoří se detoxikace, což může mít vliv i na váhu. Vůně břízy je tak intenzivní, že si ji vaše dítko těžko vybere.

Zařazení břízy dle tradiční čínské medicíny (mýma očima)

Kdybych měla olej břízy zařadit dle tradiční čínské medicíny, přiřkla bych mu funkci rozhýbávače čchi (energie). Použila bych ho proti stagnacím (pokud dlouhodobě nevíte kudy kam nebo nemůžete udělat krok vpřed), ale pouze u osob, které řadíme k elementu země, tedy se silnou konstitucí, někdy i nadváhou a přetíženou dráhou sleziny. U těch mám vypozorováno, že jim olej dělá dobře.

Naopak pro klasické jarní stagnace čchi v játrech nebo při nedostatku krve u štíhlejších lidí je dle mého názoru příliš silná a může energii a krev rychle hrnout do hlavy a způsobovat bolesti hlavy. Což se mi také stalo při psaní tohoto článku. Nakapala jsem si pár kapek břízy do aromalampy s mandarinkou, zasedla ke psaní a za pár minut jsem si uvědomila, že mě pobolívá hlava.

Olej z břízy je výrazně jangový, horký a prohřívací. (Pozn. dá se obecně říci, že u všech výrazně horkých olejů se vyhýbáme použití pro děti a citlivé jedince.)

Když jsem si připravovala podklady pro tento článek, nabízela jsem po celý měsíc březen břízu svým klientům, abych si otestovala, komu se líbí a komu nikoliv. Překvapilo mě, kolik lidí po ní až lačně skočilo! Mě samotné totiž bříza příliš nevoní, řadím se ale do skupiny střední až slabší konstituce. V praxi jsem si ověřila, že břízu při slabší konstituci klienti výrazně odmítají. Zkrátka jim smrdí.

Na základě mého pozorování zde vznikají 2 hlavní skupiny lidí tíhnoucí konstitučně spíše k nedostatku nebo spíše k přebytku, které si ovšem vždy svým nosem jednoznačně správně vybrali, zda břízu chtějí či nikoliv. Tento fakt mi dává důvěru v lidský čich, který nás sice může v některých případech šálit, nicméně u takto výrazného éterického oleje nás povede správným směrem.

Jakou břízu pořídit?

V tomto programu vám doporučím vždy i mé vyzkoušené značky éterických olejů

Břízu v nabídce dovozců éterických olejů není lehké najít. Vyzkoušela jsem 2 břízy, obě Betula lenta, tedy ne naše klasické břízy bělokoré. Jedná se o druh břízy, který původně roste v USA, ale alespoň v naší zeměpisné šířce.

  • Bříza sladká od Ingraham Botanics (Betula lenta), cena 210 Kč / 5 ml, bohužel výrobce na lahvičce neuvádí zemi původu ani část rostliny, která se při destilaci zpracovává.
  • Bříza od Oshadhi (Betula lenta), destilace kůry, divoce rostoucí rostlina (u stromů poměrně obvyklé), Rusko, cena od 238 Kč / 3 ml.

Obě břízy jejím příznivcům voněly. Mně osobně o kapinku sladší a pro mě přijatelnější připadala bříza č.2. Nebyly však obě stejně staré.

Břízu jsem ale našla i v nabídce ATOK (Betula Pendula – dle prodejce destilace větviček, Francie, 154 Kč / 5 ml), Aromaticus (Betula Alba – dle prodejce destilace pupenů, Rusko, 311 Kč / 11,3 ml), tyto oleje jsem zatím nezkoušela, ale prodejce znám z různých aroma-akcí.

Pozor na levné břízy! Bříza 10 ml za cca 50 Kč je pro mě podezřelá a nic takového nekupuji! Pozn. ceny jsou uvedeny k březnu 2018.

>>>Program “Bylinky našich babiček” si můžete objednat tady!<<<

Jaké zvolit dávkování a pro koho břízu nemůžeme použít?

Maximální dávka břízy pro masáže je dle Roberta Tisseranda (Essential oil safety) 2.5 %. Při takové dávce byste vy anebo váš masér či partner na místě zkameněli 😀

  • Pro dospělé doporučuji max 5 kapek břízy do 30 ml (cca 1 %).
  • Při akutních bolestech krátkodobě 3 kapky do 10 ml (necelé 2 %).

Pro koho ne?

  • Děti!!! Vyhla bych se bříze pro děti až do 12 let a pro starší bych použila pouze po konzultaci s aromaterapeutem.
  • Těhotné a kojící ženy!
  • Při užívání drog.
  • Při problémech s krevní srážlivostí.
  • Při nemocech jako je ADD/ADHD a další.

Břízu v těchto případech neužívejte ani pro inhalace, ani masáže, natož vnitřně.

Podtrženo a sečteno: Břízu používejte pouze pro dospělé a zdravé či konstitučně silné jedince, kterým bříza voní. Pro ně může být přínosná pro masáže i inhalace.

Psí příběh z praxe

K bříze jsem si našla výraznější cestu letos v zimě, když si naše spolubydlící fenka Ája natrhla vaz na levé přední noze. Dostala na 6 týdnů zákaz pohybu a k tomu jsem hledala byliny, které by jí s úrazem pomohly přírodní cestou. Prošla jsem si knihu od Caroline Ingraham Help Your Dog Heal Itself, objednala doporučené sušené byliny a éterické oleje a začala je Áje pravidelně nabízet. Bříza a libavka byly doporučeny v sekci problémů s pohybovými aparátem jako éterické oleje, které si psi často sami vybírají k inhalaci při výrazných bolestech. O tom, že Áje noha bolí nebylo pochyb, kulhání bylo výrazné. K mému překvapení si však Ája začala nejprve vybírat jiné oleje. Jednoznačným vítězem byla fialka, ale o tom více až příští měsíc…

O břízu Ája projevila mírný zájem až někdy ve 2. nebo 3. týdnu léčby. Párkrát si přivoněla a dala přednost éterickému oleji z libavky, který má podobnou přímou kafrovitou vůni, leč doprovázenou výraznou sladkostí. Libavku Ája několikrát po sobě inhalovala, nikdy ale ani jeden z těchto olejů nechtěla jíst, ani jím potírat.

Pro zajímavost uvádím, v jakých případech si dle webu Happy Tails zvířata často vybírají břízu:

  • bolesti při zánětech kloubů a artritida,
  • bolesti svalů,
  • bolesti po chirurgických zákrocích, např. po kastraci.

Jak olej používat v praxi?

Bříza tuhá (Betula lenta)

Bříza se doporučuje kombinovat s jalovcem, borovicí či rozmarýnem a vtírat na bolestivá místa. Já tento princip násobení účinků v praxi nevyužívám, ale dovedu si představit u sportovců a sportovních masáží, že přinesou rychlou úlevu. V praxi naopak dle zásad TČM kombinuji oleje výrazně jangové s oleji jinovými a to ze 2 důvodů. Jednak jinový olej pomůže uvolnění bolestivého místa a jednak při pravidelném užívání by mohla výrazně jangová směs takzvaně vypalovat jin, dá se tedy říci, že se zaměřuji více celostně. Navíc směs s květinovým tónem lépe voní a člověk se tak snáze zrelaxuje 😉

(Pozn. jinový olej je např. níže uvedené germanium, palmarosa nebo levandule.)

Recept: Rychlý masážní olej s břízou nejen na bolest zad

V průběhu příprav tohoto článku se také můj drahý muž obětoval a zasekl si záda, abych mu je mohla s břízou ošetřovat a pozorovat její účinky.

Použila jsem:

  • 3 kapky břízy,
  • 3 kapky gerania,
  • hrstičku třezalkového macerátu (asi 10 ml).

Záda jsme ošetřovali asi 3-4 po sobě jdoucí dny do odeznění hlavní bolesti. Už po prvním namazání muž hlásil mírnou úlevu od bolesti. Popisoval, že ho záda po aplikaci lehounce pálila, při kontrole však kůže nečervenala. Tento pocit by tedy měl být způsoben intenzivním prokrvením tkání. (Pozn. břízu raději nepoužívejte dlouhodobě!)

Na svých klientech jsem při masážích vyzkoušela také kombinaci břízy s palmarosou nebo levandulí a všechny mi přišly dobré. Germanium tedy můžete nahradit i levandulí nebo palmarosou ve stejném poměru.

Čím břízu nahradit?

Caroline Ingraham doporučuje břízu substituovat libavkou, která ovšem může být pro lidi ještě více toxická než bříza, jak uvádí Robert Tisserand. V praxi po bříze sáhnou nejčastěji maséři, a tak pro ně doporučím jako možnou náhradu zmiňovaný rozmarýn, borovici či jalovec. Z neevropských rostlin by to pak byl: kafr, eukalyptus, skořice či hřebíček, i když u posledních 2 jmenovaných hrozí iritace kůže, a proto je rozhodně nedoporučuji používat začátečníkům na tělo neředěné ani ředěné.

Slovo závěrem aneb co vás čeká v dalších dílech?

Článek je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček a takovou ochutnávkou toho, co se v programu můžete naučit. V programu zastupuji roli průvodce našimi lokálními éterickými oleji. Zaměříme se spolu po celý rok na bylinky, rostlinky či stromy, které jsou u nás doma a mohou být proto pro nás velmi nápomocny. Povídat si budeme o jejich praktickém využití. Budeme míchat. Zkoušet. Experimentovat…

Pomohu vám se zorientovat v nabídkách firem a ukážu vám, co ráda používám a proč. Doporučím vám vhodné dávkování a vyzkoušené recepty. Budu s vámi zkrátka sdílet zkušenosti ze své praxe. A vždy k tomu přidám něco málo z pohledu tradiční čínské medicíny.

Témata svých článků vzájemně propojujeme s Veru Němcovou, a tak se každý měsíc můžete těšit na popis byliny z pohledu fytoterapie a následně i aromaterapie – článek o březové vodě najdete zde. Vybírat pro vás budeme vždy to, co je sezónní, co právě kvete, dozrává nebo se zkrátka hodí k využití v tom či onom měsíci.

V sekci aromaterapie se dále můžete těšit na…

  • Vůně přírody: Fialka pohladí po duši a královsky rozvoní vaše parfémy (duben)

    Fialka nás zavede do hlubin naší duše. Pohladí, pomazlí, vykouzlí úsměv. V aromaterapii se využívají její svěže zelené lístky. Umícháme si spolu originální jarní parfém a povíme si, na co si dát pozor ve “fialkové” kosmetice.

  • Vůně přírody: heřmánek modrý a římský, silné duo pro neklidné nohy i hojení bolístek z dětství (květen)

    Heřmánkový éterický olej má právě svou sezónu. Hodí se pro všechny, co si neumí odpočinout. Je to ideální pomocník pro celou rodinu – děti, ženy, muži i zvířata ho milují. Povíme si o jeho jednotlivých druzích a s čím vším nám v aromaterapii může pomoci. Umícháme si voňavý sprej pro miminka.

  • Vůně přírody: třezalka uklidní emoce po náročném dni a přinese harmonii vašemu srdci (červen)

    Třezalka se mi osvědčila jako éterický olej pro vytížené a přepracované lidi, pro ty, kteří nezvládají svoje emoce nebo zkrátka potřebují sáhnout po lahvičce první pomoci po náročném dni. Umícháme si spolu svatojánské bylinkově vonící tělové mléko.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Nebo stále váháte???…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Proč používat “naše lokální” éterické oleje?

Proč vlastně používat naše lokální byliny, když na trhu je k dostání obrovská paleta exotických bylin, dřev, pryskyřic a koření všeho druhu? Proč kupovat něco, co se stejně v Čechách pro destilaci nepěstuje? A proč používat éterické oleje, které naše babičky neměly? Proč se vzdělávat v našem programu?

  • Protože aromaterapie je velmi účinnou přírodní metodou a jakýmsi moderním bylinkářstvím.
  • Protože aromaterapie krásně voní a tím nám dělá dobře na těle i na duchu.
  • Protože aromaterapie má skvělé a rychlé účinky na psychiku, o čemž si více povíme v dalších dílech.
  • Protože při interakci s bylinami se přirozeně ladí naše nitro.
  • Protože když jsme přítomni ve svém středu, jsme spokojenější, šťastnější a radostnější.

 

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: Wikimedia commons, autorka.

Zdroje:

  • INGRAHAM, Caroline. Help Your Dog Hel itself: A-Z guide to using essential oils and herbs. 2nd. Tetbury: Ingraham Trading, 2017. ISBN 978-0-9524827-4-1.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • Happy Tails [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://www.happytails.cz/esencialni-oleje-jednodruhove-287/briza-betula-lenta
  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.

Podběl lékařský v lékárně nehledejte

Jaro je obroda a vzkříšení života v přírodě. Rostliny se hlásí po dlouhém zimním spánku o pozornost a nabízí životadárnou sílu. Ta je cítit na každém kroku. Citlivý nos ucítí také nasládlou vůni podbělu, jedné z prvních jarních bylin. Přestože si nese druhové jméno „léčivý“, v lékárně ho jen stěží najdete. Vysvětlím vám proč a taky další zvláštnosti této rostlinky.

Ráno mě vzbudil zpěv ptáků. Také slyším bublat potok pod okny, který byl tuto zimu buď zamrzlý nebo docela utišen pod nánosem sněhu. Pupeny u nás ještě nepučí a ani nevykukují zelené výhonky krokusů, ale ve vzduchu je už cítit jaro. Nejkrásnější čas pro sběr zásoby bylin, které pomáhají v zimě a na podzim. Mezi ně patří také podběl.

Podběl lékařský Tussilago farfara

O živočišnosti této rostlinky

Květ je obecně nejvíce živočišná část rostliny. Má své tempo otevírání a zavírání, jsou v ní uloženy pohlavní orgány rostliny, vypouští do vzduchu étery. Podběl voní nasládle a při odkvětu připomíná jemný živočišný kožich nebo srst. Květy jsou poměrně spolehlivým ukazatelem předpovědi počasí. S největší pravděpodobností bude pršet, když se zavřou. Jakoby se chtěly ochránit před zmoknutím.

Žluté penízky přízemních květů se na šupinaté lodyze vytáhnou do výšky asi 15 cm, v létě po konečném uzavření až o dvojnásobek. Kvetou ještě před tím, než narostou listy. To je trochu výjimka v rostlinné říši. Jakoby opravdu chtěly dát najevo svou živočišnou dravost.

Tyto papilovité květy připomínají tak trochu drobnou pampelišku. Jsou plné pylu a stávají se tak první jarní potravou pro probuzený hmyz. Jsou také první vysoce hodnotnou bylinou pro člověka, jež se dá časně z jara sbírat do zásoby. Sbírá se květ i list.

List je jednoduchý, řapíkatý a uspořádány v přízemní růžici. Líbí se mi jeho spodní strana, která je v mládí plstnatá, připomíná velmi jemný myší kožíšek. Čepel je okrouhlá, což je jeden z identifikačních znaků podběle. Je totiž po odkvětu lehce zaměnitelný s listy devětsilu, které však nemají stejné účinné látky.

V levé ruce je list devětsilu, v pravé podbělu.

K čemu je vlastně podběl tak dobrý?

Wolf Dieter Storl se na přednášce v Praze zmínil, že si podbělem lékařským vyléčil zápal plic. Maria Treben ho ještě hojně doporučovala na jakékoliv potíže plic a hlavně na kašel. A vlastně už v antice byl k těmto účelům používaný. Jeho rodové jméno Tussilago je složeninou dvou slov Tussil=kašel a ago=zahánět.

Český název „podběl“ se spíše odvodil od jeho druhového názvu farfara, kde far=mouka, což poukazuje na spodní stranu jeho listů. To nic nemění na tom, že tato rostlinka je opravdu hodnotným medikamentem při potížích dýchacích cest a plic, konkrétně listy lze použít při astma.

Příprava čaje na vlhký kašel

Květ podbělu na typickém stonku, zatím bez listů.

Dříve jsem trpívala na pravidelný zánět průdušek, na bronchitidu. Hrudník mě bolel pokaždé, když jsem se jen chtěla zhluboka nadechnout. Pak jsem si začala vždy na přelomu podzimu a zimy přidávat do čaje jeden až dva kvítečky podběle. Na bolest v hrudi si už nemůžu stěžovat.

Čaj s podbělem připravuji i pro své děti od jejich pěti let, když je trápí vlhký kašel.

Na celou konvici vezmeme:

  • dva květy podbělu
  • hrstka bezu černého (je i močopudný, čistí, urychluje celý proces)
  • dvě až tři kostečky kořene lékořice (zároveň osladí čaj)
  • trocha lípy srdčité (obecně proti kašli)
  • a třeba jahodníkové listí (doladí vůni i chuť)

Kořen vložím do vody, když ji přivádím k varu. Pak tím přeliju ostatní byliny a nechám asi 10 minut luhovat. Čaj se pije teplý a po douškách, nejlépe během celého dne. Takto se můžete kašle zbavit do dvou dnů.

TIP redakce: Veronika pro nás napsala seriál o růžích. Jak voní, jak se pěstují, co léčí a taky že mohou přitahovat peníze… Začněte prvním dílem!

Podběl je typickou slizovitou drogou, ale obsahuje mnohem víc

To, co z této bylinky dělá velmi hodnotný medikament, jsou především slizovité látky. Mají schopnost rozpouštět hleny a zároveň i dezinfikovat sliznice. Tímto je chrání od škodlivin. Sliz je obsažen v květu i listu. Květy sbíráme právě časně z jara, později až do léta listy. Nepotřebujeme velké množství.

Kolik si ho mám nasbírat?

Na celou zimu postačí jedna sklenička od přesnídávky plná květů. Pro celou rodinu. Víc opravdu není nutné, neboť dávkování této byliny je velmi střídmé. Kromě hodnotných látek obsahuje podběl také škodlivé necidy. Jejich obsah se sice sušením rapidně sníží, ale i tak zůstávají toxické. To například ještě Maria Treben vůbec nevěděla a tak se podběl za její doby používal v nadměrném množství nebo dlouhodobě. To vedlo k potížím s játry.

Jeho žluté květy jsou jedním z prvních znamení jara.

 Připravte si obklad na pásový opar podle Janči a Zentricha:

„Hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.“

Slizovité látky, třísloviny a také obsah zinku mají schopnost dezinfikovat a rychle zcelovat a hojit. Sama jsem si obklad z podběle přikládala na ekzém na hřbetu ruky, který se mi začal tvořit tak, že mi hluboce rozpraskal kůži. Obklad přinesl nejen úlevu od svědění, ale také rychlou obnovu kůže.

Těhotným a malým dětem se podběl nedoporučuje

Stejně tak by se tato bylina neměla kombinovat s alkoholem. Pro svou toxicitu byla bylina stažena z lékáren, ze stejného důvodu ji jen stěží najdete na trhu volně k prodeji. V přírodě je to ale tak rozšířená rostlinka, že si ji můžete nasbírat sami. Kvete jen na začátku jara, což také odpovídá její síle, a rozhodně se vyplatí mít ho na podzim doma.

Ano, podběl obsahuje mnohé další hodnotné látky jako například hořčiny, třísloviny nebo flavonoidy. V listech je mimo jiné vysoký podíl minerálních látek, především zinku a draslíku, které urychlují obnovu buněk. Podběl má proto mnohem širší využití než jen zahnat kašel, zklidňovat a čistit sliznice. Ale o tom snad příště. 🙂

Krásné jaro!

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Ronny Wagner a Pixabay.com.

TIP redakce: Zaujal vás Veroniky pohled na svět bylinek? Přečtěte si rozhovor o její cestě a zkušenostech. Je to zajímavé povídání…

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0

Imunita: Kimchi, fermentovaná korejská specialita

Možná tuhle pikantní korejskou specialitu znáte. Pokud ne, doporučuji seznámit se. V podstatě jde o kvašený zeleninový salát výrazně ochucený zázvorem, chilli a česnekem. Použité ingredience i způsob přípravy zaručují významné zdravotní benefity pro vaše tělo. Já osobně kimchi propadla. Příprava je vcelku jednoduchá, lehce náročná na čas, ale výsledný produkt vše vynahradí!

Kimchi se nevyplatí dělat v malém

Dnes už kimchi běžně hotové koupíte v prodejnách se zdravou výživou. Jen prodávané variace mohou mít několik háčků. Jednak cena není zrovna nízká, dále se často přidává rybí omáčka. Ta sice je součástí tradičního receptu, ale vegetariánům a veganům tuhle dobrotu znechutí. Je přitom docela dobře postradatelná.

Když jsem vlastní domácí kimchi zkoušela poprvé, moc se nepovedlo. Použila jsem málo dochucovadel, špatně jsem smíchala přísady atd. Ale od druhého pokusu už je perfektní. Klasické recepty jsou dost pikantní, pokud u vás doma pálivým věcem neholdujete, prostě udělejte mix jemnější. Chce to trochu cviku, ale co by člověk pro zdravou potravu neudělal…

Hotové kimchi se dá konzumovat jen tak, přidávat k jídlu na podporu zažívání, dá se s ním ochutit polévka a tak dále. Jistě vás napadnou i další možnosti. A ještě jedna věc, moc se nevyplatí dělat kimchi malé množství, hotové pak můžete i rozdávat mezi přátele nebo příbuzné. Bude se jim to líbit, uvidíte.

TIP redakce: Recept na zelíčko, českou kysanou klasiku, zpracovala z rodinného receptového archivu Anna Krutová.

Co budeme potřebovat: 

  • 2 hlávky čínského zelí
  • 4 velké mrkve
  • svazek jarní cibulky
  • bílá ředkev
  • velká cibule (já radši červenou)
  • zázvor
  • česnek
  • chilli flakes (speciální korejské nejlepší)
  • rýžová mouka
  • třtinový cukr
  • mořská sůl
  • větší nádobu na namočení zelí (já používám plastový lavórek)
  • kameninový hrnec na kvašení ideálně 3 až 5 litrový (pokud nemáte, lze improvizovat)
Smíchané ingredience všechny pohromadě v lavoru

Jak na to:

Na začátek je dobré vypracovat časový plán. Nakrájené zelí se totiž musí namočit na asi 2 hodiny, aby změklo. Než to všechno správně (důležité!) nakrájíte, to taky vcelku trvá. No a nakonec potřebujete cca 10 dnů nechat všechno fermentovat. V popisu udávám „dávku“ jako odměrku, záleží na množství kimchi, jaké vyrábíte. Buď menší nebo větší šálek.

1) Zelí se krájí nejdřív na výšku na poloviny, pak na čtvrtiny. Pokud vám ještě přijdou moc široké, udělejte osminy. Odkrojit spodní nejtvrdší části listů, já je vyhazuju. Nakrájené podélné čtvrtiny až osminy pak napříč nakrájíte na větší kusy. Některé recepty prostě zpracují celé čtvrtiny, ale mě to nevyhovuje.

2) Nakrájené kousky zelí naházíte do velké nádoby a prosolíte (hodně, klidně celým šálkem soli, pak ji vypláchnete, takže přesolení se netřeba bát). Každou přibližně půl hodinu zelí promícháte. Jen upozorňuju, že první dva body jsou vcelku fyzicky náročné, když zpracováváte dvě velké hlávky zelí…

3) Teď můžete začít se zálivkou, základ tvoří taková řidší rýžová kaše. Do hrnce na 3 dávky vody nasypte ½ dávky rýžové mouky, pomalu vařit (ne do varu) do zhoustnutí (cca 5 minut). Pak stáhnout teplotu a za stáleho míchání vsypat ¼ dávky cukru. Ještě pár minut míchat, až se cukr úplně rozpustí.

4) Přichází pikantní část. Máte-li doma pořádný mixér, přísady v něm rozmixujte. Pokud nemáte (jako já) nevadí. Použila jsem nizkorychlostní tradiční metody. Oloupaný česnek (cca velikosti jedné dávky) prolisovat, oloupaný zázvor (větší kus) na jemno nastrouhat, cibuli na jemno nasekat. V misce smíchat pikantní přísady s vychladlou sladkou kaší a přimíchat chilli. Opravdu je lepší použít originál korejskou pálivou papriku ve vločkách. Prodávají speciálky na orientální potraviny. Jen je na ní často napsáno Made in China, bohužel… Když je nejhůř, zkuste prostě to běžné chilli. Množství použitého chilli je docela alchymie, 1 dávka je optimální, aby to nepálilo moc. Jenže co je moc nebo málo, že? Chce to trénink. Kimchi prostě pálit má, otázka je jen jak moc to vyhovuje právě vám.

5) Teď nakrájet zbylou zeleninu. Tu už na menší kusy. Moje doporučení je držet se způsobů, jak se zelenina krájí na Východě. Možná nevěříte, ale na chuti je opravdu poznat, když krájíte rovně nebo šikmo. Mockrát jsem to testovala. A k tomu to ještě i líp vypadá :-). Ale dělejte si to vlastně, jak chcete. Takže nakrájet na malé kousky jarní cibulku, mrkev a ředkev (nudličky). Ohledně krájení doporučuju to video pod článkem…

6) Smíchat na jemno nakrájenou zeleninu a pálivou kaši, dobře promíchat.

7) Namočené zelí teď musíte pořádně vykoupat v čerstvé vodě. Jednak aby se vypláchly všechny nečistoty a taky sůl. Klidně dvakrát. Při větším množství je to docela „makačka“ Nakonec nechat pořádně okapat, aby v něm nezbyla žádná voda.

8) A jsme ve finále. Doporučuju nasadit gumové rukavice (já je nesnáším, ale je to docela dobrá pomůcka při máčení rukou v chilli). A zelí postupně dobře rukama promíchat s připravenou směsí zeleniny a omáčky.

9) No a teď to všechno pořádně napěchujte do hrnce na kvašení. Opravdu doslova natlačit. Nakonec ideálně ještě něčím zatížit. A nechat fermentovat v pokojové teplotě. Ty klasické kvasící keramické nádoby mají nahoře takový okraj pro nalití vody, je to šikovná věc, která chrání obsah. Hotovo je cca po týdnu, po 10 dnech ideální, já nechávám až 14 dnů. Pak je potřeba kimchi přendat do menších krabiček a skladovat v lednici. No schválně, jak dlouho vydrží. Do měsíce je většinou pryč.

Mňam vám! Kimchi = půl zdraví

A mimochodem, internet má svou kimchi královnu. Jmenuje se Maangchi a nejvíc videí, jak udělat kimchi na youtube, je právě od ní. Je trochu legrační, ale kimchi umí… No mrkněte sami! Bye bye…

A jen malá upoutávka na článek o zázvoru, bez něj kimchi neuděláte.

Buďte zdrávi s kimchi i bez! Mňam vám!

Kateřina

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka a Pixabay.com

5 způsobů, jak potěšit vaše ledviny a močový měchýř

Uvidíte, jak snadno můžeme zahrnout do běžného každodenního života hýčkání svých ledvin a močového měchýře. Jednoduché a účinné prostředky určitě znáte z běžného kuchyňského života… Brusinky jsou tím proslavené, ale víte, že třeba i citrón skvěle funguje? A obyčejná červená řepa?

Asi všichni jste slyšeli pověst, že astronom Tycho de Brahe zemřel na prasklý močový měchýř, protože nemohl vstát od stolu dříve než císař. Tak pro upřesnění: močový měchýř z důvodu úmyslného zadržení moči nemůže prasknout, protože když tlak moči překročí jistou mez, svěrač močového měchýře se uvolní a dojde k samovolnému úniku moči. K prasknutí stěny močového měchýře může dojít, ale v důsledku neprůchodnosti močové trubice.

Co to vlastně ledviny a močový měchýř jsou

Ledvina

Je párový orgán, který je uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve a tyto nečistoty odchází v moči.

Močový měchýř

Je dutý a roztažitelný orgán. Slouží jako rezervoár na moč. U člověka je objem cca 600 až 1200 ml.

Čaj z obyčejného řebříčku je mimo jiné dobrý i na ledviny

Aromaterapie jako vhodná a voňavá pomoc

Vůně spojené s podporou a harmonizací ledvin a močových cest:

Jako diuretikum (močopudný prostředek) jsou vhodné tyto éterické oleje:

  • Citron
  • Řebříček obecný
  • Rozmarýn lékařský
  • Santal bílý

Jako prevence před záněty ledvin a močových cest, včetně podpory v léčebném procesu, pak můžete použít tyto éterické oleje:

  • Kadidlo
  • Bergamot
  • Eucalyptus globulus
  • Cedr atlaský
  • Řebříček obecný
  • Yzop
  • Ylang-ylang

Možné příčiny problémů

Každé onemocnění má svoji příčinu.

Ledviny

Jsou propojené s kritikou, zklamáním, neúspěchy, ostudou a potlačovanými zlobami.

Močový měchýř

Je provázaný se vztekem na opačné pohlaví nebo na partnera, obviňováním ostatních, úzkostí, lpěním na starých názorech, strachem z odvržení minulosti, zlostnými emocemi, naštváním a provinilostí.

TIP redakce: Jsou to orgány přiřazované dle TČM k elementu Vody a zimnímu období. Další doporučení najdete v našem článku o stravě, bylinkách a aromaterapii v zimě.

5 jednoduchých vyzkoušených tipů z mé praxe

Na základě mých zkušeností můžete podpořit a harmonizovat ledviny a močový měchýř těmito 5 způsoby.

Aromaterapeutická koupel

Do 250 ml smetany nakapeme 2 kapky citronu, 1 kapku rozmarýnu lékařského, 1 kapku eucalyptusu globulus. Tuto směs přidáme do vany plné teplé vody.

Citronová šťáva

Citron, který očišťuje celý organismus od toxinů a pomocí moči je napomáhá dostat z těla ven. Každé ráno používám 1 lžíci olivového oleje s šťávou vymačkanou z půlky citronu.

Jednodušší to už snad být nemůže

Řebříček

Časté pití čaje z řebříčku obecného.

Brusinky

Jako prevence proti zánětům močových cest jsou vynikající brusinky. Konzumace brusinek čerstvých, sušených nebo jako kompot.

Červená řepa

Konzumace červené řepy, buď jako vymačkanou šťávu (nechat několik hodin uležet) nebo jako součást stravy. Od své babičky používám recept, kdy rozvařím červenou řepu až do formy hodně řídké kaše a pojídám/popíjím ji každý den. Pročišťuje ledviny a uvolňuje písek z ledvin.

Přeji hodně úspěchů a zdraví. Vám i vašim ledvinám a močovému měchýři!

 

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová. Foto: Pixabay.com.

Zdroje:

  • Louise L. Hay: Uzdrav své tělo, PRAGMA, 1982, ISBN 80-7205-878-9
  • Materiály Institutu Aromaterapie, Skripta o rostlinných silicích a jejich biochemickém složení, II. část, Věra Chvojková, 2007 – 2009
  • Materiály Wikipedia, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ledvina, prosinec 2017
  • Herbář léčivých rostlin 2. a 4. díl, , Jiří Janča, Josef A. Zentrich,  Eminent, ISBN 80-85876-04-3 a ISBN 80-85876-20-5

4 esence bylin a stromů, které vás napojí na vnitřní hlas a vaši sílu

Všichni z nás, ať chceme nebo ne, prožíváme ve svém životě různé pády a vzestupy. A je to v pořádku. Patří to k lidství. Každý člověk má v sobě plán své Duše, kterou následuje. Stačí se zaposlouchat do svého nitra. Někdy se ale stane, že nic neslyšíme. Že začneme žít jiný život než ten svůj, že se ztratíme sami v sobě a nevíme, kudy kam.

Kdo jsme, co tady děláme, proč to děláme a z jakého důvodu. Jaký má náš život vlastně smysl? Pokud se tyto otázky začnou hromadit a my neznáme odpovědi, můžeme se začít točit v kruhu. A pak se nedokážeme vymanit z určitých vzorců. Emocí. Existuje spousta metod, které můžeme použít, abychom se cítili hezky a naladili na sebe sama. Jednou z nich mohou být esence. V tomto článku bude řeč o vibracích rostlin a stromů, které odpovídají vibracím lidské duše.

Úplně nejznámější jsou Bachovy esence

Bachovy esence, tento systém léčivých kapek byl úplně první. Objevil ho Dr. Edward Bach. Tento člověk už od malička toužil pomáhat druhým a byl velmi těsně spjat s přírodou. Původně prý přemýšlel o studiu duchovního. Nakonec u něj ovšem vyhrálo studium lékařství. Stal se bakteriologem.

Dnes je už jasné, že lékařství tak, jak je prezentované dnešní dobou, nemůže dlouho fungovat. Nejen, že jsou vyhoření samotní lékaři díky obrovskému tlaku ze všech stran, veliké zodpovědnosti, ale všichni lidé, od zdravotních sester až po uklízečky v nemocnicích, jsou unaveni tlakem, stereotypem a čelením smutku, trápení a smrti lidí, s kterými si neví po zdravotní stránce rady. K tomu přesčasy, únava – a ze zdravotnictví se stal strašák, který mnohé odrazuje. Je to smutná situace. Nicméně tato situace se táhne celými staletími.

Příběh Dr. Edwarda Bacha

Tyto stejné pocity totiž vnímal ve své době (žil v letech 1886–1936) i Dr. Bach. Ve své lékařské praxi si uvědomil, že se hodně věnuje fyzickým příznakům člověka, ale psychika je na vedlejší koleji. Nikdo se nesnažil pochopit nemocného z hlediska jeho emocí. A on JASNĚ vycítil, že tyto emoce ovlivňují člověka a mají za důsledek jeho zdravotní stav.

Toto jeho smýšlení ještě více umocnilo jeho zdravotní zhroucení, kdy musel podstoupit okamžitou operaci. V té době mu lékaři a kolegové dávali maximálně 3 měsíce života. On sám se tomu ale nepoddal. Chtěl dokončit, co začal, a tak se z posledních sil věnoval své práci. A stal se zázrak. Uzdravil se. Tato zkušenost mu potvrdila, že pokud člověk sejde ze své cesty, onemocní.

Málokdo o něm ví, že ho ovlivnily myšlenky Samuela Hahnemanna – zakladatele homeopatie. Jeho sedm nozod, připravených homeopatickou metodou, se používá dodnes.

Lidé se pohybují v určitých povahových vlastnostech

Díky těmto poznatkům si začal uvědomovat, že lidé se pohybují v určitých povahových vlastnostech. A že díky těmto vlastnostem se dá léčit psychika.

Začal nejdříve experimentovat se třemi květinami. Netýkavkou žláznatou (Impatiens), plaménkem plotním (Clematis) a kejklířkou skvrnitou (Mimulus). Byl tak překvapený výsledkem svých bádání, že ukončil svou lékařskou praxi, stáhl se do soukromí a začal hledat další účinné rostliny, které pokryjí emocionální stav člověka.

A proč se vzdal své lékařské praxe, která mu velice dobře vynášela a dávala prestiž? Protože rostliny uzdravují náš strach, naše starosti, naše obavy, naše chyby a naše selhání a musíme hledat právě je. Teprve potom nás nemoc opustí, ať už je to kterákoliv. Bylo by krásné, kdyby se lékaři a „alternativci“ spojili a společnými silami se snažili pomoci člověku, který sešel ze své cesty a onemocněl.

Bachovy esence pro napojení na svůj vnitřní hlas

  • 1. Rohoblizeň (Cerato)
  • 2. Sveřep (Wild oat)

Krásným doplněním těchto známých Bachových esencí jsou esence ze stromů ze starodávného lesa Platbos.

Magické esence ze starobylého lesa Platbos

Nachází se na úpatí Afriky. Tato část světa má zvláštní význam pro celé lidstvo. Před mnoha tisíci lety ledovec zničil většinu Země a přivedl naše nově vyvinuté druhy Homo sapiens na pokraj vyhynutí. Malé hrstce lidí se podařilo tuto katastrofu přežít. Současné archeologické nálezy – od skalního umění, které se datuje zhruba 70 000 let, až po kamenné artefakty odhadované na více než 120 000 let – naznačují, že jižní pobřeží Afriky je starou domovinou všech lidí, kteří dnes žijí. Platbos, starobylý les se stávajícími stromy staršími 1000 let, rostou v této archeologické pokladnici, která drží stopy pro náš kulturní a duchovní původ.

Na tomto lese je pár zvláštních věcí

  • Les roste na písečné duně a není tady žádná řeka, ani pramen. Přesto tento les ŽIJE.
  • Les roste společně, větvemi se objímá.
  • Některé stromy jsou staré více jak tisíc let.
  • Roste zde 13 druhů vzácných stromů, které se nikde jinde na světě pohromadě nevyskytují.
  • Aury stromů z tohoto lesa jsou třikrát větší než obvykle.

Magické číslo 13

Číslo 13 není číslem smůly. Ve Starověku se věřilo, že ten, kdo porozumí číslu 13, bude obdarován mocí a převahou. Je to číslo obrození, geniality, nového vývoje. V čísle 13 je uložena MILOST. Učí nás odpoutat se od všeho, na čem lpíme a jsme připoutáni. Učí nás umět se otevřít novému.

Všeobjímající mocná pomoc lesa Platbos

Esence ze starobylého lesa Platbos jsou úžasným a silným doplňkem Bachových esencí. Je v nich uložena moudrost zániku a vzniku nového. Je v nich síla vesmíru ve spojení s lidmi. Stromové esence a rozprašovače jsou ručně vyráběny Melissou Krige v Jihoafrické Republice. Melissa žije společně s manželem a dvěma děti přímo v lese Platbos. Její manžel je lesník a o les se stará.

Esence Platbos pro napojení se na vnitřní sílu

Nezapomeňte, nikdy nejsme sami!!!

Ukončila bych celé toto psaní citátem od Lea Buscaglia: „Starost nikdy nepřipraví zítřek o jeho žal, jenom vysaje radost z dneška.“

Každý den stojí za to, všimnout si, že ptáci létají radostně beze strachu, co bude zítra. Že květiny každý den s radostí otevřou své květy a voda v řece teče, ať se děje, co se děje. Zkusme i my nechat život plynout a pustit své negativní emoce. A pokud se zasekneme, je tady pomoc. Jak říkal Dr. Bach: „Mysl, která je nejjemnější a nejcitlivější částí těla, ukazuje počátek a průběh choroby mnohem určitěji než tělo. A proto volíme vhled do mysli jako vodítko k tomu, který lék nebo které léky jsou zapotřebí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: Pixabay.

Děkujeme partnerovi článku Platbos za podporu našeho projektu.

Natural Remedy, s.r.o. je výhradním dovozcem Platbos – Stromových esencí a rozprašovačů do České Republiky a do téměř celé Evropy. Naším cílem je po Evropě šířit tuto krásnou a léčivou energii Platbos. Sama majitelka se k esencím dostala přes automatickou kresbu, terapeutickou práci a vize, na základě kterých si prales a výrobce – Melissu Krige – sama našla. Díky tomuto osudovému setkání esencím sama propadla.

Zdroje:

  • MICHEL, Katarina. Bachovy květové esence od A do Z: 38 esencí k harmonizaci těla i duše. V Praze: Metafora, 2012. ISBN isbn978-80-7359-351-3.
  • MICHEL, Katarina. Výpisky z certifikovaných kurzů Bachových esencí.
  • Edward Bach. Uzdrav se. Aquamarin, 1999. ISBN 80-86259-01-3.
  • Platbos [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://www.platbos.cz/les-platbos/
  • African Tree Essences [online]. [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://africantreeessences.co.za/about-us/

Další díly seriálu:

Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako “pasta”

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com

Cedrem, cypřišem, jalovcem, tak by mohly vonět Dušičky a Slunovrat

Máme tady nejtemnější část roku a svátky smrti, transformace, klidu, ale i očekávání. Aktuální období může vypadat poněkud nevesele. Tma, zima, plískanice. Jenže Příroda je cyklická. Tak vše, co právě odpadává, noří se do země, sesychá, to všechno zase na jaře povstane s novou sílou. A o tom to je. Zastavit, vytřídit, oddechnout. Staré nechat zemřít a uvolnit prostor pro nové.

Ale ne hned. Chvíli počkat. Zapálit svíčky, něco voňavého, zachumlat se s dobrým čajem či kořeněným vínem a to čekání si užít. Na Dušičky poděkovat předkům a učitelům. O Zimním Slunovratu podumat o věčném koloběhu života a smrti, světla a tmy. Obětovat něco ze sebe v podobě darů.

Mimochodem, Keltové začínali nový rok právě Samhainem 1. listopadu. Na Východě zase rok začíná v únoru, kdy je i začátek jara. Obě tyto varianty jsou logičtější a přirozenější vzhledem k ročním cyklům nežli uměle doprostřed zimy prsknutý Silvestr…

Světýlka v dýních jsou pozdravem pro předky

Bohyně a vůně

Tenhle seriál o tradičních svátcích, jejich Bohyních a éterických olejích, vznikl trochu „na zakázku“. Oslovena úžasnou kosmetičkou Janou Sládkovou vybírám esence sladěné s daným obdobím. Přála si totiž udělat z ošetření pleti slavnostní a voňavý rituál.

Snažila jsem se tedy z obrovského množství esencí najít ty pravé. A měly by odpovídat nejen účinky na fyzické i psychické rovině, ale také prospívat pleti. Někdy to šlo samo, někdy to byl oříšek.

Odpustit a nechat jít

Kdo jednotlivé oleje zná, možná by volil jinak. Je to můj osobní výběr. Přestože o působení éterických olejů přemýšlím denně, tahle práce mi dala zase nový náhled. Vůně pro následující dva svátky jsou více „přemýšlivé“ než pečující. Opravují spíše naše nitro než obal. Jenže zdravá a krásná pleť začíná uvnitř.

Jestli dočtete až k jednotlivým účinkům, dozvíte se, že hodně pomáhají s celulitidou, mastnou pletí, s akné, uvolňují křeče apod. Nebyl to záměr, jen výběr potvrzuje to, že konec roku je časem, kdy máme odpustit, nechat odejít co nepotřebujeme a smířit se sami se sebou i s okolním světem.

Dušičky, svátky mrtvých

Slovanskou Bohyní svátku je Baba Jaga, Bohyně stařena, moudrá vědma na prahu života a smrti, zasvěcovatelka do mystérií. Pomáhá nám s transformací, pochopením těžkých životních období, často spojených se ztrátami. Tenhle přechodový čas je ideální ke spojení s předky, zemřelými přáteli, učiteli, se všemi, kdo obohatili náš život a již nejsou v tomto světě. Můžeme vzpomenout i na neuskutečněné sny a vize. A poděkovat. Třídíme semínka pro další růst v zahradě i v naší duši.

Bohyně smrti a transformace

Vybrané aromatické a léčivé rostliny Svátku mrtvých

Známé “doutníky” okolo rybníků jsou léčivým puškvorcem

Sváteční éterické oleje a jejich účinky

Cedr

Vůně zajišťující stabilitu v dobách životních krizí, uklidňující a posilující, dodává sílu a vůli, dobrá na stres a úzkosti. Cedr býval pohřební rostlinou, příznačnou pro rituál přechodu duše z tohoto života, symbolizoval její nesmrtelnost.

Vhodný do směsí na celulitidu, tonizuje lymfatický systém. Pomáhá pleti aknózní a mastné, je hojivý na rány, ekzémy, dermatitidy. Často se úspěšně používá v péči o vlasy proti vypadávání, lupům apod.

Jalovec

Je vizionář, ochránce a strážce, pomáhá nám pochopit smysl a důležitost smrti. Chrání proti zlu, čistí naše myšlenky. Dodává oporu a sílu při únavě, nervozitě, depresích.

Jalovec je antiseptický, tradičně používaný k očistě a dezinfekci, detoxikační – podporuje tok lymfy, pocení a celkově imunitní systém. Proti celulitidě a také revmatickým bolestem. Urychluje hojení ran a brání tvorbě jizev. Používá se na mastnou či aknózní pleť a mastné vlasy.

Myrta

Čistota, láska a smrt, to vše se spojuje s vůní myrty, pomáhá nám opustit staré vzorce a ulehčuje osvojit si ty nové, neznámé.

Na bronchitidu, kašel, chřipku, záněty dutin, protiinfekční. Upravuje vynechávající a bolestivou menstruaci. Stahuje rozšířené póry, funguje na pleť mastnou a na akné. Doporučuje se i proti vráskám.

Maximálně 2% ředění. Neužívat s diabetickými léky.

Zimní Slunovrat, očekávání zrození nového

Meluzína, Bohyně vzduchu, ztělesnění moudrosti, nadhledu a trpělivosti, je slovanskou Bohyní tohoto svátku. Teď prostě není kam spěchat.

Svátkem Zimního Slunovratu začíná několikadenní období mezičasí, mezi smrtí a narozením, mezi výdechem a nádechem. Jsme zranitelní, mysleme na ochranu. Můžeme se inspirovat u předků nebo si vytvořit vlastní sváteční rituály.

Dnes nás spíše napadnou chřipkové viry nebo deprese nežli zlý duchové. Je v tom ale velký rozdíl? To, co se zvrtlo v hysterický předvánoční úklid, má starobylou podstatu. A že raději propadáme vánočnímu šílenství než bychom se usoustředili a zamysleli nad sebou? Bez komentáře.

Očistný oheň v podobě zapálených svíček, voňavé vykuřování bylinkami a pryskyřicemi, ochranné svazečky zavěšené po prostoru… A čas ticha, klidu, v tom nejlepším smyslu slova duchovní.

Zastavit, stát, světlo se blíží

Vybrané aromatické a léčivé rostliny Zimního Slunovratu

Jalovec je přísně chráněný, pozor na to

Sváteční éterické oleje a jejich účinky

Cypřiš

Jeho vůně pomáhá transformovat smutek v životní zkušenost, přijímat změny a přizpůsobit se, propojit intuici a rozum. V případě bolestivé ztráty vidět nové cesty. Jeho stálá zelenost symbolizuje nesmrtelnost a věčný koloběh života. Cypřiš byl spojován se smrtí a s truchlením.

Užitečný na mastnou pleť i vlasy. Podporuje krevní i lymfatický oběh, užívá se na křečové žíly a hemeroidy. Působí proti celulitidě, otokům a nadměrnému pocení (hlavně nohou). Stimuluje imunitu a pomáhá při kašli a nachlazení.

Nard

Typická zemitá vůně nardu smiřuje se smrtí, propojuje věci pozemské a duchovní, dodává vnitřní mír a víru, harmonizuje nervový systém a tišší srdce.

Podporuje krevní oběh (na křečové žíly a hemeroidy), stimuluje hormonální systém. Pomáhá na kožní obtíže, ekzémy, lupenku, citlivou a zralou pokožku.

Smrk

Krásná lesní vůně podporuje koncentraci a meditaci, uklidňuje a tonizuje nervový systém, posiluje sebevědomí.

Ideální na všechny plicní potíže, prokrvuje pokožku a tudíž funguje na svalové a revmatické bolesti, dezinfikuje. Účinky smrku jsou velmi podobné dalším jehličnanům (borovice, jedle).

Autorka článku: Kateřina Polívková, foto: Pixabay.com

Použitá literatura:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • DAMIAN, Peter a Kate DAMIAN. Aromaterapie: vůně a duše : využití éterických olejů pro získání tělesné i duševní pohody. Praha: Volvox Globator, 1997. Garuda. ISBN 80-7207-020-7.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • KINKELE, Thomas. Andělé a duchové rostlin: spirituální šamanská cesta. Ilustroval Petra ARNDT. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN 978-80-7336-606-3.
  • MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, 2009. ISBN 978-80-85993-64-6.
  • Skripta Institut aromaterapie: Aromaterapie v péči o duši – Barbora Krejčí, Rostlinné silice – Dr. Kateřina Brooker Svobodová.

Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.

Vykuřováním proti kašli

Zdravotní a dezinfekční funkce vykuřování je historicky známá a doložená po tisíciletí. Vykuřování ve školách a v nemocnicích se běžně praktikovalo ještě v první polovině 20. století. V období zvýšeného výskytu nemocí dýchacího ústrojí můžeme ze zdravotních důvodů vykuřovat i dnes. Vyčistíme tak jednak vzduch, ale i sami sebe.

V paměti mi utkvěla historka jedné mé klientky se dvěma malými dětmi. Je na domácí vykuřování celkem zvyklá, provádí pravidelně. Minulou zimu trochu “pozapomněla” a pak se divila, jak moc se zvýšila nemocnost celé rodiny. Přiběhla pro zásoby kadidel a uhlíků a situace se hned citelně zlepšila.

TIP redakce: Jako zasvěcení do používání vykuřovadel vám může posloužit článek Jak na domácí vykuřování.

Pryskyřice jsou tradičními vykuřovadly

Vykouřit si můžete třeba i chodidla

Klasické vykuřování místností a osob je už opět celkem v povědomí. Ovšem jsou ještě další způsoby, jak využít léčivých vlastností vykuřovadel, dnes zapomenuté, ale ověřené našimi předky. Annemarie Herzogová ve své knize Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo zmiňuje tzv. vykuřovací roušky a stoličky. Obě tyhle “techniky” jsou velmi příjemné, speciálně v chladnějším období roku.

Rouška

Připravíme si čistý kus látky, ručník apod. a “nachytáme” do něho kouř. Tkanina zachytí účinné látky i teplo a tento obklad pak přiložíme na postiženou část těla (hrudník, břicho, záda, klouby atd.).

Stolička

V knize je sice uváděna speciální konstrukce, ale jde hlavně o to, že kouř necháme působit na chodidla, tedy i na množství reflexních bodů, které se zde nacházejí. Navíc kůže na ploskách nohou a kolem kotníků je tenká a lépe prostupná nežli jinde na těle. Takže si kadidelnici postavíme tak, abychom si nad ní mohli opřít nohy a kouř směřoval na chodidla.

Zajímá vás vykuřování prakticky? Zvu vás na kurz: Základy domácího vykuřování v listopadu v Praze.

Vykuřovadla vhodná při nachlazení, kašli, rýmě

Bylinky

Dřevo z jalovce je mnohostranným vykuřovadlem s krásnou vůní

V čaji i ve formě tinktur jsme zvyklý je používat. Ale mnoho tradičních bylin na nachlazení funguje i jako vykuřovadla. Benefitem je zde právě očistná funkce prostoru, v němž se nacházíme.

A těchto několik jsem vybrala pro aktuální podzimní období.

  • Tymián – právě tymiánem se vykuřovaly nemocniční pokoje, skvěle čistí i dodává sílu.
  • Divizna velkokvětá – proti kašli a nachlazení.
  • Eukalyptus – pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí a na horečky, uvolňuje, projasňuje.
  • Oman – podporuje vlastní léčivé procesy, dezinfikuje a posiluje.
  • Rojovník (není vhodný v těhotenství) – pomáhá při nachlazení a dýchacích problémech, čistí.
  • Jalovec větvičky a dřevo – chrání před nemocemi, dezinfikuje, dodává energii.
  • Bazalka posvátná tulsi – léčí nachlazení a kašel, posiluje imunitu.
  • Galgán – polozapomenutý kořen Galgania officinarum doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Povzbuzuje energii, léčí dýchací problémy.

Jehličnany

Pryskyřice neboli “smůla” nosí v případě kašle štěstí

Pro “zdravotní” vykuřování se používají tradičně a již velmi dlouho. Můžete použít jehličí, pryskyřici, kůru i dřevo. Pokud si pryskyřici nasbíráte v lese sami, je potřeba ji nechat vyschnout (přibližně rok až dva). Jehličí naopak lze vykuřovat i čerstvě donesené. Jen technická poznámka, pryskyřice jehličnanů hodně kouří, takže přidávejte opravdu po troškách.

Jehličnany obecně posilují dýchání, silně desinfikují, uvolňují zahlenění, dodávají sílu a lepší náladu.

  • Borovice – existuje spoustu druhů, nejspíše se setkáte s borovicí lesní, klečí, pinií či limbou.
  • Smrk
  • Jedle – k vykuřování se užívá nejvíce jedle balzámová a bělokorá.

Pryskyřice

Kadidel existuje mnoho druhů

Pryskyřice tradičně používané k vykuřování jsou silně léčivým prostředkem a účinně desinfikují prostor i tělo. Navíc zklidňují stres a uvolňují. Což z nich činí ideální pomocníky při nepříjemných onemocněních obzvláště dýchacího ústrojí.

  • Kadidlo – k dostání je dnes nepřeberné množství různých druhů, vhodné jsou všechny.
  • Myrha – kromě všech zmíněných vlastností ještě vysušuje, takže pomáhá při zahlenění.
  • Guggul – je vlastně druhem myrhovníku (Commiphora mukul), je více zklidňující a sladší než klasická myrha.
  • Benzoe – tato pryskyřice byla stálicí i na lékárenských pultech, pro své skvělé dezinfekční a expektorační účinky byla nazývána “divotvorným balzámem”. Rozlišují se dva druhy. Siamská benzoe s jemnější vůní a drsnější benzoe ze Sumatry.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka a Pixabay.com.

Použitá literatura:

  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Léto do skleničky: šípky v medu i jako sirup

Také přemýšlíte, jak zpracovat podzimní dary přírody a využít je k posílení imunity a celkového zdraví v těchto podzimních dnech? Pojďte si se mnou vyrobit „vytuněný“ med a šípkový sirup.

Receptů na šípkový sirup je plno, ale pořád jsem si lámala hlavu nad tím, jak zpracovat šípky syrové, nevařené. A letos poprvé jsem vyzkoušela šupnout je do medu. Dělávám to běžně s rakytníkem, jen ten jde potom sníst celý. To by se šípkem asi nešlo. Tak jsem je rozmixovala, přepasírovala a konzervovala medem. A tady je recept. Chutná to opravdu náramně. A následuje návod na klasiku – šípkový sirup, vařený a s cukrem.

Šípky s medem za studena

Recept na speciální “šípkový”med

Ingredience a náčiní k přípravě zdravé mňamky
  • 0,5 kg šípků
  • voda
  • med

Omyté šípky očistíme od stopek a bubáků, jednoduše jsem je okrájela keramickým nožem.

Vložíme do mixéru, zalijeme převařenou, vlažnou vodou, ale jen tolik, aby byly šípky ponořené a rozmixujeme.

Směs přepasírujte přes jemné sítko.

Já jsem to vymačkala v sáčku na pasírování ovoce, což mi přišlo rychlejší. Vznikla mi hmota podobná řidší přesnídávce, kterou jsem potom smíchala se stejným množstvím medu, nalila do malých skleniček a uložila do lednice.

A samozřejmě ochutnala a je to výborné! Zatím netuším, jak dlouho to v té lednici vydrží, ale myslím, že to rychleji zmizí… Do vlažného čaje, jako sladidlo na kaše, do smoothie, do vody, jako sladká poleva na lívance…

A teď ten sirup..

Vitaminová bomba v lahvích – šípkový a rakytníkový sirup

Recept na šípkový sirup

  • 1kg šípků
  • 2l vody
  • 1,5kg cukru

Omyté šípky rozdrtíme, zalijeme vodou a vaříme cca 15 min. Necháme 2 hodiny macerovat. Přidala jsem tam i to, co mi zbylo po pasírování do medu.

Pak přecedíme přes sítko, pro jistotu necháme ještě překapat přes plátýnko, abychom získali čistou šťávu bez chloupků, vymačkáme, přidáme cukr a znovu zahřejeme asi na 70°C jen tak dlouho, než se cukr rozpustí.

Dobře rozmícháme a horké plníme do vypařených lahviček. Nahoru můžeme kápnout trošku rumu a dobře uzavřeme. Uchováváme v chladu.

Tak dobrou chuť a krásný podzim přeji

Autorkou článku je Iveta Klímová. Foto: autorka.