Extrakt ze zeleného čaje vyživí vaši pleť i vlasy

Mé bádání na téma zelený čaj mě přivedlo k překvapivému poznatku – černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina Camellia sinensis – čajovník čínský. Od sebe se liší postupem zpracování lístků této rostliny. Záleží na tom, zda proběhne proces oxidace. Zelený čaj se také využívá v aromaterapii ve formě výtažku. Vhodný je k péči o pleť i vlasy, využijete ho také při hojení jizev.

“V běžném jazyce nazýváme člověkem „bez čaje v sobě“ toho, kdo není schopen vidět ve svém osobním dramatu komické prvky.” (Okakura Kakuzo, Kniha čaje)

Černý i zelený čaj pochází z čajovníku čínského (Camellia sinensis)

Někdy je proces oxidace při výrobě černého čaje nazýván jako fermentace, ovšem z chemického hlediska je tento název nesprávný. Lístky, které se používají na přípravu černého čaje, se nejprve mechanicky naruší a poté se nechá proběhnout proces oxidace. Celé zpracování trvá týden i více. Naopak čajové lístky určené na přípravu zeleného čaje tímto procesem neprocházejí. Lístky se suší na pánvích nebo napařují a zpracování trvá jeden až dva dny.

Tento fakt, že černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina mě velice překvapil. Do té doby jsem si myslela, že se jedná o dvě rozdílné rostliny. A nejsem sama. Evropané si to, že černý a zelený čaj jsou dvě rozdílné rostliny, mysleli téměř po dvě staletí. Mohli totiž své znalosti o čaji čerpat pouze z pohledu na sušené lístky, které nakupovali od Číňanů. A ti si tajemství, jak se čaj vyrábí, chránili jako oko v hlavě.

Až roku 1842 se anglický etnobotanik jménem Robert Fortune vypravil v přestrojení do Číny, aby mohl spatřit tuto rostlinu. A ten také vyvrátil představu rozdílných rostlin a potvrdil, že černý a zelený čaj je jedna a tatáž rostlina. Do 8. století byl čaj brán jako lék. Teprve v 8. století se čaj rozšířil jako normální nápoj. Ono už jen to, že si v dřívějších dobách lidé na čaj vodu převařili, pomohlo zamezit rozšiřování infekcí přenášených vodou.

Zelený čaj dodává energii. Mniši ho používali při meditaci, aby vydrželi několik hodin v kuse bdělí. Čaj byl ve starověké Číně vysoce ceněn a získal si přídomek pěna kapalného nefritu.

Čajovníkové plantáže

Čaj v dnešní době

Dnes je zelený čaj ve veliké oblibě. Přidává se nejen do pečení nebo do zmrzliny, ale v neposlední řadě i do kosmetiky. Vzhledem k jeho účinkům doporučuji zelený čaj pít hlavně ráno. Pomůže s detoxikací, dodá energii a naladí člověka na krásnou vlnu. Z výluhu zeleného čaje si můžeme připravit pleťovou vodu na zánětlivou pokožku, krém proti celulitidě, krém na omlazení, zubní vodu proti kazům a další.

Zelený čaj a vlasy

Antioxidanty obsažené v zeleném čaji mají také blahodárné účinky na vlasy a na pokožku hlavy. Několik vědeckých studií prokázalo, že antioxidant Epigallocatechin gallát, známý pod zkratkou EGCG, podporuje růst vlasů.

Výluh ze zeleného čaje jako pleťová voda i vlasové tonikum

Zalijeme dávku zeleného čaje a omýváme si jím obličej. Případně si tento výluh můžeme dát do rozprašovače a podle potřeby aplikovat na pokožku. Tato pleťová voda je vhodná především pro zánětlivou, unavenou a ekzematickou pleť. Zároveň ji můžeme použít v rozprašovači na vlasy. Nevýhoda tohoto přípravku je, že nevydrží dlouho. Je potřeba si připravit vždy čerstvý výluh, případně přidat konzervant.

I kloktání zeleným čajem je zdravé a prospěšné zubům. Zabraňuje usazování plaku na zubech, tvoření zubního kazu.

Éterický olej ze zeleného čaje

Vyrábí se etanolovou extrakcí ze semen čajovníku. Obsahuje hlavně kyseliny – kyselinu linolovou, stearovou, palmitovou. Tento extrakt je teď trendem v kosmetice. Jeho vůně je velmi příjemná jak ženám, tak i mužům.

Použití éterického oleje

  • Při výrobě domácího luxusního parfému.
  • Na ekzémy a záněty. Má chladivou energii.
  • Jeho schopnost změkčovat pokožku využívám v ošetření jizev.
  • Je antioxidantem. Tuto skutečnost využívám hlavně při míchání krémů proti stárnutí, tzv. anti – aging.
  • Pomáhá proti celulitidě, odkyseluje organismus.
  • Používá se jako repelent.
  • Je výborný jako deodorant. Spolu s šalvějí reguluje potní žlázy.

Recept na olej proti jizvám se zeleným čajem

Do 50ml lahvičky postupně přidáme:

  • 3 kapky éterického oleje (éo) ze zeleného čaje,
  • 3 kapky éo z mrkve,
  • 1 kapku éo geránium,
  • 1 kapku éo z cistu,
  • 10 ml ricinového oleje,
  • 5 ml šípkového oleje,
  • 5 ml macerátu z třezalky tečkované,
  • 2 ml pupalkového oleje
  • a dolejeme jojobovým olejem.

Promícháme a pravidelně aplikujeme.

A na závěr? 3 legendy o čajovníku

Jedna stará legenda z Japonska vypráví o Bodhidharmovi, osmadvacátém panovníkovi po Buddhovi, který v 6.století našeho letopočtu rozšířil novou náboženskou doktrínu s názvem zen. Bodhidharma byl již několik let v meditaci, soustředěný, když najednou po těch letech usnul. Když se probudil, styděl se za svou slabost. Proto si uřízl víčka očí. Chtěl tím zabránit dalšímu usnutí. Víčka, jakmile upadla na zem, se proměnila v čajové lístky. Ty jsou i svým tvarem očním víčkům podobné.

Další legenda, tentokrát z Indie, se té z Japonska podobá. Je fascinující, jak napříč kontinenty lidé přišli na stejné věci, účinky, aniž by se znali a aniž by se mezi sebou domluvili. V Indii se vypráví příběh o tom, že jeden budhistický mnich slíbil, že zůstane bdělý po sedm let meditace. V pátém roce ho přepadla ospalost, které málem podlehl. Podařilo se mu ji přemoci neustálým žvýkáním čajových lístků.

A konečně v Číně se zase vypráví o tom, že v roce 2737 př. n. l. císař ŠenNong nařídil služebnictvu, aby mu vodu k pití převařili venku. Chtěl odpočívat a tak, aby si ohlídal služebnictvo při práci, opřel se o nedaleký nízký strom. Díky tomu viděl, jak závan větru shodil pár lístků do jeho nádoby s horkou vodou. Osudové lístky už se do horké vody dávaly záměrně, protože se ukázalo, že jsou velice chutné a jako bonus má po nich člověk dobrou náladu.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, foto: Pixabay.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • Phdr. Hana Yasminka Khlaif. Výpisky z Holistické aromaterapeutické školy v Kyjově.
  • MANN, John. Jedy, drogy, léky. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0508-0.
  • PENDELL, Dale. Pharmako dynamis: excitanty a empatogenika ; [moc rostlin a cesta jedů]. Přeložil Miroslav KRŮTA, přeložil Martin KÖNIG. Praha: Dybbuk, 2005. ISBN 80-86862-06-2.
  • CATTABIANI, Alfredo. Florarium: mýty, legendy a symboly spjaté s květinami a rostlinami. Přeložil Danica BARTOŠOVÁ, přeložil Eva ŠTARALOVÁ. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora, sv. 11. ISBN 80-7207-595-0.
  • https://cs.medlicker.com/377-zeleny-caj-a-jeho-blahodarne-ucinky

Datle do vašeho života přinesou slunce

Je vysoká, je štíhlá, je elegantní dáma tyčící se ve své velikosti, která pod svými listy poskytuje poutníkům tolik potřebný stín k odpočinku. Nabízí své plody k posilnění i jen tak pro potěchu mlsného jazýčku. Je to strážkyně horkých oblastí a pouští – Palma datlová.

Odkud pochází datlovník?

Palma datlová neboli Datlovník pravý Phoenix dactylifera pochází z Přední Asie, z oblasti Mezopotámie a oáz Severní Afriky. Jedny z prvních informací o jejím výskytu a pěstování člověkem se objevují již v mladší době kamenné. O datlích je psáno jak v Bibli, tak i v Koránu. Tato jednoděložná rostlina bez letokruhů dosahuje výšky 15 až 25 metrů s korunou z listů dlouhých 3 až 5 m, pod nimiž se ukrývají trsy hnědých plodů. V prosinci za příznivého počasí nastává období sklizně. Datle se nejprve na ochranu kvality rychle ukládají do pytlů. Následně se umyjí, přerovnají do beden a navlhčí.

Palma datlová

V arabských a severoafrických zemích se s těmito plody setkáváme velmi často. V podstatě na ně narazíme téměř na každém kroku a to v různých podobách. Mají své nezastupitelné místo v každodenní kuchyni. Zapékají se do chleba, vyrábí se z nich datlový „med“ – hustý sirup z čerstvých plodů, datlové víno, cukr. Čerstvé datle se lisují jako krmivo pro zvířata – především velbloudy.

Datle – ideální při nedostatku slunce

Datle při sušení

U nás se tato ovocná dobrůtka objevuje převážně v období Vánoc. Známe ji zejména v sušené nebo kandované podobě. Kandované datle vydrží maximálně půl roku, kdežto sušené jsou mnohem trvanlivější (záleží především na způsobu skladování).

Datlové plody jsou cca 3 – 5 cm dlouhé. Jelikož jsou velmi výživné (100 g má cca 300 kcal) a trvanlivá potraviny, staly se hlavním zdrojem potravy pouštních karavan. Mají nízký obsah vody, 70 % sacharidů, jsou zdrojem draslíku, chlóru, železa, vit. B atd. Obsahují také spánkový hormon tryptofan. Řadí se k potravinám elementu Země.

Chrání proti ucpávání tepen (ateroskleróza). Pro svůj vysoký obsah železa jsou vhodné při anémii. Oproti tomu nízký obsah bílkovin je zase předurčuje jako potravinu blahodárnou při onemocnění ledvin. Vitamín B1 v kombinaci s magnesiem je prospěšný pro náš nervový systém. V arabských zemích se traduje, že datle působí jako mírné afrodisiakum. Mezi nejznámější datle patří Deglet Noor (v překladu prsty světla) ze severní Afriky.

V severní Africe se také vyráběly maceráty a různé výluhy z datlí, které pomáhaly při žluté zimnici a nemocech přenášejících se komáry.

Tajemství datlového oleje

Dozrávající plody datlovníku

Otevírám-li lahvičku datlového oleje, je to jako, kdybych otevřela lahvičku, ve které je ukryté tekuté slunce. Mé smysly zaplavuje lehce nasládlá vůně. Léto si již bez tohoto olejíčku nedovedu představit. Jeho opojná vůně dělá dostatečný prostor pro lásku, jde do hloubky a oslovuje svojí moudrostí. Můžeme říci, že se jedná o olej přátelství, který pomáhá uzavírat a stmelovat. Jelikož lehce působí na hormony, můžeme se s ním zaměřit v této rovině i na problém impotence. V zemích blízkého východu se tímto olejem masírují ženy při porodu a děťátko po narození. Své místo nalézá i při překonávání životních překážek. Pomáhá s odvykáním při závislosti na nikotinu. Díky složce tryptofanu je vhodný i při nespavosti.

Datlový olej se vyrábí z pecek. Jedinou možností, jak získat éterický olej je za pomoci etanolové extrakce. V parfémech je využíván jako fixátor vůně. Mezi hlavní chemotypy patří: heptanal, kariofylen, methyl ether, diethyl, tryptofan.

Péče o pokožku

Datlový olej má své významné místo v péči o pokožku, a to zejména v létě. Je velmi výživný, hydratuje a omlazuje. Doporučuje se pro zralou pleť, kterou nádherně rozzáří. Má blahodárné účinky na regeneraci pokožky. Je to nejlepší olej na sluneční alergii a to jak při prevenci, tak i při akutní fázi. Vyzkoušeno, otestováno na celé rodině včetně malých dětí. Na letní dovolenou již bez datlového oleje nevyrážíme.

Masážní směs na sluneční alergii

  • 30 ml jojobového oleje lisovaného za studena (Simmondsia Chinensis Seed Oil)
  • 9 kapek datlového éterického oleje – přírodní výtažek (Phoenix dactylifera)

V případě kombinace sluneční alergie a spálení od sluníčka přidáme do směsi několik kapiček levandulového éterického oleje (Lavandula angustifolia).

Pro malé děti nám postačí 1 polévková lžíce jojobového oleje a 1 kapka datlového éterického oleje – přírodního výtažku (Phoenix dactylifera).

Přeji Vám krásné voňavé dny,

Vaše Kateřina

Autorkou článku je Kateřina Langerová. Foto: Pixabay.

Děkujeme za podporu firmě Yasminka.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100% přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Literatura:

  • Přednášky – Holisticka aromaterapeutické škola – Hana Yasmínka Šimčíková
  • Cs.m.wikipedia.org
  • www.yasminka.cz

3 tipy pro pohodové kojení (Voňavá cesta k mateřství 7)

Kojení je klíčem k nádhernému a pevnému poutu s dítětem. Než nabyde maminka potřebné sebevědomí, aby mohla kojit v klidu, je s tím troška práce. Navíc, s hormonální poporodní bouří to nemusí být tak jednoduché. Mrkněte na mé tipy v článku a budete vědět, jak kojit v pohodě za pomoci vůní. Článek je 7. dílem seriálu.

Pár slov ke kojení

Kolem kojení krouží celá řada mýtů. Ti u-vědomě-lí se shodují na jednouchém pravidlu: častým přikládáním miminka k prsu se přirozeně zvedá produkce mateřského mléka. Funguje to i obráceně –  kojením v intervalech 3 hodin (a více) nebo dokrmováním tělo dostává signál “tvoř méně” a laktace tak přirozeně klesá. Cestou k nejsnadnějšímu kojení je přikládat dítě k prsu na požádání, tedy kdykoliv dítě cítí potřebu kojení. Právě tato skutečnost ale může působit matce i miminku určité nesnáze.

Dala jsem dohromady 3 tipy, které mám osvědčené z vlastní zkušenosti (kojila jsem 28 měsíců na požádání syna) a z práce s mými klientkami, kdy jim výrazně pomohly tyto voňavé směsi.

Tip 1: Chmury a slzy zažene jasmín

Tato směs se mi velmi osvědčila jako inhalační tyčinka proti stresu a napětí, pokud maminka pláče nebo ji sužují deprese. Namíchat si ji ale můžete též do nosného rostlinného oleje a používat k jemné masáží prsou. Využijte sezamový a mandlový olej.

  • Jasmín (Jasminum grandiflorum) – patří k mým mateřským favoritům. Miluji ho doporučovat k porodu i pro šestinedělí, protože je skvělou oporou pro vrtkavou psychiku maminky a tím poskytuje bezpečnou náruč také miminku, symbol zrodu a hřejivé, teplé lásky bez podmínek.
  • Koriandr (Coriandrum sativum) – skvělý olej při kolísání nálad, vede k radosti a podporou trávení ulevuje od křečí v břiše a plynatosti.
  • Pomeranč (Citrus sinensis) – povznášející “Pan optimista”, který přináší radost všude tam, kde panuje nervozita a tlak. Vede k pozitivnímu flegmatismu.

Tip 2: Ženské mámení na kojení

V dobách, kdy jsem měla v sobě pocit, že jsem si hodně naložila, cítila jsem přetížení a chtělo se mi plakat (často i bez zjevné příčiny), jsem si dopřávala mazání těla a koupele nohou s touto dokonale jemnou vůní:

  • Geránium růžové (Pelargonium graveolens) – vyrovnává naše tělo, ducha i mysl, vede nás k vnitřní rovnováze, vnitřně posiluje, pomáhá uvolnit nahromaděný stres i emocí vedoucí nás k pláči.
  • Růže damašská (Rosa damascena) – má milovaná, drahá kráska (kterou si můžete pořídit naředěnou v jojobovém oleji), je oporou, pokud se cítíme nemilované, postrádáme svou ženskou, přitažlivou energii, pláčeme a když nás utiskují strachy, co bude,
  • Mandarinka (Citrus reticulata) – nejlepší citrusová vůně pro děti a celou etapu mateřství je nositelkou vnitřní rovnováhy, čistoty, hravosti, divokosti a radosti, která z nás upřímně vychází.

Na mazání těla jsem používala tuto směs ve 30 ml směsi pupalkového, sezamového a mandlového oleje. Do koupele jsem si ráda přikápla ještě hydrolát geranium. Využít můžete také ve formě inhalační tyčinky.

Tip redakce: Autorka článku nedávno vydala svůj ebook, jukněte

Tip 3: Heřmánek modrý a levandule pro čistou hlavu

Tato směs nepodporuje kojení v pravém smyslu slova. Prověřila jsem ji několikrát při stavech napětí mysli, když nás ovládají tíživé myšlenky, necítíme jistotu, že život zvládáme, a zvláště přínosná je tato směs, pokud se srovnáváme s ostatními (což je častým jevem nejen na mateřské “dovolené”):

  • Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla) – odstraňuje nervozitu plynoucí z očekávání, pomáhá matkám napojit se na sebe, tím pak na dítě, je protizánětlivý = nesvádět vnitřní boj se sebou sama, a vede nás ke zpracovávání vzteku.
  • Levandule (Lavandule angustifiolia) – je zdrojem vědomí, že vše probíhá přesně tak, jak má; utišuje při plačtivosti, zchlazuje horkost (v prsech) i přílišné zapálení pro věc – opouští upnutí se na rozhodnutí ženy, že “bude kojit”.
  • Citron (Citrus limonum) – dokonalý propouštěč negativních myšlenek; citron reguluje duševní přehlcenost, pro ty ženy, které stále přemýšlejí, co všechno ještě musí zařídit, aby byly spokojeny děti i manžel (a přitom často zapomenou na sebe).

Tuto směs je ideální namíchat do inhalační tyčinky a přivonět k ní v průběhu dne podle potřeby.

S fenyklem opatrně

Často se na mne ženy obracejí s dotazy, že užívají fenyklový olej na masáže prsou pro podporu laktace, zda je to vhodné. Ano i ne.

ANO, Fenykl (Foeniculum vulgare) je vhodný olej pro kojení, pokud je laktace nedostatečná. Snad k tomu přispívá také fakt, že působí jako estrogen (estrogen-like). Dobře se kombinuje například s pomerančem či ostatními citrusy.

NE, protože je nevhodný pro děti do věku 5ti let, jak uvádí například Robert Tisserand.

Ať vůně slouží jako emoční a fyzická opora v tak nádherném životním období, jako je kojení

vám přeji, Tereza*

Autorkou článku je Tereza Machová, foto: Pixabay.

Děkujeme za podporu hlavnímu partnerovi aroma-webu, firmě Eoné.

Rodinná firma Eoné kosmetika s r.o. se zabývá ruční výrobou celostní přírodní kosmetiky. Eoné začala komponovat a vyrábět první výrobky na prahu nového tisíciletí a můžeme ji nazvat Kosmetikou věku vodnáře. Malosériová výroba zaručuje čerstvost, čistotu a vysokou kvalitu přípravků. Záměrem Eoné bylo přinést na trh naprosto bezpečné a skutečně pomáhající prostředky, zejména pro těhotné ženy a malá miminka. Dnes se Eoné ve svých výrobcích péče o pleť i tělo věnuje všem věkovým skupinám.

Zdroje:

Další díly seriálu:

Růže: lahodí oku a pomáhá našemu zdraví

V minulých dílech o růži jsem se zmínila, jak se k nám do Evropy dostaly ty nejznámější růže a také co je důležité dodržet, abychom se jejich krásou mohli kochat na své zahradě. V tomto díle vás seznámím s jejich terapeutickými vlastnostmi a vlivem na naše zdraví.

Přestože dle ayurvedy má již samotný pohled na růži blahodárné účinky, nedá se říct, že by každá růže byla vhodná pro udržení našeho zdraví. Z několika tisícového výběru různých druhů růží byste napočítali na prstech jedné ruky ty nejběžnější druhy, které se využívají ve fytoterapii a aromaterapii. Fytoterapie využívá růži jako bylinu se všemi látkami, které obsahuje. Aromaterapie pracuje výhradně s jejím éterickým olejem.

Nejdůležitější růže, které pomáhají snížit zdravotní potíže

Rosa damascena známá jako Růže Otto

Jen stěží se může jiná růže srovnávat s touto růží, co se účinků na zdraví týče. Tato růže je mnohostranná a lze ji využít jak ke snížení tlaku, tak na zanícené akné nebo pro srovnání harmonie mezi tělem a duší. Využití v medicíně nachází také u onemocnění dýchacích cest jako je bronchitida. Její olej působí blahodárně na zanícenou či suchou pokožku, na ekzémy a rány, také při depresích nebo pocitech častého strachu.

Existují dva druhy této růže. Ta, co kvete na jaro – zpravidla v květnu a červnu – poskytuje hodnotný éterický olej a také se z ní vyrábí homeopatické globuli. Ta, co kvete dvakrát do roka, se někdy nazývá „podzimní růže damašská“ a obohacuje svět především její krásou.

Rosa gallica, ta matka všech růží

Růže hýřící všemi odstíny růžové na dlouhém stonku nabízí také nejvábivější sladkou vůni. Využívá se především pro posílení psychické pohody, srovnání teploty těla a nastolení vnitřní rovnováhy. Osobně její macerát kombinuji s nardem a používám u paliativní péče u starých lidí.

Tato růže je poměrně odolná mrazu a lze ji tak spatřit i ve vyšších nadmořských výškách, čímž se stala dostupnou především pro národy žijící v horách.

Rosa centifolia, neodmyslitelná pomoc v Indii

Její indické jméno zní „Shatapatri“ neboli „sto květů“. Tato růže nachází dodnes uplatnění především v ayurvedě. Je zástupcem lásky, vášně a ohně. Přesto je ale využívána také pro zklidnění srdce, především zlomeného nebo nerozhodného. Pomáhá překonat truchlení, posiluje vnitřní sílu.

Rosa canina, nejlépe dostupná

Květy i plody šípkové růže jsou hojně zastoupené v našem klimatickém pásmu, snadno je nasbíráte třeba s ostružinami

Šípková růže je nejvíce využívaná v našem lidovém léčitelství. Bez nadsázky je to nejrozšířenější planá růže vůbec. Její plody – šípky – byly dle nalezených artefaktů pravděpodobně známé už Keltům, kteří si jimi doplňovali zásobu vitamínu C. Kromě toho ji lze využít také pro snížení tlaku, cholesterolu, bolesti kloubů či menstruačních bolestí.

Již po jednom dni užívání pulverizovaných šípků prokázala jedna studie snížení menstruačních bolestí u 61 žen ze sta ve věku mezi 20 a 30 lety. Ženy své potíže označily na škále bolesti od 1 do 10 průměrně mezi 5 až 7, na druhý den se snížily na 3. V jiné studii, která srovnávala účinky přípravku tišící bolest Diclofenac a inhalaci růžového éterického oleje, se prokázal stejný účinek. Asi po 10 až 3 minutách zmizely potíže.

Krátká exkurze silicí růže

Co obsahuje růžová vůně?

Především látky geraniol a nerol obsažené v růži propůjčují královně květin její vůni. Kromě toho lze nalézt také známé složky jako je citronelol, farnesol, linalol nebo eugenol a spoustu dalších.

Dnešní vědou prozkoumaný éterický olej růže je z hlediska chemického složení jedna z nejzáhadnějších látek růže vůbec. Obsahuje až 550 různých druhů molekul. Z toho asi 120 látek není dosud identifikováno. To samozřejmě probouzí zvědavost vědců a zároveň v sobě ukrývá obrovský potenciál. Stále jsou objevovány nové léčivé účinky tohoto oleje. Dle jedněch posledních studií se usuzuje, že růžová vůně vysílá do mozku pocit sytosti žaludku.

Samotný pohled na její krásu také léčí

Na australské James-Cook Univerzitě v Townsville testovali vědci účinky růžového éterického oleje na 3200 ženách s nadváhou ve věku mezi 20 až 36 lety. Tyto ženy měly za úkol minimálně 3 hodiny denně strávit v místnosti s čerstvými růžemi. Neměly měnit jídelníček ani provozovat sport, pouze dýchat vůni čerstvých růží. Výsledek překvapil i lékaře. Pouhou pravidelnou inhalací růžové vůně klesala chuť k jídlu den ze dne, přičemž denní příjem kalorií klesal o 1000 Cal. Průměrně shodily tyto ženy za 3 týdny o 3 až 5 kilogramů své váhy. Pouhým vdechováním růžové silice.

Tip redakce: Vydejte se po stopách růží do růžové zahrady!

Jak se získává éterický olej z růže?

Éterický olej se získává parní destilací růžových lístků, nově také extrakcí pomocí CO2. V Turecku se růžové okvětní lístky sbírají časně ráno v době před rosným bodem. To je totiž chvíle, kdy musí růže začít čelit chladu. Produkcí terpenů se růže chrání před prokřehnutím svých lístků, čehož využívá majitel růžového pole. Zisk éterického oleje je tak nejvyšší. I přesto je však zapotřebí zhruba 5 tun zavadnutých lístečků, abychom získali 1 litr pravého neředěného éterického oleje růže.

Na co si dát pozor?

Přestože je někdy uváděno, že éterický olej není vhodný u pacientů s rakovinou, nebyla dosud zaznamenána žádná studie, která by toto tvrzení potvrzovala (vycházím také z Tisserand, 2014). Myslím si, že tuto domněnku vyvolává možný obsah stopového množství methyleugenolu, jež se v éterickém oleji může nacházet.

Za mnohem větší „nebezpečí“ bych považovala falsifikaci oleje. Jeho náročná výroba, hlavně množství potřebného materiálu, zmnohonásobňuje cenu tohoto velmi žádaného oleje. Proto se často – v lepším případě – ředí oleji s obsahem podobných aromatických látek jako je např. geránium nebo palmarosa, a nebo rostlinným olejem.

Může být však doplněn také o syntetické náhražky! Takový olej naprosto ztrácí terapeutickou hodnotu. Při koupi tak vzácného oleje vyžadujte vždy certifikát kvality, který by měl být u seriózních prodejců běžně dostupný.

Růže jako bylina

Úplně prvotní terapeutický záměr růže byl využíván v římských lázních. Růžové aroma mělo záměrně navozovat klid a podpořit odpočinek. Vzniklo tak první spa a wellness. Avšak růže jako bylina nabízí ještě mnohem víc než zklidňující vůni.

Nejdůležitější látky v růži obsažené

Růži lze využít několikera způsoby. Používají se především její okvětní lístky nebo plody, které se usušené mohou dále třeba mlýnkem na mák nebo v hmoždíři pulverizovat. Kromě éterického oleje se u obou forem nacházejí tyto významné látky:

  • Bioflavonoidy (anthocyany) – jejich množství určuje sytost červené barvy, ale hlavně neutralizují volné radikály. Jak udává Evropský zdravotní informační koncil se sídlem v Bruselu (EUFIC), patří tyto látky mezi klíčové v boji proti rakovinovým buňkám.
  • Třísloviny – díky stahujícím vlastnostem lze využít růžové lístky při lehkých zánětech dutiny ústní.
  • Pektin – má schopnost na sebe vázat vodu, čímž se významně podílí s jejím hospodařením v buňkách. Je nezastupitelnou složkou v kosmetickém průmyslu.
  • Carotin – působí silně antioxidačně, chrání buněčný obal. Jde o stejnou látku, která se tvoří při tepelné úpravě mrkve.

Co růže dokáže, to nám na těle ukáže

Přestože je růže principiálně chladivá, dokáže v nás rozdmýchat oheň nutný pro to, abychom něco strávili. Propojuje práci mozku, plic, dýchacích cest, hmatu a paměti. Tento výrok podporují také moderní vědci a badatelé zabývající se účinky růže na lidské zdraví.

V ayurvedě bývá nasazena především v rámci aromatického ošetření – olej se přidává do masážních krémů nebo se kombinuje s extraktem ze santalového dřeva. Hydrolát z růže se nabízí jako nápoj, stejně jako pulverizované růžové lístky. Růžová voda, připravená i jako odvar nebo macerát, vynáší vnitřní krásu napovrch, harmonizuje tkáně, zanechává kůži zářivě jasnou, pomáhá unaveným očím a také citlivému žaludku.

Tip redakce: O růžové vodě se můžete dočíst v tomto článku

Co prokázaly různé studie

  • Šípková růže užívaná vnitřně ve formě pulverizovaných šípků v nápoji snižuje krevní tlak a také cholesterol.
  • Globuli růže damašské působí velmi pozitivně na sliznice a klouby, záněty a bolestivou artritidu.
  • Pleťová maska z plátků růže výrazně zlepšuje pleť zanícenou akné.
  • Stejně jako éterický olej levandule nebo čajovníku působí růžový éterický olej proti plísním, bakteriím a virům.
  • Oxidy obsažené v růžovém oleji snižují počet choroboplodných zárodků způsobující záněty například u takových onemocněních jako je lupénka nebo revmatická artritida.
  • Pouhá vůně růže harmonizuje mysl a srdce, snižuje apetit k jídlu a uvolňuje při starostech a obavách.
  • Galaktolipidy obsažené v šípcích snižují aktivitu různých bílkovin, které jsou zodpovědné za různé zánětlivé procesy v kloubech. (Jedna studie potvrzuje u 82% pacientů s revmatismem jednoznačné snížení bolesti.)
  • Při pravidelném používání růžového oleje ztrácí kůže méně vody a kožní buňky tak zůstávají déle aktivní. Zpomaluje se tím proces stárnutí.
  • Stahující vlastnosti podporují rychlejší hojení ran a jemnější tvorbu jizev.
  • Pouhých 10g prášku ze šípků užívaných po dobu jednoho měsíce snižuje o 50% tvorbu neurotransmiterů, které přitahují buňky imunitního systému. Nadbytečné nebo nežádoucí obranné reakce jsou tak silně tlumeny.
  • Růže je harmonizační také v hormonálním přechodu u žen. Posiluje ženu v její nové orientaci a tlumí emoční „rozhozenost“. Otevírá a posiluje srdce a duši.
  • Růžový olej aktivuje alfa vlny v mozku, které vedou k pocitu uvolnění a podporují fantazii našich snů. Při depresích se růžový olej prokázal jako vhodné antidepresivum. Inhalace růžového oleje snižuje napětí, strach a pocit skleslosti.

Vyrobte si vlastní olej ze šípků pro péči o jizvy

  • 100 g sušených šípků s jádrem
  • 200 ml rostlinného oleje (mandlový, makadamový nebo olivový)

Šípky se nejrychleji suší nadrobno nakrájené v troubě při teplotě mezi 30°a 40°C. Do čisté sklenice s víkem vložíme nasušené šípky a zalijeme olejem. Ponecháme asi jeden týden na tmavém místě stát. Je dobré každý den tuto směs protřepat. Poté přecedíme a plníme do malých lahviček, které uchováváme v chladu a temnu.

Sytě oranžový šípkový olej se výborně hodí na ošetření všech typů pokožky, především pak suché. Zvláčňuje a zjemňuje i staré jizvy. Při denní péči projasňuje pleť, dodává jí mladý a zdravý vzhled.

Nestihli jste si nasbírat šípky před tím, než přešli mrazem, abyste si je správně nasušili? Nevadí! Příště se podělím o jednoduchý recept na praktické využití měkkých šípků v kuchyni s jinými plody z čeledi růžovitých.

Krásný podzim!

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.

Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako “pasta”

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com

Růže: V zahradě vám krásně pokvete

A máme tady 2. díl růžového seriálu. Poroď dceru, zameť před svým prahem a zasaď růži! Že to takto neznáte? Ano, upravila jsem to mužské „Zploď syna, postav dům a zasaď strom“ do ženské formule. Jak si poradíte s prvními dvěma, nechám na vás. Jak si správně zasadit růži a starat se o ni? To vám poradím v následujících řádcích. Vhodné i pro muže! Zařazuji několik přírodních receptů na zahradní “nepřátele” růží.

Růže zhmotňuje ženskou sílu, ztělesňuje její jemnost a krásu. Je častým symbolem na erbech různých rodů. V řecké mytologii je spojena s bohyní lásky a krásy Afroditou a někteří křesťané dokonce vzdávají úctu k ženě Marii soustavou modliteb zvané „růženec“.

Kdo se zajímá o zahradu, ten ví, jak důležitá je její rovnováha. Růže je nejen její perlou, ale dodává jí také silnou jinovou – tedy ženskou – energii. Ovšem stejně jako žena i růže je citlivá a aby krásně kvetla, potřebuje být opečovávaná.

Růže je tou pravou ozdobou zahrady

Jak zasadíš, tak se budeš těšit

Důležité je najít vhodné místo

Výběr správného místa pro sadbu zaručuje dlouhověkost růže a také snadnější péči o ni. Dříve než se rozhodnete někde vykopat jámu, je dobré si uvědomit, jakou růži budete sadit a jakého vzrůstu by měla dosáhnout. Růže mají rády svůj prostor, proto je třeba počítat u růží nižšího vzrůstu v záhonku s odstupem 40 až 60 cm od jiných rostlin, u větších keřů a pnoucích se růžích bude odstup metr a půl na místě.

Nesaďte růže do záhonků, kde už předtím dlouho žily jiné růže. Pokud se tak stane, vyvíjí se nová růže velmi pomalu – dochází k tzv. „růstové depresi“.

Všeobecně mají růže rády slunné a teplé polohy. Některé druhy jako například Ramble však preferují spíše polostinná až stinná místa. Co růžím moc neprospívá, je horko. Vyvolává to v nich stres a jsou pak náchylnější na různé nemoci a napadení škůdci. Z toho důvodu není ani vhodné volit jižní svahy.

Nejlepší doba pro sadbu

Rosa canina

Přestože většina rostlin se sází na jaře, růži je vhodné zasadit na podzim. V našich klimatických podmínkách nejlépe v říjnu. V tomto čase mohou totiž právě zasazené růže ještě vytvořit nové kořínky, dříve než půda zamrzne. Na jaro po rozmrznutí začnou rovnou čerpat sílu a získávat na stabilitě. Jsou pak zdravější a také odolnější, než kdyby byla růže zasazená až v dubnu nebo květnu.

Aby vám mladičká růže přes zimu nezmrzla, můžete ji přikrýt třeba zavařovací sklenicí. Je tak chráněna před mrazem, jako by byla ve skleníku.

Drobná frizúra před generálkou

Než si vykopete jámu asi 30×30 cm širokou a asi na dva rýče hlubokou, vložte kořeny růže alespoň na jednu až dvě hodiny do vody. Poté kořeny i nadzemní část růže zastřihněte. Zastříhávají se na velikost dlaně (cca 25 cm kolem dokola) od místa, kde se kořen větví. Poškozené kořeny se zcela odstraní. Zelená část rostliny se jen jemně přistřihává, ponechte tak 30 cm. Většinou vám ji ale již v zahradnictví takto připraví.

Používejte co nejostřejší nůžky, abyste rostlinu moc nepoškodili. Čím ostřejší nůžky, tím menší riziko stlačených buněk a větší pravděpodobnost čistého řezu. Jinak růže trpí.

Zbývá vložit růži do připravené půdy

Půda by neměla být příliš kyselá. Pokud je hodně jílovitá nebo hlinitá, je vhodné odlehčit ji pískem nebo humusem. Naopak pokud je půda příliš písčitá nebo štěrková, promísíme ji matečnou horninou. Musí být dobře propustná. Tohle je velmi důležité, aby se k hlubokým kořenům dostala voda a zároveň i živiny.

Pokud je půda příliš těžká, provětráme ji, zalijeme ji a až poté na ni položíme kořeny růže. Přikrýváme stejnými vrstvami půdy tak, jak byly postupně vykopány. Oddenek rostliny by měl být asi 5 cm pod půdou. Pokud při zálivce klesne víc do zeminy, jednoduše růži trochu povytáhneme.

A máme zasazeno…

Mít vsazeno ještě neznamená mít vyhráno!

Růže přitahuje nejen naše pohledy, ale také různé škůdce. Pokud se jí „něco nelíbí“, projeví se to plísní či jinou chorobou. Stejně jako u lidí platí, že nejlepší lék je prevence. Kdo si není jistý, vybírá raději odolné odrůdy. Správný zahradník by měl mít svou květinku stále pod dohledem.

Běžná péče, kterou růže vyžaduje

Ideální podmínky

Růže má ráda teplo a sluníčko. Zahradník by měl zajistit pravidelnou zálivku, která by měla být nejlépe ranní a ne příliš vydatná. Růži vždy zalíváme k jejímu kořeni, ne na listy.

Zastřihávání

Pravidelné zastřihávání dělá růži dobře, asi jako když se my zbavíme roztřepených konečků vlasů. Lze se řídit jednoduchým pravidlem. Tři týdny před prvním kvetením zastřihneme u každého čtvrtého výhonku na délku asi tří až čtyř lístků jeho pupeny. Zkrátí se tak doba mezi jednotlivými kveteními.

Hnojení

Nejlépe kvalitním organickým hnojivem v měsíci únoru nebo březnu, ale až od druhého roku jejího života. Odvděčí se nádhernými květy. Vynechte umělá hnojiva a rašelinu. Ta má příliš kyselou pH hodnotu, což v suchých obdobích vysušuje kořeny. Ani koňské koblížky jí neprospívají. Ty zpomalují růst kořenů. Pokud totiž růže nemá ve fázi růstu podnět k hledání živin, přestane vytvářet hezké, hluboké kořeny a celkově chřadne.

Když už přijde nemoc

Také zde platí to co u lidí, že čím dříve na nemoc reaguji, tím rychleji a jistěji se jí zbavím. Když už se začne jakákoliv varianta nemoci projevovat, je nejlepší napadenou část rostliny odříznou. Raději ztratit pár listů než celou rostlinu.

Pokud chcete růži použít také k léčebným účelům, je nutné vzdát se různých chemických postřiků, hnojiv a jiných přípravků běžně dostupných v supermarketech.

Recepty na plísně

“Pravá plíseň“ vypadá, jakoby růže byla posypána moukou. Listy se začnou rolovat dovnitř.

1) Mléčný postřik proti pravé plísni

  • jeden díl čerstvého (nepasterizovaného) mléka
  • devět dílů vody

Dvakrát až třikrát týdně s ním rostlinu ošetřujeme.

„Růžová rez“ zase vytváří žluto-oranžové fleky na horní straně listu a zespodu malé pustuly. Tyto vřídky jsou nejprve oranžové, později se zbarví do oranžovo-hněda. Listy mohou opadat.

Tzv. „blackspot“ je nejjedovatější. Vytváří fialovo-černé fleky podobající se hvězdičkám s lemovanými kraji. Listy se po jejich napadení zbarví do žluta a opadají.

Pravá bílá plíseň na listech
Black spot na listech

 

2) Vývar z přesličky

  • 20-30 g přesličky
  • namočíme přes noc do 1 litru vody
  • ráno asi půl hodiny povaříme a scedíme

Necháme vychladnou a zředíme v poměru 1:5. Aplikujeme na růži.

Je dobré myslet na všechny tyto nemoci již před sezónou a růži na ně připravit – posílit. Kdo snese zápach česneku, může použít následující recept.

3) Preventivní česneková kúra

  • cca 0,5 kg jemně nasekaného česneku
  • naložíme do 10 l dešťové vody
  • po dobu 10 – 15 dní necháme někde venku kvasit

V poměru 1:10 zředíme vodou a aplikujeme na rostlinu.

A jak na škůdce?

Celkem účinně pomáhá v blízkosti růží zasadit česnek nebo pažitku, která je svým pachem odpuzuje, navíc hezky kvete. Posekaná pažitka na záhonku dokáže také lecjaké brouky odlákat. 

Je výhodné nastěhovat si do zahrádky slunéčko sedmitečné nebo uchály. Jsou to přírodní léčitelé, kteří se o růže starají přirozenou cestou. Můžete jim připravit „hotýlek“ v podobě květináče se dřevitou vlnou nebo pilinami. Hotové domečky pro brouky jsou k dostání v každém dobrém zahradnictví.

TIP redakce: Zaujalo vás přírodní řešení? Přečtěte si také článek Jak na mšice éterickými oleji? 

A jinak opět platí to co u lidí – vyhýbání se nemoci je půl zdraví. Proto byste neměli nikdy odstřižené lístečky či větvičky s nákazou zahazovat na kompost. Nejlépe je spalte.

Přeji Vám krásné a zdravé růže na Vaší zahradě!

Co dokáže růže udělat pro naše zdraví, se dočtete v dalším, již třetím díle seriálu Růže.

První část seriálu – Růže: královna květin a její dcery

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů: