Bylinky našich babiček? Voňavý průvodce světem léčivých rostlin od prvosenky po jmelí

Tisíce děkovných dopisů zatím nemáme. Ale už se na ně těšíme! Náš nový vzdělávací program je ještě čerstvý a křehký jako zrovna vyrašené lístečky. Poslaly jsme do světa coby návnadu 6 článků ZDARMA. Takovou ukázku, v jakém duchu se průvodce celý rok ponese. Příspěvky propojují využití tradičních léčivých rostlin známých i zapomenutých, éterických olejů v aromaterapii a vykuřovadel v lidových rituálech spojných s rostlinami. Projdeme postupně celý rok od jara do zimy.

Bylinky našich babiček jsou prostě něco navíc, něco nad rámec Kouzla vůní, jak ho doteď znáte. Ovšem program je velmi podobně naladěn a nasměřován. Živě, prakticky, osobně, tak abychom nezklamaly, ale naopak rozvinuly náš koncept dále, hlouběji, blíže do vašeho života s rostlinami a vůněmi… 

Už teď se vám to líbí? Nic dalšího nepotřebujete vědět a chcete si program rovnou OBJEDNAT? No tak ŠUP na to…

Svezte se s námi na voňavé vlně

A tady teď chceme vyslat zprávu, proč by se vám měl VYPLATIT. Ano, program Bylinky našich babiček je PLACENÝ. Cena je solidní, hodně jsem nad ní dumaly. A rozhodně má být dostupná a přijatelná. Ale stejně, než za něco zaplatíte, potřebujete vědět BENEFITY. Tak nad těmi jsme též dost přemýšlely.

Tady to od nás máte černé na bílém. Nahodily jsme vaše pravděpodobné otázky a hned na ně odpovídáme! A prokládáme hodnocením našich dosavadních čtenářek. Ať víte, že se máme o co opřít, že jsme za ty 2 roky života časopisu obohatily a ovoněly životy mnoha lidem.

A jedeme dál, chceme pokračovat! Budeme rády, pojedete-li v tom s námi! Vše o programu.

“Opravdu kvalitní. Fundované články bez vady a patosu, žádné moderní šarlatánství, líbí se mi akcent na tradice a to, že se zabýváte českými bylinkami a recepturami, ještě více bych využila poznatků a mouder našich babiček a předků. Velice oceňuji bylinnou mytologii, historii a přesah k etnografickému stylu, který by bylo fajn dále rozvíjet. Snad jen říci, vydržet, a jen tak dál!” Eva Čermáková – čtenářka Kouzla vůní

Proč bych si zrovna já měla / měl TOHLE zaplatit?

Pokud nás čtete, určitě vás zajímají bylinky a vůně. Jsou informace, co na nás skáčou samy. Pak ty, co z nějakého důvodu potřebujeme a musíme si je najít. Někdy to docela trvá. Dnes na to máme internet a spoustu dalších zdrojů. Pořád jsou ale věci, jaké se jen těžko hledají a taky takové, jaké prostě už nenajdete. Zůstaly totiž kdesi zapomenuté. A pak takové, na něž se přichází praxí a zkušenostmi.

No a to je právě TO! TO, co chceme v programu zveřejňovat! Hezky srozumitelně, zajímavě a pohromadě.

“Dřív když jsem hledala nějaký článek o aromaterapii, musela jsem prohledávat zdlouhavě internet, než jsem našla to, co jsem potřebovala. U vás mám vše, co potřebuji na jednom místě a to je perfektní. Jste suproví, zůstaňte takoví, jací jste. Martina Dvořáková – čtenářka Kouzla vůní

Co tedy bude program obsahovat?

Myslíme si, že je důležité předávat dál jak moudrost našich předků, tak i vlastní ověřené zkušenosti. Chceme sdílet i rodinné, zapomenuté či jiné méně známé recepty na doma i na ven.

Máme ověřeno, že používání bylin, které pochází z naší oblasti, nám zlepšuje zdraví. Proto se zaměřujeme hlavně na domácí, běžné a tradiční rostliny. Dostanete naservírované nejen konkrétní recepty, ale fakta, rady a lidové zvyky a hromadu zkušeností z praxe včetně tipů a příběhů, co a jak zafungovalo.

Víme, že přiblížení se přirozenému koloběhu přírody přináší větší spokojenost do života. To platí, ať máte statek, chalupu, zahrádku nebo jen truhlík za oknem uprostřed města. Zabořit občas ruce do hlíny, pokochat se voňavými bylinkami, pomoct blízkým se nějakým neduhem, to všechno je velmi prospěšné. V programu najdete spoustu inspirace právě k takovým radostem.

Podrobný plán článků na aktuální období.

“Díky aromaterapii se dostávám ze všedního dne do nevšedního. Ráda čtu vaše články, protože se při čtení uvolním a uklidním a cítím, že se dá mnohé zvládnout. Děkuji vám!” Martina Meisl – čtenářka Kouzla vůní

Jenom články? Asi bych chtěla něco NAVÍC

No tak to jsme předpokládaly. Žijeme v interaktivní době. Články jsou fajn, ale… Chce to něco přidat.

Takže v rámci celoročního programu Bylinky našich babiček od nás dostanete:

  • 6 originálních tématických článků (nebo videí) měsíčně jako průvodce bylinkovým rokem ve speciální sekci Kouzla vůní, celkem tedy 72 příspěvků z oblasti bylinek a jejich použití, aromaterapie a éterických olejů, vykuřovadel a svátečních rituálů spojených s rostlinami.
  • Podporu v rámci facebookové skupiny s cvičeníčky k tématům a možností komunikovat s autorkami článků k daným tématům.
  • Společné mini školeníčko s redaktorkami v rámci 2 webinářů ročně (v červnu a v prosinci).

Zajímá vás, kdo program připravuje? Redaktorky / autorky programu a jejich sekce v rámci Bylinek našich babiček se představují ZDE.

“Dobrý den, mám Vás ráda a vždycky najdu něco pro mě zajímavého, ráda se potěším alespoň představou, jakou bylinkovou zahrádku bych chtěla, co všechno bych vyráběla, realita je trochu jiná. Ovšem to nic nemění na tom, že si to všechno mohu představovat a něco málo pro sebe dělat v rámci možností. Škoda, že mi není alespoň o 30 let míň. Děkuji, že jste a ještě dlouho buďte.” Růžena Grobelná – čtenářka Kouzla vůní

Třeba mě to celý rok nebude BAVIT, co mi nabídnete?

Ano, ne každý se chce vázat hned na celý rok. To chápeme. Možná si nás také chcete na začátek otestovat. Jak vám náš styl sedne a k čemu vám budou všechny ty informace platné. Myslely jsme na to!

Proto nabízíme také varianty PŘEDPLATNÉHO na 3 nebo 6 měsíců. Všechny potřebné informace včetně cen.

“Vaše rady jsou ověřené praxí, jsou v souladu s ročním obdobím a upozorňují na úskalí a nesprávná použití. Články jsou zajímavé, čtivé.”  Eva Eliášová – čtenářka Kouzla vůní

Když už, tak chci celý rok, co mne tedy konkrétně čeká?

Podrobný přehled chystaného programu prvních 3 měsíců

A dál? Už chystáme bylinky i pro léto, podzim a zimu. Třeba vás zaujme tahle celoroční smršť doplněná výše uvedenými benefity a zlákáme vás na 12 měsíců. Tady přidáváme malou ochutnávku z plánů. Změna programu vyhrazena.

Červenec, srpen, září 2018

Z bylinek probereme například dobromysl či řebříček, léčení ovocem se švestkou a hruškou, éterický olej z anděliky, vykuřování na odehnání letního hmyzu. Prostě spoustu praktických věcí na letní horké a prázdninové měsíce…

Říjen, listopad, prosinec 2018

Známé i neznámé o tradičních bylinách jako je lípa, saturejka, tymián, léčivé účinky u nás hojně pěstovaného máku, éterický olej z česneku, vykuřovadla dušičková i vánoční. Záležitosti ohledně potřebného posílení imunity i dobré nálady pro období úbytku světla.

Leden, únor, březen 2019

Sílu k čekání na jaro i doplnění zdraví proti chřipkám a zimním smutkům s úžasnými jehličnany borovicí a modřínem, čekankou, křenem,  svátek Hromnic s jejich “o hodinu více slunce”.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete předplatit zde!<<<

Ještě váháte? S potěšením vás budeme o všem dění okolo Bylinek našich babiček informovat. Jen se ZAREGISTRUJTE! A už vám nic neunikne…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Vystrkuje na vás růžky jarní únava? Nebojte a nasbírejte na ní těchto 6 bylin

V dubnu už se začínají zelenat louky, stromy pučí, příroda rozvíjí svou vůni a postupně se každým dnem probouzí do života. K jaru náleží energie zrození. Je to začátek všeho nového. I my lidé se můžeme rozhodnout, jaká semínka teď budeme sít. Rozhodnutí je na nás samých. Nechte se inspirovat přírodou, když se jdete projít svěží jarní krajinou. Vnímejte, kam vás jarní energie táhne a nechte se tou moudrou silou nasměrovat. Buďte otevření síle jara, síle zrození.

Mnoho z nás na jaře trpí tzv. jarní únavou. Příčina bývá také v nedostatku odpočinku během zimy. I tehdy nás příroda inspiruje. V zimě odpočívá a nabírá síly na další rok. Ale na jaře už to nejspíš s tím zimním spánkem nedoženeme… Přesto je i teď relaxace důležitá. Když budeme odpočinutí, lépe uslyšíme impulsy, které k nám přichází. A budeme mít více energie své nápady realizovat.

Jarní plevel je plný zelené síly

S jarní únavou mohou pomoci i bylinky – plevele. V posledních letech vidím, že se začínáme navracet k moudrosti bylin a učíme se tyto poklady přijímat, znát a používat. Připravila jsem pro vás seznam těch nejznámějších a nejužívanějších. Tak si na ně vzpomeňte, až se půjdete projít ven a nasbírejte si hrst té zelené síly.

Pampeliška lékařská

Na pampelišku nedáme dopustit! Její kořen, toť učiněný zázrak.

První bylinku, kterou bych ráda zmínila, je pampeliška. Ta je možná nejoblíbenější jarní bylinkou. Ještě než vykvete, můžete si nasbírat kořen, který je zásobárnou cenných látek pro rostlinu a dokáže pomoci i nám. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem rostliny nebo na podzim po odkvětu.

Pampeliška pomáhá s očistou jater a močového systému, dodává tělu po zimě cenné vitaminy a působí jako životabudič.

Přidejte listy pampelišky do salátů a užívejte ji nejraději syrovou. Salát zakápněte nějakým kvalitním rostlinným olejem, aby tělo dokázalo využít i vitaminy rozpustné v tucích.

TIP redakce: Zajímají vás “obyčejné neobyčejné” české rostliny? S Kouzlem vůní si teď můžete celoročně rozšiřovat voňavé obzory ve vzdělávacím programu Bylinky našich babiček.

Bršlice kozí noha

Lístky bršlice opravdu trochu připomínají kozí nožku.

Určitě jste se setkali i s bršlicí. Ta vyrůstá velmi brzy. Můžete užívat už mladé lístky do salátů, pesta, pomazánek, polévek.

Bršlice hojí ledviny, močový systém, pomáhá při revmatismu a dně.

Neužívejte ji však dlouhodobě.

Česnáček lékařský

Velmi chutný a velmi zdravý plevel.

Česnáček se objevuje na okrajích lesů a luk už koncem března. Vůní připomíná česnek, ale chuť má mírně nahořklou.

Česnáček očišťuje, harmonizuje metabolismus a podporuje činnost ledvin. Mladé listy jsou nejchutnější.

Sbírejte je během dubna až května. Použít je můžete na přípravu salátů a pomazánek. Tepelnou úpravou česnáček ještě více hořkne, proto ho doporučuji užívat syrový.

Kopřiva dvoudomá

Čerstvé mladé kopřivy z čistého prostředí na jaře nedocenitelný zdroj všeho potřebného.

Také kopřiva má svou velkou oblibu. Listy se užívají formou nálevu, kořeny formou odvaru.

Z kopřiv se připravují jarní polévky, nádivky, omáčky, pesta.

Nedoporučuje se dlouhodobější užívání nálevu ani odvaru z kořenů kopřiv, ale 14denní očistná kúra je na jaře prospěšná. Posílí vás při jarní únavě.

Sedmikráska

Na lovu sedmikrásek…

Něžnou sedmikrásku zná asi každý. Rádi jí používáme jako ozdobu na saláty, do nápojů a polévek.

Sedmikráska je hojivá nejen vnitřně – podporuje funkci ledvin, ale také zevně – z květů si připravte třeba pleťový olej: zavadlé kvítky zalijte kvalitním rostlinným olejem a nechte macerovat 2-3 týdny na světle, potom přeceďte a uchovejte v temnu. Olej ze sedmikrásky působí protizánětlivě a pleť i vyhlazuje.

Smrk ztepilý

Mladé výhonky smrků mají příjemnou citronovou chuť a dá se z nich vyrobit sirup nebo se přidávají do salátů.

Posilují ledviny a dýchací systém. Sirup vyrobíte jednoduše tak, že vrstvu výhonků prokládáte vrstvou medu. Potom necháte sirup zrát, až se na dně zavařovačky začne tvořit sirup. Ten potom přecedíte přes sítko.

Užívá se na podporu vykašlání, při virózách a bolestech v krku.

Na jaře se začínají probouzet bylinky, naše zelené poklady, ze kterých připravujeme bylinné nálevy, odvary, pesta, masky na pleť, polévky, saláty… Často jsou to právě plevelné rostliny, které nám mohou prospět více než pěstovaná zelenina. Rostou téměř na každém kroku, i na našich zahrádkách.

Naučme se přijímat jejich hojivou sílu. V online programu Vůně bylin vám ukážu, jak si z těchto rostlin připravíte i sirupy, tinktury, likéry, bylinné směsi, vína, octy a další bylinkové dobroty. Program je pro vás připraven tady.

Přeji vám krásný jarní čas.

Autorka článku a fotografií: Linda Mahelová.

Píšeme pro vás: Anna Krutová – “Nejlepší důkaz, jak aromaterapie funguje, jsou tváře klientů.” (rozhovor)

Přestože jsme se určitě potkaly na mnoha aromaterapeutických akcích, poprvé jsem si Aničky doopravdy všimla v souvislosti s její Slavností bylinek. Jelikož jsem si organizaci větší akce sama vyzkoušela, a vím, jak náročné to je, mám ke všem organizátorům velký obdiv. A tím více, že se její akce opravdu vydařila. Jenže tato energická Moravanka v sobě skrývá mnohem více talentů, než ten organizační. Je původně novinářkou a režisérkou, a kromě toho, že vlastní aromaterapeutickou praxi a píše pro Kouzlo vůní, je také nesmírně vtipnou a pohotovou moderátorkou. A stíhá i mateřské povinnosti.

V rámci rozhovorové štafety jsem se rozhodla vyzpovídat právě ji, renesančního člověka české aromaterapie.

Jak se z režisérky stane aromaterapeutka? A v čem jsou si tyto dvě role podobné?

“Režisérka má velmi stresové povolání, a tak hledá cesty, jak se zklidnit a stres odbourat. Na to je aromaterapie naprosto úžasná. Režisérka totiž může mít inhalační tyčinku při natáčení v kapse, po natáčení může zajít na masáž a domov si provonět aromalampou. Samozřejmě to zlehčuji. Ale opravdu je to tak, že jsem se aromaterapií začala zabývat hlavně proto, že jsem chtěla léčit sebe a svou rodinu. Z příjemného koníčku se stalo povolání a jsem za to moc vděčná. Dává mi to obrovský smysl a ještě to krásně voní. Podobu vidím v tom, že i při natáčení dokumentů a pořadů jsem poslouchala lidské příběhy a snažila se svým respondentům nakouknout do duše. Myslím, že mě režírování naučilo hledat na lidech to dobré a zajímavé.”

Brněnská slavnost bylinek, kterou jsi organizovala, byla velkým úspěchem, a já bych si troufla říct, že nastolila novou éru české aromaterapie, která se netočí jen kolem Prahy a Asociace českých aromaterapeutů. Byla to tvoje reakce na to, že se většina akcí koná v Praze?

První brněnská aromakonference na téma Aromaterapie a imunita.

“Je to přesně tak! Teď jsi mě prokoukla… Před narozením dcery jsem se živila také pořádáním kulturních a gastronomických akcí po celé Moravě, dělala jsem propagaci a marketing a podílela jsem se třeba na velkém hudebním festivalu Hrachovka ve Valašském Meziříčí nebo na Slavnostech chřestu v Ivančicích. Chtěla jsem tak propojit to, co jsem dělala dřív, s tím, co dělám teď. Původně mi šlo o odbornou konferenci, protože cestování do Prahy je teď pro mě trošku náročnější. Oslovila jsem Pavla Pichlera, což je velmi zkušený organizátor a moc spolehlivý kamarád. Ale taky se s ničím nepáře. Takže najednou tu byl i festival pro 500 lidí. Obě akce se předem vyprodali a návštěvníci nás opravdu moc podporovali, za což jim děkuji. Oba jsme z toho byli vedle a s chutí se teď pouštíme do druhého ročníku. Všechny tedy srdečně zvu na konferenci, která bude v sobotu 15. září 2018 a na festival, který navazuje v neděli 16. září 2018 a bude opět v nádherné Otevřené zahradě v centru Brna. Více info najdete na facebooku nebo časem i na webu Aromaterapieabylinky.cz

Tip redakce: přečtěte si rozhovor s autorkou otázek, Hanou Violou Bělíkovou

Je podle tebe možné se aromaterapií uživit, nebo se stále jedná spíš o koníček? Jak to máš ty?

Aniččiny kurzy jsou interaktivní. Na snímku zkouší na vlastní kůži dva druhy jílové masky .)

“Možné to určitě je. Aromaterapie je stále populárnější. A jsem opravdu přesvědčená o tom, že je to velmi luxusní péče, kterou jiné metody snad ani nabídnout nemohou. Já zatím nepracuji všechny dny v týdnu, protože se chci věnovat dcerce. Objednávám si maximálně čtyři klienty na den, abych s nimi mohla mluvit, mohla s nimi míchat na míru aromaterapeutické směsi a měla pro ně dost energie. Kromě konzultací a masáží lektoruji také workshopy a skupinová práce mě moc baví. Je to vždycky trošku napínavé, protože moc záleží na tom, kdo na kurz přijde. Často dochází k velmi silným situacím, kdy vůně vyvolá dojetí a velké pohlazení po duši. Ráda sleduju, jak se lidé aromaterapií “nakazí” a jak jim pak pomáhá v životě. A už dlouho si říkám, že nejlepší důkaz o tom, jak skvěle aromaterapie funguje, by bylo nafotit klienty před masáží a po ní. Jsou to samé zářivé obličeje.

Máš malou dcerku, a tak musíš být připravená na všelijaké zdravotní situace, od odřených kolen až po bolavá bříška. Jak vypadá tvoje rodinná lékárnička?

“Velmi přírodně. Paralen jsem koupila, když jí byla ještě miminko, ať máme něco pro případy akutní horečky při zoubcích. Zatím jsem ho naštěstí vybalit nemusela. Aromaterapii používám jen, když se s dcerkou něco děje. Takže většinou sahám po levanduli lékařské, heřmánku římském, citrusech, jehličnanech, eukalyptu radiata a tea tree rosalině. Hydroláty už si poroučí sama – na kolínko levandulku a na zoubky heřmánek. Při rýmě používáme jako nosní sprej hydrolát z geránia nebo myrty. Na tělíčko jen rostlinné oleje nebo bambucké máslo. Hodně sbíráme bylinky a v době nachlazení používám tkáňové soli. Ale jinak se snažím řídit heslem: “Méně je více”.”

Objevování bylinek s dcerou na srazu aromaterapeutek .)

Na co všechno si „troufneš“ sama a kdy už jdeš s problémem k lékaři? Jak vnímáš spojení klasické medicíny a té rostlinné?

“Ťukám na dřevo a děkuji nahoru, že jsme všichni zdraví a k lékařům chodit nemusíme. Není to rozhodně tak, že bych se jim vyhýbala. Velmi si klasické medicíny vážím. Ale taky si myslím, že by se člověk měl zajímat o to, jak funguje jeho tělo. A když pochopí základní principy, tak dokáže některé věci zvládnout sám a nebo jim dokonce předejít. Takže s rýmou k doktorovi nechodíme, ale pravidelně pečujeme třeba o zuby na dentální hygieně. Myslím, že největší problém je to, že pacienti házejí na lékaře svou zodpovědnost a zdravotníci jsou totálně přetížení. Na druhou stranu jsem obklopena lidmi, kteří se chovají jinak a potkávám zdravotníky, pro které je normální, že propojují klasickou a alternativní medicínu. A myslím, že to přesně potřebujeme. Lékaře a další zdravotníky, ke kterým se budeme moci s důvěrou obracet a konzultovat naše případy.”

Pro Kouzlo vůní často děláš rozhovory. Je nějaká otázka, kterou bys ráda, aby někdo položil tobě? A na co se nejraději ptáš?

Anička vede nejraději kurzy pro malé skupiny lidí.

Nejraději vyzvídám osobní příběhy. U aromaterapeutů mě třeba moc zajímá moment, který je přesvědčil o tom, že to krásně funguje. U mě to byla asi první masáž na Institutu, kterou nás učila Martina Hanzlíková. Éterické oleje i přírodní kosmetiku jsem už tehdy používala, ale to ošetření šlo tak do hloubky, že mi padla brada. Přitom se v místnosti nechávalo masírovat dalších patnáct spolužaček a šlo jen o masáž zad!”

Naše čtenářky jsou převážně ženy, máš nějaké jednoduché rady či tipy na doma, jak hýčkat ženskou duši? Co dělá dobře tobě po hektických dnech či obdobích?

“Odpočívat a být sama. Po hektickém období je pozdě. Je moc důležité si na dobíjení baterek myslet a dělat to pravidelně. Teď se určitě všechny moje kamarádky popadají za břicho. Protože já se to pořád učím. A vždycky, když to zvládnu na nějaké úrovni, přijde další výzva. Takže vlastně pořád přicházím na to, jak to udělat, abych toho neměla tolik 😀 Ale snažím se si chránit svůj čas s rodinou, nepracovat o víkendech, chodit pravidelně na masáže a jiné terapie, jíst zdravě a být vědomá v tom, jak mi je a co se se mnou děje. A když už to přepísknu, tak mi moc dobře dělá levandule, mateřídouška, myrha, lípa a slaměnka.”

Anička se spolužačkami z oranžového ročníku Institutu aromaterapie. Najdete tu hned několik redaktorek Kouzla vůní.

Který olej pro tebe byla láska na první přičichnutí?

Nejvíc mě zatím zasáhla slaměnka. Miluju její těžkou vůni plnou sluníčka. Připomíná mi horké dny u moře a když k ní přivoním, připravím si tělový olej nebo použiju hydrolát, tak se cítím jako Popelka, když řekne: “Mlha přede mnou, mlha za mnou”.”

Anna Krutová

Původním povoláním je novinářka a režisérka. V roce 2006 se se kvůli vlastním úzkostem a nejistotám začala zabývat osobním rozvojem a od té doby se úplně všechno změnilo. Absolvovala řadu seminářů a kurzů. Začala ošetřovat rodinu a blízké přátele a nakonec se ukázalo, že je o její služby větší zájem, než jsem čekala. Rozhodla se proto otevřít svou aromaterapeutickou praxi i pro veřejnost. Momentálně se stará o svou malou dcerku, takže přijímá jen několik klientů týdně. Kromě toho organizuje již druhý ročník aromaterapeutické konference a navazujícího festivalu Slavnost bylinek.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Hana Viola Bělíková, foto: archiv Anny Krutové.

Lenka Bluetee Svobodová: “Poslouchám svojí intuici” (rozhovor)

Lenka Svobodová je vyhlášená aromaterapeutka, psychoterapeutka a masérka v jedné z nejsevernějších oblastí naší země – Šluknovském výběžku. Dostat se k ní jako nový klient je velmi obtížné a i ti, kteří k ní chodí, se musí obrnit trpělivostí před dlouhými objednacími lhůtami. A protože jsem nedávno začala pracovat ve stejném oboru i lokalitě, napadlo mne Lenku vyzpovídat a zeptat se na to, jak se k aromaterapii dostala, jak začínala a na spoustu dalších zajímavých otázek. Na konci rozhovoru vás čeká i recept na masážní směs podle Lenky Svobodové 🙂

Lenko zajímalo by mne, jak jste se k aromaterapii dostala a kdy to bylo?

Lenka Bluetee pracovala původně jako učitelka v mateřské školce

“K aromaterapii jsem se dostala v roce 2001, kdy jsem poprvé navštívila aromamasáž u aromaterapeutky Adély Zrubecké. To byl první nádech světa vůní spojených s dotykem a s něčím, po čem jsem v té době už vnitřně toužila. Také hned po první masáži jsem věděla, že to je TO, co jsem hledala a hned jsem si chtěla udělat nějaký kurz masáží. Vůně bylin a květů mi byla velmi blízká, a tak mi Adéla nabídla studium na Institutu aromaterapie.

Aromaterapii navíc předcházelo učení Reiki v roce 1989. A tomu zase předcházela nehoda, kdy jsme doma hořeli a manžel byl dosti popálený. A vlastně tím to všechno začalo. Oheň jaksi vzplanul i ve mě a já pak najednou vnímala, že se manžel díky Reiki rychleji zotavuje, že láska, síla a doteky fungují i nějak jinak, než jsem doposud vnímala, a narůstala ve mně potřeba péče o druhé.”

Kdy jste tedy začala studovat Institut aromaterapie a kdy jste ho dokončila?

“Studovat na Institutu aromaterapie jsem začala v září 2001 a studium jsem dokončila v roce 2003. S úsměvem vzpomínám na začátky ve škole: zrovna první víkend byl o chemickém složení éterických olejů a to nebyla moje parketa :-). Chtěla jsem to vzdát, nevěřila jsem si. Mé povolání v té době bylo učitelka mateřské školy, a tak jsem si říkala, že zůstanu u svých dětiček a Reiki. Jenže dnes už vím, že osud je osud a naštěstí má duše, vůle a zvědavost mne vylákala znovu do Prahy na další studijní víkend. A tak se to rozjelo. Už tam vznikla přátelství, následovali báječní lektoři a témata, která mne zajímala. Během studia jsem už postupně začala pomaloučku míchat oleje a masírovat známé.

Studium aromaterapie jsem ukončila v roce 2003. Tématem mé diplomové práce bylo Terapie dotekem a vůní na bolestivé stavy hlavy a na migrény. Toto téma jsem si vybrala, protože okolo mne byly ženy, které trpěly bolestmi hlavy a já jsem tak měla možnost s nimi pracovat. Cítila jsem, že mě baví kombinovat vůně olejů, dotek a pootevírání nitra lidí a hlavně hledání skutečné příčiny jejich problému.”

Co bylo potom?

“Po ukončení studia jsem aromaterapii využívala doma, u svých známých a i při mé dosavadní práci v mateřské škole. Dětem ve školce jsem začala dávat éterické oleje do aromalampy, občas jsem zařadila nějaký ten olejíček na chodidla dětí v rámci cvičení nebo rozhovoru o rostlinách a jejich možností dostat se až do kouzelné lahvičky 🙂 Mým záměrem bylo vedení dětí k pozitivnímu vztahu k přírodě, vnímání vůní a možnosti pomoci si navzájem i láskyplným dotekem. Do výuky jsem také zařadila tzv. míčkování (masáž míčky) a pak následně i ošetření olejem s lehkou intuitivní masáží (v té době to ještě šlo).

Začala jsem ale i více a více masírovat a bylo náročné všechno časově skloubit dohromady. Následovaly ještě další semináře týkající se masáží a aromaterapie. Byla to taková velká smršť, byla jsem nadšená ze všeho nového, otevíral se mi nový svět. Ale mělo to i svá úskalí: cítila jsem se vyčerpaná, dávala jsem více než jsem přijímala. Ozvalo se mé podvědomí, že musím volit – mateřská škola nebo aromaterapie. A nebylo to pro mne vůbec jednoduché, protože jsem býk, který má rád jistoty. Ale hlas duše opět zvítězil. Vesmír je dokonalý a zná nás jako sebe sama 😀 a hlavně věděl, že je třeba mne trošku nakopnout, abych se pohnula a rozhodla. A pak jsem dostala nabídku od Adély a firmy Nobilis Tilia odjet do Thajska učit se thajské masáže. V roce 2005 jsme odletěly se skupinou žen do Thajska, kde jsem dostala odpověď na svoje dilema. Vrátila jsem se a dala v mateřské školce výpověď.

Tudíž od léta 2005 masíruji a věnuji se aromaterapii, psychoterapii v mém malém království světa vůní.”

Na Institutu nás učili, že “životnost” maséra je 10 let, co děláte proto, aby to u vás neplatilo?

Lenka Bluetee při své letošní návštěvě Indie

Už téměř 17 let pracuji s lidmi a práce je to krásná, i když poslední dobou nějak více náročná. Lidí, kteří se otevírají a chtěli by relaxaci či nějakou jinou pomoc je stále více a více. Ale čas je jeden a mám jedny ruce, a tak jsem velmi ráda, že se tu objevují další maséři. Jsem taková aromababička a říkám to i lidem, že životnost maséra je 10 let, a proto už nemohu přibírat další lidičky, abych mohla pracovala i nadále….

Ve volném čase se věnuji cestování, ráda v zimě jezdím do sauny a bazénu se slanou vodou, to je velká očista. Také chodím na jógu, ráda si čtu, ale nejraději chodím do lesa, dříve s mým chlupatým čtyřnohým kamarádem, nyní s malým vnoučkem. Také kolo a zahrada jsou mou zálibou, vše beru jako možnost načerpání energie. Je toho spoustu, proto televize u mne nemá šanci. Musím si hodně vybírat, abych vše propojovala.

Já se také stále učím, pracuji se sebou, i skrze druhé, uvědoměním si, jak pracují naše emoce, mysl a jak na vše reaguje tělo. Je to má cesta a dává mi to smysl. Každý má svůj vlastní příběh. I ten můj mě vedl a vede, a i když není všechno růžové, tak právě to je největším přínosem a darem, i když to v přítomnosti vůbec tak nevypadá.

Hodně informací o sobě jsem čerpala na cestách. Právě uvědoměním si toho, KDO JSEM a PROČ JSEM TU? Mise, které jsem absolvovala a poznání obyčejných lidí mi dalo velmi mnoho.”

Lenko, podle čeho vybíráte éterické oleje svým klientům?

“Z počátku jsem s lidmi vyplňovala dotazník, později jsem od toho upustila. Nyní éterické oleje míchám podle intuice a dle rozhovoru s klientem. Za ta léta práce mé klienty znám a považuji většinu za přátele. Už sami mi mnohdy začnou říkat, co je trápí. Pokud je třeba, míchám oleje tzv. na míru. S nimi si vyhraji, čaruji s vůněmi a pokud to je možné, nabíjím je venku. Nikdy nevím předem, co mi vyjde. Zpočátku jsem si vše zapisovala, ale s posouváním hranic ve mě, mohu tvořit oleje tak, jak mě to oslovuje. I když chemici by ze mě radost neměli 🙂 Hlavně je to o dohodě mezi mnou a klientem a když vůni něco chybí, klient se nadechne a já kompozici dotvořím…”

Jaké masážní techniky používáte? Zůstala jste u aromaterapeutické holistické masáže, která se vyučuje na Institutu aromaterapie, nebo jste techniku nějak změnila?

“Masáž používám stále tak, jak jsem se ji naučila, tedy holistickou aromaterapeutickou masáž, ale často intuitivně zařadím i nějaký ten jiný tah. Všechno dělám tak, jak to cítím nebo jak potřebuje klient. Dělala jsem i thajské masáže, Dornovu metodu, havajskou masáž, ale postupně jsem od nich ustoupila. Mám pocit, že jsem se narodila pro aromamasáž. Někdy zařazuji také medovou masáž a reflexní terapii, ale také v kombinaci s éterickými oleji.”

Věnujete se také psychoterapii, jak jste se k ní dostala?

“V letech 2005 -2006 jsem absolvovala Cestu k sobě psychoterapie, sebepoznání, také Zen tarot, cestu šamanskou (moje druhé jméno Bluetee jsem dostala od šamanky, je to moje milované jméno duše), vše další, co se mi nabízelo jako možnost prozkoumávání nitra v nás. Nemohu říci, že by to byla konečná, nesmírně mě to baví a stále mám co objevovat. Vesmír v nás je nekonečný. Ale vše propojuji s aromaterapií, nemám to oddělené, právě ta spolupráce olejů, tzn. světa přírody, v nichž je ukrytá síla Země a láska Slunce mě fascinuje. K tomu se přidává otevřenost klienta – jeho duše i těla, má otevřenost a vzájemná důvěra… to je teď má cesta. A co bude dál? Zatím nevím, nechávám se vést… “

Nejkrásnější na práci aromaterapeuta je podle mne, když klient odchází spokojený a s úsměvem. Co byste k tomu řekla?

“Mám velikou radost, když ode mne odchází člověk ve větší lehkosti a radosti a já děkuji vůním, hudbě, plamínkům svíčky, prostoru, kde se nacházím a všem, co mi pomáhají a též sobě 🙂 Na aromaterapii mne překvapuje, že mám stále co objevovat, i po tolika letech.”

Aromaterapie je stále pro spoustu lidí naprostou neznámou, že?

“Ano, aromaterapie je opravdu ještě málo v podvědomí lidí. Raduji se, když vidím, že další člověk použil éterický olej a řekne mi, že mu pomohl. Občas také kolem sebe slyším, že ženy sem a tam hovoří o bylinkách a chtějí přejít na přírodní kosmetiku. Ale vím, že  každý máme svůj čas rozhodnout se pro krásné změny. Vnucování se nevyplácí, spíš jde o to být příkladem.”

Máte nějaké oblíbené éterické oleje, na které nedáte dopustit?

“V průběhu mé práce jsem měla nějaký ten éterický olej radši, ale bylo to spojené s tím, jak jsem se učila a co jsem v danou dobu potřebovala. Ale vždy jsem měla ráda citrusové vůně, zvláště grep, ten mám ráda dodnes. Nyní mám ráda většinu olejů, protože kombinováním vznikají vůně, které samostatně tolik nosu neladí, ale mohou pomoci. Mou největší láskou je ale růže, to je ta skutečná královna, která otevírá ty nejhlubší komůrky, které mnohdy nejprve bolí. Ale růže je i laskavá a konejšivá, léčí, harmonizuje a hlavně nám říká: “je třeba vše dostat na světlo a vyléčit”. Miluji i benzoe v kombinaci s ylang-ylang, pomerančem sladkým a geránií růžovou.

Na mých cestách vždy byly přítomny levandule, máta peprná, tea tree, ravintsara a nějaký citrus pro rozptýlení na pokoj a bez tzv. mazadla na tělo s příjemnou vůní bych ani nikam nejela.”

Lenko, moc děkuji za krásný rozhovor, bylo mi ctí vás poznat.

Kátma

Recept na masážní směs podle Lenky Svobodové

Několik kapek benzoe, ylang-ylang, pomeranče sladkého a geránia růžového nakapejte do lahvičky o objemu 30 ml. Počet kapek všech éterických olejů dohromady by neměl přesáhnout 15 kapek. Do lahvičky přidejte 30 ml panenského rostlinného oleje a dobře promíchejte.

Lenka Bluetee Svobodová

Pracuje už 17 let jako aromaterapeutka, psychoterapeutka a masérka v jedné z nejsevernějších oblastí naší země – Šluknovském výběžku. Ve volném čase se věnuje cestování, cvičí jógu, ráda si čte a velmi ráda chodí do lesa. Věnuje se také péči o svoji zahradu a jízdě na kole. Televize u ní nemá žádnou šanci.

Autorkou článku je Kateřina Kátma Hrazdirová. Foto: archiv Lenky Bluetee.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu “Bylinky našich babiček” vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek ja ZDARMA, jako upoutávka na program. Spouštíme ho v placené verzi během dubna 2018. Po celý bylinkový rok přinese každý měsíc 6 článků nabitých informacemi, radami a recepty z praxe, 2 webináře s autorkami, přístup do skupiny, kde se můžete ptát na věci k tématům. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

Jdete do toho? Necháte se od nás provést celým rokem (nebo jeho částí)? Chcete všechny ty další rady a recepty ze života prostě mít i pro sebe? OBJEDNEJTE SI BYLINKY NAŠICH BABIČEK ZA ZÁVÁDĚCÍ CENU!

Nejste ještě rozhodnuti, ale program vás zaujal? Upište se nám tady do formuláře a nic už neuteče. Připojíte se třeba později…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku a foto: Anna Krutová.

Použité zdroje a literatura:

Získejte sílu jara z březové vody

Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem. A to se (doufám) odráží v mých textech. První článek programu jsem věnovala březové vodě.

Konečně začalo jaro a my mohli vyrazit. Do baťůžku aku-vrtačku, velkou PET láhev, tejp a slámku (tedy brčko). Sníh ještě zcela neroztál a tak jsme se do kopce brodili mimo cestičky studenou zkrystalizovanou vodou a přitom pohledem vybírali tu správnou břízu.

To bylo před pár lety a my vyrazili poprvé na březovou vodu. Toto jaro bude mít pravděpodobně trochu pozdější nástup, alespoň u nás v Tyrolsku totiž ještě leží poměrně silná pokrývka sněhu. I proto nejsou k tomuto článku autentické fotky ze sběru. Možná až sníh konečně roztaje…

Se sběrem opatrně

Ano, hned v úvodu je třeba zmínit, že sběr březové vody je v České republice vnímán negativně, ba přímo jako trestní čin. Nesmí se to, nemá se to! Ale přesto se to dělá! Nechci nikoho nabádat na přestupky v zákoně. Mým záměrem je popsat, jak si lze doplnit vitalitu na jaro, obzvlášť po letošní dlouhé zimě, především pro lidi se slabými ledvinami. Jak lze využít darů přírody, které jsou zde pro nás všechny, ne jen pro ty vyvolené.

Pokud však ve svých úvahách myslíte na strom, na to, že mu to může uškodit, je to správné uvažování. Můžu vás však uklidnit, když dodržíte jistá pravidla a nepřijdete ze stromu “těžit”, ale nabrat si pro vlastní potřebu, strom se s vámi podělí o vlastní životadárnou sílu a bude schopen žít nadále bez nějaké újmy.

Vznešený strom, ta bříza.

Strom nehostinných podmínek

Bříza bělokorá Betula pendula je snad jediný listnatý strom, který se u nás v Tyrolsku ve výšce 1600 m nad mořem vyskytuje. Je to opravdu „odolná holka“, která pro svou vitalitu a schopnost růst i v těch nejkrutějších podmínkách až do 1900 m nad mořem žije tam, kde už jiné listnáče nemají sílu. A přitom je tak jemná a vypadá velmi elegantně.

Pro své vlastnosti si získala úctu už u Keltů. Je charakteristickým listnáčem za polárním kruhem a v keltském letokruhu začíná jejich rok. Symbolizuje nový začátek, novou energii a sílu.

Pojďme však do její hloubky

Dřevo je velmi měkké a ohebné. Navíc je krásně bílé a má schopnost ničit mikroorganismy – dokonalé pro kuchyňské náčiní jako jsou například vařečky. Ale určitě znáte i bílé poličky nebo dřevěný obklad interiérů, k čemuž se toto dřevo též využívá. A nebo také jako topivo.

Její větvičky jsou tenoulinké paličky, které se jemně sklánějí k zemi. Moje babička si z nich dělá koště na zametání terasy na chatě. Naskládá je hustě přes sebe a speciální technikou sváže k sobě pevným špagátem. A pak je zastříhne zešikma. Vždy na jaro si udělá nové a to staré spálí. Možná je to nějaký rituál? Nevím. Nechce mi rituály prozrazovat…

Březová voda

Když se uřízne kus břízy, „pláče“. A pláče tak mocně, že kdyby se předem přichystala nějaká nádoba a dala se pod uřezanou větev, během hodiny lze v pohodě nasbírat i celý pohár vody. Ta je sladká a hlavně plná síly. Proto se také sbírá.

Její mnohostranný prospěch

Od té doby, co si chodíme vodu sbírat, pijeme ji celá rodina každé jaro na posílení organismu po dlouhé zimě. Stačí jen několik dnů, ne celé týdny. Tolik bychom ani nesbírali a vlastně to ani není nutné.

Březová voda je vlastně životadárná síla stromu samotného, používá ho ke své obrodě, pro svůj start pro období vegetace. Dodá vitalitu a je také výborná na překlenutí jarní únavy. Silně posiluje ledviny, které byly v zimě nejvíce zatíženy. Je očistná, diuretická a prý i omlazující. To posoudím až za pár let.  Je nápomocná také u takových nemocí jako je dna, revma a proti zapomínání. A navíc lahodně chutná.

Bříza v kosmetice

Kdo by neznal březový šampon!? Březová voda je hlavní složkou těchto vlasových přípravků, které se používají při vypadávání vlasů a dodání zdravého lesku. Všimli jste si někdy, jak je kůra březových větviček lesklá? A jak tyto pevné a zároveň ohebné “vlásky” visí dolů a vlají ve větru?

Pro zvýšení účinku je dobré vlasy vodou oplachovat. Dříve se to určitě provádělo, ale přijde mi to trochu jako plýtvání. Efekt se dostaví i při vnitřním užití, souvislost s ledvinami je zřetelná. Párkrát jsem si vlasy ale opravdu vodou z břízy opláchla. Nemyslím si, že by výsledek byl až tak rozdílný jako u použití jiných produktů z přírody, kterých je hodně. Raději tedy tu vodu piju než “cabrám” na vlasy.

Proste a bude vám dáno!

Když trefíme na hodnou břízu, která chce dát, naplní se nám během dvou dnů celá 1,5 litrová PET láhev. Ve dnech Měsíce putujícího oblohou ve vodních znameních i za den. Když se bříze líbíme a jsme na ni hodní, za zmíněných podmínek dá celou láhev už za několik hodin. Ale musíme být na ni hodní…

To jsme si jednou našli nádhernou, zdravou a rozvětvenou břízu, ale nepoprosili jsme ji. Navíc se mému muži zdálo, že ji špatně navrtal, tak do ní vrtal znovu a znovu, až v sobě měla čtyři rány. Příjemné mi to nebylo, ale stalo se to. Myslím, že se nazlobila, protože nám nedala ani kapku! A to jsme u ní byli přesně v době, kdy začala vyhazovat pupeny.

A také si vybírejte vhodnou dobu

Když totiž bříza začíná pučet, je ta nejvhodnější doba na sběr její šťávy. Je to přesně ta doba, kdy se z kořenů vrací životadárná míza, která rozjaří celý strom a má blahodárné účinky i na lidský organismus.

Jinak se dá samozřejmě sbírat po celou dobu její vegetace, avšak největší sílu a proud má právě na jaře před rozpukem. Ostatně právě její pupeny mají v gemmoterapii významné vitalizační účinky – čistí krev, podporují růst u dětí, působí na duševní únavu, artrózu kyčlí, dnu, zánět močového měchýře a spoustu dalších.

Rašící březové lístky s krásnou svěží zelenou barvou.

Bříza nabízí ještě víc

Když už jsou na bříze listy, šťáva a její síla je v nich. To se z nich pak dá připravit lahodný jarní salát nebo se sbírají do zásoby na zimu.

Připravte si salát k jarní očistě a vitalitě

  • Nasekané mladé listy břízy smíchejte z jinými mladými jarními lístečky (třeba s pampeliškou, ptačincem žabincem, bršlicí kozí nohou, šťovíkem atd., najděte si to, co u vás právě roste) a nebo jednoduše se zahradním salátem.
  • Důležité je salát zalít olejem, aby se do těla dostaly také vitamíny rozpustné v tucích.
  • Jinak si salát ochuťte podle svého uvážení a zvyku, někdo to rád na slano, jiný více kyselé a většina z nás si do marinády přidá i cukr.
  • Jaro fandí kyselé chuti. Všimněte si, že i většina právě rašících listů chutná spíše kysele a nebo velmi jemně. Jako základ do marinády jarního salátu je vynikající právě březová voda, která nahradí cukr.

Výborný čaj vhodný také k detoxikaci

Čaj připravený z nasušených lístků je jeden z nejúčinnějších čistících prostředků na ledviny a močové cesty. Také se přidávají do čajů na čištění krve nebo detoxikaci. Pro svůj vysoký obsah látek podporujících procesy látkové výměny bývají základní drogou v různých čajových směsích. Jeho příprava je jednoduchá.

  • 2-3 lžíce nasušených březových listů zalijeme asi litrem vroucí vody.
  • Chci-li použít čerstvé listí, dávku listí zvýším asi na 5 lžic čerstvých nasekaných březových listů.
  • Nechám alespoň 10 minut luhovat a popíjím teplý po doušcích.

Jak se sbírá březová voda

„To jako fakt vrtáte do břízy?“

Ano, vrtáme. A oproti původnímu způsobu získávání březové vody, je to ten nejšetrnější způsob, jak příliš neponičit její kmen. Je dobré vrtat až za borku, do dřeva, aby se neponičil její obal, který ji chrání. Úbytek mízy, kterou si od ní vezmeme, břízu zase tolik nepostihne. Dříve se loupala její kůra, která našla své uplatnění, a šťáva ze stromu se sbírala při tom. Bříza tak ale ztrácela svůj ochranný obal a chřadla.

Jak to děláme?

Když už máme vybraný strom, zůstaneme chvíli u něj a o šťávu z něj nejprve poprosíme. Požádáme ho, zda by nám vydal něco ze sebe. Pak mu popíšu, co s ním budeme dělat a proč to potřebujeme.

Vím, zní to strašně bláznivě, a kdyby mi tohle někdo vyprávěl před několika léty, asi bych si ťukala na čelo. Ale zkušenosti mi ukázaly, že to je tak dobré pro nás i pro ten strom. A vlastně i moje babička mě vždy naváděla na to, abych před sběrem bylin nejprve na louce chvíli spočinula a zaposlouchala se do jejích zvuků, než si od ní něco vezmu. Ona vám pak dá mnohem víc než jen materiál.

No, a pak klasickou vrtačkou s baterií navrtáme díru asi 5 cm hlubokou přibližně ve výšce velikosti PET láhve od země. Do víčka od láhve vyvrtáme také dírku a zasuneme do ní jeden konec brčka. Ten druhý zasuneme do stromu. Velikost vrtáku by proto měla být přibližně stejná jako šířka brčka.

Když se nám podaří strom s lahví pěkně propojit, připevníme láhev ještě tejpem okolo kmene. Doporučuji výšku navrtané díry ne moc od země, protože když bude láhev plná vody, svojí váhou by ji tejp nemusel udržet. Je tedy lepší, když se její dno opírá o zem.

Je důležité obstarat, že když si přijdete pro šťávu a brčko ze stromu odstraníte, abyste dírku něčím ucpaly, jinak z něj šťáva poteče dál. Na internetu jsem se dočetla, že se to dělá štěpařským voskem. My tam většinou strčíme klacík nebo její větvičku, která pasuje do otvoru a zatlučeme ji. Další rok dírku použijeme znovu.

Nebo když vím, že si za pár dnů přijdu znovu pro šťávu, nechám brčko ve stromě, ale přehnu ho a kolíkem na prádlo sepnu k sobě. Pak ho ještě tejpem přilepím ke kmenu tak, aby bylo směrem vzhůru.

A samozřejmě bříze PODĚKUJI!

Vážně není jiný způsob než vrtat do stromu?

Ano, jiný způsob existuje, ale ten já osobně nemám vyzkoušený. Lze také zastříhnout ty jemné větvičky a strčit je do nějaké flašky, nádobky a nechat vodu stékat z větviček do ní. Jak ale upevnit tu nádobu na ty větvičky, aby z nich pod tíhou nespadla, to nevím. Snad ji mít na nějakém stolíku pod stromem? Ovšem ve volné přírodě si to nedokážu představit.

Tohle však může vyzkoušet někdo, kdo má břízu na zahradě či dvorku. A nebo snad poprosit strom slovy našeho úžasného zpěváka Karla Gotta:

„Hej břízo bílá, skloň se níž!“

Přeji vám všem jaro plné vnitřní energie! Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Zaujal vás?

Jako další “návnady” si můžete přečíst o

Chcete vědět o vzdělávacím celoročním bylinkovém průvodci Kouzla vůní VÍCE?

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




 

Jarní sváteční bylinné rituály

Program “Bylinky našich babiček” jsme vymyslely jako celoroční voňavou cestu rokem, jako průvodce zahrádkami našich předků. Moje téma jsou byliny a sváteční rituály s nimi spojené, hlavně tedy v oblasti vykuřování a očisty. Toto sice zpracovávám průběžně a vlastně stále. Ale…

Tady bych ráda vytáhla méně známá fakta, vybrané méně obvyklé rostliny. I mé osobní postřehy a příběhy  “městského člověka”, který přesto cítí, jak tepe a otáčí se posvátné Kolo roku a přírody. A kterému vylaďování se s cykly Slunce a Měsíce pomáhá žít život v harmonii a přirozenosti. Někdy si beru na pomoc literaturu a internet, jindy přenechám vedení své intuici a rostlinným průvodcům. A pak s úctou a trpělivostí sleduji, kam mě pustí a co mi ukáží.

V každém z mých příspěvků najdete nějakou speciální radu k domácímu vykuřování a použití bylin k očistě prostor. Budou to takové bonusy za vaši podporu Kouzla vůní. Myslím tím opravdu speciální a opravdu praktickou radu 🙂 Prostě něco, co jen tak nezjistíte. Zde to bude návod, jak vytvářet vykuřovací směsi z bylin a pryskyřic. Tohle mixování má totiž háček, každá ze složek má ráda k pálení dost odlišnou teplotu. Tudíž může být někdy problém hotovou směs vykuřovat tak, aby voněla, fungovala a kompletně se využila.

Jako upoutávky na vzdělávací program “Bylinky našich babiček” si už teď můžete přečíst článek o kopřivě a červené řepě

Příchod jara si žádá slavnostní vykuřovací očistu

Na Hromnice začátkem února se rituálně vymetalo březovým koštětem. A teď o slunečním svátku Jarní rovnodennosti (nebo o Velikonocích) se už hodí použít čerstvé rostlinky. Je to přece svátek znovuzrození přírody (a Ježíše Krista). A je to ideální čas pro očistu našich obydlí. Zima a tma odchází, jaro a světlo přichází. Příroda se probouzí, živelnost a růst překonává stagnaci a zimní spánek. Neseme se na vlně pučení, klíčení a probouzení se. Využijme toho a ukliďme si. Staré, zašlé, nenošené, zaprášené, všechno pryč. Jarní síla nám pomůže vymést i kouty, kam se nám dlouho nechtělo. Jak se nám pak bude lépe dýchat i žít!

Bylinka známá neznámá, krásně voňavá a typicky žlutě jarní, to je hlodáš.

Očista těla je probírána snad úplně všude. Ale co naše domovy? Těm také udělá dobře pořádné jarní očištění! Vonný dým nám může být skvělým pomocníkem k přivítání nové energie. A taky vždy byl.

Vybrala jsem čtyři rostlinné zástupce nesoucí ve svém aromatickém poselství silnou jarní stopu. Dva stromy a dvě byliny. Bříza, borovice, rozmarýn, hlodáš. Všichni jsou u nás dobře a dlouho známí, možná hlodáš budete v paměti trochu lovit, ale nakonec si vzpomenete…

Bližší seznámení s nimi bude v mém druhém jarním bylinkovém příspěvku programu. Tady si zkusíme namíchat speciální očistnou i slavnostní vykuřovací směs k přivítání jara, právě za použití zmíněných rostlin.

Když nemáš hlodáš, vraž tam petrklíč

Hlodáš se vám nevybavuje? Jak uvidíte fotku, budete doma. Je to přesně bylinka „z babiččiny zahrádky“. I mně při dohledávání informací naskočila jeho typická sladká medovo-kokosovo-vanilková vůně… A krásně barevně doplňuje naši vybranou jarní vykuřovací směs. Pokud ho nenajdete, nevadí! Já ho do směsi taky letos neměla. Podobnou jarní aroma notu nám v ní zahraje třeba podběl, prvosenka nebo měsíček. Všechny žluté a jarně naladěné. A všechny tradičně používané i k vykuřování.

Dejte si trochu zeleně na dveře i do těsta, přivítejte jaro!

A jen tak mimochodem. Víte, že záhony založené právě v období mezi dnem Jarní rovnodennosti a Velkým pátkem mají nejlepší šance na skvělou úrodu?

A jeden jarní zelený tip na velikonoční pečení, zkuste letos přidat do těsta zelený ječmen v prášku nebo práškový čaj matcha, svěží zeleň velikonočního beránka či mazance jistě rozradostní vaši slavnostní tabuli…

Nechte své dveře zazelenat, třeba bezovým křížem

Úlovek větviček z výletu na den Jarní rovnodennosti.

Návod na tuhle jarní ozdobu si půjčuju z krásné knihy Evy Francové Rok ve Svatojánu. Nicméně tradice zdobit vchod do domu v jarním svátečním čase květy a zelení je všeobecně známá a prastará. Dokonce se údajně větev borovice zdobila květy na tento svátek a vůbec ne v době Zimního slunovratu.

Pro výzdobu domova je podle mne úplně nejlepší použít s rozumem a ohledem k přírodě to, co najdeme na našich jarních procházkách. Pokud něco trháme, vždy doporučuju se zeptat, jestli je nám Přírodou dovoleno a je-li, tak náležitě poděkujme. Radost, kterou ta zeleň pak přinese (i ochrana a očista), je mnohonásobná. Pokud to ještě neděláte, zkuste to a uvidíte, ucítíte! Některé výhonky zřetelně dávají najevo, že utrženy být nechtějí a jiné vás k sobě doslova přitáhnou.

Na jarní ochranný věnec použijte jako základ rovnoramenný kříž z oloupaných bezových větví. Důležité je to oloupání, bez totiž stahuje vše negativní do listů, pod kůrou pak ke kořenům. A to špatné si domů brát nechceme, proto kůru loupáme.

Samotný věneček pak můžeme splést z tisu, buku, jedle, vrby, smrku a ozdobit jarními květy. Hotový pak pověsíme na vchodové dveře či vrata. A materiál třeba nasbírat na den Jarní rovnodennosti, kdy se hodí vyrazit na nějaký posvátný kopec v okolí. Na kopci se ideálně vítá přibližující se a sílící Slunce.

Příprava sváteční očistné směsi k vykuřování

Hotová směs s hmoždířem po babičce a ochranným zeleným věnečkem.

Jak jsem zmínila, míchat spolu bylinky a pryskyřice, může přinášet jisté záludnosti při samotném pálení. Moje zkušenost a doporučení je pryskyřici nadrtit v hmoždíři na jemný prášek a bylinky s ní prosypat a protřepat. Směs pak lépe hoří i na vykuřovací pícce.

V téhle naší směsi se nám to bude hodit, protože smícháme:

  • 1 díl rozmarýnu
  • ½ dílu nadrcené borovicové pryskyřice
  • 1 díl březové kůry (nebo větvičky, ale máte-li, tak i sušené listy)
  • ½ dílu květů hlodáše (nebo jeho náhradu dle vašich možností)

Směs doporučuji pálit na vykuřovací pícce, lépe se rozvinou vůně. Já jsem do směsi přidala pár “speciálních” ingrediencí. Pryskyřici nasbíranou v berounských lesích na jednom kouzelném výletu. Podběl a prvosenku od bylinářky Veroniky Němcové, jedné z autorek programu “Bylinky našich babiček”. Kadidlo z Jeruzaléma, kterým mne obdarovala účastnice jednoho mého semináře o vykuřování. Prostě něco “magického”, se zvláštním kouzlem. To se hodí do každé směsi…

Očista stavení

Ale pro opravdovou jarní očistu kouřem klidně použijte uhlík a směs vhoďte přímo na něj. Obejděte celý obytný prostor, všechny místnosti, nejlépe i okolí domu a zahradu. Já osobně bydlím v činžovním domě, takže nahrazuji obcházení stavení tím, že kadidelnici prostě na chvilku vystrčím před dveře na chodbu a doufám, že zrovna nikdo nepůjde kolem 😊.

Další konkrétní recept na vykuřovadlo pro tuto příležitost z knihy Magické rostliny, kde jsem se trochu inspirovala:

  • 1 díl květů hlodáše
  • 3 díly kadidla
  • 1 díl benzoe
  • ½ dílu květů hyacintu
  • ½ dílu hadího kořene
  • 1 díl akácie
  • ½ dílu borovicové pryskyřice

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Spouštíme ho začátkem dubna. Zatím nabízíme možnost registrace.

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka, Pixabay.

Zdroje:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z.
    Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • KINKELE, Thomas. Andělé a duchové rostlin: spirituální šamanská cesta. Ilustroval Petra ARNDT. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN
    978-80-7336-606-3.
  • FRANCOVÁ, Eva. Rok ve Svatojánu. Praha: Motto, 2017.
    ISBN 978-80-267-0922-0.
  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Co by mohlo vonět našim čakrám

Pojem éterický olej zcela jistě znáte. A co éterické tělo? To už tak obvyklé není, že? No a vidíte, každý ho máme. Slovo aura je možná trochu známější, ale většina ho spíš zařadí někam do kolonky „ezo“. Přitom tady jde o vcelku fyzikální veličinu, tedy o energii. Zákon o zachování hmoty a energie jsme všichni na základce probírali. On se trochu týká i našeho těla. Překvápko? Ani ne.

A že éterický olej by mohl naše éterické tělo vyladit, posílit, pohladit? Příjemnou, přírodní, voňavou cestou? Tak se na to zkusíme společně mrknout! Začneme základními pojmy energetického systému těla a poté postupně projdeme v sedmi pokračováních všech 7 hlavních čaker a éterické oleje, které by jim mohly vonět.

Co to vlastně ty čakry jsou?

Začněme u názvu. Pochází ze sánskrtu a znamená „kolo“, tedy něco, co se otáčí. To je základní vlastnost čaker, neustálý pohyb. Co čakrami proudí a otáčí s nimi, je energie, prvotní životní síla, bez které bychom nebyli. Směr pohybu čaker je odlišný u žen a u mužů, a to opačný nebo dalo by se říci protisměrný.

Většinou se říká, že čakry jsou energetická centra. Mně pojem „centrum“ přijde nepřesný. Jsou nepřetržitě v pohybu a energie se v nich vlastně potkává, raději bych je nazývala průsečíky nebo křižovatkami.

Najdeme různá ilustrační vyobrazení energií v těle.

Čakry jako květy

Dá se u něčeho, co nikdo neviděl a co je v neustálém pohybu, mluvit o tvaru? Najdeme vyobrazení, jak čakry vypadají (kotouče, trychtýře apod.). Líbí se mi přirovnávat čakry ke květům otevřeným do více stran. Na tuhle představu totiž skvěle navazuje to, jak o čakry pečovat i spojení s esencemi rostlin.

Tradičně se objevuje symbolika čaker jako lotosových květů se specifickým počtem okvětních lístků podle toho, o jakou čakru se jedná (od 4 lístků u kořenové čakry po nekonečný počet u čakry korunní).

Květ lotosu jako symbol čaker je častý, tady je skutečný.

Kořeny s korunou v propojení

Tak, jak se dají jednotlivé čakry připodobnit ke květům, dá se celý energetický systém přirovnat ke stromu. Však se taky 1. čakra (nejnižší) jmenuje kořenová a 7. (nejvyšší) korunní. Cítíte tu podobnost? Kořeny, koruna…

Propojení a dobrá průchodnost mezi těmito dvěma čakrami je hodně důležitá, systém jimi začíná a končí. Je třeba zmínit, že právě tyto dvě čakry se otvírají jinak než ostatní, ležící mezi nimi. Kořenová směrem dolů, do země. A korunní směrem nahoru, do nebe, do vesmíru. A odtud také energii přijímají a vydávají ji. Pět čaker mezi nimi se otvírá směrem dopředu a dozadu.

Sedm barev čaker v ilustrační fotomontáži.

Leckdo o nich slyšel, ale nikdo je neviděl

Znáte taková ta vědecká či lékařská prohlášení, že energii v těle nikdo nikdy neviděl? Žádné energetické dráhy, body, čakry… Přitom slovo „energie“ se velmi často používá ve spojení s únavou (nedostatek energie), ale i dobrou náladou či přitažlivostí (příjemná energie), sportem (vybití energie) apod. Sice jí nevidíme, ale velmi dobře cítíme, když nám chybí nebo přebývá.

Dnes už existují kurzy nebo knihy, které učí vidět auru. Můžete si ji nechat vyfotografovat a k fotce dostanete i rozbor vašeho stavu. Najdete spoustu „odborníků“ na energie, jejich vyčištění, léčení apod. Doporučuji opatrnost a zdravý rozum. Jsme na tenkém ledu. Třeba si nejdříve přečtěte něco o Kirilianově fotografii.

Tradiční starobylé léčebné systémy (ajurvéda, TČM, indiánské léčitelství) i ty duchovní (buddhismus, taoismus, šamanismus) na existenci energetických systémů v těle staví a jsou zde zásadní pro správné a zdravé fungování lidí i okolního světa. Pojmenovávají je různě, ale smysl je podobný. Důležitá je vyváženost a harmonické proudění.

Aura takhle “krásně” rozhodně nevypadá, ale pravdou je, že tělo obklopuje.

4 základní pojmy energetického systému

1) Aura

Vibrační pole nebo také energetické (éterické) tělo viditelné jako takový světelný „obal“ fyzického těla. Můžete se setkat s popisem dalších tří nehmotných těl: emoční, mentální, duchovní. Éterické pole je nejblíže fyzickému a nejsnáze se harmonizuje např. aromaterapií.

2) Čakry

Místa, kde se energie transformuje, částečně přijímá zvenku (ale i dostává z těla ven), předává dál v rámci systému. Je jich velký počet, zjednodušeně se většinou zmiňuje hlavních 7. Jejich funkcí je energetická komunikace, vnější s okolím, vnitřní v rámci těla. Porucha ve vnitřní komunikaci čaker bývá příčinou onemocnění.

3) Nádí

Kanály, kterými energie v těle postupuje, uvádí se obrovské množství těchto drah, 3 jsou základní (zdroje zmiňují počty 350.000, 72.000, v TČM je 12 hlavních meridiánů). Tři základní kanály spojují čakry mezi sebou i s dalšími částmi těla. Sušumna je centrální, vede podél páteře a je spojnicí s centrálním nervovým systémem. Pingala (sluneční) v rámci systému zastupuje jangové atributy (aktivita, světlo, teplo), vede od základní čakry k pravé nosní dírce. Ida (měsíční) je jinovou dráhou (pasivita, chlad, temnota), od základní čakry vede k levé nosní dírce. Obě tyto dráhy obtáčí centrální kanál zprava a zleva, směr obtáčení je opačný u muže a u ženy.

4) Prána

Absolutní energie, to, co kanály a čakrami proudí. Do systému se čerpá ze Slunce, ze Země, z okolí, v rámci vnitřního systému. V TČM je známá jako čchi.

Poruchy a možnost opravy

Jako problémy ve fungování čaker se zmiňují: zablokování (stagnace), jednostranná funkce, hyperaktivita.

Pojmy pro napravení problému v systému pak: otevření, pročištění, harmonizace.

Ve zdraví všechny systémy dobře pracují, zásadní je neustálá a vyvážená cirkulace na fyzické i energetické rovině. Příčinou poruch je stagnace neboli nedostatek v cirkulaci. Terapie se snaží o obnovu cirkulace.

„Je potřeba si uvědomit, že základní čakra se nejsnáze poškodí, ale spontánně se špatně upravuje, takže tu je potřeba ovlivňovat; druhá a třetí čakra občas potřebují ovlivnit, méně často čtvrtá; pátá zcela výjimečně; na šestou raději nesahat a sedmé se nejvýš poklonit.“ (MUDr. Strnad)

Skvělý způsob harmonizace našich čaker je pobyt v přírodě a meditace.

Proč aromaterapie a čakry?

Doporučení aplikovat éterické oleje pro „léčení“ čaker je velmi časté. Právě díky své „éterické“ povaze dokáží pro náš energetický systém udělat mnoho. Pomáhají vyladit naše emoce, zahání strachy, dodávají sílu atd.

Jemné éterické síly rostlin se dotýkají vibračních polí člověka a působí tam svým uzdravujícím a harmonizujícím účinkem.“ (Sharamon, 1993)

Blokády v těle často vznikají na základě psychických problémů, obzvláště ty opakující se nám dávají pěkně zabrat a dříve či později začne i naše fyzické tělo reagovat „výpadky“. Zkusme na to vůně. Čich je mocný smysl. A účinnost přírodních esencí z rostlin velká.

Konkrétní éterické oleje a způsoby jejich aplikace pro harmonizaci jednotlivých čaker, to budu náplň dalších sedmi pokračováních této série. V každé části se také dozvíte více o každé ze sedmi hlavních čaker a chystám i jednoduchá cvičení k jejich vyladění.

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: Pixabay.com.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • SHARAMON, Shalila. Základní kniha o čakrách. Praha: Pragma, 1993. ISBN 80-85213-36-2.
  • MINDELL, Arnold. Snové tělo: úloha těla při objevování našeho Já. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1993. ISBN 80-900802-7-8.
  • DAMIAN, Peter a Kate DAMIAN. Aromaterapie: vůně a duše : využití éterických olejů pro získání tělesné i duševní pohody. Praha: Volvox Globator, 1997. Garuda. ISBN 80-7207-020-7.
  • Strnad, Michal MUDr. Studijní materiály: Indický systém čaker a jejich vztah k akupunktuře.

Kdo pro vás tvoří vzdělávací program “Bylinky našich babiček”?

Minulý týden jsme vám nastínily nový vzdělávací program Kouzla vůní “Bylinky našich babiček”. Dnes bychom vám rády představily samy sebe, tedy 6 redaktorek Kouzla vůní, které spojily své síly a vytvořily pro vás tohoto unikátního bylinkového celoročního průvodce.

Kdo jsme? Čím se zabýváme? Co nás baví a co máme odborně za sebou? O to vše se s vámi dnes podělíme.

“Zaměřujeme se na témata bylinek, vykuřovadel a aromaterapie v rámci jednoho programu!”

Sekce bylinky

V této sekci pro vás máme hned 3 skvělé bylinářky! Verča leze po horách a sbírá za pomoci svých dvou klenotů (rozuměj dvojčat) všechno, co roste či kvete. Ve volném čase si vystudovala bylinkovou školu v Rakousku. Kátma se po dlouhých letech strávených v Praze přestěhovala do svých rodných krajů a tráví teď mnohem více času v přírodě. Zároveň studuje bylinkovou školu v Českém Krumlově. Ivka sbírala bylinky a chodila na bylinkové kurzy snad ještě když my jsme pily po barech. Žije kvůli práci v Praze, ale hýčká si svoji zahrádku v rodném kraji.

Veronika Němcová

(Bylinářka / Kräuterpraktikerin – Ischgl, Rakousko)

“Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo.

V našem seriálu vám přiblížím byliny a stromy, ze kterých se získávají esenciální oleje z pohledu bylinářského. Svoje texty propojujeme s Michaelou. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem a to se (doufám) odráží v mých textech..”

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do ČR vystudovala geografii pro pedagogy a na mateřské dovolené absolvovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. Své vědomosti prohlubuje účastí na konferencích AČA i na zahraničních kurzech o Feng-Shui.

Kateřina Kátma Hrazdirová

(Aromaterapeutka, bylinářka – Varnsdorf a Vlčí Hora)

V programu “Bylinky našich babiček” vás seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít.

Kateřina vystudovala obor Ochrana životního prostředí na Univerzitě Karlově v Praze a v tomto oboru řadu let působila. V roce 2015 dokončila Institut Aromaterapie. Své vzdělání v aromaterapii rozšiřuje na odborných aromaterapeutických konferencích. Studuje Školu přírodních terapií v Českém Krumlově. Provozuje aromaterapeutickou praxi, masíruje, pracuje s bylinami a také s Reiki. Pořádá aromaterapeutické dílny zaměřené na výrobu přírodní kosmetiky a kurzy aromaterapie.

Iveta Klímová

(Bylinkářka – Moravský Beroun)

Místo po drahých potravinových doplňcích z druhého konce světa, sáhněme po domácí zelenině za babku! Ráda bych vás ve své části programu Bylinky našich babiček seznámila s tím, že k léčebným účelům se dají využít nejen klasické bylinky, ale i spousta běžně dostupných sezónních druhů zeleniny, ovoce, koření, luštěnin atd.

I jimi můžeme dodat tělu mnoho prospěšných látek, podpořit své zdraví a léčit různé neduhy. Ke každému článku se budu snažit přidat i nějaký osvědčený recept nebo radu, jak s nimi naložit. Základní motto: I domácími surovinami se dá podporovat zdraví!”

Iveta působí v Moravském Berouně, dlouhodobě se účastní různých bylinářských kurzů, absolvovala kurzu gemmoterapie a také studia aromaterapie na Institutu aromaterapie, které ji posunulo více voňavým směrem.

Ještě jste neslyšeli o našem programu Bylinky našich babiček? Začtěte se tady!

Sekce bylinkové tvoření

Anička je na mateřské “dovolené” a s malou Dorkou tráví čas i na jejich kouzelné zahradě, těšte se na recepty a hravé tvoření! Žije v Brně a navštěvuje všemožné bylinkové kurzy.

Anna Krutová

(Aromaterapeutka Brno)

“Miluju hrabání v záhoncích, chození přírodou a zahrádkářské pokusy. Zvu vás ke společnému tvoření! Ať už máte balkon, záhonek nebo jenom truhlík za oknem, pojďte si zašpinit Ruce od hlíny! Čeká nás klíčení, sázení i sklízení a na konci každého článku i něco dobrého z bylinek do bříška. Protože jsem maminkou malé dcerky, nabídnu i tipy, jak zapojit děti nebo vnoučata. Budeme vyrábět výhonkové sirupy, připravovat zdravé svačinky a hledat v přírodě bylinky na hojení štípanců a jiných letních trápení.”

Anna je absolventkou Institutu aromaterapie v Praze a studovala Školu holistické aromaterapie v Kyjově a nyní je ve výcviku v biodynamické body – psychoterapii. Je členkou Asociace českých aromaterapeutů. Žije a působí v Brně, kde pořádá také aromaterapeutickou konferenci a Festival Aromaterapie & Bylinky. Kromě práce s klienty lektoruje pravidelné workshopy. Díky své původní profesi novinářky a režisérky měla neopakovatelnou možnost vyslechnout stovky lidských příběhů. Ve své praxi kombinuje různé masážní techniky a práci s duší člověka.

Sekce vykuřování

Káťa je opravdová mistryně ve všech druzích vykuřovadel a způsobech vykuřování. Svému hobby se věnuje již nespočet let a s vámi se podělí o své zkušenosti. Žije v Praze, o to více si však byliny užívá v sušené formě. Káťa má navíc celý bylinkový program na starosti po organizační stránce.

Kateřina Polívková

(Aromaterapeutka Praha)

Program “Bylinky našich babiček” jsme vymyslely jako celoroční voňavou cestu rokem, jako průvodce zahrádkami našich předků. Moje téma jsou byliny a sváteční rituály s nimi spojené, hlavně tedy v oblasti vykuřování a očisty. Toto sice zpracovávám průběžně a vlastně stále. Ale…

Tady bych ráda vytáhla méně známá fakta, vybrané méně obvyklé rostliny. I mé osobní postřehy a příběhy “městského člověka”, který přesto cítí, jak tepe a otáčí se posvátné Kolo roku a přírody. A kterému vylaďování se s cykly Slunce a Měsíce pomáhá žít život v harmonii a přirozenosti. Někdy si beru na pomoc literaturu a internet, jindy přenechám vedení své intuici a rostlinným průvodcům. A pak s úctou a trpělivostí sleduji, kam mě pustí a co mi ukáží.

A jako bonus tohoto programu najdete v každém z mých příspěvků nějakou speciální praktickou radu k domácímu vykuřování a použití bylin k očistě prostor. Myslím tím opravdu speciální a opravdu praktickou. Prostě něco, co jen tak nezjistíte. Zde to bude návod, jak vytvářet vykuřovací směsi z bylin a pryskyřic. Tohle mixování má totiž háček, každá ze složek má ráda k pálení dost odlišnou teplotu. Tudíž může být někdy problém hotovou směs vykuřovat tak, aby voněla, fungovala a kompletně se využila.”

Kateřina se aromaterapii a masážím věnuje intenzivně a profesionálně přes 4 roky od dokončení Institutu aromaterapie. Její cesta k éterickým olejům vedla přes vykuřovadla a bylinky, s nimž se kamarádí již déle než 15 let a postupně se k nim zase dostává zpět. Stále se vzdělává na kurzech a konferencích a velmi ráda čte odbornou literaturu. Své zkušenosti předává dál na vlastních praktických workshopech o vykuřování a aromaterapii v Praze, Brně i jinde. Poradenství, masáže i kurzy provozuje pod svou značkou Dobré vůně. Přes 10 let vedla obchod s přírodními produkty založený na kvalitě a důvěře. Všechny své dlouholeté zkušenosti z práce s lidmi využívá při své dnešní činnosti. Ráda inspiruje druhé k vlastnímu objevování a sebe-léčení.

Sekce aromaterapie

Já jsem se rozhodla rozšířit bylinková témata od holek o pohled vášnivé aromaterapeutky. Občasná práce se zvířaty mě přivedla k místním (a paradoxně méně používaným) bylinám ve formě éterických olejů a ráda se s vámi o svoje zkušenosti podělím! Žiju na vesnici a venku trávím velkou část svého volného času.

Michaela Lusílija Makulová

(Aromaterapeutka Plzeň)

“V programu “Bylinky našich babiček” zastupuji roli průvodce našimi lokálními éterickými oleji. Zaměříme se spolu po celý rok na bylinky, rostlinky či stromy, které jsou u nás doma a mohou být proto pro nás velmi nápomocny. Povídat si budeme o jejich praktickém využití. Budeme míchat. Zkoušet. Experimentovat.

Pomohu vám se zorientovat v nabídkách firem a ukážu vám, co ráda používám a proč. Doporučím vám vhodné dávkování a vyzkoušené recepty. Budu s vámi zkrátka sdílet zkušenosti ze své praxe. A vždy k tomu přidám něco málo z pohledu tradiční čínské medicíny.

Témata svých článků vzájemně propojujeme s Veru Němcovou, a tak se každý měsíc můžete těšit na popis byliny z pohledu fytoterapie a následně i aromaterapie. Vybírat pro vás budeme vždy to, co je sezónní, co právě kvete, dozrává nebo se zkrátka hodí k využití v tom či onom měsíci.”

Michaela původně vystudovala Západočeskou univerzitu v Plzni, v roce 2015 absolvovala Institut Aromaterapie v Praze a od té doby je aromaterapie jejím řemeslem. Svoji odbornou praxi provozuje v Plzni, externě také v Praze. Vyučuje aromaterapii dle pěti elementů a základy aromaterapie na jednodenních i víkendových kurzech, pravidelně přednáší na různých festivalech. Od roku 2008 působí jako lektorka, v roce 2017 se akreditovala také pod hlavičkou Asociace českých aromaterapeutů. Aktuálně studuje tradiční čínskou medicínu pod hlavičkou TCM Academy v Ostravě. Je zakladatelkou online časopisu Kouzlo vůní a psát o aromaterapii pro širokou veřejnost si dala za svůj cíl a záměr.

“Rozšíříme vaše voňavé obzory!”

P.S. Jsme všechny bývalé spolužačky z Institutu aromaterapie, věděli jste to?? 🙂

Za Kouzlo vůní Lusílija

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Červená řepa, tak obyčejná a tak úžasná

Místo po drahých potravinových doplňcích z druhého konce světa, sáhněme po domácí zelenině za babku! Ráda bych vás ve své části programu „Bylinky našich babiček“ seznámila s tím, že k léčebným účelům se dají využít nejen klasické bylinky, ale i spousta běžně dostupných sezónních druhů zeleniny, ovoce, koření, luštěnin atd.

I jimi můžeme dodat tělu mnoho prospěšných látek, podpořit své zdraví a léčit různé neduhy. Ke každému článku se budu snažit přidat i nějaký osvědčený recept nebo radu, jak s nimi naložit. Základní motto: I domácími surovinami se dá podporovat zdraví.

V rámci upoutávek na program “Bylinky našich babiček” už si můžete přečíst článek o kopřivě, žahavé královně jarní vitality!

Začínáme povídáním o červené řepě

Červenou řepu všichni známe jako více či méně oblíbenou zeleninu. Je neuvěřitelně variabilní a v kuchyni se dá využít do pomazánek, salátů, polévek, příloh, dá se upravovat jako syrová, v páře, vařit, péct, grilovat, dusit, sušit, zapékat a nevím jak ještě.

Já bych se dnes chtěla věnovat té syrové. Červená řepa se dá totiž využít jako léčebný prostředek úplně v té nejjednodušší formě, a to sice jako čerstvá šťáva. Žádné tinktury a sušení jako u bylinek, stačí prohnat odšťavňovačem nebo nastrouhat a vymačkat šťávu. Osobně se přikláním k té první variantě.

léčebným účelům bychom měli používat zeleninu z ekologického pěstování nebo vlastní zahrádky, abychom se zvýšeným množstvím prospěšných látek nedodávali ve zvýšené míře tělu i ty ostatní, kterým se chceme vyhnout.

Receptů s červenou řepou je spousta, vždy dodá lákavé zabarvení

 

Pojďme si nejdříve říct, co všechno červená řepa obsahuje:

  • je zdrojem minerálních látek, nejvíce draslíku, dále pak zinku, železa, vápníku, hořčíku, selenu, jódu a dalších
  • obsaženy jsou vitamíny skupiny B, vitamín C, vitamín H, provitamín A
  • důležitý je také obsah antokyanů s protinádorovým účinkem
  • dále pak flavony, temně rudý betain, cholin a organické kyseliny

A k čemu je tedy šťáva z červené řepy dobrá?

  • užívá se při různých krevních chorobách, jako je například anémie
  • působí protinádorově a celkově posiluje obranyschopnost organismu
  • působí proti revmatu
  • je schopná na sebe vázat radioaktivní látky a těžké kovy a pomáhá je vylučovat z organismu
  • detoxikuje játra, snižuje hladinu cholesterolu a má protisklerotické účinky
  • podporuje látkovou výměnu a doporučuje se užívat při kožních chorobách
  • doporučuje se také při menstruačních a klimakterických potížích
  • má takzvaný virostatický efekt, to znamená, že zlepšuje stav při různých virových onemocněních, jako například chřipce nebo borelióze

Šťávu můžeme pít buďto jen z řepy, pokud to ale nesnesete, je příjemnější ji míchat se šťávou z jiné zeleniny, ale nekombinovat s ovocnou.

Naprosto typická barvička šťávy z červené řepy

Kůra pro pevné zdraví s červenou řepou

Tady jsou dva recepty na ozdravnou kůru podle pánů Janči a Zentricha:

  • Smícháme šťávu z červené řepy, mrkve a vody stejným dílem. Uvádí jako léčebnou dávku 1 litr denně, po dobu alespoň jednoho měsíce.
  • Na chudokrevnost a celkové posílení organismu potom doporučují sklenici čerstvé řepné šťávy 2x denně před obědem a před večeří, taktéž po dobu nejméně jednoho měsíce.

Červená řepa z pohledu tradiční čínské medicíny

“Červenou řepu je vhodné zařadit do jídelčíku také kvůli doplnění krve, jak uvádí tradiční čínská medicína. Vzhledem k tomu, že krev ztrácíme nejen při menstruaci, porodech, úrazech, ale také při každodenním koukání do monitorů, telefonů a televizí (což pro mě bylo překvapením, krev se tzv. vypaluje skrz oči), jsou nedostatkem krve postiženy nejen ženy a nemocní lidé, ale velkou měrou i muži. Z pohledu TČM můžeme zařadit i tepelně zpracovanou řepu.

Mám vypozorováno, že po konzumaci běžné porce řepy, je ještě 2 dny poté jazyk krásně červený, což zjednodušeně značí dobrý stav krve. Domnívám se tedy na základě pozorování, že řepu je ideální konzumovat během zimy a jara několikrát týdně. V létě spotřebu pravděpodobně pokryjete červeným ovocem. Nám s Káťou se kontrola jazyka po červené řepě stala takovým interním vtípkem 🙂 A nezapomeňte, stačí kousek a nemusí být na kyselo ;-)” Lusílija

S řepou začínáme zvolna a nelekáme se na toaletě

Pokud ale nejsme zvyklí pít zeleninové šťávy a chceme ji užívat jako prevenci, doporučuji začít opatrně s menším množstvím šťávy a postupně navyšovat. Na každého působí jinak, hlavně zpočátku. Šťáva sice nemá vážnější kontraindikace, ale nic se nemá přehánět, však to znáte.

Ještě si na závěr dovolím upozornit ty, kdo nemají s konzumací červené řepy žádnou zkušenost, že červené barvivo prochází i naším trávicím ústrojím, proto se na druhý den na příslušných místech nelekněte!

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Spouštíme ho začátkem dubna. Zatím nabízíme možnost registrace.

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku: Iveta Klímová. Foto: Pixabay.

Zdroje:

  • JANČA, Jiří a Josef Antonín ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin. Ilustroval Magdalena MARTÍNKOVÁ. Praha: Eminent, 1995. ISBN 80-85876-14-0.