Veronika Němcová Děhel lékařský neboli andělika je tak trochu zapomenutá, avšak svého času velmi důležitá bylina. Pojďme si spolu připomenout, proč byla tak významná? K čemu a jak ji lze použít? A jak ji vůbec rozeznat od jiné miříkovité byliny, která je jí podobná, avšak na rozdíl od anděliky jedovatá?
Na psaní toho článku jsem se těšila. Jednak proto, že bude řeč o andělské rostlině, a také proto, že tato bylina si zaslouží připomenout. Dnes už ji tak často nespatříme, ale dříve byla velmi běžnou léčivkou na venkovských zahrádkách. Ne náhodou. Je totiž pozoruhodná, řekla bych že skoro i multifunkční, dá se celá zužitkovat a andělsky voní.
Proč andělská bylina?
Protože podle legendy ji lidem „darovali“ andělé. Na jejich počest si tato rostlina nese ve svém jméně slovo anděl hned dvakrát. Angelica archangelica je synonymum pro Angelica officinalis, česky děhel lékařský. Uznejte však sami, že název andělika andělská zní duchovněji než andělika lékařská nebo děhel. Andělika totiž byla a je (zejména pro severské národy) silným duchovním symbolem.
Starodávní básnící a zpěváci a také staří Keltové se nechali skrze anděliku inspirovat. Na hlavě nosili věnce z květů a nebo samotný polokopulovitý okolík zapíchnutý do vlasů. Vůně je měla spojovat se samotným spiritem Bragise, boha poetů.
Když se na bylinu pozorně zadíváme, zjistíme, že listy jsou složené jakoby z trojlístků a květy vykazují tři barvy – zelenou, bílou a purpurovou. Stonek stoupá mocně vzhůru mezi dvěma uzavřenými obaly pochvy, ze kterých rostou listy, což má poukazovat na sílu a zároveň jednotu božských částí – andělika měla těmito znaky v době pokřesťování Evropy konkretizovat Svatou trojici.
Dodnes se ve Skandinávii používají listy anděliky lékařské na Palmovou neděli jako náhražka palmových ratolestí. Odtud totiž tato bylina původně pochází. Germáni a lesní národy severských zemí ji ale nazývali medvědím kořenem, neboť jim propůjčovala sílu tohoto zvířete. Ve střední Evropě se bylina také objevuje už mnohem dříve před křesťanskou kulturou. Tehdy byla nazývána svatým kořenem nebo-li ve francouzštině Racine du Saint-Esprit.
…
