Kateřina Polívková Seriál vykuřovadla – 1. část
Víte, po čem voní dračí krev? Na co všechno je kadidlo a kolikrát se o něm mluví v bibli? Jaký rozdíl je mezi bílou šalvějí a tou obyčejnou ze zahrádky? Má čertovo lejno něco společného s peklem? V tomto seriálu odpovím nejen na tyto otázky. Zpracovala jsem svoje zkušenosti a poznatky ohledně očisty prostor prostřednictvím prastaré techniky vykuřování, tedy pálení přírodních aromatických materiálů. Nejdřív trochu historie a teorie, a pak i praxe.
Speciální články o svátečních rituálech spojených s vykuřováním a praktická videa s návody, jak správně vykuřovat, jsem publikovala v rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček 1 a 2.
Vykuřování – očistná technika ověřená tisíciletou historií
Lidstvo různé formy pálení rostlinných substancí praktikuje po celou dobu své historie. Dokazují to archeologické nálezy v podstatě ze všech známých civilizací světa. Při vykopávkách i na starých vyobrazeních se objevují misky či kadidelnice a též zbytky pálených materiálů nebo popisy této techniky. Že nejde jen o náhody, ale o praktické i rituální použití je očividné.
Naše přetechnizovaná doba na tuhle jednoduchou přírodní záležitost pozapomněla, ale současnost se k ní opět vrací. Pravda, požární čidla vykuřování zrovna nakloněna nejsou, avšak já osobně ho vřele doporučuji všude tam, kde je to aspoň trochu možné.
Celkem přirozeně přichází zvýšená potřeba vykuřování vnitřních prostor s chladnějším počasím, nedostatkem slunečního svitu a zvýšeným výskytem nemocí dýchacího ústrojí. Podobně jako plameny svíček, tak i kadidelnice se žhavým uhlíkem a vůně z ní stoupající, přináší našim domovům i duším vřelé teplo ohně a současně očistu prostředí, v němž žijeme.
Vykuřovali také naši předci?
Hojně využívané bylo vykuřování jako očistná praktika v kulturách vzdálenějších, ve starověkém Egyptě, Římské říši, Arábii, himalájské oblasti, Číně, u indiánských národů Severní i Jižní Ameriky. Ale i u nás přece jen bližších Keltů, ve folklorních tradicích Švýcarska, Německa či Francie, všude najdeme stopy po očistných vykuřovacích rituálech.
A čím se v historii čistilo?
Velmi časté bylo kadidlo (zajímavá obchodní komodita již od vzniku kupeckých stezek) a jiné pryskyřice třeba borovicová nebo smrková. Na různých místech světa různé místní varianty jalovců, šalvějí, pelyňků, cedrů nebo cedarů (což nejsou cedry, ale druhy jalovců).
V domácích krajích byl vykuřováním znám třeba Jan Jakub Ryba, ten jalovcem čistil vzduch ve třídách při vyučování. A pálení rozmarýnu s jalovcem jako pokojové dezinfekce se provozovalo ještě v první polovině 20. století ve francouzských a švýcarských nemocnicích.
Vykuřování je předchůdce současné aromaterapie
Archaická aromaterapie, i tak bývá nazýváno vykuřování. Možná by se dalo říci i „surová“. Na rozdíl od současné moderní „jemné“ aromaterapie využívající většinou destilovaných éterických olejů, při vykuřování se rostlinný materiál zahřívá až pálí kompletní. Takže do vzduchu se dostávají jak esence tak i mnoho dalších látek, které rostlina obsahuje. Jak už pojem vykuřování naznačuje, jde tady o kouř. Právě díky němu se účinné látky rozptylují.
Pokud vás kouř jako takový trochu děsí nebo vám prostě jen není příjemný, můžete zvolit jemnější formy vykuřování s použitím tak zvané vykuřovací pícky či její obdoby. V tom případě se vykuřovadla jen zahřívají nad čajovou svíčkou. O technikách a pomůckách pro domácí očistné vykuřování se více rozepisuji v dalším díle seriálu.
Kouř nejen čistí, ale i konzervuje
Čistě technicky má kouř schopnost se rozpínat, stoupat a plnit prostor. Tam, kam se dostane, působí a čistí. Ať už chceme prostor dezinfikovat nebo zahnat „zlé duchy“. Když kouř vdechneme, může nám cestou do plic vyčistit dýchací cesty. Přes plíce se dostává (samozřejmě značně přefiltrovaný a rozložený na „prvočástice“) do krevního oběhu a působí na další oblasti uvnitř organismu. Je známo, že v dobách velkých epidemií například moru a cholery v evropském středověku, práce s vykuřovadly a vůněmi před nákazou relativně chránila.
Uzeniny mají dnes nálepku extrémní nezdravosti, ale může za to kouř? Není to spíše způsobeno přemírou soli, konzervačních látek a také použitím nekvalitní základní suroviny – masa plného hormonů a antibiotik? Vždyť uzením konzervovali potraviny naši předkové stovky let. Právě proto, že kouř má schopnost dezinfekce.
Tip redakce: Naučte se používat vykuřování s lehkostí v rámci programu Bylinky našich babiček 1 a 2.
Mikroby a bakterie -„zlí duchové“ dneška?
Co je vlastně ochrana před zlými duchy? To bývá často uváděná funkce vykuřování i dnes, najdete ji v popisech na zakoupených sáčcích. Já myslím, že záleží na úhlu pohledu. Dříve to byly zlí duchové, dnes to jsou mikroby a baterie. To je sice hodně zjednodušené, ale.. Naprostá většina vykuřovadel určených k „vyhnání zlých duchů“ funguje i jako čistící na naše fyzické tělo, které zbaví nachlazení, kašle apod.
Očista je žádoucí také v nových prostorách, třeba byt do kterého se stěhujeme a nevíme, kdo v něm bydlel a co se v něm v průběhu historie odehrálo. Někdy to třeba i víme a nemusí se nám to líbit. Zkuste vonné dýmy. Opravdu fungují a navíc je rituál vykuřování hezkým uvedením se do nového místa. Ve starých kulturách je kouř stoupající k nebi (do míst, kde sídlí božstva) považován za důležitou obětinu. Což je ovšem téma na celý další článek.
Pro nedočkavé aspoň pár vykuřovacích tipů
Proč a čím dnes tedy vykuřovat?
Každý máme své potřeby a svou cestu, osobní preference i frekvence. To platí i pro práci s vykuřovadly. Důvodů očisty i vhodných druhů vykuřovadel je mnoho. Ani tento text nemá být nějakým dogmatickým návodem, spíše inspirací a pozváním do okouzlujícího světa vonných dýmů. Nejlepší školou je vlastní zkušenost a pocity.
Moje oblíbená a nejpoužívanější očistná vykuřovadla?
Dračí krev, různá kadidla, benzoe, jalovec, rozmarýn, tymián, eukalyptus, borovice, smrk, bílá i lékařská šalvěj, cedr a méně známý galgán a guajakové dřevo.
V příštích částech seriálu se více dozvíte o jednotlivých druzích vykuřovadel a také o tom, jak prakticky očistu provádět a bez čeho se neobejdete.
Další díly seriálu:
- 2. část seriálu – Jak na vykuřování? Aneb vonné dýmy u vás doma
- 3. část seriálu – Top 15 nejznámějších vykuřovadel
Autorkou článku je Kateřina Polívková, aromaterapeutka, kontakt: dobrevune(zavináč)gmail.com. Literatura: 15. RÄTSCH, Christian, 16. STORL, Wolf-Dieter. Foto: autorka.
