Imunita: Jak na kašel u dětí

Kašel patří mezi naše nepodmíněné reflexy. Je to obrana těla s cílem udržet naše dýchací cesty průchodné. Uvolnit je od hlenu, slin či nějaké jiné cizorodé překážky např. kousku potravy. Takže je to vlastně hodně užitečný pomocník. Objevuje-li se však často a zdržuje-li se u nás doma delší dobu, pak jej leckterá maminka již vnímá jako vetřelce. Vetřelce, se kterým my maminky často svádíme boj všemi možnými prostředky. Příště můžete zkusit použít některý z receptů v článku.

První obrana je difuzér

„A už je to tu zase.“ Znáte ten pocit a slova, která proletí během vteřiny hlavou, když se vám dítko vrací ze školky, školy či odjinud s rýmou a začíná pokašlávat?

V tento moment se u nás doma rozjíždí naplno difuzér. Zvlhčujeme vzduch v pokojíčku a snažíme se zlikvidovat „kašlací breberky“ naší po letech ozkoušenou synergickou směsí.

Směs na první pomoc do difuzéru

  • Yzop var. linalool
  • Eukalyptus radiata
  • Rosalina
  • Tymián var. linalool

TIP redakce: Chcete poradit při výběru difuzéru? Přečtěte si článek!

Další „level“ příjemná masáž

Pokud nezabere, přistupujeme ke kroku dva, který je u dětí velmi oblíbený a to k dětské masáži s olejovou směsí na kašel.

U starších školních dětí masáž ještě rozšiřuji o shiatsu techniky pomáhající k odstranění hlenovitých sekretů. A protože se říká, že smích léčí, tak pro lechtivé jedince vzniká přímo dva v jednom. Vibrace prsty v mezižeberních prostorech, kdo z nás lechtivých by to bez smíchu vydržel.

Masážní směs na kašel pro děti

  • 20 ml kvalitního rostlinného oleje (slunečnicový, mandlový, …)
  • 3 kapky Eukalyptus radiata (Eucalyptus radiata)
  • 3 kapky Rosalina (Melaleuca alternifolia, var. linalool)
  • 2 kapky Yzop linalool (Hyssopus officinalis var. decumbens)
  • 2 kapky Tymián linalool (Thymus vulgaris var. linalool)

Tuto směs pro akutní kašel u menších dětí připravuji v 2% koncentraci. Koncentraci éterických olejů vždy přizpůsobuji dle konstituce dítěte a intenzitě kašle.

Aplikace této směsi na hrudníček, záda a plosky nohou se nám u našich malých dětí osvědčila i při začínajícím nočním sípavém kašli s přerývavými nádechy a pískáním.

TIP redakce: Řešíte dětské respirační choroby často? A zaujala vás aromaterapie jako řešení? Máme skvělý článek Ludmily Kotalíkové se spoustou praktických receptů!

Eukalyptus je skvělý na kašel a koaly ho milují

Variace k inhalaci

A protože si občas kašel odskočí i na nás dospělé, vytvořili jsme variantu i pro tu část rodiny, která nemá ráda aplikaci olejů na kůži. Inhalace je velmi funkční a příjemná varianta, jak s kašlem (a nejen s ním) zatočit.

Recept inhalační směsi

Do horké vody nakapeme po jedné kapce následující éterické oleje:

  • Yzop
  • Eukalyptus globulus
  • Tymián linalool
  • Tea Trea (Melaleuca alternifolia)

V případě citlivých a starších lidí aplikujeme jemnější éterické oleje stejně jako pro děti!

  • Eukalyptus radiata
  • Tea Trea var. linalool známou pod názvem Rosalina

A také zkracujeme dobu inhalace.

Přeji Vám krásné voňavé dny

Vaše Kateřina

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: Pixabay.com.

Literatura:

  • MOJAY, Gabriel. , XV. Mezinárodní konference Asociace českých aromaterapeutů 2010, Klinická aromaterapie z pohledu orientální medicíny

Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.

Vykuřováním proti kašli

Zdravotní a dezinfekční funkce vykuřování je historicky známá a doložená po tisíciletí. Vykuřování ve školách a v nemocnicích se běžně praktikovalo ještě v první polovině 20. století. V období zvýšeného výskytu nemocí dýchacího ústrojí můžeme ze zdravotních důvodů vykuřovat i dnes. Vyčistíme tak jednak vzduch, ale i sami sebe.

V paměti mi utkvěla historka jedné mé klientky se dvěma malými dětmi. Je na domácí vykuřování celkem zvyklá, provádí pravidelně. Minulou zimu trochu “pozapomněla” a pak se divila, jak moc se zvýšila nemocnost celé rodiny. Přiběhla pro zásoby kadidel a uhlíků a situace se hned citelně zlepšila.

TIP redakce: Jako zasvěcení do používání vykuřovadel vám může posloužit článek Jak na domácí vykuřování.

Pryskyřice jsou tradičními vykuřovadly

Vykouřit si můžete třeba i chodidla

Klasické vykuřování místností a osob je už opět celkem v povědomí. Ovšem jsou ještě další způsoby, jak využít léčivých vlastností vykuřovadel, dnes zapomenuté, ale ověřené našimi předky. Annemarie Herzogová ve své knize Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo zmiňuje tzv. vykuřovací roušky a stoličky. Obě tyhle “techniky” jsou velmi příjemné, speciálně v chladnějším období roku.

Rouška

Připravíme si čistý kus látky, ručník apod. a “nachytáme” do něho kouř. Tkanina zachytí účinné látky i teplo a tento obklad pak přiložíme na postiženou část těla (hrudník, břicho, záda, klouby atd.).

Stolička

V knize je sice uváděna speciální konstrukce, ale jde hlavně o to, že kouř necháme působit na chodidla, tedy i na množství reflexních bodů, které se zde nacházejí. Navíc kůže na ploskách nohou a kolem kotníků je tenká a lépe prostupná nežli jinde na těle. Takže si kadidelnici postavíme tak, abychom si nad ní mohli opřít nohy a kouř směřoval na chodidla.

Zajímá vás vykuřování prakticky? Zvu vás na kurz: Základy domácího vykuřování v listopadu v Praze.

Vykuřovadla vhodná při nachlazení, kašli, rýmě

Bylinky

Dřevo z jalovce je mnohostranným vykuřovadlem s krásnou vůní

V čaji i ve formě tinktur jsme zvyklý je používat. Ale mnoho tradičních bylin na nachlazení funguje i jako vykuřovadla. Benefitem je zde právě očistná funkce prostoru, v němž se nacházíme.

A těchto několik jsem vybrala pro aktuální podzimní období.

  • Tymián – právě tymiánem se vykuřovaly nemocniční pokoje, skvěle čistí i dodává sílu.
  • Divizna velkokvětá – proti kašli a nachlazení.
  • Eukalyptus – pomáhá při nemocech dýchacího ústrojí a na horečky, uvolňuje, projasňuje.
  • Oman – podporuje vlastní léčivé procesy, dezinfikuje a posiluje.
  • Rojovník (není vhodný v těhotenství) – pomáhá při nachlazení a dýchacích problémech, čistí.
  • Jalovec větvičky a dřevo – chrání před nemocemi, dezinfikuje, dodává energii.
  • Bazalka posvátná tulsi – léčí nachlazení a kašel, posiluje imunitu.
  • Galgán – polozapomenutý kořen Galgania officinarum doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Povzbuzuje energii, léčí dýchací problémy.

Jehličnany

Pryskyřice neboli „smůla“ nosí v případě kašle štěstí

Pro “zdravotní” vykuřování se používají tradičně a již velmi dlouho. Můžete použít jehličí, pryskyřici, kůru i dřevo. Pokud si pryskyřici nasbíráte v lese sami, je potřeba ji nechat vyschnout (přibližně rok až dva). Jehličí naopak lze vykuřovat i čerstvě donesené. Jen technická poznámka, pryskyřice jehličnanů hodně kouří, takže přidávejte opravdu po troškách.

Jehličnany obecně posilují dýchání, silně desinfikují, uvolňují zahlenění, dodávají sílu a lepší náladu.

  • Borovice – existuje spoustu druhů, nejspíše se setkáte s borovicí lesní, klečí, pinií či limbou.
  • Smrk
  • Jedle – k vykuřování se užívá nejvíce jedle balzámová a bělokorá.

Pryskyřice

Kadidel existuje mnoho druhů

Pryskyřice tradičně používané k vykuřování jsou silně léčivým prostředkem a účinně desinfikují prostor i tělo. Navíc zklidňují stres a uvolňují. Což z nich činí ideální pomocníky při nepříjemných onemocněních obzvláště dýchacího ústrojí.

  • Kadidlo – k dostání je dnes nepřeberné množství různých druhů, vhodné jsou všechny.
  • Myrha – kromě všech zmíněných vlastností ještě vysušuje, takže pomáhá při zahlenění.
  • Guggul – je vlastně druhem myrhovníku (Commiphora mukul), je více zklidňující a sladší než klasická myrha.
  • Benzoe – tato pryskyřice byla stálicí i na lékárenských pultech, pro své skvělé dezinfekční a expektorační účinky byla nazývána “divotvorným balzámem”. Rozlišují se dva druhy. Siamská benzoe s jemnější vůní a drsnější benzoe ze Sumatry.

 

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka a Pixabay.com.

Použitá literatura:

  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

„Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.“

Čas sběru a ukládání aneb strava, bylinky a éterické oleje na podzim

Podzim představuje dobu sběru, ukládání, uzavírání a odumírání. Jinu přibývá a Jangu ubývá. Je to čas, kdy se míza stromů stahuje dovnitř a klesá ke kořenům. Opadává listí i plody a i my se uzavíráme do tepla svých příbytků a zklidňujeme se. Symbolem podzimu v čínském pentagramu je element Kovu a přináleží mu bílá barva. V cyklu pěti prvků je Kov prvkem představujícím houstnutí hmoty, ale také výměny energie. Z orgánů patří k elementu Kovu plíce a tlusté střevo.

V následujícím článku se dozvíte, jak můžete plíce a tlusté střevo podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. Jednoduché recepty na čaj vhodný při nachlazení či chřipce a masážní směs při kašli si snadno vyrobíte doma sami.

Krásný podzim, čas náročnější pro naše plíce

Co na podzim jíst a čeho se vzdát?

Na podzim je vhodné začít stravu déle tepelně upravovat, abychom tělu dodali potřebné teplo. Jídlo by mělo být bohaté a vydatné se silnou chutí a dlouhým procesem úpravy (pečení, grilování, opékání).

Je super do svařeného vína i na ranní kaše

Nejvhodnější je kořenová zelenina a hlízy – brambory, sladké brambory, tuřín, mrkev, ředkvičky, zázvor, česnek, cibule, květák, pastiňák, petržel, celer, křen, fenykl. Na podzim je ideální jíst více ořechů, ryb, masa a rostlinných olejů a přidávat pálivé koření jako zázvor, skořice, muškátový oříšek, bazalka, chili, rozmarýn, hřebíček, černý i kajenský pepř, majoránka. Nejvhodnější obilovinou je rýže. Vyplatí se nezapomínat na teplé snídaně buď ve formě kaší nebo polévek. 

Bylinky na onemocnění plic a tlustého střeva

Plíce

Na úvod je třeba poznamenat, že při onemocnění plic je nejvýhodnější kombinovat několik různých způsobů terapie tj. byliny, aromaterapii, homeopatii, reflexní terapii, akupresuru nebo akupunkturu. Při závažnějších onemocněních je určitě vhodné kombinovat klasickou medicínu s některou z výše uvedených alternativních terapií.

Obecný zdravý udržovací čaj pro období podzimu:

smícháme listy maliníku, ostružiníku a jahodníku, podle potřeby lze přidávat další byliny jako kopřivu, vřes, měsíček, diviznu nebo lékořici.

Bylin vhodných při onemocnění plic je celá řada, lze je rozdělit do několika skupin podle obsahových látek.

Jablečník, skvělá podzimní bylinka, jen trochu hořká

Mezi sliznaté rostliny, které svým slizem potahují sliznice a tím je chrání a léčí patří: podběl, sléz, proskurník, jitrocel a jablečník.

Mezi saponinové rostliny řadíme diviznu, prvosenku a lékořici.

Yzop, tymián, máta a opět jablečník jsou rostliny antiseptické.

Do křemičitých rostlin s vysokým obsahem křemíku řadíme plicník, konopici, přesličku a truskavec.

Siličnaté rostliny jsou anýz, fenykl, mateřídouška.

Jablečník má kromě výše zmíněných účinků i dobrý vliv na zažívání, je ale velmi hořký, proto ho nelze dávat do čaje malým dětem.

Čaj na plíce a průdušky:

smícháme jitrocel, podběl, lékořici a proskurník. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Čaj při nachlazení a chřipce:

vyrobíme smícháním lékořice, jahodníku, maliníku a ostružiníku. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Tlusté střevo

Při onemocněních tlustého střeva je důležité upravit stravu: omezit ostrá jídla a koření, alkohol, nasycené tuky, maso a řepný cukr.

Z bylin jsou vhodné hořec, zeměžluč, pelyněk, len, krušina, aloe, senna, řebříček, heřmánek, mochna, lišejník, pryšec, šalvěj, tymián, fenykl, kmín, koriandr, kurkuma, skořice, anýz, kopretina řimbaba, jmelí , lichořeřišnice.

Čaj z devíti bylin na pročištění tlustého střeva a celého trávicího traktu:

připravíme smícháním stejných dílů čekanky (kořen/nať), pampelišky (kořen/nať), rozrazilu, třezalky, řebříčku, popence, jablečníku, puškvorce a měsíčku. 2 polévkové lžíce směsi zalijeme 330 ml vařící vody, krátce povaříme, scedíme do termosky a vypijeme po doušcích během dne.

 TIP redakce: Článek vychází v rámci seriálu. Předchozí díly také doporučujeme k přečtení.

Éterické oleje v elementu Kovu

Z energetického hlediska můžeme plíce a tlusté střevo podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Kovu patří borovice, cypřiš, čajovník, eukaplytus citriodora i globulus, kajeput, myrta, niaouli, ravensara, šalvěj muškátová, tymián a yzop.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Jednoduchá masážní směs na kašel  

  • 3 kapky eukaplyptus radiata nebo globulus
  • 2 kapky tymián
  • éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 10 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým)

Masírujte 2x denně oblast hrudníku. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

TIP redakce: doporučujeme článek se spoustou dalších receptů od zkušené aromaterapeutky Ludmily Kotalíkové na téma rýmy, kašle a chřipky.

Ať je vám i na podzim krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

„Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.“

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 1.část, , Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., Malinovská Radmila, Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Léto do skleničky: šípky v medu i jako sirup

Také přemýšlíte, jak zpracovat podzimní dary přírody a využít je k posílení imunity a celkového zdraví v těchto podzimních dnech? Pojďte si se mnou vyrobit „vytuněný“ med a šípkový sirup.

Receptů na šípkový sirup je plno, ale pořád jsem si lámala hlavu nad tím, jak zpracovat šípky syrové, nevařené. A letos poprvé jsem vyzkoušela šupnout je do medu. Dělávám to běžně s rakytníkem, jen ten jde potom sníst celý. To by se šípkem asi nešlo. Tak jsem je rozmixovala, přepasírovala a konzervovala medem. A tady je recept. Chutná to opravdu náramně. A následuje návod na klasiku – šípkový sirup, vařený a s cukrem.

Šípky s medem za studena

Recept na speciální „šípkový“med

Ingredience a náčiní k přípravě zdravé mňamky
  • 0,5 kg šípků
  • voda
  • med

Omyté šípky očistíme od stopek a bubáků, jednoduše jsem je okrájela keramickým nožem.

Vložíme do mixéru, zalijeme převařenou, vlažnou vodou, ale jen tolik, aby byly šípky ponořené a rozmixujeme.

Směs přepasírujte přes jemné sítko.

Já jsem to vymačkala v sáčku na pasírování ovoce, což mi přišlo rychlejší. Vznikla mi hmota podobná řidší přesnídávce, kterou jsem potom smíchala se stejným množstvím medu, nalila do malých skleniček a uložila do lednice.

A samozřejmě ochutnala a je to výborné! Zatím netuším, jak dlouho to v té lednici vydrží, ale myslím, že to rychleji zmizí… Do vlažného čaje, jako sladidlo na kaše, do smoothie, do vody, jako sladká poleva na lívance…

A teď ten sirup..

Vitaminová bomba v lahvích – šípkový a rakytníkový sirup

Recept na šípkový sirup

  • 1kg šípků
  • 2l vody
  • 1,5kg cukru

Omyté šípky rozdrtíme, zalijeme vodou a vaříme cca 15 min. Necháme 2 hodiny macerovat. Přidala jsem tam i to, co mi zbylo po pasírování do medu.

Pak přecedíme přes sítko, pro jistotu necháme ještě překapat přes plátýnko, abychom získali čistou šťávu bez chloupků, vymačkáme, přidáme cukr a znovu zahřejeme asi na 70°C jen tak dlouho, než se cukr rozpustí.

Dobře rozmícháme a horké plníme do vypařených lahviček. Nahoru můžeme kápnout trošku rumu a dobře uzavřeme. Uchováváme v chladu.

Tak dobrou chuť a krásný podzim přeji

Autorkou článku je Iveta Klímová. Foto: autorka.

Podzim: Jak posílit imunitu?

V podzimním čase, kdy se začnou viry množit jak houby po dešti, asi málokdo odolá a dostihne ho sem tam nějaký kašel, rýma, nepříjemné škrábání v krku. Může se přidat bolest hlavy, svalů, únava. A viróza je tady. Jak to udělat, abychom byli během chladných měsíců zdraví?

Zvolněte tempo

V kořenech pampelišky se skrývá pravý poklad

S příchodem podzimu se proměňuje kvalita energie. Míza stromů postupně míří zpět do země. Rostliny odevzdávají svou sílu do kořenů. Život v přírodě pomalu utichá. Zavřete si na chvíli oči a představte si to…

Ustalo zběsilé letní hemžení, moudrá příroda se připravuje na odpočinek. My lidé se můžeme inspirovat touto moudrostí a integrovat ji do svého života. Jak? Zvolněte tempo. Právě virózy mohou být impulsem k tomu, abychom si to uvědomili.

Jenže v dnešní uspěchané době to není jednoduché. Času je málo, starostí hodně. A tak se lidé mnohdy alespoň „ládují“ vitamíny a doplňky, které však vznikají chemickou cestou v laboratoři. Chcete na posílení využít vitalitu a energii čisté přírody? Takové, co nejspíš najdete i u sebe pod okny? Zkuste omrknout můj program Očista těla kořeny.

Nalaďte se na sebe

Kopřiva pomáhá nejen na podzim, ale i na jaře

Právě v období přicházejícího podzimu mám nejraději bosonohé procházky. Nejčastěji si je dopřávám v dešti. Země je měkká a po chvíli se plosky nohy příjemně prokrví, takže necítím chlad, ale rozproudění energie. Kousek od domu máme zatopený lom, kam chodím své tělo otužovat.

Jestli vám při představě bosých nohou a koupele v ledové vodě naskakuje husí kůže, můžete na to jít po svém a pomaleji. Otužujte se postupně. Do sprchy si připravte kbelík se studenou vodou a „šlapte“ vodu. Udělejte si střídavou koupel. Chvíli se sprchujte teplou, pak šlapte studenou vodu.

Už za pár dní se budete cítit nabití a budete se nejspíš na svůj otužovací rituál těšit. Budete také intenzivněji vnímat své tělo. Chce to jen začít.

Bylinky

Sbírejte a užívejte kopřivová semínka

Bylinek, které jsou vhodné k užívání na podporu imunity, je celá řada. Připomenu vám ty nejznámější a snadno dostupné.

Kopřiva je asi nejoblíbenější. Už brzy z jara ji sbíráme pro očistu těla, na podporu krvetvorby. I na podzim můžete povzbudit svůj organismus a popíjet 2-3 šálky denně sušené natě kopřivy. Po odkvětu si nasbírejte semena, která působí na podporu imunity. Nasušte je a užívejte v dávce jedné až dvou lžiček denně. Semena dobře rozžvýkejte a zapijte vodou. Nebo je rozmixujte na prášek, uchovejte ve skleničce a dejte si 1-2 lžičky za den.

Na podzim je čas vykopávat kořeny, které mají ještě větší sílu než nadzemní část rostliny. Patří sem třeba známá echinacea. V době zvýšeného výskytu chřipek, viróz, únavy, užívejte tinkturu nebo odvar z kořene. Odvar připravte z čerstvých nebo usušených kořenů. Polévkovou lžíci kořenů zalijte 1/4 litrem vody, přiveďte k varu a vařte 15 minut na mírném plameni. Potom přeceďte.  Tinkturu užívejte v dávce 10-20 kapek do sklenky vody 2-3x denně po dobu 2-3 týdnů.

Krásná a známá echinacea, tinkturu si můžete sami vyrobit

Jako třetí bylinku, která dokáže tlumit růst bakterií, bych vám doporučila semena fenyklu. Ta jsou nejen chutná, ale mají výrazné desinfekční účinky a také očišťují tělo. Nasušte zralá semena a uchovejte je v suchu (šroubovací skleničce). Během podzimu si můžete dopřát posilující kúru v dávce 1-2 čajových lžiček denně.

Poslední bylinku, kterou bych chtěla zmínit, je pampeliška. Během jara nejčastěji sbíráme listy, stonky i květy. Teď přichází čas na sběr kořenů. Ideální dobou je ubývající Luna, pak mají kořeny bylin ještě více síly. Kořen pampelišky vám pomůže podpořit metabolismus, zlepšit jaterní činnost, funkci žlučníku, slinivky, ale také působí močopudně a dokáže odvádět toxiny z těla. To je žádoucí právě tehdy, když se nacházíme na přelomu ročních dob. Podpoříte tak přirozenou obranyschopnost svého těla. Dobře omyté a usušené kořeny povařte 15 minut ve 1/4 litru vody (1 polévkovou lžíci), nechte vyluhovat 10-15 minut a přeceďte. Dopřejte si očistnou kúru s pampeliškou trvající 10-14 dní. Budete se cítit jako rybka ve vodě.

Mějte se báječně a užívejte si barev a vůní podzimu.

Autorka článku: Linda Mahelová. Foto: autorka.

Imunita – šípek jako král vitaminu C

Už jste letos byli na šípkách? Pokud ne, tak máte nejvyšší čas! Právě totiž nastala “šípková sezóna“. Zapojit se může celá rodina. Menší i větší pomocníci rozhodně pro sběr ocení zahradnické rukavice a hladké starší oblečení. Pak už jen popadnout košíčky a krásné společné podzimní dopoledne může začít.

Pomocník při infekčních onemocnění

Na sběr šípků si ale raději vezměte rukavičky

Šípek obsahuje cukry, organické kyseliny, vitaminy A, B1, B2, E, P a hlavně vysoký podíl vitamínu C, cca 600 – 800mg na 100gr, což je několikanásobně více než má například citron.

Díky této hojnosti vitaminu C můžeme šípek využít jako prevenci proti nachlazení, rýmě, chřipce, jarní únavě. Vítaný je samozřejmě i v průběhu nemoci.

Vitamin C je rozpustný ve vodě. Nemusíme se tedy obávat případného předávkování. Jeho přebytky odejdou z těla společně s močí.

Čerstvé plody

Nejvíce vitaminů mají čerstvé plody.  Pro naše zdraví je vhodné sníst jich každý den plnou hrst. Stačí si je natrhat, pečlivě omýt, zbavit chloupků, rozpůlit, vyndat semínka a pak si už jen na této dobrůtce pochutnat.

Sušené plody

Sušení šípků na pozdější časy

Na sušení sbíráme plody jasně červené a tvrdé. Sušíme je rychleji při teplotě cca 55 – 60°C. Nižší teplota a delší doba sušení snižují obsah vitamínů. Stejně tak pokud bychom zvolili na sušení výrazně vyšší teplotu.

Nám se doma osvědčila klasická sušička, na které si můžeme nastavit program s teplotou. Správně usušený šípek poznáme snadno, při rozdrcení pěkně praská.

Takto usušené plody uložíme do sklenice, kde vydrží bez problémů celý rok. Dříve jej naše babičky dávaly do látkových sáčků. Dnes ale se zateplením domu a výměnou oken, již pro toto skladování nebývají v domácnostech ideální podmínky.

Šípkový čaj

Sušené šípky se výborně hodí na přípravu voňavého čaje. Usušené šípky rozdrtíme. Dvě čajové lžičky rozdrcených šípků vložíme do papírového čajového sáčku (seženeme v drogerii), který odfiltruje zbytečky jemných chloupků. Vyhneme se tak dráždění ke kašli či u citlivějších jedinců až k dávení.

Zalijeme horkou vodou a 3-10 minut louhujeme. Poté přijde chvíle, kdy si čajík v klidu můžeme vychutnat. Čaj kromě toho, že je zdravý prospěšný, také krásně voní a je vhodný i pro těhotné osůbky a hlavně se nedá snad ani přepít.

Komu by se nechtělo vydat na sběr šípků, čistit se s nimi, sušit, vařit si čaj nebo prostě na to jen nemá čas, tak věřte, že zvýšení dávky vitaminu C ať prevenčně či při průběhu nemoci je pro imunitu ta nejpřirozenější vzpruha.

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: autorka a Pixabay.com

Literatura:

  • PAMPLONA ROGER, Jorge D. Encyklopedie léčivých rostlin. Praha: Advent-Orion, 2008. Zdraví pro třetí tisíciletí. ISBN 978-80-7172-119-2.