Věra Žďárská: „Léčivé rostliny se nehodily před revolucí a nehodí se ani dnes“ (rozhovor)

Věra Žďárská je rozenou bylinkářkou. Bylinky jsou celý její život, přátelé. Je přímou žačkou pana Zentricha a bylinkáře Jiřího Janči. Je mi velkou ctí, že se stala mou přítelkyní a že vám nyní mohu tak sluníčkovou a báječnou osobu představit.

Věra působí ve Valticích v bylinkové zahradě. Tam také založila Herbal academy – bylinkovou školu, ve které pravidelně vyučuje. Zájemcům o bylinky předává informace, jak je pěstovat, zpracovávat a uchovávat. Její kurzy jsou krásné a jak sama říká: „Bylinky jsou pro potěchu nejen těla, ale i Duše.“

Věra Žďárská se k bylinám dostala už v dětství

Při sběru pistácie v Chorvatsku

Sama Věrka se bylinkám věnuje už od dětství. Dříve nebylo možné chodit k lékařům, tak jako dnes. Nebylo času, ani peněz. Proto se kladl důraz na samouzdravování. Věrka mi vyprávěla, že když na ni šla nemoc, její babička, tak jako předtím zase její babička, používaly mátu polej. Mátu uvařily a byla z ní olejovitá tekutina. Věrce se vždy už jen při pohledu na ni zvedal žaludek, ale pomohlo to. Teprve když tato „medicína“ nezabrala, šly k lékaři. Ale to bylo podle Věrky málokdy.

Tyto zkušenosti v ní vybudovaly velikou víru v bylinky. Proto se jí zdálo jako logické jít studovat bylinky na Mendelovu univerzitu v Brně. Zahradu této Zahradnické fakulty v Lednici i několik let vedla.

Pracovala na mnoha místech, kde se léčivé rostliny vyskytovaly a zažila hodně změn. Až ji nakonec oslovila manažerka Bylinkové zahrady Lu a Tiree Chmelar ve Valticích, zda by mohla dát dohromady co nejvíce lidí. Věra dala dohromady tým, který bylinky a rostliny miloval tak, jako ona. A tak vznikla Bylinková zahrada (nyní Herbal academy). Starat se o zahradu je obtížné. Zvláště pokud tato zahrada má sloužit jako potěšení druhým lidem. Snaží se v ní poskytovat informace i rady, jak využít rostliny k pomoci lidem. Přesně podle odkazu pánů Janči a Zentricha, jejichž je žačkou.

Položila jsem Věře Žďárské několik otázek.

Bylinková zahrada ve Valticích je v její péči, foto: Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar

XBP: Jak bys popsala vaší bylinkovou zahradu, Věrko?

V bylinkové zahradě

VŽ: „V jedné části zahrady jsou místa pro potěchu oka. Krásná, voňavá, přímo vybízející k odpočinku, relaxaci a zastavení se v našem paradoxně i dovolenkovém shonu. Jiná část zahrady je poznávací. Jsou tady záhony věnované včelám, mýtům, vůním, kuchyni a také jednotlivým skupinám orgánů. Rostliny jsou nasázeny tak, aby se každý, kdo se chce vzdělat nebo najít inspiraci ve světě léčivých rostlin, dobře orientoval a našel to, co hledá. Zahrada poskytuje i vzdělávání v této oblasti: jsou to komentované prohlídky, menší akce přímo v zahradě nebo bylinková akademie s téměř dvěma desítkami seminářů z různých oblastí přírodní terapie. Zkrátka – zajděte do naší zahrady, jistě najdete inspiraci.“

Zahradu ve Valticích miluji. Je originální i tím, že ty bylinky, které k sobě patří, najdeme pohromadě. A opravdu jsou u nich popsány krásné citace a myšlenky. Co mě nejvíce zajímalo, byl názor Věry na pana Janču a pana Zentricha. Jací byli? Kde je potkala? Já sama jsem se hlavně o pana Janču začala zajímat až po kurzu Reflexní terapie u manželů Patakyových. Sám Jiří Janča byl zraněn ve druhé světové válce. Postřelili ho Němci a tehdy pan Janča poznal účinky akupunktury. Místo anestetik si vybral akupunkturu a operaci prožil ve velkém úžasu. Nepotřeboval žádné jiné léky proti bolesti! A tak se rozjela životní dráha pana Janči, léčitele a bylinkáře. Zeptala jsem se Věrky na tyto dva pány.

Tip redakce: Přečtěte si o bylinkách více – rozhovor z Kotvičníkové farmy

XBP: Pan Jiří Janča a pan Zentrich – známá jména bylinkářské tradice. Jací vlastně byli a kde jsi je potkala?

Věra Žďárksá je přímou žačkou Zentricha (na fotce spolu)

VŽ: „Pan Jiří Janča byl velmi vzdělaný člověk, poznala jsem ho na přednáškách a seminářích, které vedl a které byly za socialismu tak trochu ilegální. Ústavy národního zdraví (tak se jmenovaly nemocnice) byly plné nemocných. Ale léčit je směla jen socialistická medicína. Je zajímavé, že léčivé rostliny se nehodily soudruhům za socialismu před revolucí a nehodí se ani dnes, tolik let po ní.

S panem Josefem Zentrichem jsem strávila více času, protože tady s námi pobyl déle. Byl velmi vtipný – dokázal mluvit o nemocech a jejich léčení přírodní cestou s nadhledem, lehce a zábavně. Oba pánové znali rostliny dokonale, věděli mnoho o historii fytoterapie a příbuzných oborech. Setkávali se s praktikujícími bylinkáři a znali odkaz těch, kteří už tento svět opustili. Znali etnomedicínu, zabývali se téměř vším, co může člověku uchránit nebo navrátit zdraví. Všechny svoje poznatky prakticky využívali, jejich rady pomohly a nadále pomáhají mnohým.

Pan Janča mě zaujal popisem toho, co má z člověka vypadnout – stolice. Jsem ze statku, kde jsou pro hospodáře důležité charakteristické zvířecí exkrementy. Exkrementy jsou důležité proto, že se hned ví, jak na tom zvířata se zdravím jsou. S takovýmto pohledem na zdraví lidí – od konce, jsem se setkala poprvé. Pan Zentrich k tomu přihodil, že když je člověk nemocen, obvykle mají „štětkaři“ (výrobci čistících kartáčů na toalety) hody. Lidé jsou totiž nuceni toalety důkladněji čistit a tím jich více zničí. A díky jejich humoru, který byl i pravdivý, jsem byla jejich. Vždy mě upoutalo, jakým způsobem dokázali mluvit o tématech, o kterých se často nemluví. Měli dar pro nalezení optimálního vyjadřování i v oblastech, ve kterých se lidé rdí. Ať už jsou to, jak to nazývali, „fujtajblmetody“, nebo oblasti intimních partií. Anebo témata týkajících se intimního života. Pan Zentrich to dokázal pozvednout na úroveň laskavého humoru, jak říkával: „srandy“ a to s velkou nonšalancí. Napsali mnoho knih, z nichž každá jedna je důležitá a zajímavá. Nikdy nemlátili prázdnou slámu. Ze všech bych vyzdvihla Herbář léčivých rostlin, který nemá v Evropě obdoby. A od pana Zentricha bych vyzdvihla knihu: Třetí cesta ke zdraví. Doporučila bych ji jako povinnou četbu.“

Tip redakce: Přečtěte si reportáž z návštěvy bylináře Wolf – Dieter Storla v Praze

XBP: Zajímalo by mě, jak jako rozená bylinářka vnímáš Aromaterapii?

V bylinkové zahradě

VŽ: „Aromaterapii fandím. A to z toho důvodu, že je to medicína ihned po ruce a rychle sbalená na cesty. Pro naši hektickou dobu velmi vhodné. Nemusí se nic vařit, cedit… Je to metoda minimalistická, co se týká přípravků. Ale maximalistická, co se týká účinků. Je potřeba všem vysvětlit, že je to proto, že každé kapce těchto zázračných elixírů dala vzniknout velikánská hromada bylin nebo dřevin. Aromaterapie nás mimo jiné navrací k přírodě, učí nás přírodu nedrancovat. Kdo šetří s kapkami, uvědomuje si, že je potřeba souznít s přírodními rytmy. Být trpělivý a chápat také to, že ne vždy můžeme dostat to, co chceme. Nakonec. Kdo používá aromaterapii, ten to vše dříve nebo později pochopí, protože ty „voňavé kapičky“ nám v mozku, a potažmo v celém těle, udělají prima sezónu. Sezónu harmonie těla i duše.“

XBP: Věrko, je nějaký éterický olej, který bys chtěla mít s sebou, kdybys musela zůstat na pustém ostrově?

VŽ: „Na pustý ostrov? Samozřejmě bych si vzala mátu polejku (Mentha pulegium). Znamená pro mě jistotu. Byl by-li ostrov pustý před mým příchodem, jistě by se brzy zazelenal a rozkvetl. A také by se provoněl. A éterický olej? Mám-li vybrat jeden, tak zůstanu při mátě. Pro vánek, kterým víří stojaté vody a přináší čerstvý vzduch mozku. Myšlenky by tedy měly být svěží. Mám ráda svěží myšlenky.“

Bonus: Recept pro zdraví od Věry Žďárské – Rostlinná plazma

Natrháme hrst bylinek. Například meduňku, vojtěšku, kopřivu a fenykl. Bylinky použijeme takové, jaké máme momentálně k dispozici. Můžeme přidat různá semínka. Například chia semínka. Přidáme trochu vody. Rozmixujeme. Nalijeme do sklenice a pijeme. Nápoj plný vitamínů, flavonoidů a minerálních látek pijeme vždy čerstvý. Rostlinná plazma působí velmi dobře na naše tělo i krev. Výhodou je, že je vždy k dispozici.

Ing. Věra Žďárská (nar. 1954)

Věra Žďárská vystudovala obor zahradnictví na Mendelově universitě v Brně a poté působila tamtéž jako technický pracovník pro výuku a správce sbírkové a sortimentální zahrady Zahradnické fakulty v Lednici. Bohaté praktické zkušenosti a poznatky publikuje v odborných a osvětových časopisech a pořádá přednášky o léčivých rostlinách a jejich využití a o zdravém životním stylu. V r. 2015 vydala spolu s doc. Ing. Jarmilou Neugebauerovou Ph.D. atlas Léčivé rostliny pěstujeme-sbíráme-využíváme (Kapesní průvodce zelenou medicínou).

 

Autorkou rozhovoru je Xenie Bodorík Políková. Foto: autorka, archiv Věry Žďárské, Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar.

 

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

V Brně na Kraví hoře opět voní léčivky

Brněnské Centrum léčivých rostlin je nejstarší botanickou zahradou svého druhu u nás. Už téměř 70 let tam přírodovědci pěstují byliny pro univerzitní výzkum. A pravidelně se tu na začátku léta koná Výstava léčivých rostlin. Letos doplněná o panelovou výstavu Herbář Masarykovy univerzity a přednášky botanika Radomíra Němce nejen o jedlých plevelích. 

Než vytrháte záhonek, listujte v herbáři!

Radomír Němec dává na ochutnání denivku a lichořeřišnici.

Merlík bílý pravidelně vytrhávám od mrkvičky a zakazuju ho na kompost. Až ho příště najdu v záhonku, zkusím ho připravit jako špenát. Tento tip jsem dostala na přednášce Radomíra Němce, kam si přinesl kbelík s plevelem a postupně nám ukázal, že není plevel jako plevel. Například, pokud trpíte na křečové žíly, pak vám hodně uleví čaj z rdesna. A až příště půjdete na vycházku do jarní přírody, zkuste natrhat pár javorových mladých lístků na salát. Teď v létě je najdete, pokud máte ve svém okolí prořezaný strom, který obrazil mladými větvičkami.

Pokud sledujete na Kouzle vůní články o vykuřování, pak by vás mohlo zajímat čarodějnické jedovaté trio durman, rulík a blín. Tradiční recepty na masti proti křečím a dalším závažným potížím se sice už dají sehnat jen těžko, ale jako vykuřovadla prý mají velmi zajímavé účinky. Další rostlinou, na kterou byste si při vycházkách po krajině měli v těchto dnech dávat pozor je bolehlav. Vypadá jako neškodná miříkovitá rostlina, ale zblízka smrdí myšinou a mladý stonek má na sobě černé tečky. Je velmi prudce jedovatý a dětem údajně stačí si jen čichnout jeho pylu.

Šrucha má příjemnou kyselkavou chuť

Jídelníček naopak můžete zpestřit denivkou. Vypadá jako lilie a je to typická rostlina z vesnických předzahrádek. Její výhodou je, že může růst ve stínu i na slunci a je velice nenáročná. Zahrádkářům někdy vadí, že kvete jen jediný den. Pokud ji ale slupnete jako odpolední svačinku, tak vám to tolik vadit nemusí :-).

Lichořeřišnici zná téměř každý fanoušek bylinek, protože je to jeden z nejsilnějších pomocníků při léčení bakteriálních onemocnění. Tedy přírodní antibiotikum. Možná se vám na vlhčích místech zahrádky rozšířila šrucha zelná. Má příjemnou svěží kyselkavou chuť a je výborným doplňkem salátů.

Nádherné kvetoucí záhony

Sluncovka kalifornská

Centrum léčivých rostlin je otevřeno ve všední dny až do září. V klidu si tu můžete projít nádherné kvetoucí záhony. Najdete tu řadu květin, které znáte z babiččiny zahrádky. Možná i sluncovku kalifornskou, kterou pěstujeme na záhoncích pro její krásné květy. A díky nim se stala i symbolem státu Kalifornie. Má velmi silné zklidňující účinky podobné máku a v současnosti je zkoumána hlavně proto, že by mohla pomoci při léčbě Alzheimera nebo Parkinsona.

U některých rostlin najdete informační panely. U jiných jen cedulku s latinským názvem. Proto doporučuji vzít s sebou i chytrý telefon nebo příruční atlas rostlin. Na jednom hektaru tu totiž roste osm stovek druhů rostlin. A odborníci si cení zejména sbírku čeledi makovitých, kam se řadí také sluncovka.

Otevírací doba:
květen – září

Po, Út, Čt, Pá – 9–15 h
Středa – 9–18 h

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.

Jak na jarní domácí destilaci květových vod?

Destilovat hydroláty, tzv. květové vody, může dnes každý. Stačí si domů pořídit destilátor určený k destilování rostlin. Mnoho lidí se domnívá, že se destiluje hlavně kvůli éterickým olejům. Omyl. Velmi léčivé a žádoucí jsou i hydroláty, květové vody, vedlejší produkty při destilaci éterických olejů.

Výhoda hydrolátů je ta, že pro jejich výrobu není potřeba siličnatých rostlin, které v sobě mají ukrytý éterický olej. Dále je na hydrolátech úžasné i to, že jsou bezpečné pro děti, staré lidi a nemocné. Na rozdíl od éterických olejů, u kterých je potřeba dodržovat bezpečnostní pravidla.

Co je hydrosol?

Slovo hydrosol znamená z latiny hydro neboli voda a sol znamená roztok. V chemii pro to není žádný konkrétní název. V aromaterapeutickém světě slovo hydrosol je známo jako hydrolát, květová voda nebo rostlinná voda. Hydrolát je složen ze slova hydro – voda a lait – mléko. Mléko proto, že u některých rostlin je první voda při destilaci lehce mléčně zabarvena.

Pozor na složení květové vody!!

V INCI, tedy popisu složení produktu uvedeném na lahvičce musí být uveden pouze název rostliny, z které je hydrolát vydestilován. Případně konzervant. Pokud je ve složení voda plus éterický olej, NEJEDNÁ se o pravý hydrolát. Je to pouze smíchaná obyčejná voda, alkohol a éterický olej. Což je také účinné, ovšem z terapeutického hlediska naprosto rozdílné. A hrozí zde iritace od konkrétního přidaného éterického oleje.

Jak se získává hydrolát?

Naše domácí éterické oleje

Hydrolát je kondenzovaná (sražená) pára, která se při destilaci stoupá vzhůru skrz rostlinný materiál, v kondenzátoru se zchladí a mění opět na vodu, která při destilaci začne kapat do nádobky. Tato voda má v sobě cenné látky získané z rostliny. Na povrchu této vody plave éterický olej. Ten se pak pomocí florentské nádoby oddělí od vydestilované rostlinné vody. Vzniknou tak dva produkty. Již zmiňovaný hydrolát a éterický olej. Ve chvíli, kdy držíme v ruce hydrolát a éterický olej, máme v ruce celou rostlinku.

Pokud si destilujeme doma, na éterický olej zapomeňme. Na to, aby nějaký byl, je zapotřebí obrovské množství rostliny. Což v domácích podmínkách destilování prostě nejde. My máme s manželem doma 30l destilátor, do kterého se vejde tak 2,5 kg rostliny. Pokud destilujeme kombinovanou destilací, tak 5 kg rostliny. Z tohoto množství máme cca 0,5 – 1,5 ml éterického oleje.

Pro příklad: Přes 0,5 kg drahocenných okvětních lístků Arabského jasmínu Zambac (Jasminum sambac) je třeba k získání pouhého 1 g éterického oleje.

Jak používat hydroláty?

Z hydrolátů vaříme, pečeme, děláme si z nich luxusní domácí kosmetiku, koupeme se v nich, používáme je jako nosní kapky při rýmě, pijeme zředěné ve džbánu s vodou, děláme si z nich ozdravné několikadenní kúry, stříkáme jimi rostliny, osvěžujeme vzduch v místnosti a další a další.

Jarní domácí destilace netradičních bylin

Hydrolát si můžeme vydestilovat i z jiných než siličnatých rostlin.

Kopřiva (Urtica dioica)

Domácí destilační přístroj

Kopřiva je jedna z nejznámějších jarních rostlin, spojená z detoxikací těla po uplynulé zimě. Nejvíce síly se nachází v jarní, zrovna vyklubané kopřivě. Říká se jí Elixír života. Její léčivé účinky byli známé už ve starověku. Nejznámější řecký lékař Hippokrates doporučoval šlehat kopřivami bolestivé údy. Římský lyrik Gaius Valerius Catullus ( 84-54 př. Kr.) píše, že se uzdravil klidem a kopřivou.

Kopřivu dříve sbírali před sv. Janem, a dávali si ji za okna a před dveře, aby zabránila vstupu do domu zlým duchům. Když se chtěli dříve přesvědčit, je-li člověk opravdu mrtvý, šlehali ho pozůstalí kopřivami. Když na mrtvém naskočily pupeny, žil. Mrtvá pokožka totiž nereaguje. Vlákna z povrchové lýkové části jsou velmi pevná, proto byla spřádána a tkalo se z nich, hlavně za 1. světové války byla tato vlákna náhražkou za textil.

Kopřiva, i když je považována za plevel, je velice účinná léčivka. Když ji manžel sbíral na destilaci, byl jediný, kdo nepoužil rukavice. Zatímco my jsme měli problém sbírat ji i v rukavicích. To se mu ale nevyplatilo. V ten den k večeru zjistil, že je nějaký povzbuzený. Bušilo mu srdce, jako před infarktem. Nemohl usnout. 36 hod vydržel být vzhůru. Prožil si smutek, stísnění, bezmoc. Proto buďte při sběru opatrní a použijte rukavice!!

Nasbíral do 30 l destilátoru 3 kg kopřivy. Z toho jsme vydestilovali 1,5l kvalitního hydrolátu. Tento hydrolát používáme na vlasy, do šampónů, do rozprašovače na lesk vlasů, na mastnou pleť. Osvědčil se nám proti havěti na paprice pálivé. Havěť napadla zrovna rašící lístky papriky a vypadalo to, že je po ní. Manžel stříkal každé 3-4 dny tyto napadené lístky a za necelé 2 týdny byla paprika uzdravená.

Éterický olej z kopřivy existuje, ale my jsme z uvedeného množství neměli ani kapku.

Tip redakce: Koukněte se na video z domácí destilace

Pampeliška (Taraxacum officinale)

Pohled na zářivou louku plnou pampelišek skýtá pohled nevšední krásy. Je to světlo přicházející po temné zimě. Latinský název pampelišky pochází od lékaře Aviceny. Je odvozený od řeckého taraxis – zánět očí. V době Aviceny se mlékem, které pampeliška po utržení stonku vylučuje, léčil zánět očí. O této rostlince není známo, že by se tak často, jako ji známe dnes, vyskytovala ve starověku nebo středověku. Zřejmě až když se začal člověk později osidlovat a zemědělčit, přispěl k jejímu rozšíření. Odkvetlá pampeliška také sloužila k věštění bohatství nebo chudoby. Vzali se dvě odkvetlé ochmýřené pampelišky a ťukly se jedna o druhou. Pokud chmýří odletělo, znamenalo to chudobu. Pokud chmýří ulpělo na oděvu, znamenalo to bohatství. Také pampeliška snědená na Zelený čtvrtek znamenala zdraví po celý rok.

S manželem jsme nasbírali 4 kg pampeliškových květů. S toho jsme vydestilovali 1 l hydrolátu. Vůně pampelišky při destilaci byla úchvatná. Samotný hydroláz voní zvláštně. Tak nějak trávovo-zeleninově.  Zvláštností po destilaci bylo to, že nám doslova „vybělil“, vyčistil destilátor do lesklé mědi!! Hydrolát používáme na detoxikační kůry, odtučňovací, dále na pleť na vybělení kůže (díky našemu poznatku při destilaci), proti smutkům.

Éterický olej z pampelišky neexistuje.

Šeřík (Syringa)

Letošní pokus o destilaci šeříku

S manželem se každé jaro, s prvními kvítky šeříku, omámeně potácíme kolem domu. Jejich silná vůně je příslibem krásných slunných dní, lásky a uvolnění. Určitě to znáte také. Nicméně wikipedie uvádí, že plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin prý dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce. Šeřík se k nám dostal až v 16. století, a to z Osmanské říše.

Co mě velice překvapilo bylo to, že paní Ing. Věra Žďárská z Bylinkové zahrady ve Valticích používá šeřík jako jedlý květ na ozdobu. Také ho kanduje. To mi vnuklo nápad, že bychom ho mohli s manželem destilovat.

Nasbírali jsme 5 kg květů šeříku. Z toho jsme vydestilovali tak 1,5 l hydrolátu. Ovšem vůně je svým způsobem opět taková travní. Očekávaná libá vůně omamných květů se nekonala.

Šeřík se používá proti horečce, proti bolesti v krku, proti smutku, krvácení.

Na trhu je k dostání extrakt CO2 z šeříku.

Bonus: recepty

Recept na rozprašovač na vlasy

Hydrolát z kopřivy, rozmarýnu, tinktura z lopuchu, lichořeřišnice. Stříkáme na vlasy. Podporuje růst a lesk vlasů.

Recept na hojivou bělící pleťovou vodu

Do vydezinfikovaného rozprašovače 50 ml dáme 20 ml hydrolátu z šeříku, 20 ml hydrolátu z pampelišky, 1 ml rostlinný olej z pupalky, 8 kapek tinktury z propolisu, 2 kapky šalvěje muškátové, 1 kapka éterického oleje z citrónu. Potíráme každý večer před spaním.

 

Zdroje:

  • CATTY, Suzanne. Hydrosols: the next aromatherapy. Rochester, Vt.: Healing Arts Press, c2001. ISBN 0-89281-946-4.
  • Listy aromaterapie [online]. Asociace českých aromaterapeutů, 2014, 2014(42) [cit. 2017-05-19].
  • MIČÁNKOVÁ, Marie a Jan LEJNAR. Rostliny v léčbě, kuchyni a kosmetice. Praha: SEVT, 1991. ISBN 80-7049-015-2.
  • Ing. Věra Žďárská, Bylinková zahrada Valtice
  • Šeřík obecný. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0e%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Výstava Bonsai Merklín 2017 potěší i bylinkami a vůněmi

14. ročník mezinárodní výstavy bonsají a suiseki pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje se uskuteční ve dnech 27. – 28.5.2017 v areálu zámku v Merklíně u Přeštic. Letošní ročník bude obohacen o expozici bylin a v nedělním doprovodném programu nebudou chybět ani přednášky o bylinkách a aromaterapii. Tak proč si neudělat výlet?

Bonsai Merklín je jedna z mých nejoblíbenějších akcí, kterých se každoročně účastním. Program akce je z velké části umístěn v nádherné zahradě merklínského zámku, což je pro mě rozhodující faktor. V parku si tak můžete zacvičit, zabubnovat nebo se jen tak povalovat v trávě. Každý rok je doprovodný program velmi bohatý, a i letos je z čeho vybírat. Hlavní pořadatelka Zdeňka Nosková vše připravuje s opravdovou láskou a nadšením.

Co vás letos čeká?

Zámecký park láká k odpočinku

Z doprovodných akcí:

  • asijská bojová umění
  • tvarování bonsají
  • japonská lukostřelba
  • kaligrafie
  • přednášky: bosá chůze, léčitelství

Program myslí i na děti

Pro děti nebude chybět v loňském oblíbená ukázka sokolnictví a děti se navíc mohou vyřádit při dílnách – kaligrafii a bonsaích z drátků. V letošním roce je navíc vyhlášená soutěž o nejkrásnější bonsai z drátků – ve dvou kategoriích – pro děti a dospělé. Výherce vyhraje bonsai od prezidenta České bonsajové asociace – Václava Nováka.

Vybíráme pro vás z nedělního bylinkového programu

  • 12.00 hod – park – Prožitkové setkání s vůněmi (aromaterapie podle 4 živlů, workshop) – M. L. Makulová
  • 14.30 hod – zámek – Přednáška o léčivých bylinách účinky, sběr, pěstování, použití – V. Fröhlich

Pan Fröhlich z Bylinkového zahradnictví v Písku pěstuje širokou paletu bylinek a léčivých rostlin. Pěstuje např. bazalku, petržel, tymián, libeček, saturejku, mátu, levanduli, šalvěj, rozmarýn, koriandr, oregano, rukolu a mnohé další… Celkově pěstuje přes 60 druhů bylinek, koření a zvláštních kultur. Byliny bude možné zakoupit. Prostor bude také na dotazy.

Jukněte také na podrobný program výstavy nebo na video ukázku z Bonsai Merklín 2015.

Podrobný program

SOBOTA 27.5.2017

Velký sál

  • 9.00 hod Demo – bonsaje  – R. Lempel, L. Slatinka
  • 13.00 hod Přednáška o roubování – přikájení – hřížení – V. Míčka
  • 14.00 hod Přednáška o kaktusech (pěstování, péče, přesazování, roubování) – P. Česal, Klub kaktusářů Plzeň
  • 16.00 hod Vyhlášení výherců Soutěže o nejkrásnější bonsai z drátků, následuje Aukce bonsají

Park

  • 10.00 hod Ukázka – Bujinkan CZECH DOJO, Plzeň
  • 11.00 hod Ukázka cvičení Pět Tibeťanů – G. Růtová
  • 12.00 hod Ukázka Japonské lukostřelby – M. Pham
  • 13.00 hod Bosá chůze – workshop – P. Zahrádka
  • 13.30 hod Ukázka Japonské lukostřelby – M.Pham
  • 14.00 hod Ukázka – Japonské umění karate, Karatedó Steklý
  • 15.00 hod Ukázka Japonské lukostřelby – M. Pham

Salónek

  • 9.00 – 11.00 hod Workshop japonské kaligrafie – A. Nohejl + K. Francová – Miklianová
  • 11.00 – 13.00 hod Kaligrafie na přání – A. Nohejl + K. Francová – Miklianová
  • 13.00 – 16.00 hod Workshop – bonsaje na kameni z drátků – E. Hubatová

Stan – park

  • 9.00 – 18.00 hod Workshop bonsaje – Bonsai Greenhorn

Doneste si vlastní bonsaje na workshop – poradíme Vám s pěstováním, pomůžeme natvarovat, vše zdarma.

  • 9.00 – 18.00 hod  Ukázka výroby bosých bot, P. Zahrádka – výrobu bot bude možné zkusit, případně boty i zakoupit.

NEDĚLE 28.5.2017

Velký sál

  • 10.00 hod  Přednáška / cvičení Jak uvolnit krční páteř aneb návrat do dětství – H.Böhmová
  • 11.00 hod Demo – bonsaje  – R. Lempel, L. Slatinka
  • 13.00 hod Tradiční čínská fyzioterapie – Náprava pohybového aparátu – D. Šejna
  • 14.30 hod Přednáška o léčivých bylinách – účinky, sběr, pěstování, použití – V. Fröhlich

Park

  • 10.00 hod Ukázka Kung-fu – D. Šejna
  • 11.00 hod Aikido Dojo Plzeň – ukázka vč. představení tohoto sportu
  • 12.00 hod Prožitkové setkání s vůněmi – M. L. Makulová
  • 13.00 hod Ukázka cvičení Pět Tibeťanů – G. Růtová
  • 14.00 hod Ukázka sokolnictví – Sokolnická společnost Teir
  • 15.00 hod Pilates Clinic pro pokročilé – H. Böhmová

Salónek

  • 10.00 – 12.00 hod Workshop kaligrafie – A. Nohejl + K. Francová – Miklianová
  • 13.00 – 15.00 hod Kaligrafie na přání – A. Nohejl + K. Francová – Miklianová

Stan – park

  • 9.00 – 18.00 hod Workshop bonsaje – Bonsai Greenhorn

Doneste si vlastní bonsaje na workshop – poradíme Vám s pěstováním, pomůžeme natvarovat, vše zdarma.

Komentované prohlídky

  • Sobota 11:00 hod – Malý sál – SUISEKI – I. Bárta
  • Neděle 11.00 hod – Atrium – BONSAJE – M. Ašenbrenner

Po oba dny:

Expozice bambusů, čajovna, prodej bonsají, kaktusů, bylin a potřeb pro pěstitele, občerstvení.

Focení povoleno, vstupné 60 Kč, podložky na cvičení s sebou.

Všechny informace najdete na: www.bonsaimerklin.cz nebo na facebooku.

Bylinkový den v Praze pohladil na duši

Minulou sobotu se uskutečnil v Praze Bylinkový den. Velmi povedená akce v Národním zemědělském muzeu, na které se i přes nepřízeň počasí všude tlačily davy šťastných lidí. Šťastných proto, jakou krásu si mohli osahat, ochutnat a odnést domů. Pořadatelům, vystavovatelům i účinkujícím patří velký dík! A pokud jste na této akci chyběli, určitě vyrazte na nějakou další.

Pořadatel akce: Národní zemědělské muzeum

Zvládl vše na 1! Účastníci vypadli spokojeně, usmívali se a užívali si příjemné atmosféry. Jak akci hodnotí sám pořadatel – Národní zemědělské muzeum?

„Festival Bylinkový den v muzeu jsme v této podobě organizovali poprvé a s výsledkem jsme spokojeni. Proč? Protože spokojeni byli návštěvníci i prodejci – a nebylo jich málo. Návštěvnost Bylinkového dne byla i přes nepřízeň počasí vyšší než 3000 spokojených dětí i dospělých. Návštěvníci vítali velký výběr a dostatečné množství nabízených sazenic a semen bylinek, děti zaujalo bylinkové hřiště, soutěže, osazování květináčků, které si samy vyzdobily bylinkami a zakládání prvních malých herbářů. A mile nás překvapila i účast posluchačů na zajímavých přednáškách. Už teď se těšíme na organizaci dalšího ročníku Bylinkového dne. 🙂

Jana Jandová, nzm.cz

Vystavovatelé a prodejci z celé republiky

Samotnou mě překvapilo, kolik krásy dokáží vykouzlit byliny a jejich pěstitelé. Nemalou měrou se zasloužili o celou atmosféru akce. U jejich stánků jste se totiž mohli nejen pokochat bylinami a jinými produkty, ale i dozvědět se informace, které byste jinde sotva hledali nebo si zahrát některou z bylinkových her, a dokonce i soutěžit o ceny!

Akce probíhala na nádvoří NZM i uvnitř v budově muzea

Poprosila jsem také pár vystavovatelů o zhodnocení akce z jejich úhlu pohledu.

U stánku Kotvičníkové farmy se předávaly cenné rady

„Zaznamenali jsme velký zájem o bylinky i ovoce a hlavně lidé, kteří mají jen balkon či parapet se velmi zajímali, jak ovoce (rybízy, maliny atd.), ale i bylinky exotické i ty známé z naší přírody, pěstovat v podmínkách bytu s balkonem. Já jsem bohužel neviděla z Bylikového dne nic než tu naši expozici traktorů. S vedlejší prodejcem panem Frolichem jsme prohodili jen pár slov. Vlastně od deseti hodin, co se otevřely dveře, jsme měli všichni tři, já, manžel i syn co dělat. Poslední zákazník odcházel před pátou hodinou.“

Štěpánka Janoutová, kotvicnikovafarma.cz

U stánku Bylinky.cz se soutěžilo

„I nám z firmy Bylinky s.r.o. se sobotní akce moc líbila. Užili jsme si kontakt s lidmi a bylo úžasné, jakou radost návštěvníci z našich bylinek měli. Vzhledem k tomu, že se na našem stánku o bylinky soutěžilo v jednoduchých kvízech, odnesl si bazalku, petrželku nebo tymián opravdu každý, kdo se u nás zastavil.“

Tereza Vespalcová, bylinky.cz

 

Ostatní vystavovatele a účinkující prosím o jejich komentář pod článkem, zveřejníme ho včetně odkazu, ať si vás naši čtenáři mohou dohledat 🙂

Skvostná a výborná nabídka exotického ovoce
Čerstvé jarní saláty i květiny ze Svobodného statku na soutoku

 

O dětičky bylo na akci krásně postaráno

Děti na této akci dostaly opravdu velký prostor, a to nejen bylinkové hřiště venku a velký hrací kout v patře a v teple. Maminky, na příští akci určitě vyrazte!

Bylinkové hřiště praskalo ve švech

A jak vnímala akci garantka bylinkového hřiště pro děti?

U stánku Bylinkového hřiště si přišla na své nejedna zvídavá dušička

„Užili jsme si to s dětmi, jak jen nám to počasí dovolilo. V 10,00 nám byla zima, ve 13,00 hod lépe a trochu foukalo a v 15 hod vysvitlo i sluníčko. Příští rok by mohlo být o pár stupňů tepleji, ale jinak to byl pro nás naplněný den. Workshop Bylinkové hřiště jsme zahájili poznáváním 15 základních nejen kuchyňských bylinek. Pak jsme si oseli talíř vojtěškou, červenou čočkou, mungem, slunečnicí a několika bylinkami a saláty. Do týdne by si z toho mohly děti udělat zdravou svačinku. Také jsme zaseli 5 kouzelných fazolí šarlatových spolu s tajným přáním. Jaké bylo? Každý měl své, tak uvidíme, zda se dětem jejich přání splní. Ze jmenovek, které děti na začátku dostali vzniklo květinové tablo, jen skupinku z prvního workshopu jsme poslali i s nálepkami do muzea, aby se ohřáli, ráno jsme byli všichni zmrzlí. Celkově bylo moc fajn pobývat v bylinkové atmosféře akce. Vyrobili jsme si bylinkovou sůl, ochutnali čaj i fialkový sirup, koupili šípkový sirup a nějaké nové bylinky, vyrobili placičku s krásným květinovým designem a má nejmladší Lucka si založila Herbář. A mimoto jsme si opravdu pochutnali na koláčích 🙂 Líbilo se mi, jak to na celé akci vonělo a tak nějak přátelsky pulzovalo rytmem „zeleného“ života. Opravdu naplněný den – Den Země. Krásně jsme to oslavili.“ Martina Marianna Brinkeová

Láska kvete v dětském srdci
Velcí i nejmenší tvořili společně

 

A doprovodný program?

Doprovodný program jsem bohužel nestihla, i když vypadal lákavě. Oproti loňskému roku ale výrazný pokles odborné části, přednášky byly snad pouze 3. Až později jsem se dozvěděla, že se akce letos ujal jiný pořadatel, a proto byla organizace zcela jiná.

Co zlepšit na příští rok?

Určitě propagaci! O akci jsem se dozvěděla v podstatě náhodou od kamarádky a na stránkách loňského pořadatele jsem se o akci také nedozvěděla. Jaká škoda. Pak už jen rozšířit doprovodný program a snad zajistit kryté stany pro venkovní prodejce, ne všichni byli na nepřízeň počasí připraveni.

A jak jste vnímali akci vy? Napište nám do komentářů k článku nebo na našem facebooku!

Bevin Clare: „Na tradici vašeho bylinářství buďte hrdí!“ (rozhovor)

Americká fytoterapeutka a odbornice na výživu Bevin Clare by mohla být klidně z jižní Moravy 🙂 Usměvavá, srdečná a velmi milá. Byliny studovala po celém světě, přesto používá úplně jednoduché recepty s česnekem, zázvorem, skořicí a heřmánkem. Jako by z ní vyzařovalo heslo: „Buďte hlavně v pohodě!“ Kouzlu vůní poskytla velmi zajímavý rozhovor o tom, jak funguje aromaterapie v USA, jak lze předejít alergiím a co ukazují poslední vědecké studie o bylinkách… 

Jak moc populární je aromaterapie v USA?

BC: „Aromaterapie je ve Státech velmi oblíbená. Ale jako alternativní medicína, ne jako něco, co byste mohli najít v rámci oficiálního zdravotnického systému. Na velkém rozšíření mají v posledních letech podíl multi-level marketing společnosti. Ale vzniká tím nová otázka bezpečnosti užití jak při domácí péči, tak při klinické aromaterapii.“

Využíváte vy osobně nějak aromaterapii?

Rodinka Bevin Clare

BC: „Používám byliny i esence. Ale musím se přiznat, že pracuji raději přímo s aromatickými rostlinami než s éterickými oleji, které se z nich vyrábějí. Ráda na byliny sahám, miluju jejich čerstvost, ráda je piju jako čaje, jím jako pesta nebo v jiných úpravách. Éterické oleje v určitých situacích používám a jsem velmi vděčná za to, že je máme k dispozici. Ale pracuji s nimi jen sporadicky a opravdu jen externě. Jsou to velmi silné léky, mám k nim respekt.“

Když byste si přeci jen ale měla na pustý ostrov vzít jeden éterický olej, který byste přibalila?

BC: „Můžu vám odpovědět, ale zítra bych to pravděpodobně zase změnila 🙂 A asi nebudu moc kreativní. Nejspíš bych si vzala levanduli. Je tak univerzální a účinná na tolik věcí. Navíc je její pěstování ekologicky udržitelné, je vhodná pro všechny členy mé rodiny (doufám, že by na ostrov jeli se mnou :-)) a cenové dostupná.“

Kterých pět bylin by měl mít každý doma?

BC: „Určitě bych nechtěla žít bez: česneku, zázvoru, heřmánku, měsíčku a propolisového spreje do krku.“

Hodně cestujete, setkáváte s bylináři z celého světa. Je nějaká rostlina, kterou lidé používají na celé Zemi?

BC: „Ano a většina takových rostlin je k jídlu. Třeba česnek. A většina lidí na planetě používá také heřmánek a zázvor. K dalším celosvětově populárním bych určitě přiřadila mátu.“

Jaký zážitek z těch všech setkání s různými šamany a bylináři, byl pro vás nejsilnější?

BC: „Miluji, jak se lidé pracující s bylinami propojují bez ohledu na jazyk nebo sdílenou kulturu. Bylináři, kteří pracují na akademické půdě nebo v nemocnicích se na určité úrovni cítí být spojeni s šamanskými bylináři. A jde o velmi hluboké vazby, kdy každý respektuje toho druhého a jeho individuální vztah k rostlinám.“

Díky práci na univerzitě jste v neustálém kontaktu s posledními výzkumy. Ty se teď často týkají právě bylin a éterických olejů. Který z poslední doby vám přišel nejzajímavější?

Bevin Clare na poli s třapatkou nachovou

BC: „Nedávno jsem narazila na moc pěkný článek o kurzu pro afroamerickou mládež v Baltimoru. Po dobu šesti týdnů se učili používat při vaření a stravě byliny a koření. A tento úplně jednoduchý výcvik vedl ke změnám v kvalitě jejich stravování. Zejména v oblasti konzumace bílkovin a celozrnných potravin. Určitě by bylo užitečné zjistit, jestli to mělo vliv i na konzumaci cukru. A možná by takové programy byly dobrou cestou, jak dostat bylinky i k těm lidem, kteří kolem sebe nemají dostupné služby týkající se této oblasti. Celý text v angličtině si můžete přečíst zde.

Další zajímavý výzkum se týkal paměti a řízení hladiny cukru v krvi. Píše se v něm, že prediabetici měli mnohem lepší paměť, když během půstu konzumovali skořici. To, že byliny mají schopnost regulovat hladinu cukru v krvi už víme. Ale zajímavé na tom je to, že toto chutné koření prostě může podporovat optimální funkci těla, i když se zrovna nejedná o člověka s prediabetem. V této studii konzumovali skořici zdraví lidé starší 60 let a byli srovnáváni s další skupinou lidí, která skořici nejedla. Jaký je tedy vzkaz? Používejte v každodenním životě více bylinek, zejména skořici, pokud máte predispozice k cukrovce. Text najdete zde.“

Co je teď hitem v oblasti zdravého životního stylu v USA? V České republice je to teď zelený ječmen, chlorella, raw strava…

BC: „Lidé ve Státech jsou momentálně závislí na fermentovaných potravinách. Kimči, kombucha a další speciality vzniklé mléčným kvašením. Taky hodně frčí divoké rostliny. Což je sice nádherné, ale zase to vyvolává obavy, zda je to pro tyto rostliny do budoucna udržitelné.“

Někteří bylináři říkají, že vše důležité pro člověka roste vždy na jeho zahradě. Souhlasíte s tím? Jaký je váš názor na užívání bylin z druhého konce planety?

BC: „Na mnoho obtíží je opravdu nejlepší to, co roste za humny. Ale klasická medicína a věda jsou zase důležité pro náš dlouhý a zdravý život. Pro mě to není otázka lokálního nebo globálního. Ale otázka dobrého / lepšího / nejlepšího. Někdy je prostě nejlepší to, co je z druhého konce planety. Sama bych už nedokázala žít bez skořice, zázvoru a podobných koření. A vanilka. Ta je přece taky úžasná, ne?“

Strava je určitě téma, které nelze při holistické léčbě vynechat. Někdy je ale těžké dodržovat striktní pravidla. Například když cestujete jako vy. Co je podle vás tedy nejdůležitější pro udržení zdravého jídelníčku?

BC: „Snažím se nebýt moc dogmatická. Ale trvám na tom, aby jídla byla v co nejpřirozenější formě. Prostě je mnohem lepší jíst něco, u čeho si dovedete představit, jak se to dostalo k vám na talíř než něco, o čem vůbec nevíte, jak to bylo vyrobeno. Jíst více rostlin, jíst lokálně, jíst sezónně. Ale pokud to dokážete, nezblázněte se z toho!“

Tip redakce: Přečtěte si příběh Bevin Clare ze seriálu Příběhy z praxe! 

Velmi aktuální a častá je otázka alergií. Jak pracujete s alergiky?

BC: „O alergiích by se toho dalo říct velice mnoho. Ale to, co je podstatné: víme, že to má souvislost s tím, že nejsme dostatečně často vystaveni mikroorganismům přirozeným pro naše prostředí. Žijeme v dokonale uklizené domácnosti a ani v našich potravinách nejsou zdravé půdní bakterie. Myslím, že je dobré alergiím předcházet tím, že budeme zahradničit, jíst potraviny z místních farem a nebudeme používat všechny možné antibakteriální prostředky.“

Stále častěji také lidé ze západní společnosti užívají antidepresiva. Dají se v některých případech nahradit bylinkami? Které se vám osvědčily?

BC: „Ano, to je běžné i u nás. Ale jde o to, jak na tom doopravdy jste. Slabá deprese může být vyřešena užíváním bazalky posvátné, mučenky nebo ašvagandy. Ale je velmi důležité vybrat bylinu individuálně. A ne z toho dělat další trendy záležitost.“

Vloni jste byla hostem konference Asociace českých aromaterapeutů. A měla jste tu možnost vidět nabídku českého trhu aromaterapeutických firem i porozprávět s místními aromaterapeuty a bylináři. Jak to na vás působilo?

BC: „V České republice máte jednu velikou zvláštnost. Bylinářství je velkou součástí vaší kultury. V jiných částech Evropy je to víc záležitost mediků, vědců nebo nějakých uzavřených skupin. Vy ale léčivé rostliny běžně znáte, víte, jak je užívat, jak je pěstovat a často si z nich děláte vlastní léčivé přípravky. Opravdu máte velmi silnou tradici, na kterou byste měli být hrdí. Strávit nějaký čas s vámi, byla jedna z nejlepších věcí, jakou jsem kdy v životě zažila. Jste tak milí a srdeční, našla jsem v České republice spoustu nových přátel. Praha je opravdu úžasné město. Byla čest tu být a všechno s Vámi sdílet.

Pokud by vaše čtenáře zajímalo, co dělám a chtěli by zůstat se mnou v kontaktu, můžou mě najít na Facebooku na profilu s názvem Herbal Medicine with Bevin a nebo na mém webu www.bevinclare.com.“

Bevin Clare

Bevin Clare, M. S., R. H., CNS, je klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Bevin studovala bylinnou medicínu na mnoha místech světa. Své znalosti tradičního užití rostlin propojuje s moderní vědou a současnou strategií zdravotní péče ve své klinické praxi a školeních pro zdravotníky.

Bevin je prezidentkou Cechu amerických bylinářů, největší organizace profesionálních klinických fytoterapeutů v USA. Vytvořila program Herbal Clinic for All (Klinika bylinné medicíny pro všechny), který poskytuje bezplatnou bylinnou medicínu od roku 2007. Je členkou správní rady United Plant Savers (Svaz ochránců rostlin), která se zabývá ochranou ohrožených léčivých rostlin v Severní Americe.
Koukněte dále: www.bevinclare.com

 

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare.

Děkujeme partneru článku za podporu:
logo-aca-kulate