Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.

Imunita – šípek jako král vitaminu C

Už jste letos byli na šípkách? Pokud ne, tak máte nejvyšší čas! Právě totiž nastala “šípková sezóna“. Zapojit se může celá rodina. Menší i větší pomocníci rozhodně pro sběr ocení zahradnické rukavice a hladké starší oblečení. Pak už jen popadnout košíčky a krásné společné podzimní dopoledne může začít.

Pomocník při infekčních onemocnění

Na sběr šípků si ale raději vezměte rukavičky

Šípek obsahuje cukry, organické kyseliny, vitaminy A, B1, B2, E, P a hlavně vysoký podíl vitamínu C, cca 600 – 800mg na 100gr, což je několikanásobně více než má například citron.

Díky této hojnosti vitaminu C můžeme šípek využít jako prevenci proti nachlazení, rýmě, chřipce, jarní únavě. Vítaný je samozřejmě i v průběhu nemoci.

Vitamin C je rozpustný ve vodě. Nemusíme se tedy obávat případného předávkování. Jeho přebytky odejdou z těla společně s močí.

Čerstvé plody

Nejvíce vitaminů mají čerstvé plody.  Pro naše zdraví je vhodné sníst jich každý den plnou hrst. Stačí si je natrhat, pečlivě omýt, zbavit chloupků, rozpůlit, vyndat semínka a pak si už jen na této dobrůtce pochutnat.

Sušené plody

Sušení šípků na pozdější časy

Na sušení sbíráme plody jasně červené a tvrdé. Sušíme je rychleji při teplotě cca 55 – 60°C. Nižší teplota a delší doba sušení snižují obsah vitamínů. Stejně tak pokud bychom zvolili na sušení výrazně vyšší teplotu.

Nám se doma osvědčila klasická sušička, na které si můžeme nastavit program s teplotou. Správně usušený šípek poznáme snadno, při rozdrcení pěkně praská.

Takto usušené plody uložíme do sklenice, kde vydrží bez problémů celý rok. Dříve jej naše babičky dávaly do látkových sáčků. Dnes ale se zateplením domu a výměnou oken, již pro toto skladování nebývají v domácnostech ideální podmínky.

Šípkový čaj

Sušené šípky se výborně hodí na přípravu voňavého čaje. Usušené šípky rozdrtíme. Dvě čajové lžičky rozdrcených šípků vložíme do papírového čajového sáčku (seženeme v drogerii), který odfiltruje zbytečky jemných chloupků. Vyhneme se tak dráždění ke kašli či u citlivějších jedinců až k dávení.

Zalijeme horkou vodou a 3-10 minut louhujeme. Poté přijde chvíle, kdy si čajík v klidu můžeme vychutnat. Čaj kromě toho, že je zdravý prospěšný, také krásně voní a je vhodný i pro těhotné osůbky a hlavně se nedá snad ani přepít.

Komu by se nechtělo vydat na sběr šípků, čistit se s nimi, sušit, vařit si čaj nebo prostě na to jen nemá čas, tak věřte, že zvýšení dávky vitaminu C ať prevenčně či při průběhu nemoci je pro imunitu ta nejpřirozenější vzpruha.

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: autorka a Pixabay.com

Literatura:

  • PAMPLONA ROGER, Jorge D. Encyklopedie léčivých rostlin. Praha: Advent-Orion, 2008. Zdraví pro třetí tisíciletí. ISBN 978-80-7172-119-2.

 

Imunita: rýmovník, rostlinka první pomoci

Máme pro vás první díl nové série Kouzla vůní zaměřené na IMUNITU! S podzimem vcelku neoddělitelně přichází čas ucpaných nosů, bolavých krků, pokašlávání a další řádky nepříjemných společníků. Abychom byli co nejodolnější proti těmto ne zrovna vítaným jevům, je dobré zaměřit se na naši imunitu – podpořit ji, posílit ji, prostě trochu ji s chladnějším počasím opečovat. Každý týden vám přineseme nějaký recept či radu přímo z domácí „kuchyně“ našich redaktorek. A na začátek se přihlásil stále populárnější rýmovník.

Podzim se nám pomalinku hlásí se svými chladnými rány. Slunečné teplejší dny střídají ty chladnější, což je pro naši imunitu opravdový zátěžový test. Občas to do rozepnutých bund a mikin foukne, až ofoukne a nachlazení s rýmou je tu natotata.

Říkám mu „rostlinka první pomoci“

Jednoho dne mi má klientka přinesla malý dárek v květníčku. Byla v něm nádherně vonící zelená rostlinka s ještě krásnějším jménem „Rýmovník“. Rýmovník (Plectranthus argentatus), z čeledi hluchavkovitých, si v naší rodině během krátké doby vybudoval svoje nepostradatelné místo.

Při nachlazení a rýmě je naší první volbou. Navíc je to tak vděčná a nenáročná pokojová rostlinka, že její pěstování zvládnou i úplní začátečníci. Snad jediným způsobem, jak jí můžeme ublížit, je přímé sluníčko a přespříliš zálivky. Takže pokud máte malé zalévací pomocníčky, stejně jako my doma, raději umístěte rýmovník z dosahu jejich konviček.

Čaj z rýmovníku

Jednoduchý recept:

  • na 200ml vody vezměte jeden střední lístek rýmovníku
  • lehce lístek pokrájejte a zalijte vroucí vodou
  • nechte 7 až 10 minut louhovat, pro malé děti stačí 5 minut

Pokud chcete, můžete dosladit lžičkou medu. Pak už jen teplé vypít a zalézt pod peřinu.

Čaj z rýmovníku jako první proti rýmová pomoc

Kdo nemá rád čajíky, může se pustit do inhalace

Rýmovník díky bohatému obsahu vonných silic jimi už sám o sobě prosytí vzduch. A tak pozitivně působí na dýchací cesty. Stačí utrhnout lístek, promnout ho mezi prsty a přivonět. Ucítíte tu krásnou eukalyptovou vůni, která skvěle protáhne nosík.

A můžete hned klidně běžet dál za svými povinnostmi třeba i s lístkem v ruce. To zvláště ocení čiperné děti, které ani chvilku v klidu neposedí a také workoholici, kteří na sebe pro změnu nemají čas.

Pro zvýšení účinku je možné udělat klasickou parní inhalaci, do které rozdrtíme několik lístků rýmovníku.

Přeji Vám krásné podzimní dny.

Autorkou článku je Kateřina Langerová, foto: autorka a Pixabay.com

Znalec rostlin se léčí jedině sám, na zlomeninu kostival, na zápal plic podběl

Wolf – Dieter Storl je německý etnobotanik, antropolog, šaman a spisovatel. Zabývá se bylinami a jejich léčebnými účinky, přírodou jako takovou i jejím propojením se životem lidí. Knihy od něj zdobí mou knihovnu již od roku 2005. Poslední dobou je velmi populární, mnoho překladů vychází i v češtině. Naskytla se mi příležitost vidět tohoto pozoruhodného člověka naživo na přednášce uspořádané vydavatelstvím Kořeny v Praze.

Vypadalo to, že přednášku nestihneme, ale celý vesmír nám pomáhal. Odklidil z cesty všechny překážky, dokonce jsme měli i místo na parkování hned vedle budovy, kde se událost konala. Sotva jsme vešli do vestibulu, doslova jsme se srazili s panem Storlem. Jasně, že jsem se na něj nadšeně vrhla. A on sdílel naše nadšení a trpělivě se s námi vyfotil. Můj první dojem? Pokorný, tichý, ale uvnitř obrovská síla, klid. Velmi laskavý. A zároveň z něj šla přirozená autorita. Mááálokdy narazím na člověka s takovou energií.

Etnobotanik a znalec rostlin ulovený pro Kouzlo vůní

Pelyněk, jitrocel, heřmánek

Pelyněk je oblíbenou rostlinou tohohle zajímavého pána

Za fotku jsem velmi ráda. Více jsem se s ním uvnitř spojila. Než nastala přednáška, lidé se na něj na pódiu vrhli a doslova ho oblehli. Ani organizátoři si nevěděli moc rady s touto situací. A já s manželem spokojeně seděla, sledovali jsme to hemžení kolem a bylo nám velice dobře. Čtení jeho knih pro mě má nyní úplně jinou dimenzi.

Přednáška začala tím, že povídal o meditativním napojení na rostliny. Zdůraznil, že rostliny jsou bytosti, jejichž tělo je fyzicky zde, ale Duše jinde. Vzpomněl například na pelyněk, nejstarší z bylin. U jitrocele citoval zaříkávání: „Přes tebe jezdí vozy, všichni tě ničí, ale ty vše zvládneš. Prosím, pomoz zemi.“  Nebo například o heřmánku: „Ty, heřmánku, vzpomeň si, co jsi říkal. Každý, kdo tě pozřel, zůstal naživu.“

Autorka článku disponuje sbírkou Storlových knih

Všechny rostliny chtějí pomáhat. Přirovnal je k babičce u kamen.  A nás, lidi, přirovnal k vnoučatům. Rostliny, jako babička, dřímají u kamen a my vnoučata jsme se zranila. Přiběhneme k rostlině – babičce – jako malá děťátka a ukazujeme svoje bebínko.

Navazoval srovnáním dřívějšího přístupu lidí k přírodě, k rostlinám. Dříve se běžně používaly prosby, požehnání, byla velká víra v jejich moudrost. K tomu však je zapotřebí znát dobře Ducha rostlin. Co umí, co ovládá. A vybrala si nás samotná rostlina? Jeho filozofie je mi velmi blízká, protože já osobně lidi učím naciťovat se na sebe sama, bez různých příruček a zákonů. Hodně tyto praktiky předávám na kurzu Aromaterapie a Duše. Každý z nás má v rostlině svého spojence, kterého používali už naši praprapředci a provází nás celými generacemi.

Obhajoba Marie Treben

Úžasná energie a mnoho zajímavých informací

Vzpomněl i na bylinářku Marii Treben. To bylo pro mě velice zajímavé, protože vyprávěl o tom, jak se v roce 1986 vrátil ze svých cest do Evropy a zrovna probíhala masivní kampaň proti této bylinářce. V časopisech psali, že Treben nezná účinky rostlin, neví nic o anatomii. Farmakologické firmy dostaly strach. Její bylinkářství fungovalo, pomohla spoustě lidem, ale nevědělo se, jak je to možné. Byla proti ní doslova štvavá kampaň. On jako první napsal obhajobu na Marii Treben. Její přístup byl „šamanský“, ne lékařský. Naštěstí ho podpořili samotní lidé, kterým Treben pomohla. Psali mu dopisy a děkovali, že se jí zastal.

A nakonec dostal i on odměnu. Dlouho čekali s manželkou na děti. Věděli, že děti jsou božské bytosti z jiné dimenze a že jestli mají přijít, tak prostě přijdou. Nicméně v době, kdy se zastával Marie Treben, mu přišel dopis i od jedné porodní asistentky, která mu děkovala a napsala, že přeložila článek o neplodnosti. Ať zkusí kapku jmelí a kapku řebříčku. Jeho manželka vzápětí skutečně otěhotněla. Cítili vděčnost a věděli, že jim tímto způsobem Marie Treben PODĚKOVALA.

Proč vlastně „nosí děti čáp“?

Zmínil, že hluboké pravdy jsou zprostředkované v mytologii. Na téma neplodnosti doporučil v souvislosti s tím i další bylinku. Kakost smrdutý, příbuzný geránia. Připomíná prý zobák čápa. Dříve si ho ti, co chtěli miminko, dávali pod polštář nebo pověsili nad postel. Bylo to znamení pro zemřelé předky, že jsou připraveni na potomka.

Čáp je pták, který asociuje paní Zimu, původně babu Jagu. Zjevuje se ve třech barvách. Bílé, červené a černé. A stejné je i opeření čápa. Červený zobák a nohy, jinak je černobílý. Vytahuje dětské duše, přesně jako vytahuje žáby z vody. A spouští je komínem. Ten byl dříve vstupem pro duchy. Proto do ženy, která vymetá kamna může vstoupit dušička děťátka.

Wolf Dieter Storl slova vždy podpořil vlastní zkušeností. Zdůraznil, že dnešní doba je o takzvaných „šamanech“. Zpívají, bubnují na buben, ale samotný význam šamanství uniká jim i jejich obdivovatelům. Je to rafinovaný egoismus.

Šaman je člověk, který se setkává s démony. Je konfrontován s jevy, které k sobě normální člověk nepustí. Bojuje s disharmonií, duchy a nemocemi, kteří mají různé podoby. V přírodních národech většina lidí odmítá být šamany, protože to je hodně těžké. My se můžeme stát malými šamany tím, že budeme ve styku s přírodou. Zahrádkou. Tam máme propojení třech živlů. Slunce, vody a půdy.

A jaké byly dotazy z publika? Hlavně na léčení

Krásný dotaz byl, jestli plně věří účinnosti rostlin a jestli by šel k lékaři anebo se léčil sám. Odpověděl, že jako etnobotanik ví, že existují různé způsoby léčení. U nás v Evropě hrají důležitou roli peníze. V tradičních léčitelstvích tento jev CHYBÍ.

Také zdůraznil, že jen my známe naše tělo nejlépe. Žádný přístroj nemůže znát naše těle lépe než my. Zvláště, když se do těla meditativně ponoříme. Storl MÁ NAPROSTOU DŮVĚRU V ROSTLINY, V LÉČIVOU MOC PŘÍRODY.

Wolf mezi bylinami

Vyprávěl příběh, kdy přijel ze světa, kde studoval přírodní národy. Neměl zdravotní pojištění a musel se tedy spoléhat pouze sám na sebe. Sekal dřevo, natekly mu prsty a nohy jako párky. Šel do údolí k sedlákovi pro mléko a selka mu řekla: „Je to zánět. Mého muže už dvakrát operovali.“ Jenže Dietrich neměl peníze. Nemohl jít k lékaři. A ruce i nohy ho velice bolely. Zánět se šířil. A tak se začal modlit. A spoléhat na svou intuici. Napadla ho přeslička a do týdne bylo po zánětu. Anebo když si zlomil nohu, pomohl mu kostival. Bez lékařů. Dostal zápal plic – zdálo se mu o podbělu. A tak si žije a roky nebyl u lékaře. Všechny nemoci si takto léčí. Vychází z vlastních zkušeností. Pro moderního člověka to není jednoduché. Musí být 100% přesvědčený. Pochybuje-li, nefunguje to.

V dotazech se objevovala různá témata. Od hrabošů po chemické zaneřádění půdy, negativní chování lidí. Několikrát odpovídal, jestli je v pořádku, že jíme rostliny. Ve všech jeho odpovědích jsem s ním cítila silnou rezonanci a mohla bych celou přednášku zopakovat, troufám si říci, že slovo od slova. Z prostého důvodu. Jeho názory sdílím ve svém nitru a souhlasím s nimi. Spoustu podobných, stejných zážitků mám ve svém životě také. VÍM, ŽE MÁ PRAVDU.

Na všechny otázky odpovídal s uvolněností, úsměvem a lehkostí. Byl KOUZELNÝ. Přirozený. Svůj.

www.storl.de

www.facebook.com/storl

Autorka článku: Xenie Bodorik Piliková, foto: autorka a Ingo Storl (ze soukromého archivu).

O bylinkách, vůních, zahradách a naší mysli

Léto je obdobím hojnosti! Hojnosti i v tom smyslu, že vše kvete, rodí, roste, bují, příroda je na vrcholu své aktivity. Stejně tak všichni, kdo mají rádi a sbírají, suší či jinak zpracovávají bylinky pro sebe i své blízké, na chladnější časy, do dalšího léta. Takový je přirozený koloběh roku.

Také jsem jednou z obdivovatelek bylin a jejich moudrosti. Inspiraci i mnohé zajímavé informace čerpám mimo jiné od své kamarádky Lindy Mahelové, která je pro mě ztělesněním moderní, mladé a moudré „babky kořenářky“. Známe se už pár let, poznaly jsme se díky seminářům osobního rozvoje a společný zájem o vůně a bylinky nás k sobě přitáhl. Vzhledem k vzdálenosti, která nás dělí, a různým aktivitám ovšem nezbývá moc času na osobní setkání.

Proto, když jsem zahlédla na facebooku letáček o setkání s Lindou Mahelovou na téma  Zahrada mysli v Rekondičním studiu CDL v Ústí nad Labem, zajásala jsem! Udělám si výlet do Ústí a užiju si krásný den s Lindou, bylinkami a dalšími podobně naladěnými lidmi.

Luční kvítí plné moudrosti a krásy

S Lindou „Jsi v bezpečí“

Vzhledem k tomu, že sama kurzy pořádám a vedu, tak jsem se opravdu zase moc těšila na uvolňující pocit, že já budu jen účastníkem a budu všemi póry nasávat a užívat si!

Když součástí skript jsou i rostliny

Linda přivezla na naše setkání bylinky ze své permakulturní zahrady a vyzvala nás na úvod, abychom si každý intuitivně vybrali jednu bylinku. Má ruka sáhla po meduňce. Cítila jsem, že je to tak správně, protože jsem potřebovala její jemnou uklidňující energii po předchozí roztržce s partnerem. Následovala Lindou vedená meditace, ve které jsme se měli spojit se svou bylinkou a požádat ji, ať nám ukáže, kam si ji máme přiložit a  čím nám může být prospěšná. Položila jsem si meduňku na čelo a vnímala její léčivou sílu a poselství „Jsi v bezpečí”.

Jemná esence bylin, jejich účinků na naši psychiku a tělo, nás provázela celým dnem. Zdaleka to nebyl seminář typu, na co je která bylinka a kdy a co se z ní sbírá. Byl to neobyčejný zážitek, holistická fytoterapie, kde šlo především o naše nitro, náš pohled na svět a jeho vnímání. Párkrát jsem se přistihla, že si připadám spíše na terapeutickém sezení.

Rozhovor o moudrosti rostlin, prospěšnosti škůdců a zahradě mysli

Linda žije ve spojení s přírodou

Pro čtenáře Kouzla vůní jsem pak Lindě položila pár otázek:

  1. Vždycky jsem Tě vnímala jako éterickou bytost, vílu. Zaujalo mě Tvé energetické vnímání bylin a jejich léčivého účinku na lidské tělo. Co nebo kdo Tě v tomto duchu inspiroval? Máš nějaké vzory?

V dětství jsem byla obklopena lidmi, kteří milovali přírodu, zahrady, vůně, rostliny. Podporovali mě v tom, že svět, který nás obklopuje, je dokonalý.  Byli to oba dědové, babičky, i rodiče. Měla jsem v tomto směru zázemí a vzory vlastně ve všech svých nejbližších. Jsem za to stále vděčná. Přímo se od nikoho konkrétního neučím. Mými učiteli jsou pro mě byliny, kontakt s nimi. Rozvinutím své intuice vnímám, že s nimi mohu komunikovat. Ráda tohle poznání předávám i ostatním na seminářích o bylinkách, prostřednictvím programů, článků a příspěvků, které tvořím.

  1. Tvé eBooky, blogové i fb příspěvky jsou vždy doprovázeny překrásnými fotografiemi bylin, zátiší apod. Fotíš si je sama, případně byla jsi na nějakých kurzech?
Krásné fotky rostlin jsou pro Lindu typické

Děkuji za takovou milou poklonu. Těší mě, že se Ti fotky líbí. Ráda fotím, ráda se toulám krajinou. Když sbírám bylinky, mám  často pocit, že čas neexistuje. To samé se pak děje, když přijdu domů a vyrábím z bylin tinktury, masti, oleje. Tohle tzv. flow si teď v posledních měsících velmi intenzivně užívám, když tvořím nový online program o bylinkovém tvoření – výrobě mastí, likérů, masek na pleť, na vlasy a dalších dobrot z bylinek.

Když je láska k přírodě cítit z obrázků

Kdysi mě do fotografování zasvětil kytarový virtuóz, skladatel a fotograf Štěpán Rak, pro kterého jsem pracovala. Pořídil mi před lety můj první iphone. Fotilo se s ním samo, zamilovala jsem se do té úžasné techniky. A teď jsem si dopřála ještě lepší model. Na doporučení kamaráda i foťák. On sám je skvělým fotografem. Mám pocit, že se mu asi nějak nezdálo, že fotím mobilem. Našel pro mě Olympus a začínám se díky němu nořit do dalšího dobrodružství fotografie.

  1. Moc zajímavě vyprávíš také o své permakulturní zahradě, kde bylinky pěstuješ. Uchvátil mě Tvůj netradiční přístup k tzv. zahradním škůdcům. Můžeš nám k tomu říci něco více?

Žijeme ve světě, kde platí zákon rezonance, zákon akce a reakce. Co vysíláme, to k nám přichází.

My lidé často ukazujeme prstem na někoho, kdo může za to, že se nám nedaří. Kdo nám žere a ničí naše rostlinky na zahradě, naši úrodu. Ukazujeme prstem na viníka, kterým je škůdce. Ve škole nás neučili, že to tak není. Taky o tom tehdy nic nevěděli. Svět se vyvíjí a dneska máme možnost pochopit a uvidět, že slimáci za naši neúrodu (ale i nepohodu) nemohou. Oni nejsou těmi viníky, ta vnitřní nepohoda je v nás. Kdyby neexistovali slimáci, mšice, mravenci, obvinili bychom z naší nepohody zřejmě někoho jiného. A mnohdy to stejně děláme. Myslíme si, že se okolí a lidé, kteří jsou nám blízcí, musí změnit – partner, rodiče, šéf, spolupracovníci…

Beruška si pochutnává na mšicích

Až jednoho dne pochopíme, že svět je kouzelné místo k životu, pocítíme vděčnost a démonizace všech škůdců (pocitů nepohody), kterou jsme si pracně vystavěli, přirozeně zmizí. Když se usmíříme sami se sebou, naše vztahy se vyladí a usmíříme se i s přírodou a slimáky.

Naše mysl je někdy jako kytka ve váze – zvadne během týdne… Ale můžeme se o ni naučit pečovat a budeme mít rázem rozkvetlou zahradu. K tomuto tématu jsem před rokem napsala online program, který jsem nazvala Zahrada mysli.

  1. Pokud by sis mohla vzít na opuštěný ostrov jen jednu bylinku, která by to byla? 

Jsem žena, jsem proměnlivá, i moje nálady a pocity. Dneska bych si s sebou vzala řebříček obecný. Za týden možná mateřídoušku nebo kakost, za další týden třeba pelyněk černobýl. Pro mě není jedna jediná bylinka ta NEJ. Ale pokud by ses mě zeptala, jaký bych si vzala éterický olej, byla by to levandule. Ženská, harmonizační, antiseptická (když už bych byla na tom ostrově), zklidňující, něžná. Miluji její vznešenou vůni a vyzařování.

Autorka článku s Lindou

Děkuji Lindě za inspirativní odpovědi a všem čtenářům přeji mnoho krásných zážitků s bylinkami, zahradami a přírodou vůbec!      

Autorka článku: Petra Torová, foto: autorka a archiv Lindy Mahelové.                         

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Čas zralosti a úrody aneb strava, bylinky a éterické oleje v pozdním létě

Tradiční čínská medicína rozděluje rok na pět ročních období. Pozdní léto je pátým ročním obdobím, které naše západní civilizace nezná. Představuje počínající jin, který zmírňuje jang letního žáru. Je to čas zralosti, úrody a sklizně. Pojďme se na něj společně podívat.

Symbolem pozdního léta v čínském pentagramu je element Země a přináleží mu žlutá barva. V cyklu pěti prvků je Země vyrovnávajícím a vyživujícím prvkem, který symbolizuje střed a pečuje o harmonii mezi ostatními prvky. Z orgánů patří k elementu Země slezina-slinivka a žaludek. V následujícím článku se dozvíte, jak můžete slezinu, slinivku a žaludek podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. V závěru článku vás čeká recept na voňavou masážní směs na podporu sleziny.

Co v pozdním létě jíst a čeho se vzdát?

V pozdním létě je vhodné pokračovat v lehké kuchyni, nejvhodnější tepelnou úpravou je krátké vaření, blanšírování či osmahnutí. Je dobré nepoužívat příliš silného koření, jídlo má mít jemnou chuť a má být jednoduché. Slezina nemá ráda vlhko, proto je vhodné vyhýbat se mléčným výrobkům, cukru a velkému množství pečiva. Mezi hlavní příčiny vlhkosti v těle patří mouka, cukr, tuk a přejídání se.

Mezi vhodné potraviny patří kukuřice, rýže, brambory, jáhly, slzovka, fazole adzuki. Obilná zrna je ideální konzumovat celá. Ze zeleniny se doporučují mrkev, petržel, dýně hokaido, zelené fazolky, z ovoce jsou vhodné meruňky. K pití je vhodný heřmánkový čaj, s mírou i zázvorový.

Stejně jako v létě je třeba se vyhnout prudkému ochlazování ledovými nápoji a zmrzlinami, protože chlad tělo stáhne a horko se uvězní uvnitř.

Pro zdravou slezinu se nedoporučuje jíst pozdě večer, ideální je dát si poslední jídlo 3 hodiny před spaním. Slezině také prospívají teplé snídaně.

Tip redakce: Přečtěte si také o stravě a bylinkách v létě!

Zdravá snídaně na podporu sleziny: jáhlová kaše

Jak jste se dočetli v předchozím odstavci, jednou z obilnin vhodných v období pozdního léta jsou jáhly. Slezina má navíc ráda teplé snídaně, proto je skvělé uvařit si ke snídani jáhlovou kaši. Recept je velmi jednoduchý: půl šálku jáhel v bio kvalitě několikrát propláchneme vodou, vsypeme do hrnce, přidáme 1,5 šálku vody a vaříme 20 minut. Vzniklou kaši můžeme dochutit skořicí, medem, rozinkami nebo obilnými sirupy, případně přidat v polovině vaření kousky ovoce. Neuškodí přidat také kousek másla. Pokud vám kaše zbude uchovejte ji v lednici na další den. Pak jen stačí ohřát s trochou vody. A pokud máte pocit, že vařit si ráno kaši je moc práce, tak věřte, že není. Já to dělám často tak, že si večer propláchnu jáhly a připravím je do hrnce i s vodou na vaření. Ráno vstanu, zapnu sporák a než proběhne ranní kolečko koupelny, cvičení a oblékání, je kaše uvařená.

Příprava snídaňové kaše je jednoduchá

Bylinky na slezinu, slinivku a žaludek

Na úvod je třeba poznamenat, že všechny tři orgány jsou velmi provázané, a proto platí, že slezina je v pořádku, pokud jsou v pořádku i slinivka a žaludek, a naopak.

Byliny vhodné pro posílení sleziny jsou třezalka tečkovaná, růže šípková, komonice lékařská, zemědým lékařský, čubet benedykt, divizna velkokvětá, smetanka lékařská, řepík lékařský, truskavec rdesno ptačí, pýr plazivý, celík zlatobýl, bříza bradavičnatá, jitrocel kopinatý, sedmikráska chudobka. Čaj na podporu sleziny připravíme smícháním 60 g třezalky, 40 g šípků, 20 g komonice, 20 g zemědýmu, 20 g benediktu, a 20 g divizny.

Byliny vhodné pro posílení slinivky jsou jestřabina, borůvka černá, fazol obecný, chmel otáčivý, lopuch větší, čekanka obecná, dobromysl obecná, řebříček obecný, řepík lékařský, třezalka tečkovaná, lnice květel, máta peprná a mateřídouška obecná. Čajovou směs pro regeneraci slinivky a pro radost ze života připravíme smícháním 40 g dobromysli, 50 g máty, 20 g řebříčku, 20 g řepíku, 20 g truskavce, 20 g třezalky, 20 g mateřídoušky a 10 g lnice. Tato směs je dobrá také proti nadýmání a různému nepohodlí v břiše.

Bylin příznivě působících na žaludek je celá řada, většina z nás sáhne při žaludečních obtížích po mátě či heřmánku. Pojďme se podívat i na další byliny vhodné při žaludečních obtížích a na podporu trávení. Mezi další vhodné bylinky patří sléz lesní, len setý, lékořice lysá, proskurník lékařský, mochna nátržník, meduňka lékařská, měsíček lékařský, řebříček obecný, pampeliška lékařská, fenykl obecný, kmín kořenný, dobromysl obecná, třezalka tečkovaná.

Jednoduchá čajová směs na podporu zažívání a trávení: máta, měsíček a řepík ve stejném poměru. 1 polévkovou lžíci směsi zalít 250 ml vařící vody, nechat vyluhovat cca 10 minut a popíjet teplé.

Oranžová mrkev je dobrá i pro pozdní léto

Éterické oleje pro posílení sleziny, slinivky a žaludku

Z energetického hlediska můžeme slezinu, slinivku a žaludek podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Země patří téměř všechny semínkové silice jako anýz, fenykl, kardamom, kmín, koriandr, pepř černý, dále benzoe, citron, citronela, kadidlovník, lemongras, máta, myrha, pačuli, santal, šalvěj levandulolistá a vetiver.

Benzoe posiluje čchi a jang sleziny, kardamom, kmín a koriandr regulují čchi sleziny a žaludku, máta reguluje čchi žaludku a střev, pačuli reguluje čchi sleziny a slinivky.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

 Masážní směs na podporu sleziny

  • 6 kapek benzoe
  • 5 kapek kardamomu
  • 4 kapky citronu

Všechny éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 30 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým). Masírujte 1-2x denně oblast podžebří a solar plexu. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

Ať je vám i v pozdním létě krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová, foto: autorka a Pixabay.com

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 1.část, Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Malinovská Radmila, Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Další části seriálu: