Michaela Makulová 
Marii Noe znám teprve pár let, čím déle ji však znám, tím milejším a příjemnějším člověkem jí shledávám. Poprvé jsme se setkaly na voňavém dýchánku v jejich nádherném bytě v Podolí. Poslední setkání proběhlo před pár dny v novém Aroma meeting-pointu na Letné, kde Marie se svojí kolegyní nedávno zakotvily. Svojí usilovnou prací přispívá k povědomí o éterických olejích v ČR. Nedávno také vydala svou knihu věnovanou své lásce, tedy vůním, s názvem Aromaterapie do kapsy, která vnáší přehledný a odborný pohled do této oblasti.
Kdy zkřížila aromaterapie tvůj život poprvé a kdy ses rozhodla věnovat aromaterapii osobně i profesionálně?
Ono je to trošku legrační, protože já jsem se s aromaterapií, aniž jsem tušila, že je to aromaterapie, setkala v dětském věku, když jsem četla knihy o historii, milovala jsem příběhy ze starověku. A mě tam vždycky fascinovalo, že se potírali vonnými oleji. Říkala jsem si: „Ty jo, to musí být úžasné, ležím a někdo mě natírá vonným olejem.“ No a pak jsem v devadesátých letech u své kosmetičky zjistila, že to existuje i v moderní době a říká se tomu aromaterapie. Takže jsem se o aromaterapii začala zajímat díky své kosmetičce, která používala éterické oleje ve své praxi. To byl můj začátek, a protože mě vůně fascinovaly, tak jsem se jim začala věnovat. Nakupovala jsem knihy, olejíčky, začala jsem experimentovat a vyrábět si krémíčky a zkoušet, co kdo snese a co já snesu. Koupila jsem si i speciální lednici jenom na éteráčky a pak jsem v roce 2003 nastoupila na Institut aromaterapie. V té době jsem byla ve své nakladatelské práci trošku přetížená a měla jsem pocit, že si potřebuju odlehčit od intelektuální práce, a tak jsem se rozhodla, že se pokusím svůj zájem a zálibu profesionalizovat.
Co tebe samotnou přesvědčilo o účincích aromaterapie? Máš nějaký zážitek, který ti řekl, že aromaterapie skutečně funguje?
Já jsem o tom na začátku takhle nepřemýšlela. Mě fascinovalo, jak na mě vůně působí, jak má každá vůně specifický charakter. To mi úplně stačilo. Teprve později, když jsem začala hledat a studovat literaturu, tak jsem zjistila, jaké má aromaterapie i další účinky. Ale to první, co mě fascinovalo, bylo to, jak aromaterapie funguje na mysl, což mě ostatně dodnes nejvíc zajímá.
Mám jeden vtipný zážitek z poloviny devadesátých let, kdy mi velmi voněla levandule, úplně jsem jí propadla . Byla to taková počáteční levandulová fáze, což jistě znají všichni. Rozhodla jsem se, že ji musím mít, takže jsem měla levandulový krém, levandulové pleťové mléko, levandulové tonikum na pleť, pytlíček levandule pod polštářem a aplikovala jsem to v zimě. A pak jsem se asi po 14 dnech divila, že nemůžu vstát z postele, že jsem naprosto somnambulní a že prostě vůbec nefunguji. A tehdy jsem zjistila, že je aromaterapie opravdu účinná i na fyzické rovině. Až pak mi docvaklo, že jsem nebyla schopná fungovat z toho důvodu, že mám velmi nízký krevní tlak a přemíra levandule to zhoršila, zklidnila mě natolik, že jsem nebyla schopná fungovat.
Jak nejraději využíváš aromaterapii pro sebe a svou rodinu?
Po všech těch letech používám éterické oleje vlastně hrozně málo, protože jsou přirozenou součástí mého života, myslím, že je používám dost uměřeně. Cíleně s nimi uklízím, to je pravda, tam je používám asi nejčastěji. (smích) A vyrobila jsem si pro sebe 3 parfémy, které podle potřeby aplikuji, ale jiným způsobem moc ne. Například je téměř vůbec nepoužívám v difuzéru nebo aromalampě. Samozřejmě, když se říznu, mám modřinu, tak něco použiji, kosmeticky používám hydroláty, ale to nepovažuji vůbec za něco speciálního, to je prostě přirozené. Řekla bych, že osobně používám aromaterapii tak nějak bazálně.
Jaký éterický olej máš (aktuálně) osobně nejraději a jakou lahvičku by sis vzala s sebou na opuštěný ostrov?
(smích) Zrovna nedávno se mě na to taky někdo ptal: „A který je ten váš nejoblíbenější olej?“ Ale to já nevím, pořád se to mění… Co ale patří k mým trvalým oblíbencům, je helichrysum a třeba kardamom, to jsou vůně, které mám hodně ráda. Kytičky mám také ráda, ale helichrysum, kardamom a nebo galbanum – to je taková moc krásná pryskyřice. Takže to jsou vůně, které mám ráda.
A na ten pustý ostrov nevím, to bych musela mít aspoň krabičku… (přemýšlí) Tak na pustý ostrov bych si vzala to galbanum. Z praktického hlediska by samozřejmě asi bylo lepší helichrysum, protože je léčivé na rány a modřiny, ale galbanum si myslím, že by bylo moc hezké – určitě bych tam i díky němu nebyla ve stresu.
Jaký je tvůj největší aromaterapeutický úspěch, na co jsi pyšná?
Já nevím, co tím myslíš… (smích) Zrovna dneska jsem si stěžovala, jak mi už mozek dobře nefunguje a jak se mi biochemie těžko dostává do hlavy a jak mi z ní snadno vypadává, jak si všechno musím pořád sepisovat, takže spíš bych uměla říct, na co pyšná nejsem, ale na co bych byla pyšná…?
No možná na tenhle prostor (pozn. Aroma meeting point). Kdybychom to vzali čistě aktuálně, tak na tenhle prostor jsem vlastně dost pyšná. Protože si myslím, že to několikaleté úsilí, to trpělivé hledání vhodného prostoru se vyplatilo. Tady si všechno sedlo, jak prostor, tak to, co tady chceme prezentovat jako meeting point. Myslím, že tady se to hezky schází.
Můžeš na závěr prosím zmínit příběh s kocourem, který ráda uvádíš jako příklad použití aromaterapie v kočičím prostředí?
Chodí k nám sousedovic kocour Ťapáček. Krásný šedivý kartouzák. Tráví u nás hodně času, protože u nás je pořád někdo doma a on je velmi společenský, i když většinu času prospí. Přestože se říká, že kočky nemají intenzivní vůně éterických olejů moc v lásce, nikdy nedal žádnou nelibost najevo, přestože náš byt je vůněmi éterických olejů dosti prosycen. Pár let jsem je skladovala ve velké prosklené skříni v pracovně. Asi před dvěma lety si před tuto skříň sedl a začal škrábat na dvířka. Když s tím nechtěl přestat, otevřela jsem je, abych zjistila, o co mu jde. Strčil dovnitř hlavu a kousl do jedné lahvičky. Myslela jsem si, že je to náhoda, tak jsem nijak nereagovala a čekala, co bude dál. Znovu kousl do té stejné lahvičky. Vytáhla jsem ji, byl to nard. Postavila jsem zavřenou lahvičku na zem a Ťapáček ji začal očichávat, pak ji povalil na zem, válel se po ní a vůbec si s ní různě hrál. Trvalo to několik minut. Chtěla jsem zjistit, jak zareaguje na olej přímo, tak jsem lahvičku otevřela, ale to už bylo na něj příliš. Utekl. Nard má vůni podobnou kozlíku lékařskému, který kočky milují.
Marie Noe (*1969)
Nakladatelka, spisovatelka, dovozce a prodejce éterických olejů značky Oshadhi, masérka a aromaterapeutka v jedné osobě. Na volné noze stojí od roku 1996, svým původním zaměřením je ekonomka. Milovnicí knih je už od dětství. V letech 2003-2005 studovala Institut aromaterapie v Praze, který jí rozšířil profesní zaměření z knih také na byliny a éterické oleje. Je milující manželkou a matkou.
Více o její činnosti se dozvíte zde:
Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka.
