Hana Viola Bělíková Kdo by nechtěl být věčně mladý, oplývat krásou egyptských faraónů a zbavit se jedním máchnutím jak mastnoty v kuchyni, tak rakoviny v plicích? Ano, i takové vlastnosti prý esenciální oleje mají, tedy alespoň podle propagačních materiálů dvou amerických společností, jejichž oleje se již několik let objevují na českém trhu.
Pokud jste pravidelnými čtenáři tohoto webu jistě víte, že esenciální oleje opravdu mají nezanedbatelné terapeutické vlastnosti a dovedou blahodárně působit jak na tělo (stačí se podívat na příběh o zlatém stafylokokovi), tak na duši. Nicméně některé zázraky jsou i nad jejich síly. Jak ale odlišit marketing od reality? Stačí začít u zdroje informací.
Komu svěříte své zdraví?
Pokud se vám porouchá auto, zajdete raději k osvědčenému automechanikovi, nebo se zeptáte souseda, co by s tím udělal? Či ještě lépe, kamarádů na Facebooku? Docela bych se vsadila, že pojedete do servisu. A když zůstanu u stejné metafory, necháte si udělat nabídku na výměnu dílů od někoho, kdo má přímý zájem na tom vám jich prodat co nejvíce? Nebo budete důvěřovat školenému technikovi, který ví přesně co potřebujete, a co ne? Opět bych se vsadila, že si raději necháte poradit od toho, kdo se vám nebude snažit vnutit extra pár nových, dokonalých stěračů.
Zdá se to logické, a přitom v oblasti aromaterapie vidíme bohužel přesně opačný trend. Namísto toho, abychom se obraceli na odborníky, tedy vzdělané aromaterapeuty, příliš často dáváme na rady obchodních zástupců, jejichž jedinou motivací je nabídnout vám co největší množství esenciálních olejů.
Za školeného, odborného terapeuta považuji někoho, kdo prošel minimálně 300 hodinami vzdělávání, a to včetně základní anatomie lidského těla, chemického složení esenciálních olejů, farmakologie, ale také profesní etiky. Bohužel v ČR zatím neexistuje právní rámec, který by přesně definoval, jaké znalosti je třeba mít pro oficiální provozování aromaterapeutické praxe, jelikož aromaterapeut nepatří mezi vázané živnosti. A tak tu máme situaci, kdy se za odborníka na esenciální oleje může prohlásit v podstatě každý. Podobně je to i v USA, kde není pojem aromaterapeut také nijak legislativně vymezen.
Přidejte k tomu narůstající nedůvěru v takzvanou Velkou farmacii, tedy farmaceutický průmysl, a alopatickou medicínu obecně a rázem máme dokonalé podhoubí pro bujení MLM (Multi-level Marketing) společností, nabízejících esenciální oleje pod rouškou zázračných všeléků. Obzvláště zranitelnou skupinou jsou tu ti, nad kterými tradiční západní medicína zlomila příslovečnou hůl.
Každý má svou motivaci
Společností fungujících na principu MLM existuje celá řada, ať už je to u českých žen oblíbený Avon či Oriflame, nebo o něco více kontroverzní Amway. Celá struktura je postavena jednak na prodeji produktu, jednak na získávání dalších prodejců do struktury. Čím výše v hierarchii společnosti jste, tím vyšší prémie máte jak z vlastního prodeje, tak z prodeje těch, kteří jsou pod vámi. Pokud tedy chcete v takové společnosti uspět, musíte jednak získávat co nejvíce nových členů, ale také tyto nové členy motivovat k nákupu zboží.
Mezi nejúspěšnější MLM společnosti patří ty, které se zabývají krásou a zdravím, jako je například Herbalife, nebo již zmiňovaný Avon. A v zásadě na nich není nic špatného – používáte produkty, které vám vyhovují, nabízíte je dále svým známým, a můžete si u toho i vydělat něco stranou.
Jenže situace je poněkud jiná, pokud nabízíte farmakologicky účinné látky, tedy látky srovnatelné s léky. To už si bez nadsázky zahráváte se zdravím ostatních. A to, že jsou esenciální oleje velmi účinné, ostatně tvrdí i společnosti samy.
Naproti tomu profesionální aromaterapeut má motivaci zcela jinou. „Zbožím“ které vám nabízí jsou jeho služby, tedy terapie, ať už se jedná o úlevu od bolesti, relaxaci nebo řešení například ošklivě zanícené rány. Společně s klientem nachází cestu, jak co nejúčinněji vyřešit konkrétní zdravotní problém na základě individuální konstituce právě daného klienta.
Proč se tedy stále častěji obracíme na někoho, kdo se o esenciálních olejích dozvěděl na „dýchánku“ se zástupci společnosti? Možná protože máme rádi rychlá a snadná řešení a hezké příběhy. A také pocit, že své zdraví máme ve vlastních rukou. Jenže to nemusí být vždy správná cesta. Vrátím-li se k metafoře ze začátku článku, také se sami hned nevrhnete pod kapotu porouchaného auta.
Jeden příklad za všechny
Jak to může vypadat v praxi? Možná jste slyšeli příběh o zlodějích, kteří díky síle esenciálních olejů dokázali okrádat oběti morové rány, aniž by se sami nakazili. Kdo by nechtěl mít stejně mocného spojence v boji proti sezónních chřipce, nebo dokonce ebole? Můžete si zakoupit celou škálu produktů od zubní pasty přes směs čistých éterických olejů, jejichž jediným cílem je zabít veškeré mikroorganismy široko daleko. Příběh jako takový má své nezanedbatelné mouchy (je pravděpodobné, že oni zloději neměli k dispozici esenciální oleje), ale větší problém je v použití dané směsi.
Hřebíček, citron, skořice, eukalyptus a rozmarýn (oleje ve „zlodějské“ směsi) jsou zcela prokazatelně velmi účinné antibakteriální prostředky. Jenže to, co má velkou potenci, s sebou také nese velká rizika. Není to nic nelogického – pokud něco narušuje buněčnou membránu bakterií, nebude to nic příjemného ani pro buňky našeho těla. Skořice a rozmarýn tedy jsou jakýmsi Savem mezi esenciálními oleji, ale podobně jako s nechvalně známým čistícím prostředkem je třeba i s nimi nakládat opatrně. Jinak hrozí podráždění pokožky nebo dokonce alergické reakce.
Aromaterapeuti o rizicích vědí, stejně jako vědí o účincích olejů. A věřím, že vám ochotně pomohou najít cestu k bezpečné a zároveň účinné práci s aromaterapií i u vás doma.
Autorkou článku je Hana Viola Bělíková, Úvodní foto: Pixabay.
