S hlohem na zlomené srdce & domácí protlak z hlohu

Zlomené srdce je trápení, které nás může zaskočit kdykoliv v roce. A víte, že právě na tuto situaci vám může pomoci hloh? Nestihli jste si na jaro nasbírat dostatečné množství? Nebo vám jeho květy nevoní? A že teď už je pozdě? Vůbec ne! Keře hlohu budou obsypané svými plody prakticky až do jara a sbírat je můžete, dokud nejsou zcela scvrknuté. Ani mrazíky jim nevadí. A jejich účinek je s květy srovnatelný.

Ačkoliv hloh náleží čeledi růžovitých, je to podobné jako s ledovým vínem. Plody po přejití mrazem změknou a trochu ovadnou – pro sušení téměř nepoužitelné, ale do marmelád, protlaků či dření naprosto vynikající! Úbytek účinných látek je zanedbatelný, není je třeba ani dlouho vařit, takže se zachová určité množství vitamínu C. A navíc se mrazem vytvoří v plodech více cukru, což je v případě hlohu téměř žádoucí. To stejné platí také o šípku nebo plané trnce.

Obecně o hlohu Crataegus

Hloh obecný poznáte na jaře podle intenzivní vůně

Nikdy mě tento asi 3 až 8 m vysoký keř nějak obzvlášť nezaujal. Vyskytuje se hojně, je trnitý a jeho plody jsou niternější než šípkové. Jeho květy svým vzhledem sice dokonale prezentují čeleď, do níž náleží, ale vůbec nevoní jako opravdové růže. Naopak! Trimethylamin zaručuje opravdu odpuzující zápach. Plody se nedají „jen tak“ konzumovat, protože mají tvrdou a skoro větší pecku než dužinu, která je stejně moučná, a ke všemu je jejich chuť víc hořká než jen trpká.

Až loni na jaře jsem sbírala květy pro tátu na snížení krevního tlaku a posílení činnosti srdce. Pravidelné popíjení čaje po dobu 12 týdnů u nás doma prokázalo vynikající výsledky. A také dlouhodobý efekt. Tím si mě hloh získal nejvíc. Není nijak kontraindikován a může se jako jedna z mála bylin užívat skoro nepřetržitě. Vlastně jeho dlouhodobé užívání je skoro nutné, pokud chceme našemu srdci opravdu pomoci.

Čím je hloh tak výjimečný?

Je to mocný ochránce

Teď na podzim mě očarovaly jeho plody, které mi připadaly jako korálky zdobící holý keř. Opravdová nádhera. Cítila jsem se velmi dobře sama jen s tímto keřem uprostřed pláně. V ten moment jsem pochopila, proč mu byla v mytologii připisována moc odhánět negativní energii. A asi nejen pro své trny byl vysazován jako přirozená ochrana pozemku.

Nabízí absolutní zužitkování

Plody mají velmi podobné účinky jako květ a listy a moje babička mi vyprávěla, jak si z nich dříve vyráběli mouku. Také kůru lze v lidovém léčitelství použít. Vlastně všechno! Pupeny mají významnou úlohu v gemnoterapii a dokonce i ty pecky se dají použít jako náhražka za kávu. Lze ho tedy sbírat od jara do podzimu. V zimě bych ho ale nechala odpočívat. Potřebuje to, protože se může dožít až 500 let. Jeho dřevo je velmi tvrdé a tak nachází uplatnění při výrobě holí, rukojetí různých nářadí nebo výrobě hraček.

Plody hlohu můžete sbírat na podzim

Dokonalá posila srdce

Pro kardiaky, lidi s vysokým krevním tlakem nebo srdeční slabostí v různé fázi je tato keřovitá bylina dokonalým životním elixírem. Je univerzální na jakoukoliv srdeční chorobu a lze jej užívat i preventivně proti arterioskleróze. Také tradiční čínská medicína pracuje s touto rostlinou. Hloh posiluje a chrání srdeční sval před poškozením pro nedostatek kyslíku, před volnými radikály. Snižuje riziko srdečního infarktu.

Květy a listy obsahují hlavně flavonoidy, mezi kterými bych vyzvedla vitexin. To je látka, která mj. srdci navozuje vnitřní klid. Zní to až pohádkově, ale tato látka léčí „frakturu srdce“ – zceluje ho, hojí, konejší. Opravdová útěcha pro ty, které opustila milovaná osoba.

Plody mají trochu nižší obsah flavonoidů, zato jsou obohaceny o vitamín C a B a obsahují více procyanidinů. Tyto látky působí protizánětlivě a také antioxidačně, tedy odbourávají volné radikály. Stejně jako květy a listy i plody významně posilují kardiovaskulární systém.

Hloh je tento nenápadný všudypřítomný keř
A krásně plodí právě teď na podzim

Jak se hloh používá?

  • Listy jsou na jaro výborným doplňkem do zelených salátů, mají jemně ořechovou chuť.
  • Pupeny se pojídají syrové, můžete bez obav ochutnat přímo z keře.
  • Ze sušených květů a listů lze připravit odvar – čaj, který se doporučuje popíjet alespoň třikrát denně a po dobu nejméně 8 -10 týdnů, pokud se chce dosáhnout efektu. Důležitá je pravidelnost a důslednost.
  • Z čerstvých květů a listů lze vyrobit tinkturu z cca 40% alkoholu, která se užívá taktéž pravidelně, ale po kapkách. Pro dávkování bych doporučovala poradit se se svým terapeutem, který zohlední stav vašeho srdce, tělesnou konstituci a kombinaci s užívanými léky. Hloh není nijak kontraindikován a ani nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky, proto je doporučován i jako doprovodné léčivo.
  • Kůra má stejné použití jako květy a listy. Odvar ze sušené kůry má trochu jiný postup přípravy – nezalívá se horkou vodou, ale povaří se alespoň po dobu 10 minut. Je dobré luhovat kůru před tím, než ji povaříme, a pak ve stejné vodě povařit.
  • Plody jsou vhodné k sušení, pokud jsou sbírány zralé, ale ještě dokud jsou tvrdé. Pak se z nich také připravuje odvar, který se po doušcích popíjí. Na celou konvici používám vrchovatou lžíci nasušených plodů smíchané se nadrceným šípkem a nechám alespoň 20 minut luhovat.

Lze si připravit malé dávky hlohu v podobě protlaku či dřeně, kterou já osobně přidávám do „červených“ omáček nebo polévek – rajská, šípková, řepová apod.. Je třeba myslet na to, že chuť hlohu je velmi hořká (vnímáte tu souvislost s blahodárnými účinky na srdce? J), a tak se moc nechodí k přípravě čisté marmelády nebo omáčky. Tedy, u nás doma by to rozhodně neprošlo a tak hloh „zamaskuju“.

Recept: jednoduchý na protlak z hlohu

Než se pustíte do přípravy protlaku-dřeně z hlohu, chtěla bych vás vybídnout k tomu, abyste se nebáli sami trochu experimentovat. Já pro dochucení použila skořici, protože působí jako konzervant. Její prohřívací vlastnosti jsou navíc výborné pro nadcházející zimní měsíce a taky mi krásně voní. V hlohu je fakt výborná! Vhodný by byl ale i hřebíček nebo tymián – mají stejné vlastnosti jako jsem vyjmenovala. Komu se bude zdát dřeň stále příliš hořká, ať si ji třeba osladí!

1. Asi dvě hrsti červených plodů vyčistíme od listí a větviček a propláchneme studenou vodou.

2. Zalijeme vlažnou vodou a při mírnější teplotě podusíme pod pokličkou do měkka, až se téměř všechna voda vypaří.

3. Propasírujeme přes jemné sítko. Vhodnější je nepoužívat kovové (neměla jsem jiné), uchová se více vitamínu C.

4. Propasírovanou dřeň ochutíme dle svých představ, promícháme ještě na teplé plotně.

5. Rozlijeme do sterilních skleniček, uzavřeme pevně čistým víčkem a necháme ještě chvíli v teplé troubě asi na 70°C tepelně zakonzervovat nebo ve vodě, stejně jako když zavařujeme ovoce nebo vyrábíme marmeládu.

6. Dle svých zkušeností nechávám skleničky vychladnou dnem vzhůru.

Samozřejmě dřeň můžete také ihned po rozlití nechat vychladnout a poté zamrazit. Je praktické mít ji v kuchyni po ruce a použít jako přídavek do různých pokrmů, koktejlů či smoothie. V tak malém a nepravidelném množství ovšem nelze počítat s hlohem jako s medikamentem. Obsahuje však plnohodnotné látky a vitamíny, které mohou v této formě posloužit jako zajímavé zpestření a obohacení zimní stravy.

Otevřené srdce všem přeje Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová, Foto: autorka a Pixabay.

Čas sběru a ukládání aneb strava, bylinky a éterické oleje na podzim

Podzim představuje dobu sběru, ukládání, uzavírání a odumírání. Jinu přibývá a Jangu ubývá. Je to čas, kdy se míza stromů stahuje dovnitř a klesá ke kořenům. Opadává listí i plody a i my se uzavíráme do tepla svých příbytků a zklidňujeme se. Symbolem podzimu v čínském pentagramu je element Kovu a přináleží mu bílá barva. V cyklu pěti prvků je Kov prvkem představujícím houstnutí hmoty, ale také výměny energie. Z orgánů patří k elementu Kovu plíce a tlusté střevo.

V následujícím článku se dozvíte, jak můžete plíce a tlusté střevo podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. Jednoduché recepty na čaj vhodný při nachlazení či chřipce a masážní směs při kašli si snadno vyrobíte doma sami.

Krásný podzim, čas náročnější pro naše plíce

Co na podzim jíst a čeho se vzdát?

Na podzim je vhodné začít stravu déle tepelně upravovat, abychom tělu dodali potřebné teplo. Jídlo by mělo být bohaté a vydatné se silnou chutí a dlouhým procesem úpravy (pečení, grilování, opékání).

Je super do svařeného vína i na ranní kaše

Nejvhodnější je kořenová zelenina a hlízy – brambory, sladké brambory, tuřín, mrkev, ředkvičky, zázvor, česnek, cibule, květák, pastiňák, petržel, celer, křen, fenykl. Na podzim je ideální jíst více ořechů, ryb, masa a rostlinných olejů a přidávat pálivé koření jako zázvor, skořice, muškátový oříšek, bazalka, chili, rozmarýn, hřebíček, černý i kajenský pepř, majoránka. Nejvhodnější obilovinou je rýže. Vyplatí se nezapomínat na teplé snídaně buď ve formě kaší nebo polévek. 

Bylinky na onemocnění plic a tlustého střeva

Plíce

Na úvod je třeba poznamenat, že při onemocnění plic je nejvýhodnější kombinovat několik různých způsobů terapie tj. byliny, aromaterapii, homeopatii, reflexní terapii, akupresuru nebo akupunkturu. Při závažnějších onemocněních je určitě vhodné kombinovat klasickou medicínu s některou z výše uvedených alternativních terapií.

Obecný zdravý udržovací čaj pro období podzimu:

smícháme listy maliníku, ostružiníku a jahodníku, podle potřeby lze přidávat další byliny jako kopřivu, vřes, měsíček, diviznu nebo lékořici.

Bylin vhodných při onemocnění plic je celá řada, lze je rozdělit do několika skupin podle obsahových látek.

Jablečník, skvělá podzimní bylinka, jen trochu hořká

Mezi sliznaté rostliny, které svým slizem potahují sliznice a tím je chrání a léčí patří: podběl, sléz, proskurník, jitrocel a jablečník.

Mezi saponinové rostliny řadíme diviznu, prvosenku a lékořici.

Yzop, tymián, máta a opět jablečník jsou rostliny antiseptické.

Do křemičitých rostlin s vysokým obsahem křemíku řadíme plicník, konopici, přesličku a truskavec.

Siličnaté rostliny jsou anýz, fenykl, mateřídouška.

Jablečník má kromě výše zmíněných účinků i dobrý vliv na zažívání, je ale velmi hořký, proto ho nelze dávat do čaje malým dětem.

Čaj na plíce a průdušky:

smícháme jitrocel, podběl, lékořici a proskurník. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Čaj při nachlazení a chřipce:

vyrobíme smícháním lékořice, jahodníku, maliníku a ostružiníku. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Tlusté střevo

Při onemocněních tlustého střeva je důležité upravit stravu: omezit ostrá jídla a koření, alkohol, nasycené tuky, maso a řepný cukr.

Z bylin jsou vhodné hořec, zeměžluč, pelyněk, len, krušina, aloe, senna, řebříček, heřmánek, mochna, lišejník, pryšec, šalvěj, tymián, fenykl, kmín, koriandr, kurkuma, skořice, anýz, kopretina řimbaba, jmelí , lichořeřišnice.

Čaj z devíti bylin na pročištění tlustého střeva a celého trávicího traktu:

připravíme smícháním stejných dílů čekanky (kořen/nať), pampelišky (kořen/nať), rozrazilu, třezalky, řebříčku, popence, jablečníku, puškvorce a měsíčku. 2 polévkové lžíce směsi zalijeme 330 ml vařící vody, krátce povaříme, scedíme do termosky a vypijeme po doušcích během dne.

 TIP redakce: Článek vychází v rámci seriálu. Předchozí díly také doporučujeme k přečtení.

Éterické oleje v elementu Kovu

Z energetického hlediska můžeme plíce a tlusté střevo podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Kovu patří borovice, cypřiš, čajovník, eukaplytus citriodora i globulus, kajeput, myrta, niaouli, ravensara, šalvěj muškátová, tymián a yzop.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Jednoduchá masážní směs na kašel  

  • 3 kapky eukaplyptus radiata nebo globulus
  • 2 kapky tymián
  • éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 10 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým)

Masírujte 2x denně oblast hrudníku. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

TIP redakce: doporučujeme článek se spoustou dalších receptů od zkušené aromaterapeutky Ludmily Kotalíkové na téma rýmy, kašle a chřipky.

Ať je vám i na podzim krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

„Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.“

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 1.část, , Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., Malinovská Radmila, Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Podzim: Jak posílit imunitu?

V podzimním čase, kdy se začnou viry množit jak houby po dešti, asi málokdo odolá a dostihne ho sem tam nějaký kašel, rýma, nepříjemné škrábání v krku. Může se přidat bolest hlavy, svalů, únava. A viróza je tady. Jak to udělat, abychom byli během chladných měsíců zdraví?

Zvolněte tempo

V kořenech pampelišky se skrývá pravý poklad

S příchodem podzimu se proměňuje kvalita energie. Míza stromů postupně míří zpět do země. Rostliny odevzdávají svou sílu do kořenů. Život v přírodě pomalu utichá. Zavřete si na chvíli oči a představte si to…

Ustalo zběsilé letní hemžení, moudrá příroda se připravuje na odpočinek. My lidé se můžeme inspirovat touto moudrostí a integrovat ji do svého života. Jak? Zvolněte tempo. Právě virózy mohou být impulsem k tomu, abychom si to uvědomili.

Jenže v dnešní uspěchané době to není jednoduché. Času je málo, starostí hodně. A tak se lidé mnohdy alespoň „ládují“ vitamíny a doplňky, které však vznikají chemickou cestou v laboratoři. Chcete na posílení využít vitalitu a energii čisté přírody? Takové, co nejspíš najdete i u sebe pod okny? Zkuste omrknout můj program Očista těla kořeny.

Nalaďte se na sebe

Kopřiva pomáhá nejen na podzim, ale i na jaře

Právě v období přicházejícího podzimu mám nejraději bosonohé procházky. Nejčastěji si je dopřávám v dešti. Země je měkká a po chvíli se plosky nohy příjemně prokrví, takže necítím chlad, ale rozproudění energie. Kousek od domu máme zatopený lom, kam chodím své tělo otužovat.

Jestli vám při představě bosých nohou a koupele v ledové vodě naskakuje husí kůže, můžete na to jít po svém a pomaleji. Otužujte se postupně. Do sprchy si připravte kbelík se studenou vodou a „šlapte“ vodu. Udělejte si střídavou koupel. Chvíli se sprchujte teplou, pak šlapte studenou vodu.

Už za pár dní se budete cítit nabití a budete se nejspíš na svůj otužovací rituál těšit. Budete také intenzivněji vnímat své tělo. Chce to jen začít.

Bylinky

Sbírejte a užívejte kopřivová semínka

Bylinek, které jsou vhodné k užívání na podporu imunity, je celá řada. Připomenu vám ty nejznámější a snadno dostupné.

Kopřiva je asi nejoblíbenější. Už brzy z jara ji sbíráme pro očistu těla, na podporu krvetvorby. I na podzim můžete povzbudit svůj organismus a popíjet 2-3 šálky denně sušené natě kopřivy. Po odkvětu si nasbírejte semena, která působí na podporu imunity. Nasušte je a užívejte v dávce jedné až dvou lžiček denně. Semena dobře rozžvýkejte a zapijte vodou. Nebo je rozmixujte na prášek, uchovejte ve skleničce a dejte si 1-2 lžičky za den.

Na podzim je čas vykopávat kořeny, které mají ještě větší sílu než nadzemní část rostliny. Patří sem třeba známá echinacea. V době zvýšeného výskytu chřipek, viróz, únavy, užívejte tinkturu nebo odvar z kořene. Odvar připravte z čerstvých nebo usušených kořenů. Polévkovou lžíci kořenů zalijte 1/4 litrem vody, přiveďte k varu a vařte 15 minut na mírném plameni. Potom přeceďte.  Tinkturu užívejte v dávce 10-20 kapek do sklenky vody 2-3x denně po dobu 2-3 týdnů.

Krásná a známá echinacea, tinkturu si můžete sami vyrobit

Jako třetí bylinku, která dokáže tlumit růst bakterií, bych vám doporučila semena fenyklu. Ta jsou nejen chutná, ale mají výrazné desinfekční účinky a také očišťují tělo. Nasušte zralá semena a uchovejte je v suchu (šroubovací skleničce). Během podzimu si můžete dopřát posilující kúru v dávce 1-2 čajových lžiček denně.

Poslední bylinku, kterou bych chtěla zmínit, je pampeliška. Během jara nejčastěji sbíráme listy, stonky i květy. Teď přichází čas na sběr kořenů. Ideální dobou je ubývající Luna, pak mají kořeny bylin ještě více síly. Kořen pampelišky vám pomůže podpořit metabolismus, zlepšit jaterní činnost, funkci žlučníku, slinivky, ale také působí močopudně a dokáže odvádět toxiny z těla. To je žádoucí právě tehdy, když se nacházíme na přelomu ročních dob. Podpoříte tak přirozenou obranyschopnost svého těla. Dobře omyté a usušené kořeny povařte 15 minut ve 1/4 litru vody (1 polévkovou lžíci), nechte vyluhovat 10-15 minut a přeceďte. Dopřejte si očistnou kúru s pampeliškou trvající 10-14 dní. Budete se cítit jako rybka ve vodě.

Mějte se báječně a užívejte si barev a vůní podzimu.

Autorka článku: Linda Mahelová. Foto: autorka.

Imunita – šípek jako král vitaminu C

Už jste letos byli na šípkách? Pokud ne, tak máte nejvyšší čas! Právě totiž nastala “šípková sezóna“. Zapojit se může celá rodina. Menší i větší pomocníci rozhodně pro sběr ocení zahradnické rukavice a hladké starší oblečení. Pak už jen popadnout košíčky a krásné společné podzimní dopoledne může začít.

Pomocník při infekčních onemocnění

Na sběr šípků si ale raději vezměte rukavičky

Šípek obsahuje cukry, organické kyseliny, vitaminy A, B1, B2, E, P a hlavně vysoký podíl vitamínu C, cca 600 – 800mg na 100gr, což je několikanásobně více než má například citron.

Díky této hojnosti vitaminu C můžeme šípek využít jako prevenci proti nachlazení, rýmě, chřipce, jarní únavě. Vítaný je samozřejmě i v průběhu nemoci.

Vitamin C je rozpustný ve vodě. Nemusíme se tedy obávat případného předávkování. Jeho přebytky odejdou z těla společně s močí.

Čerstvé plody

Nejvíce vitaminů mají čerstvé plody.  Pro naše zdraví je vhodné sníst jich každý den plnou hrst. Stačí si je natrhat, pečlivě omýt, zbavit chloupků, rozpůlit, vyndat semínka a pak si už jen na této dobrůtce pochutnat.

Sušené plody

Sušení šípků na pozdější časy

Na sušení sbíráme plody jasně červené a tvrdé. Sušíme je rychleji při teplotě cca 55 – 60°C. Nižší teplota a delší doba sušení snižují obsah vitamínů. Stejně tak pokud bychom zvolili na sušení výrazně vyšší teplotu.

Nám se doma osvědčila klasická sušička, na které si můžeme nastavit program s teplotou. Správně usušený šípek poznáme snadno, při rozdrcení pěkně praská.

Takto usušené plody uložíme do sklenice, kde vydrží bez problémů celý rok. Dříve jej naše babičky dávaly do látkových sáčků. Dnes ale se zateplením domu a výměnou oken, již pro toto skladování nebývají v domácnostech ideální podmínky.

Šípkový čaj

Sušené šípky se výborně hodí na přípravu voňavého čaje. Usušené šípky rozdrtíme. Dvě čajové lžičky rozdrcených šípků vložíme do papírového čajového sáčku (seženeme v drogerii), který odfiltruje zbytečky jemných chloupků. Vyhneme se tak dráždění ke kašli či u citlivějších jedinců až k dávení.

Zalijeme horkou vodou a 3-10 minut louhujeme. Poté přijde chvíle, kdy si čajík v klidu můžeme vychutnat. Čaj kromě toho, že je zdravý prospěšný, také krásně voní a je vhodný i pro těhotné osůbky a hlavně se nedá snad ani přepít.

Komu by se nechtělo vydat na sběr šípků, čistit se s nimi, sušit, vařit si čaj nebo prostě na to jen nemá čas, tak věřte, že zvýšení dávky vitaminu C ať prevenčně či při průběhu nemoci je pro imunitu ta nejpřirozenější vzpruha.

Autorka článku: Kateřina Langerová. Foto: autorka a Pixabay.com

Literatura:

  • PAMPLONA ROGER, Jorge D. Encyklopedie léčivých rostlin. Praha: Advent-Orion, 2008. Zdraví pro třetí tisíciletí. ISBN 978-80-7172-119-2.

 

Léto do skleničky: pečená rajčata s bylinkami

Na tento recept jsem narazila před lety v kuchařce Hanky Michopulu. V rajčatové sezóně od té doby vždy pár skleniček udělám i na zimu. Tato omáčka je totiž jiná. Rajčata zůstanou vcelku. Jsou trochu sušená, trochu pečená, trochu sladká, trochu kyselá. Když venku sněží a já míchám voňavou směs do kouřících těstovin, tak se ocitám rázem v babím létě, kdy je rajčat plný trh a stojí pár korun. Přestože v sobě mají ještě spoustu letního sluníčka. 

Suroviny

  • rajčata: tak akorát na jeden plech (chcete-li vážit, tak asi 1,5 – 2 kila)
  • sůl – ideálně hrubozrnná: 1 – 2 čajové lžičky
  • kvalitní panenský olivový olej: polévková lžíce
  • bylinky ze zahrádky: tymián, estragon, saturejka – co zrovna máte
  • třtinový cukr: 1 čajová lžička
  • citronová šťáva: 1 čajová lžička
  • česnek nasekaný na jemno (nemusí být): dle chuti

Jak na to

Rajčata rozkrojíme napůl a klademe na plech řezem nahoru. Mašlovačkou pak potřeme rajčata olivovým olejem. Snažíme se, aby moc nekapal na plech, protože by se pak zbytečně připaloval. Stejně tak je fajn, když třtinovým cukrem posypete opět jen řez, aby na něm začal karamelizovat. Solím už trošku více „halabala“.

Troubu rozehřeji na 110°C a rajčata v ní pomalu peču 3 hodiny (větší klidně i déle). Mám ráda, když jsou seshora malinko „dohněda“. Výsledné omáčce to dá zajímavý šmak.

Po upečení namačkám rajčata i s bylinkami a vším, co na plechu zůstalo, do skleniček tak, aby mezi nimi nebyl vzduch. A zakápnu trochou citronové šťávy. Spíš pro chuť než pro konzervaci. Z jednoho plechu vám vzniknou asi tři menší skleničky.

V původním receptu se rajčata plní do vyhřátých sklenic. Moje rajčata jsou asi divoká, protože po pár dnech vždy vykvasí ven. Proto je ještě na chvíli projedu „zavařováním“. Na dno normálního hrnce dám utěrku, naplním vodou, ponořím skleničky s rajčaty (klidně úplně celé pod hladinu) a cca 10 minut nechám ve vroucí vodě. Pak je to jistota :).

Při servírování si můžete vyhrát malinko s dochucením. Já ráda používám olivový olej, do kterého naložím v létě chilli. Takové, které by při konzumaci za syrova umrtvilo ústa. A to se v zimě hodí! Pro zahřátí, proti rýmě nebo jen tak „na protažení“. Dobrou chuť!

Zdroje: 
MICHOPULU, Hana. Kuchařka Zpátky domů: [93 báječných receptů na opravdové jídlo]. Praha: Smart Press, 2007. ISBN 978-80-87049-05-1.

Imunita: sedmikráska v prášku a yzop ve víně

Na imunitu je skvělá „obyčejná“ sedmikráska. Kvete od jara do podzimu, takže je snadno a téměř pořád dostupná. Její květy celkově aktivují imunitní systém. Ve škole jsme se učili vyrobit si z ní homeopatický prášek.

Recept na sedmikráskový prášek

  • 2 lžíce práškové laktózy (prodává se v lékárnách, je to základ homeopatických globulí)
  • asi hrstka čistých květů sedmikrásky
  • v hmoždíři třeme spolu celkem 6 minut, vždy po minutě změníme směr tření. (Fakt jsme to tak ve škole dělali! 🙂 )

Vytvoříme tak zelený prášek, který se užívá denně v množství na špičku nože.

Tenhle „zázračný“ prášek jsem darovala kamarádce, co bývala velmi často nemocná, nachlazená. Začala ho užívat na podzim. V lednu mi přišla poděkovat, že celá její rodina už byla nemocná a ona za tu zimu ještě ani jednou!

Domácí výroba yzopového vína

Další jednoduchý a dostupný prostředek je domácí yzopové víno, které též posiluje imunitu.

Recept na yzopové víno

  • asi pět snítek čerstvého (příp. sušeného) yzopu
  • 0,7l bílého či červeného vína
  • yzop vložíme do lahve s vínem a necháme asi týden odstát
  • pijeme po štamprlce denně

Léto do skleničky: ostružinový likér

Ovocné likéry už léta dělá moje kamarádka. A protože jsou skvělé, nenáročné na suroviny a vyrábí se zastudena, rozhodla jsem se letos vyzkoušet výrobu také. Musím říct, že nejvíc mi zatím chutnal likér rybízový. Zahrada ale letos dala spoustu ostružin, proto jsem vyrobila likér ostružinový.

Plody ostružin obsahují vitamín C, vitamíny B, fosfor, železo, hořčík a vápník. Zlepšují celkovou tělesnou kondici, povzbuzují imunitu. Zlepšují také stav cévního systému, doporučují se při arterioskleróze, křečových žilách, hemoroidech.

Recept na ostružinový likér podle Ivety K.

Budete potřebovat:

  • zavařovací sklenici o objemu 750 ml
  • drobné ovoce (maliny, rybíz, ostružiny apod.)
  • vysokoprocentní alkohol (vodka, slivovice, hruškovice apod)
  • třtinový cukr
  • voda
Likér z domácích ostružin v procesu

Ovocem naplníme zavařovací sklenici, zalijeme alkoholem, dobře uzavřeme a necháme 6 týdnů stát.

Po 6-ti týdnech slijeme přes cedník a ovoce přes cedník propasírujeme.

Pak svaříme cca 2 dcl vody s cca deseti až patnácti vrchovatými lžícemi třtinového cukru a necháme zchladnout. Cukerný roztok přidáváme k alkoholovém roztoku a ochutnáváme tak dlouho, dokud nejsme s chutí spokojeni.

Nakonec už jen naplníme do čisté lahve, opatříme štítkem a příležitostně upíjíme. Třeba v případě nedostatku vitamínu C!

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová, foto: autorka a Pixabay.com