Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako „pasta“

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com

Růže: V zahradě vám krásně pokvete

A máme tady 2. díl růžového seriálu. Poroď dceru, zameť před svým prahem a zasaď růži! Že to takto neznáte? Ano, upravila jsem to mužské „Zploď syna, postav dům a zasaď strom“ do ženské formule. Jak si poradíte s prvními dvěma, nechám na vás. Jak si správně zasadit růži a starat se o ni? To vám poradím v následujících řádcích. Vhodné i pro muže! Zařazuji několik přírodních receptů na zahradní „nepřátele“ růží.

Růže zhmotňuje ženskou sílu, ztělesňuje její jemnost a krásu. Je častým symbolem na erbech různých rodů. V řecké mytologii je spojena s bohyní lásky a krásy Afroditou a někteří křesťané dokonce vzdávají úctu k ženě Marii soustavou modliteb zvané „růženec“.

Kdo se zajímá o zahradu, ten ví, jak důležitá je její rovnováha. Růže je nejen její perlou, ale dodává jí také silnou jinovou – tedy ženskou – energii. Ovšem stejně jako žena i růže je citlivá a aby krásně kvetla, potřebuje být opečovávaná.

Růže je tou pravou ozdobou zahrady

Jak zasadíš, tak se budeš těšit

Důležité je najít vhodné místo

Výběr správného místa pro sadbu zaručuje dlouhověkost růže a také snadnější péči o ni. Dříve než se rozhodnete někde vykopat jámu, je dobré si uvědomit, jakou růži budete sadit a jakého vzrůstu by měla dosáhnout. Růže mají rády svůj prostor, proto je třeba počítat u růží nižšího vzrůstu v záhonku s odstupem 40 až 60 cm od jiných rostlin, u větších keřů a pnoucích se růžích bude odstup metr a půl na místě.

Nesaďte růže do záhonků, kde už předtím dlouho žily jiné růže. Pokud se tak stane, vyvíjí se nová růže velmi pomalu – dochází k tzv. „růstové depresi“.

Všeobecně mají růže rády slunné a teplé polohy. Některé druhy jako například Ramble však preferují spíše polostinná až stinná místa. Co růžím moc neprospívá, je horko. Vyvolává to v nich stres a jsou pak náchylnější na různé nemoci a napadení škůdci. Z toho důvodu není ani vhodné volit jižní svahy.

Nejlepší doba pro sadbu

Rosa canina

Přestože většina rostlin se sází na jaře, růži je vhodné zasadit na podzim. V našich klimatických podmínkách nejlépe v říjnu. V tomto čase mohou totiž právě zasazené růže ještě vytvořit nové kořínky, dříve než půda zamrzne. Na jaro po rozmrznutí začnou rovnou čerpat sílu a získávat na stabilitě. Jsou pak zdravější a také odolnější, než kdyby byla růže zasazená až v dubnu nebo květnu.

Aby vám mladičká růže přes zimu nezmrzla, můžete ji přikrýt třeba zavařovací sklenicí. Je tak chráněna před mrazem, jako by byla ve skleníku.

Drobná frizúra před generálkou

Než si vykopete jámu asi 30×30 cm širokou a asi na dva rýče hlubokou, vložte kořeny růže alespoň na jednu až dvě hodiny do vody. Poté kořeny i nadzemní část růže zastřihněte. Zastříhávají se na velikost dlaně (cca 25 cm kolem dokola) od místa, kde se kořen větví. Poškozené kořeny se zcela odstraní. Zelená část rostliny se jen jemně přistřihává, ponechte tak 30 cm. Většinou vám ji ale již v zahradnictví takto připraví.

Používejte co nejostřejší nůžky, abyste rostlinu moc nepoškodili. Čím ostřejší nůžky, tím menší riziko stlačených buněk a větší pravděpodobnost čistého řezu. Jinak růže trpí.

Zbývá vložit růži do připravené půdy

Půda by neměla být příliš kyselá. Pokud je hodně jílovitá nebo hlinitá, je vhodné odlehčit ji pískem nebo humusem. Naopak pokud je půda příliš písčitá nebo štěrková, promísíme ji matečnou horninou. Musí být dobře propustná. Tohle je velmi důležité, aby se k hlubokým kořenům dostala voda a zároveň i živiny.

Pokud je půda příliš těžká, provětráme ji, zalijeme ji a až poté na ni položíme kořeny růže. Přikrýváme stejnými vrstvami půdy tak, jak byly postupně vykopány. Oddenek rostliny by měl být asi 5 cm pod půdou. Pokud při zálivce klesne víc do zeminy, jednoduše růži trochu povytáhneme.

A máme zasazeno…

Mít vsazeno ještě neznamená mít vyhráno!

Růže přitahuje nejen naše pohledy, ale také různé škůdce. Pokud se jí „něco nelíbí“, projeví se to plísní či jinou chorobou. Stejně jako u lidí platí, že nejlepší lék je prevence. Kdo si není jistý, vybírá raději odolné odrůdy. Správný zahradník by měl mít svou květinku stále pod dohledem.

Běžná péče, kterou růže vyžaduje

Ideální podmínky

Růže má ráda teplo a sluníčko. Zahradník by měl zajistit pravidelnou zálivku, která by měla být nejlépe ranní a ne příliš vydatná. Růži vždy zalíváme k jejímu kořeni, ne na listy.

Zastřihávání

Pravidelné zastřihávání dělá růži dobře, asi jako když se my zbavíme roztřepených konečků vlasů. Lze se řídit jednoduchým pravidlem. Tři týdny před prvním kvetením zastřihneme u každého čtvrtého výhonku na délku asi tří až čtyř lístků jeho pupeny. Zkrátí se tak doba mezi jednotlivými kveteními.

Hnojení

Nejlépe kvalitním organickým hnojivem v měsíci únoru nebo březnu, ale až od druhého roku jejího života. Odvděčí se nádhernými květy. Vynechte umělá hnojiva a rašelinu. Ta má příliš kyselou pH hodnotu, což v suchých obdobích vysušuje kořeny. Ani koňské koblížky jí neprospívají. Ty zpomalují růst kořenů. Pokud totiž růže nemá ve fázi růstu podnět k hledání živin, přestane vytvářet hezké, hluboké kořeny a celkově chřadne.

Když už přijde nemoc

Také zde platí to co u lidí, že čím dříve na nemoc reaguji, tím rychleji a jistěji se jí zbavím. Když už se začne jakákoliv varianta nemoci projevovat, je nejlepší napadenou část rostliny odříznou. Raději ztratit pár listů než celou rostlinu.

Pokud chcete růži použít také k léčebným účelům, je nutné vzdát se různých chemických postřiků, hnojiv a jiných přípravků běžně dostupných v supermarketech.

Recepty na plísně

“Pravá plíseň“ vypadá, jakoby růže byla posypána moukou. Listy se začnou rolovat dovnitř.

1) Mléčný postřik proti pravé plísni

  • jeden díl čerstvého (nepasterizovaného) mléka
  • devět dílů vody

Dvakrát až třikrát týdně s ním rostlinu ošetřujeme.

„Růžová rez“ zase vytváří žluto-oranžové fleky na horní straně listu a zespodu malé pustuly. Tyto vřídky jsou nejprve oranžové, později se zbarví do oranžovo-hněda. Listy mohou opadat.

Tzv. „blackspot“ je nejjedovatější. Vytváří fialovo-černé fleky podobající se hvězdičkám s lemovanými kraji. Listy se po jejich napadení zbarví do žluta a opadají.

Pravá bílá plíseň na listech
Black spot na listech

 

2) Vývar z přesličky

  • 20-30 g přesličky
  • namočíme přes noc do 1 litru vody
  • ráno asi půl hodiny povaříme a scedíme

Necháme vychladnou a zředíme v poměru 1:5. Aplikujeme na růži.

Je dobré myslet na všechny tyto nemoci již před sezónou a růži na ně připravit – posílit. Kdo snese zápach česneku, může použít následující recept.

3) Preventivní česneková kúra

  • cca 0,5 kg jemně nasekaného česneku
  • naložíme do 10 l dešťové vody
  • po dobu 10 – 15 dní necháme někde venku kvasit

V poměru 1:10 zředíme vodou a aplikujeme na rostlinu.

A jak na škůdce?

Celkem účinně pomáhá v blízkosti růží zasadit česnek nebo pažitku, která je svým pachem odpuzuje, navíc hezky kvete. Posekaná pažitka na záhonku dokáže také lecjaké brouky odlákat. 

Je výhodné nastěhovat si do zahrádky slunéčko sedmitečné nebo uchály. Jsou to přírodní léčitelé, kteří se o růže starají přirozenou cestou. Můžete jim připravit „hotýlek“ v podobě květináče se dřevitou vlnou nebo pilinami. Hotové domečky pro brouky jsou k dostání v každém dobrém zahradnictví.

TIP redakce: Zaujalo vás přírodní řešení? Přečtěte si také článek Jak na mšice éterickými oleji? 

A jinak opět platí to co u lidí – vyhýbání se nemoci je půl zdraví. Proto byste neměli nikdy odstřižené lístečky či větvičky s nákazou zahazovat na kompost. Nejlépe je spalte.

Přeji Vám krásné a zdravé růže na Vaší zahradě!

Co dokáže růže udělat pro naše zdraví, se dočtete v dalším, již třetím díle seriálu Růže.

První část seriálu – Růže: královna květin a její dcery

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Růže: Vydejte se po stopách královny květin

Miluji růže! Pokud si mohu vybrat, jaké květiny bych ráda dostala jako dárek, vždy vyhrávají. Ve všech tvarech, barvách a velikostech… Stále více se ovšem od krásných, dlouhých a vyšlechtěných (ale bez vůně) přikláním k méně nápadným, zato omamně vonícím růžím historickým nebo divoce rostoucím. Chodím kolem zahrad a očichávám. A pokud lze, trhám a zpracovávám.

Patříte-li také k milovníkům jejich křehké krásy, zvu vás na krátkou voňavou exkurzi do historie i současnosti pěstování. K tomu přidám i pár tipů na využití pro domácí péči o zdraví a krásu.

Růže jako dar ale většinou moc nevoní

Vůně starých časů

Představte si, že žijete v době, kdy se plátky růží používaly k pokrytí podlah a stolů, lázně byly posypány růžovými květy. Římané si opravdu uměli užívat!

Slovo rosa je odvozeno z řeckého slova rodon, znamenajícího červený. Říká se, že rudá barva růže pochází od krve Adonise, mladého boha přírody. Básnířka Sapfó nazývala růži „královnou květin“, Řekové růže kultivovali a Římané je začali používat ve velkém.

Růžový poklad v podobě čerstvě natrhaných lístků

Historie vonných látek je hluboce spjata s růží. Říká se, že Kleopatra se plavila po Nilu na lodi s plachtami namočenými do růžového oleje, aby ta překrásná vůně oznamovala její příchod. Také se traduje, že růžový olej hojně používala při kosmetickém ošetření a díky tomu získala pověst mimořádné zářivé krásky s vnitřním i vnějším půvabem.

Růžový olej byl pravděpodobně prvním éterickým olejem, který v 11. století vydestiloval arabský lékař Avicenna a dodnes patří k nejoblíbenějším.

Původně byl růžový éterický olej vedlejším produktem výroby růžové květové vody, ta byla hlavním a velmi žádaným zbožím.

Odrůdy a pěstování

Je známo více než 250 odrůd růží, ale éterický olej se především získává z hlavních 3 druhů – růže damašské (Rosa damascena), růže stolisté (Rosa centifolia) a růže galské (Rosa gallica).

Kde dnes roste?

Voňavá růže ze zahrádky

Růže damašská je pěstována hlavně v Bulharsku, dále pak v Turecku a v menší míře v Tunisku, Číně a Indii. Růže stolistá bývá destilovaná v malých množstvích v MarokuRůže galská je druh speciálně pěstovaný ve Francii pro potřeby parfumérů.

Růže prospívají nejlépe v písčité nebo lehce kamenité půdě na plném slunci a při dostatečném zavlažování. Keříky růží mají první květy v druhém roce, ale maximum květů pro sklizeň se získává až mezi 4. a 10. rokem. Experti tvrdí, že růže pěstované v nadmořských výškách 1000 – 2700 m n. m. na Balkáně, jsou, co se týče kvality éterického oleje, daleko lepší než růže pěstované v nižších polohách.

Proč je pravý růžový olej tak drahý?

Křehké květy růží jsou pro destilaci sbírány ručně. Tuto těžkou práci vykonávají především ženy. Začínají se sběrem brzy ráno před východem slunce a končí před polednem, kdy slunce začíná odpařovat drahocenné těkavé látky a tím snižuje kvalitu. Umění utrhnout jen květ bez lístků a stopky a vyhnout se přitom trnům, je opravdu výsadou zkušených a zvyšuje to hodnotu ženina výdělku.

Výtěžek destilace je velmi nízký. Jeden z nejkrásněji vonících éterických olejů je také jedním z nejdražších, k získání jedné unce (28 g) je zapotřebí až 60 000 růží.

Nepatříte mezi šťastlivce, kteří mají tyto odrůdy růží na své zahrádce? Nezoufejte! I v našich zeměpisných šířkách se vyskytují voňavé typy růží. Například má oblíbená, nenápadná růže svraskalá (Rosa rugosa).

Láskyplná léčivá růžová náruč

Růže pro duši

Růže otevírá srdeční čakru, pročišťuje zmatek, odstraňuje pochyby a duševní vyčerpání. Je užitečná pro ty, kteří trpí depresemi, úzkostmi, sklíčeností a emocionální otupělostí. Pomáhá léčit rány naší duše, odmítnutí, přináší schopnost opět milovat sami sebe.

Růže dle TČM

Podle orientálního lékařství je povaha růže chladná a vlhká, léčí horkost a záněty a pomáhá obnovovat tělesnou energii jin. Růžový olej ochladí a reguluje játra a je indikován pro horké, stagnující potíže, které vyúsťují v napětí, popudlivost, bolest hlavy a zácpu. Může pomoci zlepšit tok žluči, odstraňovat nevolnost a tišit zánět žlučníku. Také při stagnaci energie čchi a krve, jejichž důsledkem je nepravidelná a bolestivá menstruace, je růžový olej velmi prospěšný.

Růže zmírňující menstruaci

Posilující účinek na dělohu spolu se svíravými a hemostatickými účinky předurčují esenci z růže jako prostředek proti nadměrnému menstruačnímu krvácení, zejména v kombinaci s cypřišem a gerániem růžovým.

TIP redakce: Máte kromě růže rádi i levanduli? Mohl by se vám líbit článek o Provence…

Domácí možnosti zpracování a použití růže

Nasbírané lístky růží ráda suším a používám pak jako složku bylinkových čajů či tělových olejů pro harmonizaci srdeční čakry, ženské energie a posílení sebelásky. Z čerstvě natrhaných okvětních plátků jde i v domácích podmínkách vydestilovat květovou vodu, tedy pokud máte destilační přístroj. Ale i bez něj lze vyrobit „růžovou“ vodu jednoduchým namočením lístků.

Recept: „Konečně doma“ čaj pro ženy po náročném dni

Domácí bylinkový čaj s plátky růží

Složení: okvětní lístky růže, květ měsíčku, list kontryhele, květ třezalky, list meduňky (ve stejných poměrech)

Růže patří dle TČM do elementu Ohně a z vnitřních orgánů odpovídá tomuto elementu srdce a oběhový systém. Sobě i svým blízkým můžete namíchat s použitím plátků růže harmonizující čajové směsi, které chrání a jemně ošetřují srdce.

Recept: „Pro krásu a hýčkání ženy“ tělový růžový olej

Růžové lístky naložené v oleji

Z okvětních plátků růží připravuji také voňavý olej pro použití na pleť i tělo. Nasbírané plátky necháme 1-2 dny zaschnout a pak vložíme do zavařovací nebo jakékoli uzavíratelné lahve a zalijeme rostlinným olejem za studena lisovaným. K tomuto účelu doporučuji jemné pěstící oleje – směsi oleje mandlového, arganového, meruňkového nebo oleje z lískových ořechů. Tento rok jsem použila svůj nový objev – olej moringový, luxusní balzám pro suchou, zralou pleť.

Dbáme na to, aby všechny květy byly zality olejem a nedošlo k plesnivění. Z tohoto důvodu radši volíme menší zavařovačku, aby ji rostlinný materiál vyplnil celou. Poté necháme macerovat na balkóně alespoň 3 týdny na sluníčku, snažíme se každý den jemně protřepávat, případně energizovat s pomocí afirmací nebo reiki.

Až přijde čas, olej přefiltrujeme přes gázu a naplníme do lahviček, nejlépe s kapátkem či pumpičkou. Můžete do každé lahvičky přidat ještě kapku éterického olej z růže a povýšit svou večerní masáž pleti, prsou či celého těla na luxusní rituál k posílení sebelásky.

Recept: „Voňavá sprška“ růžová voda

Kytička růží jako harmonizující ozdoba domova

Loňské léto jsme začala s destilací růžových květů a výrobou květové vody, tzv. hydrolátu. Krásně vonící růžová květová voda má opravdu univerzální použití – ve spreji pro osvěžení pleti (zejména pokud ji skladujete v lednici), zklidnění podrážděné pokožky i po opalování, jako pleťová voda, pro přípravu domácí přírodní kosmetiky  – např. pleťových masek, krémů, odličovačů.

Dá se použít také k provonění místnosti jako interiérový sprej. Na Balkáně se hojně používá dokonce kulinárně – pro přípravu domácích sirupů, želé, marmelád apod.

Ne každý ovšem vlastní destilační přístroj.  Náhradní variantou je možnost nechat okvětní plátky voňavých růží vyluhovat v destilované vodě např. přes noc nebo i déle, pak květy zfiltrovat a do výluhu přidat trochu čistého lihu ke konzervaci. V každém případě je takto získaná květová pleťová voda určena k rychlé spotřebě.

Přeji Vám krásné a voňavé léto s růží i dalšími květinami a doufám, že Vás mé tipy a zkušenosti inspirovaly! Budu ráda, pokud se také podělíte se svými oblíbenými způsoby využití. Třeba na FB stránce Kouzla vůní…

Autorka článku: Petra Torová, foto: archiv autorky, Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Použitá literatura:

  1. PETERSEN, Dorene. A rose by any other name. eBook. American College of Healthcare Sciences. Dostupné z: http://cdn2.hubspot.net/hub/193476/file-519191304-pdf/a_rose_by_any_other_name_ebook_V12_2-14-1
  2. LUNNY, Vivian. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Přeložil Marie NOE. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-X.
  3. MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, c2000. ISBN 978-80-85993-64-6.

7 produktů na cesty do vaší letní hygienické taštičky

Dovolené jsou v plném proudu, a tak věřím, že se vám bude hodit tento článek. Před létem jsem se snažila co nejvíce zminimalizovat svoji cestovní hygienickou taštičku a zároveň ji naplnit multifunkčními produkty vlastní výroby 🙂

A ještě než se začtete, dovolím si upozornit na článek o letní pleťové péči s mnoha tipy a několika recepty, třeba na lehký hydratační krém či osvěžující sprej do kabelky…

1. deodorant

Zdá se býti nezbytností, ale není tomu tak. Všimla jsem si, že kdykoliv jsem na cestách a pravidelně se koupu v moři, odpočívám a nejsem ve stresu, tak není třeba ani deodorantu.

Ale pro jistotu ho vždy přibalím.

V mističce smícháme sodu a škrob a pořádně promícháme. Přidáme rozpuštěný kokosový olej a mícháme a třeme. Třeme do té doby než se nám směs propojí v hustou kaši. Přidáme lžičku mandlového oleje a esence. Opět pořádně promícháme. Tohle množství vystačí na několik deodorantů.

2. letní šlehaný krém

Letos jsem si pro jistotu udělala 2 plné tubičky a nakonec nám pro 2 lidi stačila jedna. Mažu se s ním vždy ráno, pokud plánuju kamkoliv vyrazit a vím, že budu na slunci.

Stejně tak můžete šlehané máslo využít na péči o suché ruce a nohy.

Začneme ve vodní lázni. Na mírném plameni si do odměrky nebo zavařovačky dáme kokosák, vosk, bambucké máslo a jojobu, protože se jedná o tekutý vosk, tak se drží déle na pokožce (změnila jsem recepturu po diskuzi s odborníky). Když se nám vše roztaví, tak přidáme malinový a mrkvový olej a prošleháme metličkou. Směs dáme do mrazáku asi na 15 minut (ideálně v širší skleněné nebo plastové míse), cílem je, aby lehce zatuhla. Správnou konzistenci poznáte tak, že když do krému dáte prst a vyvinete tlak, tak promáčknete krustičku.

Vezmete elektrický šlehač (taková ta metlička na motorku) a začnete směs prošlehávat a to děláte s přestávkami třeba 15 minut. Po prvním prošlehání přidáte oxid a esenciální olej. Vždy prošlehám třeba 3x dokola a potom na chvíli dám pauzu. Směs se někdy od mísy může znovu namrazit, proto je lepší prošlehávat delší dobu. Když je krém krásně nadýchaný a lehoučký, tak ho dám do zavařovačky a je hotovo 🙂 Někdy ještě trochu zatuhne, a to už je jeho stálá konzistence, protože od šlehání se často zahřeje až moc. Pokud je směs moc tuhá, přidejte oleje a proces opakujte, v opačném případě je nutné roztavit směs celou a přidat vosk nebo bambucké máslo.

3. aloe krém po opalování

Aloe pomůže hydratovat pokožku, hodí se po slunění i na spáleniny. Užijete ho i na drobné rány a odřeniny nebo záněty.

Do mističky odměříme aloe vera gel a přidáme malinový olej a esenci. Vezmeme metličku a chvíli prošleháváme gel, než se spojí s olejem a esencí. Jeho barva se změní z průhledné na mléčnou. Když se podíváte hodně z blízka tak vidíte, že směs je propojená.

4. cestovní olej na všechno

Používám ho na obličej, na ranky i na suché vlasy po ránu a navečer. Šípkový olej je skvělý na hojení.

5. zubní pasta

Zubní pastu seženete všude, ale riskujete, že se budete muset smířit s komerční pastou se silnými pěnidly.

Nejdříve si v mističce smícháme jíl a skořici. Já mám ráda hodně skořice, pokud jí tolik nefandíte, tak je možné ji nahradit úplně, a to třeba solí a nebo snížit dávku 🙂

Když máme jíl a skořici promíchané, tak přidáme destilku a mícháme až se dostaneme do konzistence kaše!

Do kaše přidáme hřebíčkový olej (připravíte stejně jako jiné maceráty a kokosák. A jdeme šlehat, oleje je trochu pracné zapracovat a chvíli nám to bude trvat!

6. sprej proti hmyzákům

Tenhle sprej se hodí, pokud vyrážíte do přírody a kamkoliv, kde na vás může hmyz útočit 🙂

Sprej se dá také použít jako:

  • deodorant – takže ten můžete nechat doma
  • osvěžující tělový sprej do horkých letní dnů, pokud se náhle ocitnete ve městě nebo na Sahaře
  • vlasový sprej pro lesk a vůni
  • sprej na upocené nohy
  • sprej po opalování – levandule je skvělá po opalování

Ingredience

Všechny ingredience jednoduše smícháme v láhvi a před použitím protřepeme. Ideálně uchováváme na tmavém místě.

TIP redakce: Chcete se o odpuzování otravného hmyzu dozvědět víc? Máme na to článek.

7. propolisová mastička

To je moje první pomoc na všechny zanícené věci, puchýře, opary a divné pupínky, které se občas při cestování vyskytnou.

POZOR, propolis je silný alergen, takže doporučuji najít místního včelaře, konzultovat s ním a udělat si test, zda nejste alergičtí. Propolis je speciální „výpotek“ včel, kterým dezinfikují svůj úl. Propolis se naloží do silného alkoholu až 80% a po 3 týdnech v temnu máte hotovou tinkturu!

Ve skleněné odměrce smícháte oleje (já jsem použila mandlový olej, slunečnicový a konopný – všechny v bio kvalitě) a 4 gramy vosku.

Odměrku dáte do vodní lázně a počkáte, až se vosk rozpustí. Přidáte tinkturu a počkáte, až odejde ze směsi alkohol, který při vyšší teplotě evaporuje. Poté prošleháme metličkou, ve chvíli když směs trochu ztuhne a naplníme kelímek na krémy.

Tak co vy na to?

PS: ještě sebou vozím malou taštičku s esencemi na první pomoc 🙂 Pro inspiraci zkuste článek Sada 4 cestovních olejů nahradí lékárničku od kolegyně Anny Krutové…

Autorkou článku je Judita Klimentová – Kosmetika hrou, Foto: autorka.

Potřebujete relax? 🙂

Relaxační víkend pro ženy s přírodní kosmetikou a jógou from videsign.cz on Vimeo.

Kouzelná Provence…

Dopis s fialovou mašlí adresovaný Provence přišel do redakce Kouzla vůní. Objevte tajemství Provence a přečtěte si zamilované vyznání s vůní levandule.

Milá Provence,

zamilovala jsem si Tě, na první pohled, na první nadechnutí. Učarovaly mi Tvé barvy, světlo, chutě a vůně. Okouzlila jsi mne malebnými zákoutími vesniček i divokou přírodou. Dýchla jsi na mne vůní levandule, jalovce, cypřišů a borovic. Omámila jsi mne krásou olivovníků. Zazpívala jsi mi tak, jak umí jen cikády.

Nepřestávám žasnout, jak rozmanitá jsi

a kolik různých podob máš. Těším se na každou návštěvu, kdy se mohu za Tebou vydat na jih Francie. Pamatuji si přesně, jak ses dotkla mé duše. Tam vysoko v horách, obklopena divoce rostoucí levandulí, tymiánem i saturejkou, jsem ve vzácné tiché chvíli zjistila, že jsem se vrátila k sobě.

Původně jsem se vypravila za uměním destilace rostlin, abych poznala práci lidí, kteří s láskou a respektem léčivé rostliny pěstují, sbírají a vyrábějí éterické oleje a hydroláty. Vím, kolik dřiny se skrývá v každé kapce éterické oleje z vysokohorské levandule, která se sklízí ručně pomocí srpů. Vím, že rostliny mají různou výnosnost. Vím, že pro získání 1l éterického oleje z lavandinu (Lavandula x intermedia) je třeba 50kg této rostliny, ale už je třeba 100kg kvetoucí natě k výrobě 1l éterického oleje z levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia).

Vím, jak voní esenciální olej z divoké levandule. Rozeznávám ono sladce bylinné aroma s květinovými, dřevitými a ovocnými podtóny mezi jinými. Vypravila jsem se za poznatky, ale díky lidem v destilerii nedaleko plateau de Caussols jsem pronikla pod jejich povrch a objevila sepětí kultur.

Má vzpomínka na Tebe, Provence,

patří osvěžení v tyrkysově zelené vodě jezera Lac de Ste-Croix, dechberoucím výhledům na okraji kaňonu Les Gorges du Verdon a vysokohorské koze, která se zastavila u silnice Route des Crêtes.

      

Při putování Tvou krajinou jsem potkala i skromnou rostlinu s drobnými žlutými kvítky helichrysum neboli slaměnku. Znám ji, její esenciální olej nikdy nechybí v mé aroma lékárničce, používám jej zejména na hojení pohmožděnin, drobných oděrek, hmyzích bodnutí a v péči o pleť.

Na obrazech Vincenta van Gogha

bych jej nenašla. Začal se pěstovat v polovině minulého století a vznikl křížením pravé levandule a levandule širokolisté. V aromaterapii se využívá pro své repelentní účinky proti molům a komárům. Má svěží a sladkou vůni. Ještě ji cítím ve vlasech po ranní projížďce na kole mezi poli. Jeho nekonečné lány v údolí Valensole jsou inspirací malířům i japonským turistům, kteří je fotí v poledním žáru. Fialové polštáře na Tvé půdě patří lavandinu.

Máš v sobě půvab a lehkost včel,

jejichž levandulový med láká chuťové pohárky. Jsi sladká oslava na „la Fête du miel“ v Riez. Jsi zářící hvězda zavěšená nad půvabnou vesničkou Moustiers-Ste-Marie, která je známá výrobou fajáns.

      

Jsi „Confit aux Fleurs de Lavandin“ v mém proutěném košíku na trhu ve Forcalquier. Jsi Azurové pobřeží a promenáda v Cannes. Jsi pomerančový květ po dešti v zahradě parfumářského domu a sbírka historických flakonů v Grasse. Jsi západ slunce nad proslulým lomem nedaleko vesnice Roussillon, který mi ukázal tolik odstínů okrové barvy. Jsi Luberon, stylová vesnička Gordes, kamenná Village des Bories, klášter Sénanque, i muzeum levandule v Coustellet. Jsi má nedokonalá francouzština při ranní konverzaci s Isabelle. Jsi sluncem zalitá krajina, žlutá slunečnice i radost ze života. To všechno jsi a mnohem více.

Děkuji Ti Provence za všechny tóny Tvé omamné vůně, za křídla a odvahu vzlétnout.

S láskou

Katka

Autorka článku a fotografií: Kateřina Kloudová

Kateřina Kloudová vede workshopy plné vůní. Aktuální možnosti, kde se s ní můžete potkat, najdete na jejím webu.

Založila Aroma ateliér, který představuje pečlivě vybrané ingredience pro aromaterapii destilerie FLORIHANA z Provence. Nabízí éterické oleje, absolue, hydroláty, bio kosmetiku, rostlinné oleje, vše v nejvyšší kvalitě.

O produktech FLORIHANA Kouzlo vůní již psalo, přivoňte si tady.

Extra tipy a recepty pro letní péči o pleť

Tohle téma řeší asi každý z nás, poté co si na jednodenním výletě připálíme nos, ramena a obličej. Sepsala jsem několik rad, kterých se sama držím tak, aby moje pleť byla v létě co „nejspokojenější”.

Jak se mám opalovat a co používat, abych se nespálila?

Je důležité si uvědomit, že slunce je pro nás nezbytné. Sluneční záření nám dodává velmi důležitý vitamín D a pokud ho máme nedostatek, projeví se to v celém našem těle.

Se sluncem je to stejné jako s ohněm, je dobrým pomocníkem, ale zlým pánem. Proto se snažím dodržovat tyto pravidla, abych svoji pleť ochránila:

  • nesluním se mezi 11 a 14 h, kdy je slunce nejsilnější – většinou zalezu do stínu a čtu si knihu
  • ve zbylém čase se chráním – kvalitní opalovací oleje a krémy jsou nezbytnými společníky
  • mažu se několikrát denně
  • důležitá je i péče po opalování
  • hydratuji i zevnitř – limonády, bylinkové čaje a voda poslouží nejlépe

Mohu si vyrobit přírodní přípravky na opalování?

Odpověd na tuto otázku se z hlediska odborníků, odbornic i laické veřejnosti (blogerů a blogerek) celkem liší. Mnoho z nich je naprosto proti možnosti domácí výroby opalovacích prostředků.

Pokud se rozhodnete si vyrábět jakýkoliv krém nebo mléko, které chcete používat v létě, tak je důležité vědět, že…

  • musíte je na sebe mazat několikrát denně
  • není dobré se pohybovat na slunci celý den – ani přírodní opalovací prostředky vás neochrání během celodenního cyklovýletu na přímém slunci
  • v domácích podmínkách není možné určit SPF (výši ochraného faktoru)
  • ke kvalitním olejům je potřeba přidat mechanický filtr, který chrání pokožku před UVA a UVB zářením

Sluneční šlehaný krém, který už několik let používám během léta má v základu tyto suroviny:

Tento krém používám, pokud jsem venku. Nejde však o krém opalovací.

Jak mám o sebe v létě pečovat?

Hydratujte svoji pleť s hydroláty!

Základem je pitný režim a zdravá výživná strava.

Nedávno jsem četla zajímavý článek o působení zelených potravin na naše tělo během léta. Sama piji ječmen každý den (asi rok a pů)l a v kombinaci s přírodními opalovacími přípravky jsem se zatím nespálila.

Jak jsem se již zmínila, je důležité nezanedbávat péči po opalování. Ideální jsou výrobky s aloe vera gelem. Já si pravidelně připravuji aloe gel po opalování.

Aloe gel po opalování

Aloe vera ochlazuje, vyživuje a silně hydratuje pokožku – což se v létě fakt hodí 🙂

Malinový olej má vysoké antioxidační schopnosti, rychle regeneruje pokožku a používá se při léčbě popálenin. Eukalypt ochladí ve vedrech a levandule je hojivá a ideální na léto.

Do mističky odměříme aloe vera gel a přidáme malinový olej a esenci. Vezmeme metličku a chvíli prošleháváme gel, než se spojí s olejem a esencí. Jeho barva se změní z průhledné na mléčnou. Když se podíváte hodně zblízka, tak vidíte, že směs je propojená. V tu chvíli je krém hotov!

Během parných dní ve městě používám osvěžující sprej. Nosím ho sebou v kabelce a když je potřeba, tak se nebojím ho použít.

Osvěžující sprej

Do spreje naliji glycerin a aloe vera. Přidám esence a špetku micy. Sprej zašroubuji a pořádně protřepu. Pokud si přidáte do spreje micu, je dobré ho protřepat před každým použitím.

  • aloe vera – silně hydratuje, ochlazuje, má hojivé účinky a je skvělá na spáleniny
  • glycerin – nosič pro esence, hydratuje
  • růžová voda – krásně voní, hydratuje, ideální pro citlivou pokožku a má hojivé účinky
  • máta – skvěle ochladí
  • levandule – hojí a používá se na popáleniny
  • geránium – supr esence pro smíšenou pleť

Co mohu udělat, aby moje pokožka nebyla v létě přesušená?

Během léta je dobré pokožku hydratovat ještě více než v zimě. Ideální je během celého dne popíjet vlažnou vodu, limonády nebo bylinné čaje.

Na denní péči je supr kombinovat aloe vera gel s arganovým olejem. Mícháte, mícháte a letní hydratační krém je na světě.

Vyrobte si domácí letní lehký hydratační krém!

Letní lehký hydratační krém

Do mističky si dáme aloe vera gel a základový olej. Společně musíme delší dobu promíchávat, než se obě ingredience spojí. Když se podíváte zblízka, tak krém má malé „jikry“ – což je známka toho, že se ještě nespojil. Když je krém domíchaný, tak se směs zabarví do mléčna.

Chvíli směs mícháme a poté přidáme esenciální oleje a extrakt z grepových jader.

Na promíchávání doporučuji použít metličku nebo plochou lžičku. Může to trvat delší dobu, než se nám povede kompletně olej a ale promísit.

Přidáme špetku micy, která krásně prozáří tvář a krém je hotový 🙂

Tip na hydrataci v létě – hydroláty!

Zaměřte na péči o pleť s hydroláty, které hloubkově hydratují pleť. Ráda používám bio slaměnku, která je silně protizánětlivá a vypíná pleť. Redaktorka Anička Krutová nedávno napsala krásný článek, ve kterém se můžete o slaměnce dozvědět mnohem víc. Slaměnku střídám s růži damašskou v bio kvalitě, bio mátou peprnou a bio levandulovým hydrolátem.

Krásné letní dny plné slunce!

Autorkou článku je Judita Klimentová – Kosmetika hrou, Foto: Michaela Doušová